micha-ella
komentáře u knih
Tehdy jsme žili v letní zemi
Lydia Millet
Divný příběh, pro mne nic moc, celé mi to přišlo přehnané. Doslov mi nevadil, nevím, proč je tady proti němu taková averze, já jsem ten román vnímala stejně, jak ho doslov vysvětluje. Spíš mám dojem, že čtenáři v komentářích opisují jak ve škole. Proč?
V zahradě zášti
Camilla Bruce
Téměř nekonečný román podložený skutečností. Četla jsem ho s přestávkami, protože pro mne se ten příběh dal jen těžko strávit. Literárně výborné, ale ke konci už se mi to nechtělo číst, nezajímalo, nebavilo, nelíbilo.
Handicap a jeho útrapy a radosti aneb Život s asistencí
Kristýna Kolenčíková
Nechci, aby to vyznělo necitlivě, ale bohužel styl, jakým je tato knížka napsaná, je tak na úrovni slohových prací jedenáctileté školačky. Asi proto, že je to diktovaná řeč, kterou někdo zapisoval. Jinak je to upřímná zpověď a autorku každopádně obdivuji, jak se umí vyrovnat se svým těžkým životem.
Perfektní manželství
Jeneva Rose
Nemám zájem ani chuť číst o takových lidech, o takových vztazích. Odložila jsem to na straně 100, to je můj limit, dát knížce šanci. Autorka si mohla odpustit i prolog, k čemu tento je? Taky pochybuju o možnosti, že by manželé mohli být ve vztahu právnička a klient, že by policista mohl oficielně vyšetřovat vlastní případ, používat násilí atp. Těch sto stránek mě doslova znechutilo, ač jde o vymyšlený příběh. Za mě NE!
Po pravdě
Gilly Macmillan
Knížka o pošahané ženské, která při své inteligenci by měla vědět, že je pošahaná a něco s tím dělat. Naprosto nevěrohodná postava! Děj se vleče, kolísá, je roztrhaný a nakonec vyústí neskutečným tunelem (kudy bez bázně projde v noci i malé dítě) do úplné blbosti. Autorčina knížka Chůva se mi líbila, tahle ale ne.
Druhá žena
Louise Mey
Styl mi moc nevyhovoval, vadilo mi dramatické opakování výrazů a absence označování přímé řeči. Hlavní hrdinka byla k politování, hodně natvrdlá, i když důvodně. Ovšem byla jsem napnutá, jak to celé dopadne a to mě vždy ke knížce přiváže, přečetla jsem jí skoro na jeden zátah.
Rodinná dovolená
Shalini Boland
Knížka na dovolenou. Povedená! Napsaná lehce a promyšleně. Někomu se zdá děj překombinovaný, ale já chválím, že důvody těch tajností nebyly jednoznačné, že jich bylo víc. (No, trochu to na konci zaskřípalo, ale pohnutky se daly pochopit.) Stránky kurzívou byly zbytečné. Líbilo se mi to.
Země
Émile Zola
Zola je nepřekonatelný mistr v popisech života obyčejných lidí, zla, ošklivostí, surovostí i krásy. Zjistila jsem, že mě baví přečíst si mezi současnou literaturou knížky ve starodávném jazyku, tohle je po Zolově Lidské bestii druhá knížka z trojice, zbývá Germinal, vše z druhého vydání. V pozdějších vydáních jsem kdysi přečetla hodně jeho knížek a tak mě nepřekvapil styl ani zaměření u této.
Mělčina
Holly Craig
Přečteno mojí metodou - nejdřív minulost, potom současnost - a to se mi až do poloviny knížky velmi líbilo. Pomíchat časové linky byl naprosto pitomý nápad, který ničemu nepomohl, naopak. První část (tedy pouze kapitoly "před třemi měsíci" až dny) se mi zdála na pět hvězdiček, další pokračování houstlo, ačkoliv mi hlavní hrdinka připadala taky trochu pitomá. Ale ten konec! Bože, jak někdo v nakladatelství mohl schválit takovou blbost, takovou hovadinu - ať, tedy neopakuju slovo pitomost. Konec zkazil chatrnou realitu děje, a místo aby vyvrcholení ohromilo, musela jsem se mu smát. Škoda.
Dívka s hodinovým strojkem
Anna Mazzola
Tentokrát mě nalákala anotace, ale nebylo to takové, jak jsem čekala. Několikrát jsem knížku odložila a pustila se do jiné, potom se zas k jejímu čtení vrátila. Celý ten příběh je kvalitně napsaný, ale nebavilo mě to.
O krok pozadu
Kaira Rouda
Já byla pořád o krok napřed, protože mě styl psaní nutil přeskakovat odstavce, ba i celé stránky. Obě manželky dokolečka opakovaly to své, tak jsem o nic nepřišla. Prokousala jsem se až do konce, ale moc mě to nebavilo.
Jen my dva
Laure Van Rensburg
(SPOILER) První část knížky se skoro nedala číst, tak mi to přišlo hloupý, druhá část vysvětlila předstírání, ovšem potom jsem přála vyhrát víc jemu než jí, a to jistě nebylo autorčiným úmyslem. Prolhanost, zákeřnost a zlomyslné promyšlené plány mi vadí. A jak ta dívka mohla studovat pod vymyšleným jménem? Takových nesrovnalostí je v ději víc. Třetí část je jak Válka Roseových a to taky nemusím.
Člověk - bestie
Émile Zola
Druhé vydání. Líbil se mi a bavil mě dobový překlad, ilustrace malíře Hudečka, starodávné výjevy, vztahy a vášně, výborný Zolův styl psaní, napínavost, vykreslení postav, všechno. Kdo má rád historické vlaky a nádraží přijde si na své a nebudou mu jistě vadit rysy červené knihovny.
Hlad
Knut Hamsun (p)
Tahle knížka má v sobě něco Kafkovského, proto jsem jí četla se zájmem. Je dobře napsaná, ale děj se příliš vleče, stačila by polovina stránek a příběh by tím určitě neztratil sílu. Koncentrovaná bída versus čistá morálka, jistě ale u toho ubohého muže ovlivněná představami - co si o něm ostatní pomyslí - a hlavně vírou v Boha. Tahle věta se mi zdá skvělá: "Bůh vstrčil prst do mé nervové tkáně a opatrně, jen tak lehounce v ní drobet zpřeházel vlákna."
Jestli to řekneš...
Gregg Olsen
Když si vybírám knížku, nečtu anotaci, natož komentáře, jen se nechám inspirovat procenty přečtenosti. Načala jsem a odložila. Nemám zájem číst o tom, jak někdo ubližuje dětem. Ani styl psaní mi nevyhovoval.
Píseň, kterou se objasňuje svět
Brian Evenson
Myslela jsem, že si nesu z knihovny hororový román a až po přečtení první povídky jsem zjistila, že ne. Povídky moc nemusím a už vůbec ne fantasy a nadpřirozeno, spíš jsem se vžívala do vizí pacientů s psychickými poruchami. Četla jsem to ve dne, takže žádný strach. Několik povídek, které mi neseděly, jsem v půlce opustila, ale jinak to byl dobrý souhrn tajemna.
Znehybnění
Richard Burke
Nebylo to špatný, ale dlouhý, dlouhý, dlouhý. Čekali byste, že hlavní postava Verity, když on jí tak bezmezně miluje, bude sympatická, ale je to rozháraná a dost švihlá umělkyně, nevěrná, s divnými styky, chybí jí zodpovědnost k lidem i k penězům, rozhodně mi k ní nesedí přívlastek křehká duše. No, líto vám jí bude.
Závěrečné rozuzlení je hodně přehnané - takhle by těžce zraněný člověk s rozbitým obličejem určitě nediskutoval.
Rodina z podkroví
Lisa Jewell
Střídání tří příběhů s množstvím postav se začne spojovat až po sté stránce, takže do té doby mi to hodně vadilo, nemám tento styl ráda, i přeskakování v časových linkách mi přijde zbytečné. Propletený děj mě pak už bavil, sic nebyl příliš přesvědčivý.
Zastav se, než skočíš!
Libuše Gottwaldová
Je to takový dívčí deníček, literárně hodně plochý. Jeho styl a jazyk jsem chtě nechtě porovnávala s naposledy přečtenou knížkou od jiné autorky a tím je hodnocení kontrastní. V "Zastav se, než skočíš" se upřímná zpověď autorky jistě leckoho dotkne, jmenované spolužáky a přátele asi potěší, že jsou v knize zmíněni, ale příčiny a následky traumat hlavní postavy mě nedojaly, spíš na mě působila záporně. Opakovala chyby, které jiným měla za zlé. A konec, to už je přeslazená romantika.
Jak milovat svoji dceru
Hila Blum
Mně se tahle knížka moc líbila. Po všech detektivkách a thrillerech jsem si u ní vyloženě odpočinula. Vůbec to není romantika, jak tady vidím štítek, je to poklidné vyprávění napsané výborným stylem, ne nadarmo autorka obdržela prestižní literární cenu. Hezké.