Luciiis komentáře u knih

Pro me prekvapive velke zklamani. Protoze autorcina predesla kniha Sepot v lese je za me jedna z nejlepsich knih, ktere jsem cetla.
Myslim, ze to nebylo prehnanym ocekavanim. Jednoduse se tu zkombinovalo vice zanru a deju, ktere dohromady nedokazaly udrzet ctivou linku.
Hlavni linie pribehu byla rozmelnena historickymi realiemi a desitkami lidskych pribehu, ktere nez doznely, uz jsem si pomalu nepamatovala, o cem byl hlavni dej. Pocit napeti se tak, vzdor vsemu nadprirozenu, v teto zmeti take nemohl objevit.
Beru to jako krok vedle, dalsi knize dam urcite sanci.

4 23.12.2023

Za me nejslabsi kniha ze serie se Sloan.
Stale se hezky cte, akce se stridaji, ale nastineny zlocin pro me nebyl dost chytlavy a bohuzel ubylo potapeni a skvele popisovanych podvodnich scen.

1 26.06.2023

Za me bohuzel nejslabsi dil. Prvni dve tretiny se skoro nic nestalo a navic se vysvetlovani ,,co kdo proc a jak tak zamotava, jakoby uz ani autorka nevedela a pro jistotu vytvari mismas, at jsme zmateni vsichni :)
Poutavost zachranuje vyvijejici se vztah Kierana, Poppy a Case a skvele vygradovany konec.

1 21.05.2023

Na horory moc nejsem, protože strach:))
Ale náhodou jsem narazila na tuto audioknihu a byla to čirá čtenářská radost!
Nemám absolutně žádnou výtku.
Skvělý příběh, neustálé napětí, obdivuhodná práce s českým jazykem, naprosto uvěřitelné postavy, tak akorát duchařiny a zajímavých informací z mytologie, a navíc konec podle mých představ.

Teším se na další skvost z autorčina pera.

13 18.05.2023

Predpokladala jsem, podle obalky, ze si vybiram nenarocnou romantickou oddechovku. Ale! Dostala jsem se k jedne z nejlepsich knih poslednich let. Pribeh divky, ktera vyrusta v bazine, opustena vsemi, ktere mela rada, je protkany tak dechberoucim lyrickym popisem prirody a zivota, ze byste se hned stehovali za ni. Nadavkem vas kniha nenecha dospat, protoze cekate, na vyreseni detektivni linky a patrani po tom, jak zemrel jeden z hlavnich akteru knihy. Udelala to? Neudelala?

21 05.04.2023

Verim, ze pro zapalene milovniky filmu bude kniha skvelym okenkem do historie filmografie.
Milovnici Tarantina si zase uziji jeho skvely humor a vetsi vhled do uvazovani dvou hlavnich filmovych postav.
Ale celkove je kniha rozpacita.
V tomto pripade zustanu verna jen obrazovce a dalsi pripadnou tarantinovku uz vynecham.

13.01.2023

O malé horské vesnici, o tom, co nedovedeme vysvětlit, o tom, co nás přesahuje.
Začátek knihy se rozjíždí možná pomaleji, ale jakmile začnou příběhy jednotlivých postav zapadat do celkového obrazu a odkrývají další střípky ze života předešlých postav, už se od knihy nelze odpoutat.
Po hezkém poslechu si jistojistě pořídíte i do knihovny.

4 13.01.2023

Prestoze pravidla sachu znam jen okrajove a v knize se hra a jeji taktika probira celkem zevrubne, vubec jsem se nenudila.
Hlavni hrdinka je sympaticka a uveritelna, az jsem si dvakrat overovala, ze se jedna opravdu o fikci.
Pribeh neni zbytecne natazeny, hezky plyne a rozehrane partie nuti doposlouchat na jeden zatah.
Doporucuji!

7 13.01.2023

Knížka pro děti? Možná.
Knížka pro dospělé? Určitě.

Jakmile jsem přivykla jednodušší větné skladbě a kniha se v ději posunula k Zakázané hoře, nemohla jsem ji odložit a těšila se na každý úkol od ducha hory.

Při upřímné snaze a práci s vlastním životním nastavením, vzpomínkami i obavami ze smrti, může kniha patřit k tomu nejdůležitějšímu, co stojí za přečtení.

13 24.08.2021

Kniha, ke které by měl být vstupní formulář.
Žijete v dlouhodobém partnerství?
Máte děti?
Ano?
Pojďte se začíst.
Možná vás nečeká vodopád Aha momentů a podtržených vět, ale zatímco budou děti řádit v pokojíčku a partner textovat, že se zase zdrží v práci, budete si u kafíčka jedním dechem notovat.
Poselství?
Po dočtení obejmout děti, políbit muže a společně se snažit, aby nám bylo v životě dobře.

14 24.08.2021

Rada jsem se ke knize vratila, ale je pravda, ze nadsenym vzpominkam z dospivani se soucasny ctenarsky zazitek nemohl rovnat. Tajuplna atmosfera kolem hrabete Balsama me vsak bavit neprestava.

2 05.08.2020

Zatim nejslabsi dil, zadne velke zvraty. Ale i tak se tesim na pokracovani pribehu.

2 02.03.2020

Po autorčině prvotině, kde se ještě hledala a bylo to znát, jsou už Dny opuštění podobně čtivé, jako Geniální přítelkyně.
Téma je však mnohem hutnější, tíživější a proto určitě méně všeobecně přijaté.
V určité fázi knihy, kdy se hlavní postava dotýká svého psychického dna a místo rychlého odražení se tu dlouho a nepříjemně zmítá, jsem text jen přejížděla očima.
Ale mám pocit, že i to byl záměr autora. Dovést věci přes okraj snesitelnosti. Protože tam se každý- tuším avšak nepřeji- alespoň jednou za život podívá.

Pro mě konkrétně pak byly situace okolo dětí Olgy a mateřská linka a vyprávění ještě silnější, než ta partnerská.

,,Chytila jsem chlapce za ramena a energicky jím zatřásla. Pak jsem vzteky bez sebe začala křičet:,,Víš ty vůbec, že jste tam mohli něco chytit? Víš, že můžeš onemocnět a umřít? Podívej se na mě, ty pitomče, udělej to ještě jednou a já tě zabiju!"
Gianni mě vyděšeně a udiveně sledoval, zjevně nemohl uvěřit vlastním očím. Stejně nevěřícně jsem se na sebe dívala i já. Na trávníku...jsem viděla ženu. Zprvu jsem ji nepoznala. Vyděsilo mě, že se zmocnila mého srdce, které jí teď bilo v hrudi."

,,I já jsem v době, kdy jsem vychovávala Mariovy děti, čekala na časy, které se už neměly vrátit. Čekala jsem, až budu opět mladá, štíhlá, energická žena se zářivou budoucností.
Ne, pomyslela jsem si, když jsem dovytírala podlahu a s námahou se postavila. Budoucnost je od jistého okamžiku jen nutností žít v minulosti."

,,Až doposud jsem žila s tím, že jsem Olgou z anfasu, ostatní ale tenhle pohled vnímali jen jako spojnici mezi oběma profily, jako celek, o němž jsem já neměla ani tušení. Mariovi, tomu jsem dávala Olgu z centrálního zrcadla, byla jsem až doteď přesvědčená, ale nyní jsem váhala, jakou tvář a jaké tělo jsem mu vlastně nabízela. On si můj obrázek poskládal na základě právě těchto laterálních pohledů a bůh ví, jakou mou tvář vlastně viděl."

3 25.02.2020

Velmi inspirativni kniha. Nez jsem se do ni pustila, zajimal me predevsim pohled na usporadani domacnosti a detskeho pokoje. Lakave pro detske oci, nezahlcene, pristupne.
Ale po precteni knihy zkusim urcite vyuzivat take montessori pristup k detem a vychove.

1 18.01.2020

Zážitek z každé přečtené stránky a neuvěřitelné čtenářské potěšení. Podle mého hned po Vděku nejlepší de Vigan.

4 09.12.2019

Uplne jsem se nadchnula pro autoruv styl. Krasa. Celou dobu jsem sice bojovala s popisem dvanactilete holcicky jako sexualniho objektu, coz mi nebylo po chuti, ale zaroven to o to vic burcovalo pozornost. Poslouchala jsem navic jako audioknihu s neuveritelne poutavou interpretaci, az by clovek zapomnel, ze pribeh nevypravi sam autor.

1 15.11.2019

Na muj vkus zbytecne moc mrtvych, dostavam se pak do jakesi emocni apatie. Ale jinak velmi napinave! Zaujalo me patrani ve dvou, prakticky nezavislych, rovinach pribehu.

4 04.11.2019

Dostala jsem, v co jsem doufala. Delphine, s její obdivuhodnou schopností vtáhnout do děje hned po pár úsporných větách a k tomu náznak naděje, když už ne happyendu, na konci knížky.

,,Někdy si říkám, že dospět je dobré leda k tomu, aby se napravovaly škody a újmy, utržené v počátcích. A aby se dodržely sliby dítěte, jímž jsme byli."

10 02.10.2019

,,Vyprávění je založeno na komplikovaném- lživém i pravdivém- vztahu mezi skutečností, individuální i kolektivní pamětí a příběhem."

Pro některé autory by to mohl být vrchol tvorby, ale ti, kdo četli Geniální přítelkyně, se pravděpodobně shodnou, že se tady Ferrante teprve hledá.
Prostředí je načrtnuto velmi podobně. Postrádala jsem ale pestré charaktery a množství zajímavých postav. Vše se odvíjí především od hlavní postavy a jejího vztahu k zemřelé matce, což je v délce knihy znát- často jsem četla jen mělce/přeskakovala slova a doufala v nějaký zvrat.

,,Zatímco jsem obcházela malovaný pult, pohybovala jsem se jako ona, mluvila jsem sama se sebou a napodobovala její hlas, mrkala jsem a smála jsem se tak, jak si otec nepřál, aby se smála..."

,,Jenže to masivní tělo vedle mě, odulé z jídla, pití, starostí a záští, které v sobě mělo pohřbeného chlapečka vonícího po hřebíčku, po medu a po muškátovém oříšku, chlapečka, s nímž jsem si jako malá potají hrávala, vzbuzovalo moji zvědavost víc než slova, která právě vyslovovalo."

2 29.09.2019

Příjemný rozjezd, s vyváženou dávkou magie a pichlavého humoru, poutavé ve středu, ale konec už se bohužel roztříštil. I tak si za čas přečtu druhý díl, protože jsem se místy opravdu bavila.

2 21.09.2019