MaláKnihomolka komentáře u knih

Vždycky se za tebou vrátím, miláčku. Jsi královna, ne pěšák.

První díl Zvrhlého krále byl pecka a obzvlášť konec naláká čtenáře na druhý díl.
A tak tu teď jsem samozřejmě i já s recenzí na Ocelovou princeznu. Asi to tu nebudu raději moc okecávat, ať vám náhodou něco nevyspoileruju.

Většina knihy se točí okolo jednoho a toho samého. Navíc hlavní postavy své problémy neřeší tím, že by spolu komunikovali. Ne, oni je řeší sexem. Což asi není úplně novinka, minimálně od Aidena nikdo z nás nic jiného nečeká. Není to žádný bad boy, kterého může napravit a přivést na světlou stránku jedna dívka. Stejně jako u Šílené posedlosti, i Aiden je hrozně majetnický, nedovolí Else se přiblížit k nikomu mužského pohlaví, kromě jezdců. On už prostě takový je a bude. Avšak Elsa byla jako na houpačce. Chvíli jsem si říkala jo, budu jí fandit, teď se chová docela rozumně. No, chvíli na to bum a zase jsme sklouzli tam, kde jsme byli.

Koho jsem si tu však docela oblíbila byli právě jezdci. Jsem zvědavá na jejich příběhy. Plus musím zmínit, že nad Ronanovými hloupostmi/hláškami jsem se opravdu bavila.

Posledních cca 100 stran je pak vážně jízda, kdy vás Rina Kent přesvědčí, že další díl prostě chcete číst. Jelikož to co se dozvíte, co se všechno stane musíte vědět jak to dopadne!

Jednoduše dark-bully romance Královská elita není pro každého. Ovšem stojí to za přečtení. A já jdu nedočkavě vyhlížet Zvrácené Království.

4 20.06.2023

ᴄ̌ᴇᴛʟɪ ᴊsᴛᴇ ᴜᴢ̌ ɴᴇ̌ᴋᴅʏ ɴᴇ̌ᴊᴀᴋᴏᴜ ᴋɴɪʜᴜ, ᴜ ᴋᴛᴇʀᴇ́ ᴠᴀ́ᴍ ʙʏʟᴏ ɴᴇᴠᴏʟɴᴏ?
ᴛᴀᴛᴏ ᴍᴀɴɢᴀ ᴜʀᴄ̌ɪᴛᴇ̌ ɴᴇɴɪ́ ᴘʀᴏ ᴋᴀᴢ̌ᴅᴇ́ʜᴏ. ᴜᴘᴏᴢᴏʀɴᴇ̌ɴɪ́ ɴᴀ sᴛʀᴀ́ɴᴋᴀ́ᴄʜ ᴋᴅ ᴛᴀᴋ ᴘʀᴏsɪ́ᴍ ɴᴇᴘʀ̌ᴇʜʟɪ́ᴢ̌ᴇᴊᴛᴇ: „ᴅᴏᴘᴏʀᴜᴄ̌ᴜᴊᴇᴍᴇ ᴘʀᴏ ᴄ̌ᴛᴇɴᴀ́ʀ̌ᴇ sᴛᴀʀšɪ́ 18 ʟᴇᴛ. sᴇ́ʀɪᴇ ᴏʙsᴀʜᴜᴊᴇ ᴇxᴘʟɪᴄɪᴛɴɪ́ ᴢᴏʙʀᴀᴢᴇɴɪ́ ᴋʀᴠᴇ, ɴᴀ́sɪʟɪ́ ᴀ sᴇxᴜᴀ́ʟɴɪ́ᴄʜ sᴄᴇ́ɴ ᴀ ᴍᴜ̊ᴢ̌ᴇ ɴᴀ ɴᴇ̌ᴋᴛᴇʀᴇ́ ᴄ̌ᴛᴇɴᴀ́ʀ̌ᴇ ᴘᴜ̊sᴏʙɪᴛ ᴢɴᴇᴘᴏᴋᴏᴊɪᴠᴇ̌.”
ᴊᴀ́ ᴅᴏ ᴛᴏʜᴏ šʟᴀ, ᴢ̌ᴇ ᴛᴏ ᴠ ᴘᴏʜᴏᴅᴇ̌ ᴢᴠʟᴀ́ᴅɴᴜ ᴀ ᴍᴜsɪ́ᴍ ᴘʀ̌ɪᴢɴᴀᴛ, ᴢ̌ᴇ ᴋᴇ ᴋᴏɴᴄɪ ᴜᴢ̌ ᴊsᴇᴍ ᴊᴇɴ ᴄʜᴛᴇ̌ʟᴀ ᴍɪ́ᴛ ᴢᴀ sᴇʙᴏᴜ ᴠšᴇᴄʜɴʏ ᴛʏ ɴᴇᴄʜᴜᴛ̌ᴀ́ʀɴʏ. ᴋᴀᴢ̌ᴅᴏᴘᴀ́ᴅɴᴇ̌ ᴍᴇ̌ ɴᴇ̌ᴄᴏ ᴘᴏʀ̌ᴀ́ᴅ ɴᴜᴛɪʟᴏ ᴄ̌ɪ́sᴛ ᴅᴀ́ʟ. ᴀsɪ ᴢᴠᴇ̌ᴅᴀᴠᴏsᴛ ᴊᴀᴋ sᴇ ʙᴜᴅᴇ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ ᴠʏᴠɪ́ᴊᴇᴛ. ᴄᴏ sᴇ ᴛʏ́ᴄ̌ᴇ ʜʟᴀᴠɴɪ́ ᴘᴏsᴛᴀᴠʏ, ᴛᴇ̌ᴢ̌ᴋᴏ ʀ̌ɪ́ᴄᴛ ᴊᴀᴋ ʜᴏ ʜᴏᴅɴᴏᴛɪᴛ. ɴᴀ ᴊᴇᴅɴᴜ sᴛʀᴀɴᴜ ʙʀᴀʟ ᴅᴏ sᴠʏ́ᴄʜ ʀᴜᴋᴏᴜ sᴘʀᴀᴠᴇᴅʟɴᴏsᴛ ᴀ ᴛʀᴇsᴛᴀʟ ᴢʟᴏᴄ̌ɪɴᴄᴇ, ᴊᴇᴢ̌ sᴇ ᴠʏʜɴᴜʟɪ sᴘʀᴀᴠᴇᴅʟɴᴏsᴛɪ, ᴊᴇɴᴢ̌ᴇ ᴊᴀᴋʏ́ᴍ ᴢᴘᴜ̊sᴏʙᴇᴍ. ɴᴇᴊᴇɴ ᴢ ᴛᴏʜᴏ ᴍɪ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ɴᴇʙʏʟᴏ ᴅᴏʙʀ̌ᴇ. ᴋᴀᴢ̌ᴅᴏᴘᴀ́ᴅɴᴇ̌ ᴊᴇ ᴛᴏ ᴢᴀᴊɪ́ᴍᴀᴠᴇ́ ᴘᴏᴊᴇᴛɪ́ ᴅᴇᴛᴇᴋᴛɪᴠᴀ.
ɴᴇᴊsᴇᴍ ɴᴇ̌ᴊᴀᴋʏ́ ᴇxᴛʀᴀ ᴄ̌ᴛᴇɴᴀ́ʀ̌ ᴍᴀɴɢʏ, ᴛᴏʜʟᴇ ʙʏʟᴀ ᴍᴀ́ ᴅʀᴜʜᴀ́, ᴛᴀᴋᴢ̌ᴇ ᴍᴏᴊɪ ʀᴇᴄᴇɴᴢɪ ʙᴇʀᴛᴇ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ᴏʙᴊᴇᴋᴛɪᴠɴᴇ̌. ᴘɪ́šᴜ ᴊᴀᴋ ᴘᴜ̊sᴏʙɪʟᴀ ɴᴀ ᴍᴇ̌, ɴᴇᴠɪ́ᴍ ᴏ ᴛᴏᴍ ᴛᴏʜᴏ ᴛᴏʟɪᴋ ᴊᴀᴋᴏ ᴊɪɴɪ́. ᴀʟᴇ ᴋʀᴇsʙᴀ ᴍɪ ᴘʀ̌ɪšʟᴀ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ᴘᴏᴠᴇᴅᴇɴᴀ́, ᴛᴇxᴛ sᴇ ᴄ̌ᴇᴛʟ ᴅᴏʙʀ̌ᴇ, ᴜᴢ̌ ᴊsᴇᴍ sɪ ɪ ᴢᴠʏᴋʟᴀ ɴᴀ sᴍᴇ̌ʀ/sᴛʏʟ ᴄ̌ᴛᴇɴɪ́ ᴍᴀɴɢʏ. ᴄ̌ᴇᴛʟᴀ ᴊsᴇᴍ ɴᴇ̌ᴊᴀᴋᴏᴜ sᴛɪ́ᴢ̌ɴᴏsᴛ ɴᴀ ᴘᴀᴘɪ́ʀ, ᴛᴏ ᴏᴠšᴇᴍ ɴᴇᴍᴜ̊ᴢ̌ᴜ ᴘᴏsᴏᴜᴅɪᴛ. ᴊᴀ́ s ᴛɪ́ᴍ ᴘʀᴏʙʟᴇ́ᴍ ɴᴇᴍᴇ̌ʟᴀ.
ᴏʙᴇᴄɴᴇ̌ ᴠšᴀᴋ ᴠᴜ̊ʙᴇᴄ ɴᴇᴛᴜšɪ́ᴍ ᴊᴀᴋ ᴍᴀ́ᴍ ɴᴇ̌ᴄᴏ ᴛᴀᴋᴏᴠᴇ́ʜᴏ ʜᴏᴅɴᴏᴛɪᴛ. ᴄ̌ᴇᴛʟᴏ sᴇ ᴛᴏ ʀʏᴄʜʟᴇ, ᴅᴏʙʀ̌ᴇ, ʙʏʟᴏ ᴛᴏ ᴢᴀᴊɪ́ᴍᴀᴠᴇ́, ᴀᴠšᴀᴋ ᴅᴏᴘᴏʀᴜᴄ̌ᴜᴊᴜ ᴛᴏ ʟɪᴅᴇᴍ sᴇ sɪʟɴᴏᴜ ᴘᴏᴠᴀʜᴏᴜ, ᴋᴛᴇʀ̌ɪ́ ᴢᴠʟᴀ́ᴅɴᴏᴜ ᴍʀᴛᴠᴏʟʏ, ɴᴀ́sɪʟɪ́, ᴋʀᴇᴠ ᴀᴘᴏᴅ.

4 25.02.2023

„ᴋᴀᴢ̌ᴅʏ́ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ ᴍᴀ́ sᴠᴇ́ʜᴏ ʜʀᴅɪɴᴜ ᴀ sᴠᴏᴜ ɴᴇsᴛᴠᴜ̊ʀᴜ. ᴀ ᴏɴᴀ ɴᴇɴɪ́ ʜʀᴅɪɴᴋᴀ…”

ᴅᴇ̌ᴋᴜᴊᴜ @ʜᴜᴍʙᴏᴏᴋ ᴀ @ʜᴜᴍʙᴏᴏᴋʙʟᴏɢᴇʀɪ ᴢᴀ ᴘᴏsᴋʏᴛɴᴜᴛɪ́ ʀᴇᴄᴇɴᴢɴɪ́ʜᴏ ᴠʏ́ᴛɪsᴋᴜ v rámci spolupráce.

ᴠɪ́ᴛᴇ ᴄᴏ ᴍɪʟᴜᴊᴜ? ғᴀɴᴛᴀsʏ s ʀᴏᴍᴀɴᴛɪᴄᴋᴏᴜ ʟɪɴᴋᴏᴜ, ᴛᴏ ᴊᴇ ᴊᴇᴅɴᴏᴅᴜšᴇ ᴍᴜ̊ᴊ šᴀ́ʟᴇᴋ ᴄ̌ᴀᴊᴇ. ᴀ ᴋᴅʏᴢ̌ sᴇ ᴊᴇšᴛᴇ̌ ᴏᴅᴇʜʀᴀ́ᴠᴀ́ ᴠ ᴍᴇ́ᴍ ᴍɪʟᴏᴠᴀɴᴇ́ᴍ ʟᴏɴᴅʏ́ɴᴇ̌? ᴛᴏ ᴍᴇ̌ ɴᴇᴍᴏʜʟᴏ ᴍɪɴᴏᴜᴛ!

ᴊᴏᴀɴ sɪ ᴏᴅ ᴍᴀʟᴀ ᴘʀ̌ᴀ́ʟᴀ ʙʏ́ᴛ sᴜᴘᴇʀʜʀᴅɪɴᴋᴀ. ᴏsᴜᴅ ᴊɪ́ ᴛᴏ ᴏᴠšᴇᴍ ɴᴇᴘʀ̌ᴀ́ʟ, ᴊᴇ ᴛᴏᴛɪᴢ̌ ɴᴇsᴛᴠᴜ̊ʀᴀ. ʟᴇ́ᴛᴏ ᴛʀᴀ́ᴠɪ́ ᴜ ʙᴀʙɪᴄ̌ᴋʏ ᴠ ʟᴏɴᴅʏ́ɴᴇ̌ ᴀ ᴅᴇ̌ʟᴀ́ ᴘʀᴀ́ᴄɪ, ᴋᴛᴇʀᴀ́ ᴊɪ ʙᴀᴠɪ́, ᴘʀᴏᴛᴏᴢ̌ᴇ ᴍɪʟᴜᴊᴇ ʜɪsᴛᴏʀɪɪ. ɴᴀᴠɪ́ᴄ ᴢᴅᴇ ᴘʀᴀᴄᴜᴊᴇ ɪ ᴊᴇᴅᴇɴ ᴍʟᴀᴅʏ́ ᴋʟᴜᴋ, ᴋᴛᴇʀʏ́ ᴊɪ ᴜᴢ̌ ᴅʟᴏᴜʜᴏ ᴘʀ̌ɪᴛᴀʜᴜᴊᴇ ᴀ ʟɪ́ʙɪ́ sᴇ ᴊɪ́. ɴᴀᴠɪ́ᴄ ᴊɪ ᴛᴏʜʟᴇ ʟᴇ́ᴛᴏ ᴅᴏᴋᴏɴᴄᴇ ᴘᴏᴢᴠᴇ ɴᴀ ʀᴀɴᴅᴇ. ᴠšᴇᴄʜɴᴏ ᴠʏᴘᴀᴅᴀ́ ɪᴅʏʟɪᴄᴋʏ. ʙᴏʜᴜᴢ̌ᴇʟ ᴊᴇɴ ᴅᴏ ᴄʜᴠɪ́ʟᴇ, ɴᴇᴢ̌ ᴊᴏᴀɴ ɴᴇšᴛ̌ᴀsᴛɴᴏᴜ ɴᴀ́ʜᴏᴅᴏᴜ ᴘʀ̌ɪᴊᴅᴇ ɴᴀ ᴘʀᴀᴠᴅᴜ ᴏ ᴊᴇᴊɪ́ ʀᴏᴅɪɴᴇ̌. ᴄᴇʟʏ́ ᴢ̌ɪᴠᴏᴛ sᴇ ᴊɪ́ ᴛɪ́ᴍ ᴏʙʀᴀ́ᴛɪ́ ᴠᴢʜᴜ̊ʀᴜ ɴᴏʜᴀᴍᴀ. ᴢᴀᴄ̌ɴᴇ sʟᴇᴅ ᴠšᴇʟɪᴊᴀᴋʏ́ᴄʜ ᴜᴅᴀ́ʟᴏsᴛɪ́, ɴᴀ ᴘᴏᴠʀᴄʜ sᴇ ᴢᴀᴄ̌ɴᴏᴜ ᴅᴏsᴛᴀ́ᴠᴀᴛ ᴛᴀᴊᴇᴍsᴛᴠɪ́ ᴀ ᴊᴏᴀɴ ᴍᴜsɪ́ ᴢᴀᴄ̌ɪ́ᴛ ᴅᴇ̌ʟᴀᴛ ʀᴏᴢʜᴏᴅɴᴜᴛɪ́, ᴋᴛᴇʀᴀ́ ᴊɪ́ ʀᴏᴢʜᴏᴅɴᴇ̌ ɴᴇᴊsᴏᴜ ᴘʀ̌ɪ́ᴊᴇᴍɴᴀ́. ᴢᴀ́ʀᴏᴠᴇɴ̌ sᴇ sᴇᴛᴋᴀ́ᴠᴀ́ s ᴀᴀʀᴏɴᴇᴍ, ᴊᴇᴢ̌ ᴘᴀᴛʀ̌ɪ́ ᴋ ʀᴏᴅɪɴᴇ̌, ᴋᴛᴇʀᴀ́ ᴛᴜ ᴊᴇᴊɪ́ ɴᴇᴍᴀ́ ᴠ ʟᴀ́sᴄᴇ. ᴊᴇɴᴢ̌ᴇ ᴏsᴜᴅ ᴊᴇ ᴅᴏɴᴜᴛɪ́ sᴘᴏʟᴜᴘʀᴀᴄᴏᴠᴀᴛ.

ᴊᴏᴀɴ sᴇ sᴠᴏᴜ ᴘᴏᴅsᴛᴀᴛᴏᴜ ɴᴇɴɪ́ ᴜ́ᴘʟɴᴇ̌ ᴏᴄʜᴏᴛɴᴀ́ sᴍɪ́ʀ̌ɪᴛ ᴀ ᴛᴏ, ᴄᴏ ᴊᴇᴊɪ́ ʀᴏᴅɪɴᴀ ᴅᴇ̌ʟᴀ́, ᴊᴇ ᴊɪ́ ᴘʀᴏᴛɪ sʀsᴛɪ. ᴘᴏᴘʀᴀᴠᴅᴇ̌, ᴅᴏᴄᴇʟᴀ ᴊsᴇᴍ ᴘʀ̌ɪ ᴄ̌ᴛᴇɴɪ́ ᴍᴇ̌ʟᴀ ᴘᴏᴄʜʏʙʏ ᴋᴅᴏ ᴊᴇ ɴᴀ ᴛᴇ́ sᴘʀᴀ́ᴠɴᴇ́ ᴀ ᴋᴅᴏ ɴᴀ šᴘᴀᴛɴᴇ́ sᴛʀᴀɴᴇ̌. ᴍʏsʟɪ́ᴍ, ᴢ̌ᴇ ɪ ᴠᴇ̌ᴛšɪɴᴀ ᴢ ᴠᴀ́s ᴏ ᴛᴏᴍ ʙᴜᴅᴇ ᴘᴏᴄʜʏʙᴏᴠᴀᴛ.
ᴄᴏ sᴇ ᴛʏ́ᴄ̌ᴇ ʀᴏᴍᴀɴᴛɪᴄᴋᴇ́ ʟɪɴᴋʏ, ᴍᴀ́ᴍᴇ ᴛᴜ ɴɪᴄᴋᴀ, ᴊᴇᴊɪ́ʜᴏ ᴋᴏʟᴇɢᴜ ᴢ ᴘʀᴀ́ᴄᴇ. ɴɪᴄᴋ ᴊᴇ ᴘᴏʜʟᴇᴅɴʏ́, ᴍɪʟʏ́ ᴀ ᴛᴀᴋʏ ᴊᴇ ᴛᴏ ᴋᴇ ᴠšɪ́ sᴍᴜ̊ʟᴇ ʟᴏᴠᴇᴄ ɴᴇsᴛᴠᴜ̊ʀ. ᴀʙʏ ᴛᴏʜᴏ ᴏᴠšᴇᴍ ɴᴇʙʏʟᴏ ᴍᴀ́ʟᴏ, ᴏʙᴊᴇᴠᴜᴊᴇ sᴇ ɴᴀ sᴄᴇ́ɴᴇ̌ ᴀᴀʀᴏɴ ᴏʟɪᴠᴇʀ ᴢ ɴᴇᴘʀ̌ᴀ́ᴛᴇʟsᴋᴇ́ ʀᴏᴅɪɴʏ, s ɴɪ́ᴍᴢ̌ ᴊᴏᴀɴ ʙᴜᴅᴇ ᴍᴜsᴇᴛ sᴘᴏʟᴜᴘʀᴀᴄᴏᴠᴀᴛ, ᴀʙʏ sᴇ ᴘᴏᴋᴜsɪʟɪ ᴏᴘʀᴀᴠɪᴛ ᴄ̌ᴀsᴏᴠᴏᴜ ᴏsᴜ. ᴊᴇɴᴢ̌ᴇ ᴏʙᴀ ᴅᴠᴀ, ᴀᴀʀᴏɴ ɪ ɴɪᴄᴋ ᴍᴀᴊɪ́ ᴠᴇ sᴠᴇ́ sᴋʀ̌ɪ́ɴɪ sᴄʜᴏᴠᴀɴᴇ́ ᴋᴏsᴛʟɪᴠᴄᴇ. ᴊᴀ́ ᴊsᴇᴍ ᴠšᴀᴋ ᴛʏ́ᴍ ᴀᴀʀᴏɴ.

ᴘʀᴏ ᴍᴇ̌ ᴊᴇ ᴊᴇɴᴏᴍ ɴᴇsᴛᴠᴜ̊ʀᴀ ᴋɴɪʜᴀ, ᴋᴛᴇʀᴀ́ ᴠᴀ́s ᴛᴀᴋ ᴠᴛᴀ́ʜɴᴇ ᴅᴏ ᴅᴇ̌ᴊᴇ, ᴢ̌ᴇ ᴠᴀ́ᴍ ᴛᴇ̌ᴄʜ 400 sᴛʀᴀɴ ᴜᴛᴇᴄ̌ᴇ ᴊᴀᴋᴏ ɴɪᴄ. ᴘᴏʀ̌ᴀ́ᴅ sᴇ ɴᴇ̌ᴄᴏ ᴅᴇ̌ᴊᴇ, ᴏʙᴊᴇᴠᴜᴊɪ́ sᴇ ᴢᴠʀᴀᴛʏ, ᴛᴀᴊᴇᴍsᴛᴠɪ́… ᴊᴇᴅɪɴᴇ́ ᴄᴏ ʙʏᴄʜ ᴏᴄᴇɴɪʟᴀ ʙʏʟᴏ, ᴋᴅʏʙʏ ɴᴀ́ᴍ ᴀᴜᴛᴏʀᴋᴀ ᴠɪ́ᴄ ᴘʀ̌ɪʙʟɪ́ᴢ̌ɪʟᴀ ᴏɴᴏ ᴄᴇsᴛᴏᴠᴀ́ɴɪ́ ᴄ̌ᴀsᴇᴍ ᴀ ᴄᴇʟᴋᴏᴠᴇ̌ sᴠᴇ̌ᴛ ɴᴇsᴛᴠᴜ̊ʀ, ᴘʀᴏᴛᴏᴢ̌ᴇ ᴊsᴇᴍ ᴘʀ̌ɪ ᴄ̌ᴛᴇɴɪ́ ᴍᴇ̌ʟᴀ ɴᴇ̌ᴋᴏʟɪᴋ ᴏᴛᴀ́ᴢᴇᴋ, ɴᴀ ᴋᴛᴇʀᴇ́ ᴊsᴇᴍ ɴᴇᴅᴏsᴛᴀʟᴀ ᴏᴅᴘᴏᴠᴇ̌ᴅ̌. ᴘʀᴏᴛᴏ ʟᴇʜᴄᴇ sɴɪ́ᴢ̌ᴇɴᴇ́ ʜᴏᴅɴᴏᴄᴇɴɪ́, ᴀʟᴇ ᴘᴏ ᴛᴏ šɪ́ʟᴇɴᴇ́ᴍ ᴋᴏɴᴄɪ sᴇ ᴠᴀ́ᴢ̌ɴᴇ̌ ᴛᴇ̌šɪ́ᴍ ɴᴀ ᴅᴀʟšɪ́ ᴅɪ́ʟ ᴀ ᴅᴏᴜғᴀ́ᴍ, ᴢ̌ᴇ sᴇ ʜᴏ ᴅᴏᴄ̌ᴋᴀ́ᴍᴇ ʙʀᴢʏ.

4,5/5 ⭐️

4 03.10.2022

Závěrečný díl trilogie z Vancouverské univerzity je zároveň největší bichlička, což mi vůbec nevadilo. Možná bych pár stran ubrala, ale i tak jsem si příběh naprosto zamilovala. Hope byla jako moje knižní soulmate. Láska k rostlinám, knihám, fanfikce, rodinná situace… všechno mi to bylo tak nějak blízké a dokázala jsem se tak do ní dost vžít. Scotta si nejde oblíbit, když se konečně postupně začne otevírat. Ale na tak mladého člověka už si toho dost prožil a v jednu dobu mi ho bylo neskutečně líto a slzely mi oči.
Moc se mi líbil nápad knihy (fanfikce) v knize, pro mě to bylo přehledné a o tu podobu tam právě šlo. Wattpadem si tu prošla asi většina z nás a i já jsem měla období, kdy jsem milovala čtení fanfikcí o mých oblíbených skupinách či zpěvácích.

Navíc se zde dostáváme na seminář o psaní, do zákulisí hudebního průmyslu a ukazuje se, že není radno věřit všemu, co vidíme. Ukazuje se tu silná stránka přátelství, ale zároveň i opak, kdy si myslíte, že člověka znáte a on vám nakonec převrátí život vzhůru nohama.
Zároveň se i zde setkáváme se Samem, Laurie, Emmettem a Amber, sice jen okrajově, ale i tak to bylo fajn.
Jednoduše, první díl byl fajn, ale něco mu chybělo. Druhý díl se mi moc líbil, ovšem příběh Hope a Scotta si mě z celé série získal nejvíc.
Doufám, že se v budoucnu dočkáme i dalších autorčiných knih.

4 21.09.2022

Po přečtení prvního dílu jsme jistě pomalu všichni nedočkavče vyhlíželi druhý díl. Tato série není odpočinkové čtivo, donutí vás zamyslet se, zlomí vám srdce a doufám, že třetí nám ho zase alespoň trochu slepí dohromady.
Nenechte se ošálit prvním dílem, ten druhý vám totiž realitu převrátí vzhůru nohama. U jedné scény se ze mě stala naprostá plačka a do teď mě to zcela nepřešlo.
Jsem ráda, že tady nás na konci nečekal zase nějaký extra zvrat, protože by mě už asi klepala pepka při čekání na třetí díl.
Jedinou výtku mám asi jen k Cecílii, která mi svým chováním už začínala vadit. A ač má kniha 500 stran a četla se rychle, tak by mi možná nevadilo, kdyby se na začátku ubralo pár stran. Úplně nevím co víc ke knize říct, jelikož bych nerada něco prozradila. Za mě však můžu určitě tuto sérii doporučit.

„We love rainy days, don’t we, baby?”

Musím říct, že tenhle díl se mi líbil o něco víc, Asha mi sedla víc než její sestra a hrozně mě bavilo jak se s Profesorem hašteřili. Navíc oceňuji i ukázky jeho tvorby, to mi kolikrát v knihách chybí, jako například článek v knize Tajemství v nás.
Romantická linka byla milá, líbila se mi, ale ten jejich vztah předtím byl jednoduše zábavnější. Nějaké to klišé v těchto příbězích už čekáte, to není novinka. Jenže konec byl i na mě, milovníka všeho romantického, jako přeslazený čaj.
Setkáte se tu znovu s Paulem, Eden, babičkou a jejím zvířecím přítelem Mobym. Poslední dva jmenováni jednoduše nezklamou, u toho jsem se musela smát.
Tahle série potěší romantické duše a naservíruje jim sladký hlavní chod, tak akorát okořeněný humorem. Teď na léto další skvělá oddechovka, kterou ráda doporučím.

4 04.07.2022

Tohle byla oproti prvnímu dílu (který se mi také líbil, ale mělo to mušky) úplně pecka! Pokud se vám líbilo Cítit znovu od Mony Kasten, tak myslím, že se vám Co když zůstaneme bude také líbit. Ovšem nebojte, není to stejné, jen to má podobný náboj a máme tu opět "bad girl" a kluka slušňáka. Tohle obracení rolí mě baví.
I když jsem na začátku chvíli Amber nerozuměla a měla jsem chuť jí promluvit do duše. Postupem času si s ní projdete vývojem a budete ji mít rádi, stejně jako Emmeta, ten byl takový zlato, milý, starostlivý, ochotný pomoct, ač to v životě neměl lehké.
Kniha je docela bichlička, přesto jsem ji vždy hrozně nerada odkládala, protože jsem chtěla číst dál. Také se tu ukazuje, jak důležité je spolu mluvit, vyslechnout si druhé, když mají s něčím problém.
Navíc jsem se dozvěděla několik nových věcí, co se týče architektury.
Jinak nesmím opomenout další krásnou obálku, která vás jistě bude také lákat.
Nemám co bych vytknula, opravdu se mi to moc líbilo.

4 18.05.2022

Mám pocit, že tahle kniha nám v té záplavě trochu zapadla a to je škoda. Novinka doporučovaná T. J. Reid, mojí hodně oblíbenou autorkou.
Příběh, který na vás dýchne velkou dávkou nostalgie, to je příběh Cassidy Holmesové. Obyčejná holka, pěvecká soutěž, dívčí skupina, tour, intriky, zrady… toho všeho se dočkáte. Není to úplně jízda ve stylu Daisy Jones & The Six, která na mě působila víc realisticky a s větším spádem.
Autorka píše lehce, čtivě, vždycky když jsem knihu vzala "na chvíli" do ruky, ubývaly mi stránky před očima jako nic. Jenže díky škole jsem i tak knihu četla na mě docela dlouho. Jinak bych ji měla tak na 2-3 dny. Plus jsem občas měla trochu problém s chybami v textu, třeba opakující se slova v jedné větě. Nebo jsem se někdy ztrácela v postavách a místech.
Jinak se mi ale líbilo jak autorka knihu pojala. Nahlédnutí do psychiky celebrity a že sláva může někdy být dost trnitá. Proč se Drzá rozhodla ukončit svůj život? Jaké to je cestovat, koncertovat, mít spousty fanoušků, kteří vás pronásledují na každém kroku? Tím vším vás příběh provede. Autorka ovšem kromě pohledu Cassidy zakomponovala do děje i pohledy zbylých tří členek skupiny, a tak dozvíte i jejich pocity.

4 28.02.2022

Popravdě, docela jsem se bála, že tohle nebude můj šálek čaje, jelikož bych po téhle knize normálně v knihkupectví nesáhla. A věřte mi, že by to byla škoda, protože nakonec jsem si knihu opravdu užila.
Začátek se může zdát lehce depresivní, ale nenechte se tím odradit. Půlnoční knihovna ukrývá kromě knih a nekonečného množství životů také mnoho zajímavých, pěkných a poučných myšlenek.
Ač se vám to nemusí zdát, kniha je napsaná lehkým, čtivým stylem, který vás chytne. Většina kapitol je dost krátká, takže vám stránky budou ubývat před očima. Neříkám že každý, jelikož je mi jasné, že se najdou tací, kterým se kniha líbit nebude, ale většina čtenářů si tu něco najde a něco si z ní odnese.
Jediné mínus, které já na knize vidím, je to, že je od začátku dost předvídatelná a pravděpodobně vám okamžitě bude jasné, jak to celé skončí.
Nechci tu moc rozepisovat děj, ať nevykecám úplně vše. Dost se toho dozvíte už z anotace. Každopádně mně se kniha líbila a můžu vám ji s klidným srdcem doporučit. Tak jí dejte šanci, prosím.

IG: @mala_knihomolka_

4 16.01.2022

„You cant always wait for someone else to do the right thing when you can do it yourself.

Čtete i slow burn romantiku nebo potřebujete, aby první pusa proběhla dřív jak po 300 stranách? Ano, Mariana Zapata je přebornice v tom, nechat čtenáře vážně dlouho čekat, než se k tomu konečně dostane. Ale musím říct, že to čekání stálo za to.

Zní vám jméno Diana Casillasová povědomě? Je to totiž nejlepší kamarádka Vanessy z knihy Srdcem proti zdi. Ale nebojte, mihne se tu nejen Van, ale i třeba Sal s Kultim, jelikož Sal je její sestřenice. Ano, je to dost propojené.

Kulti nejspíš nadále zůstane moje srdcovka, ovšem Stačí si počkat mu dost šlape na paty. Tohle byla asi nejvíc emoční jízda, kterou jsem v knihách od Zapaty zažila. Devětadvacetiletá Diana vychovává již nějakou dobu své dva synovce Louieho (5) a Joshe (11). Když se všichni tři přestěhují do nového domu v klidné čtvrti, rozhodně nečekají, že se hned po chvíli na ulici strhne rvačka. Diana vyrazí muži na pomoc, jenže ten jí místo poděkování nevrle pošle pryč. Ona se však nedá, dovede ho domů a tam potká svého souseda, který je jeho bratr. A nejen, že je to její nový soused, ale i trenér týmu baseballu, ve kterém Josh hraje. Ze začátku byl Dallas taky takový grumpy man, ale věřte mi, že postupně si vás získá stejně jako mě. To, jak se choval k Di i klukům.. opravdu chlap se srdcem na pravém místě. „I need you more than you need me, and thats okay. Vážně, tu chemii by neviděl snad jen slepý.
Nechybělo ani nějaké to drama.

Moc se mi líbil i humor, který sem sedl. Špičkování kluků s jejich tetou, dětská logika, mě to opravdu bavilo. Ty dva mrňouse snad nejde nemilovat.
Konec byl pak docela dávka cukru, ale jo, dalo se to a bylo to pěkné zakončení celého příběhu.
Stačí si počkat je jedna z top knih od Mariany, takže jestli ji ještě nemáte na seznamu, určitě se vyplatí ji tam připsat!

Za poskytnutí eknihy k recenzi děkuju Humbook blogerům na instagramu. #spoluprace.

3 10.05.2024

„Life hack: if you dont want someone asking you questions, say the word tampon, and the conversation ends.

Stávám se závislá na knihách Elle Kennedy, které píše o hokejistech. Dalo by se to vyjádřit i songem od Britney Spears: Gimme Gimme More..
Obálky sice svádějí k tomu, že jde jen o obrovské, svalnaté sexouše bez mozku, ale opak je pravdou. Oni mají i mozky, které používají a v životě si taky zažívají ledacos. To se mi na tom právě líbí. Jako třešničku na dortu bych pak zmínila humor, který autorka umí v příbězích skvěle použít. Věřte mi, pobavíte se, stejně jako já.

Co se týká Skóre, jde o již třetí díl ze série Off-Campus. Nejlepší kamarádka Welsky - Allie Hayesová si prochází několikátým rozchodem se svým přítelem a neví, co bude dělat dál. Má slibnou kariéru herečky, ale je zvyklá mít po svém boku přítele. Jednorázovky rozhodně nejsou nic pro ni. Jenže co když se jí do cesty připlete Dean Di-Laurentis? Holkař, který sex miluje, dostane jakoukoliv chce a momentálně je Allie tou, kterou on chce. Podlehne mu? Dokáže se Dean věnovat pouze jedné dívce?

Ačkoliv mě ti dva spolu vážně bavili, měli skvělou chemii, tak mi nepřirostli k srdci až tolik jako dva předchozí páry (Garrett s Hannou a Logan s Grace). Každopádně by mě zajímalo, jak dopadla scénka s Deanem, vanou a Winstonem? To se pak už zapomnělo?
Když pak pominu humornou stránku knihy, tak si mě Dean přeci jen získal tím, jaký byl s dětmi. Která z nás by se u toho nerozplývala?

Nejvíc mě však dostala autorka ke konci. Vy už si říkáte jak je to sluníčkový, až podezřele a pak bum! Bomba vybuchla! Já měla na krajíčku, protože to jsem vážně nečekala a ačkoliv chápu, proč se to stalo, tak mi to bylo neskutečně líto.
Víc to tu asi nebudu okecávat, přeci jenom je to třetí díl, tak ať nevykecám všechno. Ale vy jste to už všichni četli, ne? Pokud jste ostuda jako já (na mou obranu, dokud nebyl dotisk, tak bylo těžké se k sérii dostat) a ještě jste nečetli, potom doporučuju napravit. Mně knížka sedla akorát do nálady, kdy můj mozek odmítá u čtení přemýšlet.

4/5

3 29.04.2024

Jaké to je v nebi? Existuje vůbec? Čekají tam na nás naši blízcí?

Bára je zdravotní sestřička na gynekologii, čeká ji svatba s přítelem Filipem, kterého opravdu miluje. Jenže do hry vstoupí smrt, kdy se Bára probudí v nebi a rozehraje tak zajímavý sled událostí.

Začátek, který se odehrával v nebi, byl pěkný, takové zahřátí u srdíčka. Setkání s blízkými lidmi, ale i poznání úplně nových tváří, žádný konkrétní čas, možnost dělat to, co se vám zlíbí.. to zní hezky, ne? Taky že bylo. Ovšem když se na scéně objevil například jednorožec, tak to na mě působilo už lehce přes čáru. Jenže co my víme, třeba tam vážně jsou, že jo!

Mě však hodně bavila linka, kdy se naše hlavní postava Bára vrátila na zem, s určitým posláním, na nějž musela přijít. Moc jsem jí fandila, ať už ve věcech lásky, tak i přátelství. Například jedna zmiňovaná babizna, kdo četl pochopí, kdo ne, doufám že si knihu přečte a také potom pochopí.
Postav tu bylo docela dost, ale nijak jsem se v nich neztrácela.
Líbilo se mi, že to autorka podala tak lidsky, ze života normálního člověka, že to bylo víc uvěřitelné. Humor mi taky sednul do noty, navíc vyvažoval tu smutnou stránku knihy, která k tomu jednoduše patřila. Zároveň se připravte, že vaše emoce zažijí jízdu na horské dráze. O tom přeci jen tato kniha taky je.

Co se týká konce, ten jsem vlastně čekala, seděl k tomu, ale stejně si kousek mojí dušičky přál tam přeci jen malinko něco pozměnit.
Navíc má kniha tak akorát stran, není moc dlouhá, ale zároveň si myslím, že předala to, co měla.

3 19.04.2024

Na tuhle knihu mě nalákala především moje milá kamarádka, která tyto autorky opravdu chválí a já začínám chápat proč. Tohle bylo takové milé čtení například ven k vodě, když už se nám blíží to léto. Určitě se budu muset podívat po dalších jejich knihách, třeba Neexistence prý opravdu stojí za to. Ale zpět k Letním bouřkám.

Ačkoliv už bohužel nejsem student, tak mě děj rychle vrátil do doby, kdy jsem se i já těšila na dva měsíce hezkého počasí, volna a žádného učení, stejně jako kluci z příběhu. Floyd s Pauliem se poznali už jako malí kluci. Od té doby jsou nerozlučná dvojka, kde je jeden, tam je i druhý a navíc nejspíš kují nějaké pikle. To mě na nich bavilo, chovali se na svůj puberťácký věk, neustále vtipkovali, dělali žertíky, ale hlavně jezdili na kolech. Kola, pes Škorpion/Noob, hry, jídlo.. to je takový hlavní výčet toho, co kluky spojovalo, není to však vše. Líbilo se mi, jak byl každý z nich svůj. Jeden nesnášel sladké, druhý by se ho klidně přejedl. Já jsem v tomhle s Pauliem. Mimochodem, kdo si ředíte džus vodou? Já ho ráda čím sladší, tím lepší.

Jako bonus mají ti dva již zmíněného psa, který s nimi tráví každou možnou chvíli a to bylo super (říkám jakožto pejskař). Že nebyla jen zmínka, ale prolínal se společné s kluky celým příběhem.

Co se týká romantické linky, ta byla taková vážně milá, nevinná, poznávací. Samozřejmě kdyby spolu víc a popravdě kluci komunikovali, bylo by to snazší, ale ty jejich naschvály, poznávání sebe samých, to si mě získalo. I jejich rodiče byli skvělí, jak se k nim chovali. Konečně zase příběh, u kterého se člověk mohl jen uculovat jako měsíček na hnoji.

Moc děkuju za poslání knížky autorkám. Snad zase brzy u dalšího vašeho příběhu!

3 11.04.2024

Připravte si kapesníčky, emoční jízda na 400 stranách začíná.. Tři měsíce, tak dlouho se Adam neozval. Stejně tak dlouho je zlomené i srdce Rosie, která se snaží vést dál normální život, fungovat ve své milované práci a ustát jeho odchod. To vše, protože si přeje, aby byl Adam v pořádku. Ten se teď však vrací na scénu a nebude to jen tak. S ním se vrací i všechny city.

Upřímně ani nevím, kdy naposledy mi bylo knižních postav tak moc líto. V dnešní době je tak lehké někomu ublížit, napsat zlý komentář trvá chvilku. Stejně tak ten nátlak, když se stanete známými a lidé najednou mají pocit, že vás znají (ačkoliv jen přes sociální sítě, televizi, z koncertu..) a že mají právo vás soudit, nenávidět, pomlouvat. Nejen kyberšikanou se zabývá Mona Kasten v této duologii, ale je to stěžejní téma příběhu. Autorka se nebojí vážných témat, tudíž se tu řeší i závislost nebo rodinné problémy (ty v lehčí míře). Stejně tak nám ukázala, že taktéž paparazzi jsou kolikrát nechutní tím, jak se ženou za senzací. Na úkor tomu, že i celebrity jsou jen lidé, také jim jejich jednání může ublížit.

Začátek se na mě trochu táhnul, čekala jsem hlavně na to, až se Rosie znovu setká s Adamem. To byl asi jediný mínus, který jsem v Křehkém srdci našla.
Jinak se mi líbilo vykreslení vztahu hlavní dvojice. Jak si k sobě hledali cestu, podporovali se, byli tu jeden pro druhého. Já jim tu chemii stoprocentně věřila. Je to takový bolavý příběh pro romantičky, který nakonec pohladí po duši.

Tajně doufám, že autorka napíše další knihu o nějakém dalším členovi Scarlet Luck. Myslím, že půdu si na to docela připravila.

3 28.03.2024

„Ztratí-li drak svého jezdce, je to tragédie.
Přijde-li jezdec o svého draka, nepřežije.

Myslím, že Čtvrté křídlo vám úplně představovat nemusím, jelikož tahle kniha minula málokoho a to teprve bude oficiálně vycházet 28.3. Já bych však ráda poděkovala @knihkupectvi_luxor za reading copy.
Prosím, neočekávejte od toho Hru o trůny apod., je to romantasy. Jsou tu draci, které jsem si zamilovala a přála si být taky jezdcem, ale zároveň i dost silná romantická linka.

Měla jsem opravdu velká očekávání, jež se mi naplnila, možná ještě víc než jsem doufala. Já jednoduše takovéhle knihy můžu a krásně se mi trefila do vkusu. Ano, nějaké nelogičnosti se najdou, to klidně přiznám, ale celkově mě Čtvrté křídlo bavilo, takže jsem ochotná je autorce odpustit.
Od začátku do konce jsem se nenudila, pořád se něco dělo. Emoce, pocity, napětí jak tohle vše dopadne.. no a konec mě samozřejmě nalákal na další díl Iron Flame, který bych si nejradši přečetla v aj. Uvidím zda to zkusím.
Autorka se nebála jít rovnou na věc, zasadit do svého příběhu i násilí, aby ukázala, že to v akademii není procházka růžovou zahradou. Zároveň nechybí sexuální scény, humor, sarkasmus.. jednoduše jsem se často i pobavila. Konec příběhu byl postupně docela předvídatelný, ale i tak jsem měla na krajíčku (ačkoliv jsem si to i trochu vyspoilerovala fanarty).

Osobně se nedivím, že tohle dílo má takový hype. Rebecca Yarros využila to, co čtenář chce a funguje a já na tom nevidím nic špatného, jelikož mi to takhle sedlo. Nechtěla jsem tu rozebírat postavy nebo draky, ať vám něco nevyspoileruju. Sama jsem se všem zmínkám o Čtvrtém křídlu, až do přečtení, vyhýbala. Každopádně chemie tu fungovala na jedničku.

3 20.03.2024

„V krvi jsem se narodil a na krev přísahám.
Živý přicházím a mrtvý odejdu.”

Co si budeme, mafiánské romance se často od reality dost liší, v tom si nebudeme mazat med kolem pusy. Každopádně pokud máte tenhle typ knih rádi, potom tu pro vás mám na jednu doporučení. Sladké pokušení se mi četlo velmi dobře, bavilo mě to. Na své si tu přijdou také fandové domluvených sňatků.

Sladké pokušení byla jednoduše taková mafiánská pohádka. Jsem ráda, že Cassio nebyl okamžitě měkký jak máslo, ale postupně se Giulii otevíral, učil se s ní žít. Navíc k ostatním zůstal pořád ten drsný, chladný mafián.
Giulia na to, jak byla mladá, zvládla se naučit postarat o dvě malé děti, psa a ještě jednoho chladného chlapa naučila žít. Bylo skvělé, že si nechtěla nechat mluvit do věcí, jako byly její vlasy nebo styl oblékání. Aneb slunečnice všude. Navíc byla laskavá, pro svoji rodinu by se i obětovala a mně se to na ní líbilo.

Kus knihy se potom Giulia snažila přijít na to, jak zemřela Cassiova předchozí manželka Gaia. Co když ji zabil on sám? Já měla nějaké tušení, ovšem to, co se nakonec odhalilo… Docela překvapení, nechutné překvapení. Myslím i se vším všudy, ten pohled do minulosti. Pochopíte po přečtení.
Kniha obsahuje i docela dost s*xuálních scének, které nebyly špatné, ale mně jednoduše vadilo slovo "závojíčky". Pardon, ale to mi okamžitě zkazilo atmosféru.

Moje jediné mínus, jež bych tu ráda vytknula, by bylo asi to, že jsem celou knihu čekala nějakou akční scénku, drama. To sice bylo, ale takové rychlé, vyřešené během pár stran a docela jednoduše.

Koukala jsem, že autorka má na kontě ještě hodně knih, tak snad se u nás dočkáme překladu dalších. Ráda si je přečtu.

3 01.03.2024

Milujete romantiku a pohádky? Pak tu mám pro vás jednu krásnou, romantickou knižní pohádku, jež si určitě užijete.
Máme tu sebestředného miliardáře, který musí v Dreamlandu splnit úkol, s nímž mu může pomoct jedna bláznivá, legrační, věcně pozitivně naladěná Zahra. Jednoduše, ona je jeho naprostý protiklad a ty se přece přitahují, ne? Pokud máte rádi tzv. grumpy and sunshine, pak se vám to v téhle knize splní.

Rowan postupně díky Zahře roztával, dělal co by nikdy dřív sám od sebe neudělal, například stavěl sněhuláka. To je to, co mám v knihách ráda. Když postava/y postupně vyvíjí.
Pro mě bylo nové a originální i prostředí zábavního parku, trochu mi to připomínalo Disneyland, ačkoliv jsem tam nikdy nebyla. Každopádně všechny ty atrakce, stánky, horské dráhy, hrady jak já bych se tam taky ráda podívala. Nejlépe se Zahrou, jelikož věřím, že s ní bych si to naprosto užila. Ona by byla můj člověk, protože je stejně bláznivá, zdtřeštená a já věřím, že by to s ní byla opravdu jízda.
Co se týče konce knihy, ten byl za mě sladký jak velké balení gumových medvídků či jiné sladkosti. Ale jo, sedělo to tam.

Jediné mé mínus bylo v tom, že jsem se někdy prostě nudila. Něco mi v tom příběhu chybělo, abych si z něj sedla na zadek, jako třeba z mé milované Nespoutané Aljašky.
Každopádně jsem zvědavá a těším se na další dva díly aka další dva bratry s příjmením Kane. Jelikož to, co budou muset splnit ti dva, to bude ještě zajímavé.

3 04.01.2024

Mladá studentka Alice se po sérii několika zvláštních událostí dostává na letní kurz do Chesterfieldu. Netuší však o kletbě, která tuto školu a St. Burrington sužuje již celá staletí. Šestnáct studentů, kteří musí stát na šachovém poli jako figurky. Vybere si Alice černou nebo bílou stranu pole? Co všechno kletba skrývá? A hlavně, komu se v téhle hře dá věřit?

Od Stelly Tack jsem už četla první dva díly z její série Polib mě, které se mi moc líbily, takže bylo jasné, že ani sérii Noční partie si nebudu moct nechat ujít. A udělala jsem dobře, tohle byla jízda, kdy jsem nevěřila komu vlastně věřit. Rozhodně bych tu ráda ocenila pro mě originální nápad, v podobě šachových figurek. Fantasy s upíry, vlkodlaky, elfy vílami atd. už jsem četla dost, tohle byla vítaná změna. Postupně se dozvídáte o schopnostech a možnostech jednotlivých figurek plus jak se hra vlastně hraje.

Co se týče postav, nechci tu toho zrovna moc vyzrazovat, jelikož bych vám tím mohla zkazit překvapení. Každopádně Alice ač si něco mohla za mě uvědomit dřív, tak se mi líbila. I když za ten konec to bolelo i mě, holka!
Každopádně prosím v dalším díle zase co nejvíc zapojit kočičáka Curse, protože jeho hlášky perfektně okořenily knihu a já se několikrát musela opravdu smát.

„Naší kletbou je jako figurky žít, šestnáct nás musí navěky být. 
Jak černí, tak bílí svému osudu neujdeme, donekonečna na život a na smrt bojujeme. 
Krev se krví splácí, ten zákon je znám, nakonec zůstane každý sám. 
Nikdy nás však klid nečeká, neboť jsme prokletí - ty i já.

Opravdu doufám, že druhý díl vyjde brzy. Moc otázek, málo odpovědí. Navíc zase otevřený konec, jež mě na něj na 100% navnadil. Za mě můžu tuhle knihu jedině doporučit, pokud chcete něco nového.

3 21.12.2023

*Jen si pamatuj, že nehledě na to, jak moc špatná se situace zdá, všechno je jen dočasné. Tvou hodnotu neurčuje to, v jakých podmínkách žiješ, ale to, jak povstaneš z popela potom, co všechno shoří.*

Úplně bych si od téhle knihy neslibovala retelling pohádky Petra Pana. Autorka se inspirovala jmény, takže zde najdete například Petera Michaelse, Jamese, kterému se říká Hook, Tinu Belle a pár dalších prvků. Jinak jde o úplně jiný, temný příběh, který je plný touhy po pomstě, krvi, zrady a touhy.

Příběh jako takový se mi líbil, ale měl několik nelogičností, které vám tu nemůžu říct, protože bych vám spoilerovala děj. Každopádně to by se ještě dalo přejít a pochopit, jelikož vás kniha vtáhne a do poslední strany, dokud nevíte jak to všechno dopadne, vás nepustí. Ale hlavní postava Wendy byla taková naivní loutka všech. Mám ráda hrdinky, které se umí za sebe postavit, jsou drzé, nedají se hned na první dobrou, a to Wendy bohužel nebyla. Jediné, co jsem na ní ocenila bylo to, jak se starala o svého bratra, narozdíl od někoho jiného, ale to po přečtení pochopíte. Hook.. bad boy, který postupně trochu vyměkne mi nevadí, na to už jsem zvyklá a byla jsem i ráda že to skončilo tak, jak to skončilo. Osobně se víc těším na druhý díl, který má být inspirovaný Lvím králem. Je to moje nejoblíbenější pohádka z dětství, tak doufám, že to bude jízda.

Takže suma sumárum, nápad na příběh se mi opravdu líbil, až na pár nedotažených drobností. Možná to bylo i mým velkým očekáváním, že nejsem nadšená tak, jak jsem doufala.

*Tvou hodnotu neurčuje to v jakých podmínkách žiješ, ale to, jak povstaneš z popela potom, co všechno shoří.*

3 10.09.2023

Tahle kniha pro mě byla velkým, ale milým překvapením. Pokud se stále vyhýbáte knihám od českých nebo slovenských autorů, potom není proč, jelikož stále zjišťuju, jak skvěle umí psát. A kniha Konflikt je toho jasným důkazem.

Syn italského mafiánského bosse Nero se musí vydat do Ameriky, aby si přivedl svou budoucí nevěstu. Dceru jejich nejlepšího přítele, která bude poslušná a vzorná manželka.
Že jsme ve 21. století? Na to se v tomhle světě nehraje, dohodnutá svatba stále platí.
Nerova představa jeho ženy? Bude krásná, bude kultivovaná, bude se umět podřídit a nebude jí vadit, když v jeho životě a posteli nebude jediná. Řídí se pravidly. Na vztahy si nehraje. Kompromisy nevyhledává.

Jenže ne vždy jde všechno podle našich představ.

-

Hned na začátek bych chtěla ocenit to, že je příběh psán z pohledu obou hlavních postav, takže se dočkáme myšlenek jak Nera, tak i Elisy. Autorka má skvělý smysl pro humor, což se ukazuje právě v knize, takže se určitě budete bavit stejně jako já. Minimálně u scénky, kdy se Nero snaží vyprat oblečení jsem se neskutečně pobavila.

Ona ho nemůže vystát a od začátku mu to jasně dává najevo. Jenže co se škádlívá, to se rádo mívá. Nebo ne?
Nebudu kecat, Nero si mě získal. A Elisa se svojí prořízlou pusou také. Co se týče romantické linky, na své si přijdou fandové hate to love romantiky, která je tu skvěle zpracovaná. Není to sice nejoriginálnější příběh z mafiánského prostředí, ale autorka ho dokázala pojmout tak, aby vás to vtáhlo a už nepustilo. Stránky vám budou mizet před očima.

Přemýšlím co říct na závěr asi to, že konec knihy mě málem rozsekal. A jsem ráda, že v tom nejsem sama, jak jsem zjistila.
Doufám, že se dočkáme překladu i dalších knih od této autorky.

3 23.07.2023