Květinka008 komentáře u knih

Knížka se četla velmi dobře, dokonce mám pocit, že jsem ji nečetla poprvé, ale možná mi jen něco připomíná... Děj zajímavý, ale předvídatelný, S. Brown umí i lépe. Možná by stačilo, kdyby na str. 96 chyběla předposlední věta. Tahle informace mohla zůstat čtenáři utajena stejně jako hlavní hrdince a hned by to bylo o hvězdu lepší ;-)

4 21.03.2023

Knížka mě nezaujala na prvních čtyřiceti stranách, rozhodla jsem se nelámat to přes koleno a dobře jsem udělala. Během půl hodiny jsem prolistovala zbytek, který se nesl ve stejném roztahaném a unylém duchu. Atraktivní není ani téma Hollywoodu, v němž jsou postavy umístěny spíše na "béčkových pozicích" a velmi neurčitě. Na druhou stranu chápu, že své čtenáře si zřejmě najde, takže jedna hvězda a putuje dál...

2 12.03.2023

Psychedelické vyprávění, které jsem nepochopila. Vyprávění ve 3. osobě příběh odosobňuje, neustálé používání přítomného času je nepřirozené. Dvě hvězdy jenom za opravdu povedené ilustrace Olgy Franzové!

2 11.03.2023

Projekt srovnávacích snímků Pálavy v historii / dnes znám z facebooku a mile mě překvapilo, že vyšla i tištěná publikace. Kdo Pálavu zná a miluje stejně jako my místní, rozhodně knížečku ocení a rád si ji uloží do své knihovny.
Každá srovnávací dvoustrana obsahuje mapku s vyznačením, odkud je snímek focen a jakou výseč zabírá. I když pomineme nejvýraznější změnu - Novomlýnské nádrže, je proměna krajiny v uplynulých desetiletích neuvěřitelná... A nutí k zamyšlení. V mnoha případech však také vysvětluje pro mnohé lidi nepochopitelné a "drastické" zásahy AOPK / SCHKO Pálava na stráních našich vápencových kopců... Děkuji!

3 01.03.2023

Hezká knížka pro malé slečny, které mají rády koníky. Místy smutná, hodně poučná a rozhodně napínavá, čtenář se nenudí. Já ji zvládla za pár hodin, děj mě pořád poháněl dál. Koupena z bazaru pro jedenáctiletou neteřinku, která začala chodit do jezdeckého kroužku, a věřím, že ji bude také bavit.

2 01.03.2023

Knihu mi půjčil přítel, který mohl být Tamařiným spolužákem na škole pro zrakově postižené děti na Veveří. Dnes sídlí v domě naproti Slovákovy ulice křesťanský internát a škola se přestěhovala do Pisárek. Již od dob studií jsem v kontaktu s komunitou zrakově postižených. Z dětí a puberťáků, kteří pobývali třeba již od mateřské školy na internátech, museli se naučit brzy žít bez rodiny/zažít i nepěkné věci v integraci mezi zdravými dětmi, vyrovnat se se svým handicapem a prosadit se v majoritní, vizuálně zaměřené společnosti, se stali dospělí se zaměstnáním a rodinami. Proto vím, že by se toto zajímavé téma dalo uchopit mnohem niterněji a osobněji. Autorce nelze upřít originalitu námětu, ale jde velice po povrchu, náměty nerozpracovává a samotné vyprávění "o hrdince" je odosobněné. Zvolila bych raději "ich formu" a nechala promluvit Tamaru či Ivu napřímo... Mrzí mě také neuzavřená dějová linka tajemné sestřenice Elišky.

2 28.02.2023

Do ruky se mi dostala další z knih, kterým říkám "záchodové". Krátké fejetonky jsou ideální na krátká posezení... třeba i v MHD :-) Sama jsem psala blog, takže chápu, jak se témata opakují a většinou se styl psaní při souvislejším čtení "zají". Ale paní knihovnice má výrazný dar jazyka i humoru, který se jako u mnoha jiných nedostává do vývrtky nevtipnosti, drží si linii lehké nadsázky, laskavosti k sobě i druhým a životní moudra podává jen tak mimochodem. Velice si cením uspořádání knihy - ač se jedná o krátké samostatné texty, v podstatě rozvíjejí děj a logicky na sebe navazují. Pět hvězdiček je rozhodně zasloužených (ve své kategorii) a ráda si v knihovně vypůjčím další knížky autorky. Jo, a tuhle si určitě nechám, za pár let se mi bude ještě hodit :-) :-) :-)

4 28.02.2023

Pro mě slabší Lanzcová. O tom, že existuje první díl, jsem se dozvěděla až zde z komentářů, ale číst rovnou Postel plnou růží nevadilo. Musím říct, že mě napadaly dvě věci:
1) že zub času je znát na aktuálnosti děje... přece jen těhotných osmnáctek v dnešní době tolik není a určitě by současná odpovídající generace vše neřešila takto
2) že jak v seriálu Hříchy pro pátera Knoxe bylo deset pravidel pro detektivy, u Lanczové by se dalo vysledovat nejmíň pět podobných bodů schématu (některých) jejích knih... téma bratrů + jedné dívky mezi nimi, nefunkční nebo neúplné rodiny hlavní hrdinky, hlavní hrdinka jako schopná dívka stojící v mladém věku na vlastních nohách, nějaká ta patologie, aktuální trend (v té době jistě squatteři a dredy)... Tady tedy "porušila" bod smyšleného městečka Račic a okolí a děj se odehrává v reálném Brně a Třebíči - to mě třeba zaujalo.

4 20.02.2023

Prumerny radce na jednoduche tvoreni. Nektere napady jsou hezke, ale v dobe blogu, videonavodu a tvorivych stranek na facebooku to maji takove knihy tezke...

3 21.01.2023

Strhující... Přečetla jsem na jeden zátah do noci. Tahle kniha je v podstatě nesehnatelná, ale když už, tak za ty peníze stojí. Kdyby se mohlo dát výjimečně šest hvězdiček...

Úvodní kapitoly jsem četla letmo, nebavily mě, ale později jsem pochopila, proč tam musely být. Autor umí opravdu mistrně a napínavě odvyprávět příběh, ale oceňuji zejména naprostou srozumitelnost pro laika. Nejzajímavější pro mě byly vhledy do celé historické katastrofy na konci. Říkala jsem si "jak to asi mohou takhle vědět?!"... ;-)

"Duch lodi však spočívá uvnitř. Právě tam se zabydlely příběhy, tam může člověk odhalit znehybnělé obrazy posledních lidských zážitků." (s. 40)

"Z písku vyskočili další krabi. A všichni na něj mávali klepety. Každý z nich mluvil dokonalou angličtinou. Hovoří ke mně krabi. Když k člověku promluví krab, je čas jít zpátky." (s. 111)

3 20.01.2023

Pohádka pro dospělé, kterou je nutné brát s rezervou v možnostech a reáliích. Ovšem tato "pohádka" je bravurně zpracovaná! Zajímavé prostředí, neobvyklá zápletka a neotřelé téma, poodhalující praktiky Wall Streetu, postupná akcelerace vývoje hlavní postavy, ostatní postavy propracované, lidské a uvěřitelné, překvapivé rozuzlení :-) Příběh mě vtáhnul a od poloviny nepustil. Za to dávám plných pět!

"Vězení se v ničem nepodobalo životu venku. Tady uvnitř chyběla jakákoli volba z několika možností, jakákoli možnost řešení uhodnout nebo se ze zkoušky vylhat. Všechno bylo buď pravdivé, nebo nepravdivé – černé či bílé...
Proto taky možná používali tuhle celu. Odebere vám pocity a jejich místo zaujme prázdnota, stane se jen částečně lidským tvorem. Jak tam seděla a zírala na ruce, uvědomila si, že podstatou lidství není ani mozek, ani tělo. Sestáváme pouze z citů. Jsme-li jich zbaveni, ztrácíme tím i lidskost...
Cestou do návštěvní místnosti spolu se skupinkou dalších spoluvězeňkyň ji napadla myšlenka, ze kterou se přímo nenáviděla. Na chvilku, když se rozhlédla okolo sebe, měla intenzivní pocit, že už se stala jednou z nich – vypadala jako ony, byla cítit jako ony, a čím déle pobývala v Jenningsu, tím víc si uvědomovala, jak sklouzává níž a níž na jejich úroveň ponížení a hanby. Nyní se už cítila takřka jako součást vězení."
(s. 67, 165, 201)

3 10.01.2023

"Tohle byla hra, kterou Dianne se svou kočkou často hrávala. Stella si uměla hrát, Julia ne. ... Snem každé matky bylo vidět své dítě vyrůstat a vyvíjet se, a na té cestě dítěti všemožně pomáhat. Dianne tohle mohla udělat spíš pro kočičku než pro vlastní dítě." (s. 71)

Ale i přesto přizpůsobila, nikoliv obětovala, vlastní život dítěti, které jej nemohlo užívat naplno. Dala jí všechnu lásku a péči, s podporou blízkých, když to srabský nevyzrálý otec (jako často v běžném životě) nezvládl a utekl. Jak ukazuje příběh - matky musí zvládnout vše a ony to zvládnou. O to obdivuhodnější, že měla sílu i lásku pro cizí dítě, které ji nenacházelo doma. Částečně si samozřejmě kompenzovala své mateřské potřeby, ale bez patologie. Add chlapi - bohužel, hajzlíci jsou vždy přitažlivější než solidní (nudní?) muži a měla jsem na chvíli opravdu obavy, že... Ale nebudu prozrazovat. V určitém věku a na základě životních zkušeností Dianne zvolila nejlepší cestu, kterou mohla.

4 10.01.2023

Autorka napínavé romány zkrátka umí. Nemohla jsem se odtrhnout a dočítala do noci... Musím se přiznat, že jsem trochu šidila a za polovinou knihy koukla na konec, abych se mohla lépe soustředit na jednání jednotlivých postav. Ač to běžně nedělám, byla jsem ráda, protože bych netušila... Hvězda navíc i za vývoj postav v romantické dějové linii. Zkrátka všechno do sebe krásně zapadlo a to je pro mě důvod, že si knížku nechávám a za pár let se k ní ráda vrátím.

10 10.01.2023

Souhlasím s Elulilinka1. Každopádně jsem se pobavila eskapádami dospívajících slečen, které naháněly chudáka kluka od sousedů a dělaly mu naschvály, protože jsem si vybavovala, jak jsme stopovaly kluky v dospívání my, nechávali v jejich schránkách vzkazy s básničkami nebo zasypaly v noci jejich auto okvětními plátky růží, nakradenými v celé části města... :-D :-D :-D

5 10.01.2023

V pubertě mě tahle "lanczovka" minula. Nyní přišla jako vyřazená z knihovny a v první polovině se mi nelíbila - říkala jsem si, že je to taková moderní Popelka, které jen všichni ubližují... Potom se to nějak zlomilo a dočítala jsem jedním dechem. Holka se nakonec se vším dobře poprala a patří pro mě do skupiny holek z románů Lanczové, ke kterým bych chtěla domů nahlédnout po letech, jak dopadly :-)

5 10.01.2023

Hezký románek pro náctileté slečny, který ani po letech vlastně neztratil na aktuálnosti - snad jen že hrdinové nemají mobilní telefony :-) Slupla jsem jak malinu, líbila se mi teď a líbila se i mému 25 let starému pubertálnímu já :-) Nechám ji pro neteřinku.

5 10.01.2023

Pohádka pro velké holky :-) Takový oddech na dlouhé zimní večery pod lampou v dece, čte se to moc hezky a netřeba u toho příliš přemýšlet (ba je to až nežádoucí :-) ). Zaujalo mě, že je knížka napsaná v roce 2001, tedy dávno před "profláknutou" Cizinkou, a Skot v minulosti oslovuje ženu z budoucnosti "sassenach"... Kdo od koho opisoval?!

6 10.01.2023

Puvodni plan s knihou byl, ze ji poslu dal. Ale rozhodla jsem se nezbavovat se univerzalnich knih, ktere obsahuji moudra a pravdy predchozich generaci. Neni to jen kucharka, ale domaci radce v oblastech stravovani, stolovani, zehleni ruznych prusvihu... :-) az jednou prijde black out, jeste se muze hodit :-)

7 15.12.2022

Tuctovka, nic zajimaveho. Jedna hvezda navic za barevne provedeni. Posilam dal.

2 15.12.2022

Myslim, ze podtitulek "pro labuzniky" naprosto sedi. Pri listovani se mi sbihaly sliny a radu techto receptu bych si umela predstavit jako luxusni jidla v restauraci. Zejmena nektere jsou na "domaci vareni" az extravagantni - napr. Polevka z hlemyzdu, Salat z volske tlamy nebo Mandlova polevka s melounem. Puvodne jsem si chtela jen neco ofotit a poslat knizku dal, ale zatim si pro inspiraci ponecham.

4 11.12.2022