Lenka4 komentáře u knih
Sen státi se pastevcem ovcí asi moc lidí nemá. Nevím, zda kniha přispěje k rozšíření jejich počtu po zjištění, co všechno tato práce obnáší. Určitě je však inspirací pro každého, kdo chce jít za svým cílem i přes nepohodlí a překážky. I tak může vypadat správná cesta ke spokojenému životu.
Smutné je, že pokud by chtěl někdo sepsat knihu Chudá Praha dnes, našel by také hodně materiálu.
Hodně černý humor. Nebo spíše přehlídka morbidního humoru, jejíž korunou je reklamní taška věnovaná bezdomovci. Slibný začátek se záhy rozplyne v hodně chabý děj, který několik vtipných vět nezachrání. Poslední hřebíček do rakve knize zasadil ne příliš zdařilý překlad.
Popis společných chvil strávených s Miloslavem Šimkem a zajímavé postřehy o lidech v jeho okolí. Škoda, že se panu Wágner nepodařilo předat kouzlo oněch okamžiků i čtenářům.
Příběh sice připomíná Karikovu Trhlinu, ale to vůbec nevadí. Navozené neznámé nebezpečí (z různých stran) posílené detailním popisem okolností, které mohou, či nemusí mít souvislost s děním, slušně zabrnká na nervy. Hrdinka možná až moc zmatkaří, ale pro děj je to nutné. Oceňuji celkem zdařilý pokus o zneviditelnění člověka.
Fejetony určitě zaujmou jednotlivě v tisku vedle kuchařské rubriky. Celá sbírka však vyjeví jejich nedostatky. Náměty se často opakují. Stavba útvaru místo gradace k pointě zůstává v monotónním soustavně rádoby vtipném stylu, což nakonec vede k pocitu, že to vlastně humorné není.
Spousta slov zdánlivě o ničem. Čestnou výjimkou je V zimě se les stává průkazkou, dokladem sebe sama. Autorka většinou neposkytuje klíč k pochopení své tvorby. Nahodilá spojení neumožňují prožívat děj, nenavodí atmosféru, ve své zdlouhavosti nudí. Veršům se nedostává krásy, zato však patvaru lásy. Když jsem na něj narazila prvně, domnívala jsem se, že se jedná o tiskovou chybu, což by byla snesitelnější varianta.
Povídky mají společné téma emigrace. A také čtivost a pěkné pointy. Přitom každý příběh je jiný – dojemný, úsměvný, důvtipný.
Začátek dobrý, realita všedního dne mateřství vypadá jinak, než ukazují naaranžované snímky šťastné rodinky. Ovšem záhy mi začalo vadit používání jazykových výrazů, které příliš neodpovídají slovníku kultivované učitelky a také její evidentní hloupnutí.
Starý mnich působí svérázně, ale mile. Jeho delší pobyt ve světské společnosti by však mohl mít za následek nový zločin, kdy by se vyšetřovatel stal obětí. Okolí vystavené tak štědrému rozsévání biblických mouder bez praktického přínosu by mohlo záhy ztratit trpělivost. Koketování s nadpřirozenem naštěstí příběh neprorostlo do otravné míry a zůstalo v hranicích uvěřitelnosti. Děj se odvíjí příjemným tempem loudavého koně.
Pasáže ze současnosti jsou čtivé, živé a vzbuzují velké očekávání, jak se autor z nastavené situace vymotá. Vzpomínání na hříchy mládí oproti tomu působí upachtěně a nudně.
Líčení spletitých bojů o knížecí stolec je chytře vkomponované do detektivky. Velice silně působí morální ponaučení, kterého se hlavnímu hrdinovi dostalo v souvislosti s Marií.
Pěkný psychologický román. Hodně zajímavá je linka manželka – milenka/manželka – milenka.
Nostalgické vzpomínky na mládí v Jaroměři. Hodně podrobné, občas se opakující. Knihu asi více ocení místní rodáci, kteří v ní mohou najít zmínky o svých příbuzných či známých.
Luděk Sobota je mnohem lepší komik, než pisatel vlastního životopisu. Naštěstí kniha obsahuje i zábavné texty pro vystoupení, které přispívají ke zlepšení celkového dojmu.
Chatrná koncepce díla, nesmyslné scény, nepochopitelný způsob uvažování hlavní hrdinky. A k tomu naivní myšlenka, že by vůbec něco mohlo církví otřást. Román je tak špatný, že svádí k domněnce, že snad autor zamýšlel napsat parodii.
Sarkasmus ze zoufalství je zcela pochopitelný. Vypsat se z nezáviděníhodných zážitků je dobrá cesta. Ovšem styl z jedné vody na čisto knížce moc neprospěl. Domnívám se, že úpravy s určitým časovým odstupem by dílo posunuly na vyšší úroveň.
Z většiny rozhovorů nelze nabýt optimistického dojmu, že by svět při své proměně směřoval k zářným zítřkům. Rozhodně není na škodu seznámit se s problémy, které trápí obyvatele jiných zemí. Za čas se mohou objevit i u nás. Rozmanitost témat zaručuje, že mezi nimi najde každý pro sebe něco k zamyšlení.
Divadelní hra má výhodu, že se odvíjí jen dopředu a divák nemá příležitost si zpětně přehrát místa, která se mu v rozuzlení nějak nepozdávají. Kniha tuto příležitost dává. Lze tak odhalit nepřesnosti, kterých by se autorka, pokud by námět pojala jako román, určitě vyvarovala.
Výstižný titul. Varující obsah zůstal skryt pod šedivě nudnou galábií utkanou z častého opakování již řečeného a bez ozdobného prvku dramatičnosti. Překvapující je řešení únosu dětí zpětným únosem. Co by se stalo únoskyni, kdyby byla v zahraničí při činu přistižena?