martin7679 komentáře u knih
Artemis popisuje alternativu k pozemskému životnímu stylu. Tím, že se odehrává na měsíci, stanovuje zajímavá pravidla a zvyklosti. Hlavní hrdinka "Jazz" je kapku svéráznější než byl "Mark" a také disponuje hrubším jazykem. Ten mi trochu kazí celý dojem z díla, neboť místy působí až oplzlým dojmem. Tím mě tedy autor nemile překvapil.
Samotný závěr knihy je na můj vkus až překombinovaný, vzhledem k jednoduchosti celé dějové linie. Finále příběhu bych popsal nesmrtelnou větou od Franka Herberta z Duny: "Koření musí proudit!"
Kapka spoilerů nebude na škodu!
U té cesty autem, kde se snoubily různé teorie v jednu "teorii všeho", jsem 2x usnul, přestože toho byly sotva 2 stránky ... tam jsem pocítil určitou komplikovanost, na úkor čtivosti.
Zbytek knihy se četl dobře, ke konci to bylo kapku přitažené za vlasy a jakoby rychle ukončené. Osobně mi nestačilo rozdělit lidi do 3 typů a dělat kolem toho světové spiknutí.
Koukal jsem, že autor se v problematice kastování lidí docela vyžívá i v jiných románech, spíše zvážím, jestli si od něj dám další kousek, né proto, že by mě téma nezaujalo, ale něco tomu chybí ...
Pozor, možná se jedná o spoiler:
Vztah dcery a otce, její pocity, jak o sobě přemýšlí, vzorce chování a sžívání se s kolektivem třídy ... to pro mě byl zajímavý zážitek. Líbil se mi příběh otce, zasazený do doby, která mu nepřála.
Struktura příběh je dobře poskládána z časových linií, které se nepředbíhají, naopak přesně do sebe zapadají.
Mysteriózní asi moc ne, sci-fi hlavně v epilogu, ale pozor, jsem IT člověk, tedy mé vnímání je tímto zkreslené.
Dostal jsem "od Ježíška", to musí být kulišák ... dvě scény ve mě vyvolaly pocit bližícího se nebezpečí a tím, že jsem ve většině případů četl po nocích u lampičky spolootevřenými dveřmi v zádech, nutilo mě to k neustálému otáčení ... fajn styl, díky za příběh.
Líbil se mi styl vyprávění příběhu. Argumentace tajemného pána vedoucího rozhovory byla fenomenální. Těším se na pokračování.
To je hnus humus, myslím to jakým barvitým způsobem jsou vylíčeny vraždy, až to se mnou zacvičilo, a to si nemyslím, že bych byl nějaký měkoň. Příběh je napínavý, rozuzlení se dalo očekávat a to druhé rozuzlení bylo velmi nečekané, až se mi chce pročíst určité pasáže znovu, zda-li neodhalím nějakou indicii, která mi při čtení utekla.
Z kraje mi přišlo, že je tam postav jak v Bibli, ale velmi rychle se to uklidnilo. Od první stránky strhující děj, vše účelné a precizní, žádná zbytečná vata. Super počteníčko.
Druhá světová, vlastně jakákoli válka, je téma, kterého nejsem fandou. O utrpení okupovaných a dobývaných toho bylo napsáno mnoho. Tento příběh mě zaujal tím, že vypráví jak to asi vypadalo v německu, že to jsou taky lidé, překvapivě, a že mnohdy nesouhlasí s vedením a mají veliký strach.
Příběh, jehož průvodcem je nestranná smrt, je ve finále velmi dojemný a zanechá šrám na srdci.
Velká reklama na průměrné dílo, bych to shrnul. V ostatních komentářích je zmíněno nadužívání citoslovce "huh", proto jsem se na něj bohužel zaměřil a nebylo to tak rušivé (znám spíše z komiksů) jako to, když se přepne scéna s dějem, která začíná "Šel podchodem bla bla bla ..." a až po půlce stránky se dozvíme kdo. To mě odvádělo od děje, protože potřebuju vědět kdo a né si hrát na "překvapení".
Na druhou stranu respekt za uvěřitelnou charakteristiku i vyjadřování hlavních postav ... problémy, které řeší jsou takové typické, pochopitelné a nesnadné.
Od nádechu Jediného (Richard Bach) až k Hunger Games (Suzanne Collins) běží strhující příběh Jasona a jeho rodiny.
Pro mě, jedna z nejrychleji přečtených knih, protože se stává drogou ...
Hrubou kostru jsem odhadnul a tak nějak tušil i alternativy, ale přesto mě autor potěšil zajímavými nápady a zápletkami.