Lucissia komentáře u knih

Jako malá jsem ji četla mockrát. Teď jsem si ji osvěžila při předčítání. I když by ji asi mé děti neohodnotily pěti hvězdami, přece jen už je doba někde jinde, já prostě jinak než pět hvězd všem dětem z Bullerbynu dát nemůžu. :-)

20 01.04.2022

Ať už inspirace na knihu přišla odkudkoli, čtení mi vyrazilo dech. Hodně depresivní, to ale u tohoto tématu asi nejde jinak. Smutné a smutné, přesto jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Za mě pět hvězd právem. :-)

18 30.06.2023

Zakoupeno v knihkupectví hlavně proto, že se kniha odehrává u nás za kopcem. Zprvu se mi do ní ani moc nechtělo, proto chudinka čekala od Vánoc až doteď. A nezasloužila si to, protože čtení bylo opravdu báječné, záživné, všechno jsem to viděla před sebou v živých barvách. Na rozdíl od severských detektivek, je tato promyšlená (ale nikterak překombinovaná), tajemná, spletitá, a především uvěřitelná. A proto plný počet hvězd a ještě víc. I pro moje Valašsko. Tohle je tak vysoká laťka, že se bojím začíst do další detektivky od paní Klevisové... :-)

18 11.04.2020

Zbytečně jsem se bála u první detektivky autorky, že s dalšími knihami půjde kvalita dolů. Nešla.
Paní Klevisová umí výborně popisovat povahy lidí, vztahy a i prostředí v knize bez toho, aniž bych si řekla, že je toho či onoho moc. Pro mně opravdu tak akorát. Takže spokojenost. :-)

16 15.07.2021

Prostě nádhera. Kniha i filmové zpracování a teď čtení jsem si naprosto užívala. Moje topky jsou Lakomá Barka a Až opadá listí z dubu. :-)

15 08.06.2021

Přečteno a můžu říct, že jsem se neskutečně bavila. Tento typ humoru je mi hodně blízký, na druhou stranu pochopím, že ne každému toto sedí. Já se smála tak, jako při málokteré knize. Opravdu vtipně, svěže, ironicky napsáno. Knížka na odpočinutí, nehledám v tom žádnou hloubku, za mne obrovská spokojenost a jdu číst další díl. :-)

15 24.05.2019

Absolutně nadčasová kniha, ke které mě přivedl kdysi dávno zhlédnutý seriál. Jedna z mála knih, která je i špičkově natočená. Nádherná pohoda z obou přímo čiší. Moc autorovi děkuji. :-)

14 27.08.2019

Já smekám. Zas jednou kniha, kterou stálo za to otevřít i na dvě minuty. Opravdu příběhy ze života, o tom, že stačí jeden okamžik a celý život se změní, k horšímu, k lepšímu. O tom, že štěstí jedněch může být neštěstí druhých. O tom, že vždy může být hůř a paradoxně i lépe. Paní Mornštajnová prostě umí a moc se těším na prosincovou besedu s ní. Ke knize se jednou určitě vrátím. :-)

14 01.11.2018

Syn dostal na Vánoce a maminka se nějak začetla. :-) Na to, že už dávno nejsem cílová skupina, mě příběh docela pohltil. Něco z Foglarovek, Města Ember, lehce šmrncnuté prvními city mezi dívkou a chlapcem a přitom docela jiné téma. Už kvůli sobě budu muset sehnat další díly.
A taky chci vyzdvihnout parádní ilustrace. Pět hvězd naprosto právem i přes můj věk. :-)

13 23.01.2023

Protože jsem první díl četla před časem, chvilku mi trvalo uvědomit si kdo je kdo, s kým má co společného... Líbí se mi propracovanost knihy, něco je probráno více do hloubky, něco méně a mně to tak vyhovuje. Kniha musela dát hromadu práce a já za ni autorce děkuji. :-)

13 28.04.2021

A opět pan Boček nezklamal. Kam ten člověk na takové vtipné hlášky chodí? :-)
Protože jsem předchozí díl četla už před časem, chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala v čase a prostoru a čtení si opravdu užívala. Moc se těším na další díl. :-)))

13 20.01.2021

Co napsat? Pánové Čapkové jsou fakt borci. Oba. Já jsem vždy viděla jen večerníčky, až teď s dětmi dotahuju resty. A proto jsem až teď zjistila, že Dášeňka není Dášenka. :-) Celá knížka je jedna velká paráda, krásně se mi předčítalo, obrázky i fotky jsou krásné a i když pan Růžek je jistě o třídu lepší, mám ze čtení krásný pocit u srdce. Snad i moje děti... :-)

13 13.03.2020

Knihu mi doporučily kolegyně v práci a po dlouhém čekání v knihovně se mi konečně dostala do ruky. První dvě třetiny knihy jsem zvládla za pár hodin a při poslední jsem si musela dávat oddech po každých dvou stránkách. Příběh je opravdu silný, tím víc, že se odehrává ve vedlejším Valmezu a i v práci jsou kolem mne lidé, co si třeba tu epidemii tyfu ze zákusků v cukrárně pamatují... Kniha je jednou z těch, které si budu pamatovat navždy a stejně jako mám pocukrované koblihy spojené s knihou Květy z půdy, za žloutkovými věnečky budu navždy vidět Hanu.
A i to meziříčské náměstí budu navždy vidět jinýma očima...

13 11.12.2017

Po třech přečtených listech jsem to chtěla vzdát. Tak krutý začátek jsem nerozdýchala. Ale po pár hodinách mi to nedalo a kdyby mladší syn nezačal v noci plakat, dočetla bych to na jeden zátah.
Protože jsem nečetla dopředu komentáře, čekala jsem opět historický román, no, lásky a romantiky tam opravdu moc nebylo. Přesto je to kniha, nad kterou musím pořád uvažovat, často jsem měla při čtení slzy v očích, hlavně kvůli dětem. Během čtení, když moje děti spaly, jsem je chodila často kontrolovat a pohladit... Kniha mi dala trošku důvod k zamyšlení, že vlastně není na co si stěžovat.
Nelze jinak hodnotit než pěti hvězdičkami a můžu jen doporučit, i když jsem si chtěla při čtení odpočinout, tak odpočinková tahle knížka opravdu není. :-)

13 25.03.2016

Bavilo mě hodně moc. Příběh krásně plynul, do toho krásná čeština, milé prostřední jižní Moravy... Pět hvězd právem. :-)

12 21.08.2023

Kniha opravdu pěkná, čtivá, jen některé pasáže mi přišly hodně zdlouhavé. Proto čtyři hvězdy, jinak jsem byla opravdu spokojená. :-)

12 29.07.2022

Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Smekám před autorkou, tohle muselo dát tolik práce... A obdivuju lidi, co takovou tíhu starostí na svých bedrech nesli a unesli. Jsou tu popisovány ženy, co svůj osud útrpně snášely, neprotivily se Božím zákonům a najdu zde i takové, co nesložily ruce v klín a snažily se svůj těžký úděl změnit. Kniha dává hodně témat k zamyšlení a přitom je tak lidská. Osudy Karwiné a jejich obyvatel jsem poznala ráda a nelituju peněz za knížku, moc ráda si koupím i tu další. Paní Lednickou teď řadím v propracovanosti románu vedle paní Mornštajnové. Díky za pěknou knihu... :-)

12 30.06.2020

Nevím, co napsat. Už jsem asi desetkrát začala komentář a zase ho smazala. Ke knize jsem se dostala náhodou a jsem za to moc vděčná. Opravdu mi vyrazila dech a řadím ji k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Mistrovsky napsaná, rozhodně není odpočinková, spíš hodně k zamyšlení co nám život dává a bere, co od něj čekáme a co on na oplátku čeká on od nás...
Při čtení jsem se zasmála, hodněkrát jsem měla v očích slzy a na konec jsem přes ně téměř neviděla. Možná se taky Ove u mě objevil v pravý čas.
Rozhodně ji doporučím všem okolo a nejspíš si ji budu muset i koupit. :-)

12 23.03.2019

Dočteno. A tedy, ani nevím co napsat. Neskutečná šílenost. Po pár desítkách stran jsem ani nechtěla pokračovat dál, ale zvědavost, jak bude kniha pokračovat (a co vydržím já) zvítězila. Je to jako když se díváte na hrozný film, chcete zavřít oči, ale stejně sledujete děj dále.
Skláním se před autorem, tohle muselo dát tolik práce, namátkou jsem si něco googlila a ono to sedělo... Nemám ráda mafiány a přesto jsem se u čtení příběhů z Ameriky nenudila... Vlastně jsem se nenudila vůbec. Asi nej kniha, co jsem kdy četla, nejšílenější, myslím na ni nejvíc, jen slovo nejhezčí mi k ní moc nesedí. Obdivuju Kariku, jak dostal postavy do děje a působí to opravdově.
A závěrem jsem ráda, že moje fantazie je sice velká, ale přesto má určité hranice... Teď si jdu číst pohádky, ale jednou si tu knihu dám znovu, když už znám souvislosti a konec... Pane Kariko, děkuju....

11 21.09.2020

Nedá mi to a musím napsat ještě jeden komentář. Je to už dva týdny, co jsem knihu přečetla a pořád mě to nutí na ni myslet. A dokonce se mi o ní i zdá, což se mi fakt nikdy nestávalo. Asi mě ten příběh zasáhl víc, než jsem myslela. Možná proto, že Anna by byla vrstevnice mé babičky Anny, kterou jsem měla moc ráda, možná kvůli něčemu zastrčenému hluboko v duši. Heřmánkové údolí je opravdu silný příběh, pro mě hlavně v druhé polovině knihy. Žádná červená knihovna typu Než jsem Tě poznala...
Normálně uvažuju, že si ji zas půjčím v knihově a přečtu znova...

11 10.04.2016