mataaskorice komentáře u knih

Tak tohle bylo vážně pěkné. Věrohodně, citlivě napsané. Knížka se mi dostala do rukou dost neplánovaně od bezva sousedky a přestože jsem v posledním roce přelouskala více knížek o zdravotním postižení - smrti, tohle bylo dojemné zase v úplně jiné poloze - bezesporu i díky milostnému podtextu. Teď jsem zjistila, že knížka má další dva díly, tak ty do sebe v nejbližších tydnech naláduju taky.

9 04.01.2022

Mrzí mě, že mě tahle kniha v dětství minula. Mé výpravy do lesa a hra na indiány by byly posunuty o level výš. Krásné, milé čtení, vlastně i v mnohém poučné. Prostřednictvím čestného chlapce Yana si člověk připomene skutečné morální hodnoty člověka.

9 15.08.2020

Krásná knížka. Na způsob promluvy, který je z velké části postaven na lyrice, se chvíli zvyká. Ten prožitek z čteného je pak ale o to silnější. Barvité, hořkosladké. Nádherné a ohavné,něha i krutost se slévá v jedno. Kořeny, které člověku připomínají, kým je, pouto k místu, rodině a sousedské komunitě, znalost přírody v kraji dětství. Celým příběhem se prolínají květiny a jejich barvy jako symbolika lidských povah,emocí a nálad. Zvláštní, osobité počtení.

8 02.03.2024

Text Hrubínovy Romance je nádherný, uchopitelný, velmi barvitý, živý, plný citů a nálad a zároveň působí tak trochu jako malířské plátno, plné zelené a zlaté (louka, janovce, listí, kopřivy, okolíky kopru). V textu autor skáče v čase, výpovědi jsou vždy datovány, nejsou ale přesně ohraničeny, časy se prolínají. Občas autor naznačuje dění budoucí, jindy se vrací do minulosti. V knížečce zaujmou protiklady jako sprostá, až štítivě protivná Tonka, která hrdinovi nabízí občasné nevalné potěšení a Terina, ke které hrdina hoří citem, která představuje čistou, upřímnou lásku, vyniká tu protipól života a smrti (dědeček, Terina versus autor), někdy velmi teskně a přitom nepateticky znázorněný (ve stínu jejich prsů nikdy dítě nebude pít), kontrast mladí a stáří,chladu a tepla, světla a stínu. Rivalita Viktora a hrdiny je po letech setřena, v důsledku společné ztráty došlo k smíření, sdílenému truchlení. Pravda, do poezie zabrousím jen občas, do té starší zvlášť, ale tohle je tak křehký a něžný text, že má smysl se k němu čas od času jen tak pro náladu vracet.

8 24.01.2024

Bílou nemoc jsem četla kdysi na gymplu a teď jsem se k ní po letech vrátila. Tehdy jsem intenzivně vnímala hrůznost diktátorského režimu, kult osobnosti, fanatičnost davu. V Maršálovi nelze nevidět Hitlera, v prohlášeních o slavném, skvělém národu a jeho cti a pravdě a touze podrobit si ty drobné, podřadné narody nelze nevidět nacismus. Pozoruhodně dobře je tu odhaleno i to, jak se jednotlivec dostává do vnitřní krize, pokud se zájmy ideologie rozcházejí se zájmy osobními. Teď v době covidové se text pro nás čtenáře rozrostl ještě o jiný rozměr. Ta paralela je až děsivá.

8 25.12.2021

Knížka o smrti, o ztrátě někoho blízkého. Psána poetickým jazykem, metaforicky, textově úsporně, přesto s jednoznačným vyzněním. Stejně jako v jiných autorčiných knihách je minimalistický text vložen do krásných, pestrých ilustrací a tvoří tak opravdu líbivý a příjemný celek.

8 25.12.2021

Strhující čtení! Stejně jako první díl mě i Potom totálně pohltilo. Za dvě hoďky bylo přečteno. Postava Felixe se postupně dál vyvíjí, získává nové (drsné) životní zkušenosti. Zatímco v prvním díle se jeho dětsky naivní vidění přelilo do dospěláckého náhledu bez příkras, ve dvojce Felixova osobnost dospívá k jisté tvrdosti. Přes všechny útrapy, které musí podstoupit, zůstává ale jedna jeho část stále dítětem a právě dětské uvažování je to, co činí z knihy mimořádný čtenářský požitek. Skloubení dětské představivosti, dětských pravd a tvrdé reality je zpracováno skvěle - umí jinak šokující dění příjemně odlehčit, dokonce tak, že se místy čtenář nad Felixovou bezelstností pousměje. Autor také dokáže do malého textového rozsahu nacpat obrovské množství událostí, zvratů, myšlenek, přitom je všechno plynulé, nenásilné. Někdy je autor natolik stručný, že čtenáře překvapí šokujícím, neobaleným odhalením skutečnosti. Zajímavé je také sledovat, jak se lidé během války různili dle svých povah a sympatií s režimem, nebo podle míry strachu či odvahy, které se za války měnily ve skutky (od posluhování nacistům po ukrývání Židů). Každý v nebezpečném prostředí druhé světové války musel hrát nějakou roli, nějakým způsobem se přetvařovat, chovat, ať už byl jeho postoj k agresorům či obětím války jakýkoli. Felix se tak setkává s mnoha lidmi, jejichž charakter a pravé pohnutky odkrývá až v konkrétních situacích. Pro svou bezpečnost je totiž řada lidí nucena používat jisté maskovací manévry. Chystám se na čtení knížek Morrise Gleitzmana se svými staršími dětmi (deset plus), ačkoli musím říct, že to je dost drsné čtení a pokud naznám, že dětem nedělá dobře, knížku raději o nějaký ten rok odložím. Pravdou ale je, že díky Felixovi a jeho dětskému pohledu jsou hrůzy války starším dětem, resp. starší mládeži snesitelněji zprostředkovatelné.

8 19.10.2021

Faleš, přetvářka, pokrytectví, myšlení a jednání ve stylu "kam vítr, tam plášť", sebestřednost, intrikářství, povrchnost versus čistota duše, věrnost zásadám a ideálům, vlastenectví, srdečnost, upřímnost, soucit. Rozdílnost příslušníků společenských tříd a otázka toho, že vysoká třída nejde vždy ruku v ruce s vysokými mravy. Útlá, ale myšlenkami nabitá knížka.

8 10.10.2021

Parádní letní oddychovka. Lehké, čtivé, pohodové a navíc návrat v čase, kdy se léto trávilo jinak než s mobilem v ruce a kdy se ještě i knížky pro puberťáky psaly s trpným rodem a přechodníky. Koukala jsem, že pojem Kčs je už pro mladší ročníky vysvetlený pod čarou. A pro mě nostalgický bonus, Katka mluví o mamince vždy jako o mamince, i když zrovna čelí hubování rodičů. Příjemný, slušný text o svérázné puberťačce Katce a její zamilovanosti.

8 14.07.2020

Knihu jsem měla přečtenou za tři večery. Je tu zmiňován pomalý rozjezd - nevím, nijak jsem ho nezaznamenala nebo mi nevadil. Prostě jestliže má být patrný kontrast mezi Jacobovým životem Před a Po, je jisté provedení jeho původním nezajímavým životem potřeba. Ale ani tohle mi nepřišlo nuda, styl psaní se mi líbil a strhl mě prakticky hned na prvních stránkách. Ze stránek zavání místy hororová atmosféra. Člověk zpočátku neví, co si o podivných dětech myslet, ale ty brzy získají jeho sympatie. Přirovnání k superhrdinům se úplně nepřikláním, taková přirovnání bychom mohli aplikovat klidně už na staré řecké báje. Víc mě možná zaujala paralela fantastična (boje s netvory) a reálna (druhá světová válka), které na sebe narážejí nebo se i prolínají. Akce, trocha hororu včetně detailního popisu zohavených těl, ale i fantasy prvky se v knížce prolnou (cestování časem prostřednictví smyček). Zajímavá je i myšlenka neobvykla nebo paranormálna, případně pokud se člověk jakkoli jinak odchyluje od standardní většiny společnosti a jisté vyčlenění nebo nepochopení ostatními. Mnohokrát zmíněné tu byly fotografie, které publikaci povznesou a prožitek textu umocní. Prima knížka.

8 18.06.2020

Tyhlety Bergmanovky mě zkrátka baví. Opět skvělé čtení.

7 02.02.2024

Úžasná knížka, která čtenáře přenese do malého amerického městečka, jehož krev rozproudí řada výjimečných, dobrodružných událostí, k nimž se vždy náhodou nebo cíleně přimotají Tom Sawyer a jeho kamarád Huck Finn. Oceňuji super zpracování psychologie dětských hrdinů, klučičí lačnost po dobrodružstvích, fantazii, se kterou jejich příhody nabývají punc neotřelého zážitku, živočišnost a rozpustilost kluků, kteří se snaží utéct z dospěláckého světa konvence a pravidel, co to jen jde, rozmary, které s sebou nese první dětská láska. Mě knížka v dětství minula. Poprvé se s ní setkávám ve stejném věku, v jakém ji Mark Twain napsal, a rázem ji řadím na nejvyšší příčku mezi vším, co jsem kdy přečetla.

7 17.01.2024

Kniha, která mi změnila zásadně pohled na Jindřichovy manželky. Dosud jsem měla nejraději Annu Boleynovou - která z pohledu alžbětinských děl bývá popisována dost odlišně. Tohle bylo ale skvělé. Pohled Kateřiny zasazený do souvislostí doby, její silná osobnost, zásadovost, důstojnost a morálka mi značně zpřeházely můj postoj k jednotlivým tudorovským královnám. Dobré zpracování psychologie postav pomáhá pochopit a zdůvodnit dějinné události následné - např. striktně prokatolický, přísně protianglikánský postoj budoucí královny Marie. Některé pasáže mě, pravda, tolik nebavily - třeba úvod cca do strany 120 a celkově části, kde se opakovalo stále totéž, nicméně každá stránka textu má své opodstatnění, těžko plně pochopit Kateřinino strádání, kdyby se sfouklo na třech stránkách. Jsem zvědavá na další tituly ze série.

7 27.07.2023

Super, líbilo se mi moc. Marek Herman je takový tradicionalista co se výchovy, principů, hodnot týče, ale za mě velmi sympatickým způsobem. Jeho pojetí si troufnu scucnout do jakési dvoubodové mantry: používat selský rozum a poslouchat svou intuici. Knížka mi přinesla kupu AHAmomentů, přispěla k tomu, že mi sepnuly některé věci, které jsem přehlížela, čtení mě navíc bavilo a sympatická mně osobně byla i autorova "lidovost výrazu" i smysl pro humor (třeba některá přirovnání) :-)

7 26.07.2022

Pro tuto knížku škoda, že v mém čtenářském repertoáru přišla na řadu po Mengeleho děvčeti, protože toto je takový slabší odvar (nemám na mysli mírou drsňáren, ale faktem, že jakkoli vyšperkovaná fikce nedokáže dosáhnout kvality osobní výpovědi - nebo možná dokáže, ale není to případ Vypravěčky - množství různých faktických omylů a jistá idealizace mi občas cuchaly nervy). Knížka je ale v každém případě čtivá, s čtenářky přitažlivým tématem, přes objemnost zblajznutá jak jednohubka.

7 09.06.2022

Série příběhů o Louise Clarkové byla skvělá. Příjemné, nenáročné čtení pro ženy, zároveň ale žádný kýč a pitomina. Třetí díl se mi líbil nejméně, bylo mi strašně protivné snobské prostředí v rodině Gopnikových. Nicméně Louisin vývoj, její nátura, přímočaré a upřímné jednání, kecka, která dřív mluví, než myslí, reflexe vlastního života (nejen u Louisy, ale u mnohých jiných osob v příběhu) a otázka možné změny směru, kterým se má život dál ubírat, téma možnosti nápravy chyb z minula, to všechno dělá z trilogie dobré, příjemné čtení. Jojo Moyes v postavě Lou vytvořila opravdu silnou, velmi sympatickou osobnost, věrohodnou, se svými vlastními nedostatky a omyly, která je nosným pilířem celé série a na níž stojí čtenářský úspěch zejména. Knížka se čte skvěle, neustále jsem se bavila vtipnými přirovnáními - vzpomenu si třeba na přirovnání křečových žil jakési ženy k autoatlasu jisté frekventované oblasti Británie. Příjemná odpočinková četba.

7 17.04.2022

Jojo, dá se. Je to teda hlavně velká romantika, ale čtivá, napínavá, zejména v poslední třetině, kdy se obě dějové linie vzájemně prolínají a dotvářejí tak jeden společný celek. Jako když stavíte puzzle a postupně zacelujete zbývající díry. Jedna z knih, která se četla skoro sama a v bleskovém čase.

7 19.03.2021

Musím říct, že jsem se fakt bála. Karika umí dle mého skvěle pracovat s textem a napětí tak nějak správně dávkovat. Hlavní hrdina často nějakou narážkou předjímá a ujišťuje čtenáře dopředu, že bude hůř a tím ho drží pořád v napjaté bdělosti. Úplně mi nesedí vysvětlení, příčina záhadných zmizení, je to pro mě příliš abstraktní pojem, nicméně i tak mě text přiměl přemýšlet o tom, jestli je nějaká paralela různých realit možná. Karika píše věrohodně, skvěle zvládá psychologii postav, umí vznítit pořádný strach u čtenáře prostým popisem obyčejných věcí (třeba válejících se chuchvalců mlhy), k vykreslení hororové atmosféry nepotřebuje litry krve. Nejvíc strašidelné mi přišly úplně normální věci, které ale v daném místě a situaci byly umístěny jaksi nepatřičně (třeba dětský turista).

Divadelní hra byla napsána téměř před 130 lety. To, co mi zpočátku vadilo jako časová i jazyková bariéra, jsem postupně začala vnímat jako benefit. Díky autentičnosti, znalosti venkovských poměrů a tradic, má čtenář možnost cestovat v čase a objevit se v moravské vesnici konce 19. století. Nářečí může být pro někoho oříšek, já se do hanácké rodiny přivdala, tak se chytám víc, než kdybych text četla před pár lety. Škoda Maryši, která mohla žít úplně jinak. Řečeno příslovím: "Není všechno zlato, co se třpytí." a: "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají" a taky: "Pozdě bycha honit".

7 01.09.2020

Skvěle se četlo. Téma je neotřelé, zajímavě zpracované. Některé postavy jsou pojaty, co se jejich charakteru týče, taky dost černo-bíle. Ale jinak příjemné čtení z období, o kterém se dočítám minimálně, o tématu, jež je známé spíš z dob koloniálních, dob otroctví.

6 11.12.2023