Liss93 komentáře u knih
Konec mi celkový dojem z trilogie zkazil, ale jinak bych hodnotila kladně. Děj plynul bez hluchých míst, postupně se odhalovala všechna temná zákoutí případu a každou chvíli si musel člověk v hlavě srovnat, na čí straně vlastně je.
Velké zklamání. Jediným plusem je, že je kniha krátká. Nesedl mi styl psaní a vyvrcholení celého příběhu. Toho, kdo za tím vším je jsem odhalila velmi brzy, ale doufala jsem ještě v nějaké překvapivé odhalení. A vysoké hodnocení knihy ještě neznamená neotřelé a zajímavé čtivo. Bohužel.
Knihu jsem měla v hledáčku již od jejího vydání, ale pořád jsem ji odkládala, až jsem se k ní díky Čtenářské výzvě dostala. Jde ovšem poznat, že jde o knihu určenou mladším čtenářům, co se stylu psaní píše. Nic to ale neubírá na zajímavosti tématu a jeho rozvoji v průběhu celé knihy. Jde o oblast, o které se můžeme jen dohadovat, spekulovat, ale můžeme jen doufat, že se děj nepřenese i do reálného života.
Už od začátku děj ubíhal, nebylo zde žádné prázdné místo. Bohužel celá zápletka zanikla, na konci jsem vůbec netušila, o co vlastně celou dobu šlo. Plusem je asi jen to, že kniha je krátká a vypravěč zajímavý.
Upřímně jsem čekala víc. Na to, jaké má kniha hodnocení a jak byla vychvalovaná, jsem trochu zklamaná. Co mi vadilo, bylo nelogické chování postav, hlavně pachatele. Ale to se opakuje všude. Pachatel je chytrý a důmyslný, jenže pak se začne bez zjevného důvodu chovat jako amatér. A děj se vleče. A přeskakování v ději od postavy k postavě mi taky obvykle nevadí, ale tady to fakt rušilo. A na konci mi zůstaly ještě nezodpovězené otázky. Škoda. Potenciál byl.
Knihy ze série Naturalista jsou náročné. Pokud nejste vědec v několika oborech, nedokážete naplno pochopit, co Theo Cray provádí, aby dopadl pachatele. Biologie, matematika, informatika, porušování zákonů... Už počtvrté. Člověk by řekl, že po tom všem, čím si Theo prošel je už otrkaný, ale stále jsou věci, které jím otřesou a donutí ho udělat cokoli, aby dopadl vraha a zachránil potenciální oběti. Jen mi tedy vadilo Theovo chování, které sice bylo ovlivněno jeho obavami o zdraví, ale to ho neomlouvá.
Předchozí díly jsem četla už nějakou dobu zpátky, takže přesný děj si nepamatuji, ale vím, že mě zápletka vše kolem bavilo. Bohužel závěrečný díl se víc než zločinu věnuje milostným zápletkám a končí to přeslazeným a očekáváným happyendem. A to ani nemluvím o tom, jaký nesmysl je zjistit těhotenství a mít typické příznaky sotva týden po styku.
No, čekala jsem víc. Knize byla všude věnována pozornost, takže jsem se na ni těšila, ale bohužel jsem zklamaná. Kniha je čtivá, což je plus, ale pak už slova chvály nenacházím. Je věnováno příliš pozornosti hlavní postavě a jejímu vztahu k dítěti. Chápu, že (skoro) každý rodič své dítě miluje, ale hlavní hrdinka je jako matka strašně úzkostlivá. A pak taky její milostný život. Když nelpí na svém dítěti, tak lpí na jeho otci, kterého si odmítla vzít, ale stejně se ráda nechá obšťastnit, když je poblíž. A od příběhu jsem též čekala víc, jako bych něco podobného už četla, proto jsem nebyla překvapená.
Budu se opakovat, ale když máte načteno, tak už po pár stránkách tušíte co se stalo a kdo za tím stojí. Je fakt, že já se trochu nechala zviklat a odklonila se od původního (a správného) tipu. Nebýt otravné hlavní hrdinky a konce, hodnotila bych asi lépe.
Je poznat, že autorka má svůj rukopis a nesnaží se přesně opisovat Agathu Christie. Ale inspirace je znát a to nejen "použitím" Hercula Poirota. Příjemná detektivka, čtení rychle ubíhá, různé souvislosti vám dochází stejně rychle jako samotnému detektivovi (když máte malé šedé buňky vycvičené z knih A. Ch.) a celkově děj plyne a ne dochází k prázdným místům. Někomu by mohlo vadit, že chvíli je příběh vyprávěn z pohledu Poirota, a pak z pohledu inspektora, ale to určitě není mínus.
Je to jako lavina. Jedno malé tajemství na sebe nabalí další a další až nakonec dojde k tragédii. U dost věcí jsem měla jasno hned na začátku, ovšem jak je to se zmizením Jacoba a celou tragédií před lety mi jasné nebylo. A něco mi na konci chybělo, nedokážu přesně říct co, ale nemůžu kvůli tomu dát plný počet.
Od poloviny jsem tušila, jak to celé je a měla jsem z pravdu (tedy z poloviny). Ze čtení ale i tak mrazí, nedokážu si představit sebe v Cassiině situaci, kdy si myslíte, že jste blázen a nikdo vám nevěří.
Ač mi není ještě 30, tak nejsem správnou cílovou skupinou youtuberů. Nikdy jsem žádného nesledovala, považovala jsem to za ztrátu času. O Kovym jsem slyšela, že je prý jeden z těch rozumných a chytrých, ale jeho tvorbu jsem zatím neviděla. A co se týče (auto)biografií, tak ty také nejsou můj žánr. Naštěstí Ovšem není dlouhá, je proložená fotkami a obrázky, kapitoly jsou krátké a popisy událostí jsou podle konkrétní situace buď stručné a nebo naopak rozvětvené, ale nikdy do unylých a předlouhých souvětí a nudných popisů. Doufám, že Kovy zůstane tak milým a upřímným člověkem jakým je v téhle knize a možná se i na pár jeho videí kouknu, ať vím, co ty mladé bere :D
Příběh skvěle gradoval. Zmizelé děti, děsivý dvorek, odhalení vraha... Ale pak to šlo do kopru. Konec velmi odfláknutý, jako by to už chtěl mít autor z krku a zároveň zapomněl, o čem to vlastně psal. Kniha (krom konce) mě bavila víc než Šelma, ovšem měla konec, který tady chyběl.
Byl pro mě problém se začíst. S knihou jsem začala před 3 měsíci a až posledních cca 60 stran jsem přečetla na jeden zátah. Námět byl zajímavý, ale zpracování trochu pokulhávalo.