marie.kolarova
komentáře u knih
Hledání Aljašky
John Green
Kniha se vcelku pěkně četla, i když jsem pořád čekala na nějaké wow nebo zápletku, která vlastně nikdy nepřišla. Postavy v knize tak nějak řeší vlastní traumata, starosti, co se životem, jak najít sebe sama a jak se nějakým způsobem identifikovat. Musím přiznat, že hlavní postava - Aljaška - mi přišla nesympatická a s chmurným charakterem. Kniha není jen pro teenagery, to já už nejsem :-) Myslím, že může být zajímavá i pro dospěláky.
Deník člověka
Salvo Cabrin (p)
Velice pěkně napsané, kniha se hezky čte. Řada myšlenek se mi líbila, musela jsem si některé zapsat.
V zásadě všichni víme, jak bychom se měli k lidem chovat, jak bychom se měli k sobě chovat, jak uvažovat a jednat, pokud jsme na dně, atp. Teorie je ale jedna věc, praxe je pak mnohem složitější. Za mě velmi pěkná motivační kniha.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Budu nejspíše opakovat to, co je tu již mnohokrát zmíněno. První polovina knihy byla opravdu velmi napínavá a četla jsem jí jedním dechem. Doplnění o dobové fotografie dává příběhu na autentičnosti. Druhá polovina knihy už byla o dost slabší a měla jsem problémy knihu vůbec dočíst. Nicméně celkový námět knihy je velmi povedený.
Rodina z podkroví
Lisa Jewell
Zvláštní příběh odehrávající se ve třech dějových liniích. Při představě, že se něco takového může stát, tak mě i po přečtení knihy mrazí. Jednu hvězdičku strhávám za zvláštní styl psaní, který mi asi úplně nesedl a za občasnou zbytečnou spletitost příběhu.
Hezký, ale narovnej se!
Johana Fundová
První část knihy s dětskými hrdiny mě hodně bavila. Ve druhé části sledujeme již hrdiny třicátníky, kteří se díky školnímu srazu opět setkávají. Ovšem na to, že je má dát dohromady samotný sraz, tu je o něm jen pár slov. Celkové provázání mezi současností a minulosti jsem nějak neodhalila a nepochopila.
Děvčata první republiky
Dita Pepe
Vzpomínky osmi žen narozených ve 20. letech minulého století. Příběhy o radostech a strastech života, o šťastných i těžkých okamžicích. Některé příběhy byly opravdu velmi silné a hodně mne dojaly. Vždy jsem měla ráda poslouchání příběhů mých babiček a dědečků a toto bylo hodně podobné.
Truly
Ava Reed (p)
Slaďárna, která se sice hezky čte, ale nic zajímavého vlastně nepřinese. Je to typ knihy, kterou odložíte a za měsíc nebudete vědět, že jste ji četli.
Bretaňská idyla
Jean-Luc Bannalec (p)
Moje druhá kniha od tohoto autora. Moc se mi líbí, jak autor dokáže vylíčit atmosféru Bretaně včetně vůní, chutí a zvuků.
Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Zajímavá změna. Některé povídky lepší, jiné slabší. Všechny je spojovalo téma vztahy a žárlivost a možná proto mi přišly na jedno brdo.
Digitální demence. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum
Manfred Spitzer
Zajímavá kniha a vlastně první svého druhu, kterou jsem četla. Ztotožňuji se s autorem, že moderní technologie nás zbavují nutnosti více přemýšlet, používat rozum a běžné instinkty. Na druhou stranu kniha skáče z jednoho tématu do druhého, obsahuje hromady odkazů na jinou literaturu či vědecké články a není zrovna čtivá. Zároveň jsou v knize některé názory, které mi přijdou spíše přáním autora než podloženou informací. Co se mi líbilo, bylo shrnutí každé kapitoly. Když si člověk přečte jen to, tak vlastně chybu neudělá.
Joan a její cesta k novému životu
Ella Perkins
Poměrně zdařilý začátek trilogie o anglické chůvě, která bude pečovat o děti z velmi vysoké vrstvy. Příběh o lásce, osamělosti, společenských rozdílech a touze je zbořit. Kniha se hezky čte, takže už se těším na další díl.
Volání hvězd
Emma Donoghue
Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy a nelituji. Na plný počet hvězdiček mi tam něco chybělo, ale příběh je moc hezký a čtivý.
Pokrývač
Miloň Čepelka
Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na autorův styl psaní. A když jsem si konečně zvykla, tak byl najednou rychlý konec.
Není přání jako přání
Alexandra Potter
Škoda, toto se mi nelíbilo. Kniha byla plná pseudovtipných situací, které ale byly jen trapné a nereálné a z hlavní hrdinky dělaly hlupačku.
Erekce srdce
Petr Soukup
Velmi vtipná kniha. Mnohokrát jsem žasla nad tím, jak vtipné a výstižné slovní spojení jde vymyslet. Autor má evidentně dar jazyka (a to doslova :-))
Etiketa pro elegantní ženu
Julie Balobanova
Tak tato kniha mě svým stylem psaní a poučování vůbec neoslovila. Dle předchozích komentářů je autorka evidentně z řady instagramové a tiktokové generace. V knize "radí", jak v životě lépe jíst těstoviny, lépe používat ubrousek, lépe pokládat kabelku, lépe se obléct na divadelní představení, atp.
