Lionela86 komentáře u knih

Přečteno za 24 hodin. Jako chtěla jsem dohánět resty do práce, místo toho jsem zcela nezištně pomohla Leo dohnat Pána hory. Snad budou mít pro můj dobrý literární skutek v zaměstnání pochopení :-D

12 07.04.2024

Knížka přečtena díky letošní čtenářské výzvě (hlavní hrdina milovník koček). Queen mám ráda, ale nepovažuji se vyloženě za fanynku, ke knížce bych se bez výzvy pravděpodobně nedostala. Každopádně jsem za to ráda :-) I když tam na mě jakožto na naprostého laika bylo až moc jmen umělců, manažerů a dalších osob z hudební branže, kapel, klubů, desek, písní, letopočtů, ..., které jsem jedním okem pouštěla tam a druhým ven, a občas jsem se ztrácela v "ději" (autorka v rámci asociací sem tam zaskočila o několik let vpřed či vzad), dozvěděla jsem se nemálo zajímavých věcí (nejen) o této osobnosti a Queen obecně (ve filmu Bohemian Rhapsody to bylo dost osekané a zkreslené) :-) Život po boku Freddieho musela být jedna velká jízda a výzva, já si ji užila aspoň v rámci té čtenářské :-)

1 01.04.2024

Jakožto taky "učytelská" (aktuálně po více než desetiletí v tradiční ZŠ z inovativní školy, kde se učí jinak) jsem zklamaná, čekala jsem mnohem víc... Přišlo mi to nemastné, neslané, nepříliš uvěřitelné. Ty politické pasáže byly až otravné. Do ruky se mi knížka dostala v rámci letošní čtenářské výzvy a dočetla jsem vlastně jen proto, abych měla splněno.

07.03.2024

Kdyby to byl film, tak to po pár minutách vypnu a jdu si číst :-D Jo, úplně jsem si vzpomněla na jeden nedávno puštěný snímek na Netflixu, který byl slátaninou spousty sci-fi filmů posledních let. Tak tohle byla taky taková slátanina všeho možného, nevyjímaje Řadu nešťastných příhod :-) Psáno čtivě, utíkalo to rychle (myslím, že by vydavatelství mohlo ubrat na okrajích i řádkování a ušetřit tak život spoustě stromů), ale příběh jako takový opravdu velmi těžce uvěřitelný, jak už tu bylo několikrát zmíněno. A jak by se asi u detektivek nemělo dít ;-)

9 11.02.2024

Dávám 5, protože Harry Potter :-) Moje srdcovka. První díl jsem přečetla v době, kdy mi měl dorazit dopis z Bradavic (někde se stala chyba, sakra). Poslední na vysoké - jo, jsem ta generace, která na každý nový díl musela čekat. Generace Toma Feltona, ještě o ždibíček starší než on. Mudlové asi nepochopí, ale přes všechny nedostatky, které knížka má (a o kterých se zmiňují někteří čtenáři ve svých hodnoceních), to bylo takové milé pohlazení po duši. Potterheads by si ji rozhodně měli přečíst, další dílek puzzle :-) Tome, držím pěsti a věz, že bych si s Tebou a Emmou ráda zakáchala ;-)

10 07.02.2024

Rozkaz zněl jasně: Nesmí projet za žádnou cenu! aneb Jak může rodina a výchova ovlivnit celý život. Vůbec nevím, co napsat, snad jen: povinná četba pro všechny.

11 02.02.2024

(SPOILER) Knížku jsme četli s téměř devítiletým synem před spaním, od první kapitoly ji hltal a musím říct, že i já jsem se na společné čtení vždy těšila. Po dočtení byl tedy zaražený a komentoval to slovy: "Cože? Já jsem čekal šťastný konec." Ale i tak ji chtěl hned číst znovu od začátku :-D Neokoukané téma, napínavě napsané. A ten konec? No, paní Braunová se s tím přece nikdy nemaže ;-)

2 24.01.2024

(SPOILER) No... Knížku jsem pořídila pod stromeček příteli, který plachtí a rád čte příběhy mořeplavců. Protože jde převážně o zážitky z pohledu mužů, těšila jsem se, že mu opět dopřeju malou změnu (loni ode mě dostal knížky Karin Pavloskové a byl spokojený). Začal číst a po pár stránkách odložil, že tohle fakt nedá... Já to dala, protože jsem se na ni po přečtení anotace těšila a hodila se mi do výzvy jakožto kniha z prostředí poslední dovolené. Ale ještě nikdy jsem po přečtení knížky nebyla takhle rozčarovaná :-)

Knížka se na první pohled tváří jako cestopis šmrncnutí nějakým tím seberozvojem, ale ve skutečnosti jde o beletrii, údajně tak z poloviny inspirovanou skutečnými událostmi (v průběhu čtení, kdy jsem se pozastavovala nad chováním hlavní hrdinky, jsem googlila rozhovory s autorkou). Hlavní hrdinka je nafoukaná, sobecká, zbytek posádky (snad až na Annu, kterou téměř nechají v tichosti zemřít) včetně kapitána vykreslen tak, že by člověk radši skočil do oceánu, než s nimi trávil tolik času na tak malém prostoru. Forma psaní nic moc, retrospektivní vsuvky, proloženo autorčinými pokusy o poesii (přiznávám se, že ty jsem většinou přeskakovala). Fajn byly krátké kapitoly. Autorka se často opakovala, protiřečila si, nějak mi to nesedělo časově (možná jsem to jen špatně pochopila, ale při odjezdu na přeplavbu Atlantiku se loučí s malým synkem, který nechápe, kam maminka jede a pořád se ptá, tiskne jeho tělíčko - a na konci knihy se dozvídáme, že je mu 10, je velmi chápavý a už před rokem dopřával matce klid, když se hroutila z Chorvatska), mezi Jadranem a Atlantikem měl uplynout rok, z toho byla 3 měsíce emočně mimo, pak oslovila borce, stavěla/opravovala s ním loď, jezdila po Evropě pro součástky, pak hupsli na Dunaj, měsíc pluli k moři, tam strávili spoustu času - nerozumím tomu, jak by to mohla stihnout :-) Ale vzhledem k tomu, že v jedné kapitole mluví o Polákovi, který strávil na Atlantiku 3 měsíce a v další kapitole se zmiňuje o tomtéž Polákovi, který strávil na Atlantiku 2 měsíce, tak bude mít asi trošku jiné vnímání času a stihnout mohla leccos :-D

Škoda, velká škoda, že nejde pouze o cestopis. O jiné zprostředkování zážitků. O popis přeplavby oceánu s klady i zápory, lodě, posádky, jejího soužití, zkušeností, rad... Prostě o popis reality. Po přečtení rozhovorů na mě autorka působí jako velmi zajímavý a inspirativní člověk, v knize katastrofa...

1 21.01.2024

Poprvé jsem se s knížkou setkala ve věku Jany, podruhé teď ve věku pana Rochestera. Moc jsem si po těch cca 20 letech nepamatovala, jen to, jak jsem tenkrát byla z knížky uchvácena. A to jsem i tentokrát. Ach :-) Uvidíme, jak na tom budu za dalších 20 let ;-)

10 15.01.2024

(SPOILER) Na tuto knížku jsem si brousila zuby asi půl roku a nenechala se odradit ani zdejším hodnocením a komentáři :-) Čekala jsem, až se objeví v bazaru za nižší cenu. Prvních přibližně sto stran jsem si říkala, že ji snad ani nedočtu (proč spolu proboha jedou na dovolenou lidi, co se téměř nemohou vystát, proč autorka blíž nespecifikuje odkud a kam mají namířeno), ale zachránily to krátké kapitoly. Od příjezdu do lesa začal být děj napínavý, musela jsem číst až do konce, dost mě zajímalo rozuzlení, na mysl se mi kradl film Houbičky, který jsem viděla kdysi dávno jakožto puberťák - a nebyla jsem zas tak daleko od pravdy, možná se autorka inspirovala tam :-) Děj málo pravděpodobný, ale jo, záhady mám ráda, něco to ve mně zanechalo. Asi míň než Trhlina, ale něco jo :-)

9 27.12.2023

Víkendová jednohubka :-) Malililinko mi vadila ta nespisovnost, malililinko mi vadily nějaké technické nesrovnalosti (mám kluka, co plachtí, a já občas pobývám na lodi s ním). Ale je to červená knihovna, ne jachtařská příručka, takže účel rozhodně splnila :-)

17.12.2023

Začala jsem číst v létě (po knihách Čokoládový průšvih a Život udeří, kam se mu zachce), ale už jsem asi byla moc přeslazená a navíc mě tam jakožto člověka z oboru štvaly nesrovnalosti - jakože např. učitel nastupuje na novou školu v 1. školní den, aniž by se tam kdy před tím byl podívat, hned ten den učí apod. No... Můj problém :-D Minulý víkend mě přemohl moribundus, byla jsem nucena k odpočinku, tak jsem po knize sáhla podruhé a dočetla. Oddechové čtení, přesně to jsem potřebovala. Kdo je naladěn na červenou knihovnu, ten bude spokojen :-)

2 30.11.2023

Zcela se ztotožňuji s komentářem pode mnou od uživatele Ristridin (až na pasáž o filmu, ten jsem neviděla a vidět nechci) :-) A i kdyby k událostem opravdu nedošlo, tak jsem si jistá, že nikdy nechci vidět a zažít na vlastní kůži ani Tribeč :-D Za mě skvělá kniha.

10 10.10.2023

A mně se to líbilo ;-) Červené knihovně příliš neholduji, ale toto léto opravdu potřebuji oddech, takže už je to třetí kousek v řadě (po Čokoládovém průšvihu od stejné autorky a Pláži v Chorvatsku od J. Caplin). A za mě nejlepší. Hlavní hrdinka a její vývoj mě bavily, zasmála jsem se, v souvislosti s tématem rakovina i zasmutnila. Od začátku sice víte, jak dopadne milostná linka, ale běžně čtu detektivky, kde většinou do poslední chvíle neznám pachatele, takže je to taková malá kompenzace :-D Na konci na můj vkus až moc přeslazeno. I tak dávám plný počet :-)

3 27.07.2023

Můj třetí útěk s Julií Caplin. A oproti Kodani a Islandu mi Chorvatsko přišlo jakési slabší, holt mi to asi víc svědčí na severu :-D Je fakt, že červená knihovna není můj nejčtenější žánr, jednou ročně stačí, předešlé knihy jsem vždy četla v období kolem Vánoc, tak jsem asi byla víc naladěná. Děj jako vždy předvídatelný, ale o to by nešlo - tentokrát byla jaksi osekaná ta popisná část týkající se zvyků v dané zemi, chování některých postav mi přišlo až moc neuvěřitelné, konec přeslazený. Každopádně jsem chtěla oddechovku, u které nebudu muset přemýšlet a ze které nebudu mít chmury, účel kniha splnila :-) Teď si dám minimálně do Vánoc pauzu :-D

4 24.07.2023

Moje první přečtené Sci-Fi. Chvílemi jsem ani nedýchala. Tak skvělé, že jsem o knize musela říct i svému osmiletému synovi, který pak po mně chtěl po každé přečtené pasáži stručně převyprávět děj. Tak skvělé, že jsem o knize musela říct i svým čtvrťákům v práci (první stupeň ZŠ) a jeden z nich se pak při společné návštěvě knihovny ptal knihovnice, jestli má "dentritidu", protože mi špatně rozuměl :-D (jaký by to byl příhodný lékařský název pro oslepnutí v Dni trifidů :-D) Kniha velmi čtivá, nadčasová. Jak už jsem se zmínila, jde o mé první knižní Sci-Fi, jsem tedy v této oblasti nezkušená, každopádně si troufám říct, že tenhle loubanec stál rozhodně za to ;-)

25 19.07.2023

Moje druhé knižní rande s Františkem Šmehlíkem (na doopravdické dostaveníčko bych si po přečtení Šelmy i "Jelenů" a zkušenostech se záporáky obou knih snad ani radši netroufla :-D), opět spokojenost :-) V množství postav a jmen jsem se ze začátku trošku ztrácela, občas mě štvalo arogantní chování některých členů mordparty a lehce jsem se nechala rozhodit pasáží na začátku knihy, kdy v jednom odstavci déšť jako na povel ustal a v dalším někteří vyšetřovatelé vytáhli deštník a ostatní zůstali na dešti (možná jen zkouška pozornosti čtenářů :-) ). I tak dávám pět hvězd. Kniha čtivá, skvěle napsaná, už se moc těším na další plánovaný díl série s Laurou Arou ;-)

5 19.07.2023

První ze série knih o přežití - šestice českých dětí ve věku 10 - 16 let se při evakuaci z hořící zaoceánské lodi během okružní plavby u Ameriky ocitne nešťastnou náhodou na life raftu (záchranném ostrůvku) a je unášena vlnami Atlantiku neznámo kam. Začíná boj o život.
Knížku jsme četli společně s 8letým synem (doporučená je pro čtenáře od 10 let). Má oblíbená Ivona Březinová opět nezklamala - útlá (cca 100stránková) kniha s krátkými kapitolami je plná rad, jak se v takové situaci zachovat, vše nenásilně, v rámci příběhu, stručně, jasně, bez zbytečného natahování děje. Na konci jsou jednotlivá pravidla pro přežití ještě jednou přehledně vypsána. Rozhodně máme v plánu s touhle partičkou, gangem odvážných, pokračovat dál :-)

3 14.07.2023

Knížka je určená čtenářům od 6 let, víc se určitě bude líbit holčičkám. Text, který sám o sobě dostatečně popisuje krásu horského prostředí (až máte chuť skočit mezi řádky a být toho všeho součástí), doprovází zdařilé ilustrace Daniely Hahnové (vydání z r. 1989). Krásně je tu ukázán rozdíl mezi dynamickým velkoměstem a "statickým" venkovem. Příběh je opravdu velice pozitivně laděn, což je přesně ten důvod, proč po tomto druhu literatury poslední dobou sahám - člověk potřebuje vypnout, odstřihnout se od všech těch hrůz, co se kolem dějí, jen se ponořit do nepříliš složitého příběhu a užívat si klidnou četbu z tak trošku jiného světa :-)

Místy mi přijde děj trošku osekaný, uvítala bych trošku podrobnější informace o životě dědy Konráda před tím, než se usadil na samotě, stejně tak bych některé pasáže trošku prohloubila a rozšířila (např. pobyt Kláry v horách), ale i přes to knížku vřele doporučuju všem, kteří se chtějí vydat do klidu hor, octnout se aspoň prostřednictvím knížky mimo ruch města, na čerstvém vzduchu, bez shonu, bez stresu...:-)

8 08.07.2017