Květinka008 komentáře u knih
Když jsem tuto knihu potkala v knihovně pedagogické fakulty, byla jsem nadšená. V době mých studií existovaly také "bichle", které byly biblemi oboru. Psané vysoce odborným jazykem, až upjatě a striktně vědecky. Pokud měl tehdy autor potřebu prezentovat osobní názor nebo vlastní výzkum, vyjadřoval ho formou množného čísla - "my". Můj pohled je, že to působilo profesionálněji než v této knize "já". Tahle "moderní" Moderní didaktika mě zklamala "free, cool, in" jazykem - myslím si, že prezentovat poznatky jazykem současných studentů lze v odborné literatuře i bez tohoto příliš přehnaného stylu. Druhá hvězda dolů za stylistickou nedoladěnost.
Během studia jsem musela přečíst hodně pedagogicko-psychologických knih. V tomto případě jde spíš o populárně-naučné pojetí, snahu o moderní přístup k pedagogice, nicméně text na mnoha místech téměř kopíruje Moderní didaktiku. Nic divného - stejný autor, který vyrábí jednu knihu za druhou, ale nemyslím, že by to tak mělo být. Také přemýšlím, co je "líného" na přístupu, kdy má učitel naopak věnovat žákům zvýšenou pozornost, pracovat s formativním hodnocením, slovním hodnocením... Líného učitele si představuji jako naprostý opak - že rozdá písemku, nafláká pár známek do žákovské a hluboce nad tím nepřemýšlí. Série knih "Líný učitel" má podle mě jediný cíl - vydělávat peníze :-/
Kvalitativně není knize co vytknout. Vysoce hodnotím pestrý jazyk, zajímavé obraty, vtipná slovní spojení, barvitost líčení, že je čtenář vtažen do prostředí a úplně cítí vůni harlemské pekárny, mísící se s pižmem chudého Inda, slyší hučení vlaků nad hlavou, pískání krys v haldách odpadků... naopak se ale zvládne ponořit do vlhkých dešťů a bláta chudého podhimalájského kraje.
Ale... od začátku do konce neutuchající bída, smutek, beznaděj, které se nijak nevyvíjejí, stejně jako postavy. Děj je částečně vyprávěn retrospektivně a upřímně - čtenář je víc a víc frustrovaný. A uvědomuje si, jaké má štěstí, že se narodil v bohaté, čisté a bezpečné Evropě. Měla by to být povinná četba pro všechny, kteří mají jiný dojem.
Nejvíc mě zaujal trhaně vyprávěný příběh starého soudce, ačkoliv primární linku držel Bidžu - syn z chytrče, který... ale to už bych prozradila děj :-)
"Imigrační úřad však pracoval nezávisle na policii, snad proto, aby se lépe pekl ranní chléb..." s. 84
Četla jsem už dříve ve zkrácené podobě v rámci jedné z knih Rieders Digest. Nyní se mi dostala do ruky plná verze knihy a ráda jsem se k ní vrátila, přestože zkrácená podoba úplně stačí. Námět je romantický, harlequinkovský, ale líbila se mi propracovanost Kyleova příběhu. Při práci se setkávám s dětmi s různým postižením, musím ocenit i jeho reálnost.
Knížka ve mně hlubší dojem nezanechala... Vše za mě napsala Jana K. Znovu číst nebudu, knížka poputuje dál.
Jedna z nejlepších z řady "Love story". Sice pohádka, HODNĚ pohádka, ale proč ne, když si chce hlava odpočinout... :-)
Necetla jsem jine dily, az v prubehu jsem pochopila, ze jde o serii. Presto nevadi, odkazy na ostatni knihy tam jsou, ale ne podstatne. Myslela jsem, ze je to muj pocit, ze se dej vlekl a nemohla jsem se zacist, ale nejsem jedina... Vse za me rekl predchozi komentar. Jen dodam, ze druha pulka uz mela vetsi spad a namet mi pripomnel historicke Harlequinky, ktere jsem uz cetla. Jako oddechovka fajn...
Krasne obrazove pokoukani v prijemnem malem formatu. Krome - samozrejme nadhernych - ostrovu Karibiku, Australie a Stredomori me zaujaly hlavne nezname vraky nejen lodi, ale i letadel a tanku (!) :-o A morsti zivocichove od hvezdic po keporkaky. Nadherne zabery! Bohuzel je na nich ale poznat na dnesni dobu nizke rozliseni (vydano 2004).
Poetické čtení pro toho, kdo má rád přírodu. Nezavrhovala bych jen proto, že je to staré a ruské, na textu to poznat není. Já si knížku nechávám kvůli NÁDHERNÝM SNOVÝM ILUSTRACÍM!
Velmi krátký jarní příběh pro malé děti, s NÁDHERNÝMI ILUSTRACEMI!
V této edici jsem ještě nesáhla vedle a mám pocit, že každý další výběr je jen lepší a lepší. Obzvlášť když se touto cestou čtenář dostane alespoň k části knih, které jinak v češtině nevyšly (zde myslím všechny kromě Stínů hlubin, která je ale špatně sehnatelná).
Příběhy spojuje dynamika, kriminálně-detektivní motiv a že jsou do toho hlavní hrdinové zataženi okolnostmi :-) Celkově mi tenhle výběr dokonale sedl a knihu si nechám. Hodnocení jednotlivých příběhů přímo u nich.
Skvělé jsou také medailonky/rozhovory s autory vždy za příběhem.
Knihu Stařec a moře jsem přečetla nadšená. Zkusila jsem tedy i tuto klasiku, která se mně dostala v podobě zcela nové knihy z roku 1987 - byla jsem první, kdo ji otevřel... a na straně 150 zavřel. Věčné téma lásky a války, úsilí nějak v tom přežít, zmařených nadějí, smrti - jen jsem nezvládla rozvláčnost vyprávění a dlouhé opisy, rozhovory "o ničem". Nepopírám filozofický a dobový přínos, leč v této době jsme zvyklí žít jinak a já se svou povahou potřebuji vše dynamičtější.
"Každý si potřebuje s někým pohovořit," řekla žena. "Dřív jsme měli náboženství a jiný nesmysly. Dnes by měl mít každý někoho, s kým by si mohl upřímně promluvit, protože i na sebestatečnějšího člověka padá hrozná samota." (s. 79) - vážně napsáno před více než 100 lety? Přeplo mě to do doby covidové a vlastně je to aktuální pro celé 21. století... Globální vesnice, spojení s kýmkoliv kdekoliv kdykoliv, ale jedinec je osamělejší než kdy dřív.
Nemám ráda nesympatické hlavní postavy (tahle byla obzvlášť "na facku") a zabíjení zvířat pro zábavu nebo frajeřinku, i když jen v knize. Přemýšlela jsem, kdo je pro autora cílová skupina čtenářů, protože vtipné mi to nepřipadalo pro žádnou... Nejpovedenější je název a obálka...
Zajímavá a poutavá knížka. Částečně "Lanczovka" pro náctileté, částečně román pro odrostlé holky. Propracovaný, postupně se rozvíjející a zajímavě popisující porevoluční situaci v Čechách. Bohužel té době odpovídá i děsná obálka a název, které ke čtení nelákají. Doporučuju to překonat!
Věřím, že jako rozhlasová pohádka na pokračování má tento příběh své kouzlo, umím si to představit. V knížce je ale příliš rozvláčný a "ukecaný", ruku na srdce, 250 stran malými písmenky je i pro dospělého moc, natož pro dítě. Díky této knížce jsem si uvědomila, že je rozdíl mezi vypravěčským darem, který má psavec, a který má speaker. Je potřeba ho využít v příslušném médiu, naopak to nefunguje. Jedna hvězda navíc za NÁÁÁDHERNÉ ILUSTRACE Evy Chupíkové, do kterých jsem se zamilovala!!!
Získala jsem pro jedenáctiletou neteřinku a věřím, že se jí bude líbit ještě víc než mně. Připomnělo mi to animáky Hotel Transylvania nejen rodinnou konstelací - táta upír a dcery poloupírky, ale taky řadou jejich vtipných specifik - spaní v zavěšené rakvi, závodní klíšťata, nohy v kočičím záchodě... :-)
Trvalo mi se začíst cca 70 stran, myslela jsem, že knihu odložím. Žádné dějové zvraty a obecně je knížka hodně popisná. Ve jménech a postavách, které nebyly přímo součásti děje, jsem se chvílemi i ztrácela. Druhou polovinu knihy jsem si již užívala a opravdu netušila, kdo je vrahem. Zajímavé vyústění...
Přehledně a sympaticky zpracovaný průvodce světem hmyzu, který můžeme potkat u nás na Palavě. Snad tím, že se jedná o živé tvory, jsou fotky ještě lepší než v předchozím díle (100 pálavských rostlin)! A tolik zajímavostí! Máme tady kousající i skákající pavouky, koprofágní brouk není jen ten jeden "hovnivál" (chrobák vrbounovitý), ale existují i oficiální lejnožrouti a výkalníci :-) Mandelinka na fotce není mandelinka, která nám žere brambory... :-o Vtipná jsou jména spojena s "čumáky" brouků - klikoroh, ploskoroh, nosatec, rýhonosec, zobonoska :-)
Moji oblíbení hmyzáci jsou drvodělka a běloskvrnáč :-*
Obzvlášť mě okouzlili krasci a štítonoši, po kterých se letos plánuji poohlídnout!
EXCELENTNÍ ILUSTRACE! Kniha mě naprosto okouzlila a ač nemám děti v cílové skupině, rozhodně si ji nechám...! Každopádně oceňuji pro děti přiměřenost informací a výběr opravdových zajímavostí. Nápadité jsou i pozdravy v řeči místa památky na úvod kapitoly.
Stručné, přesto výstižné texty, které spolu s nááádhernými a vyprávějícími fotkami nabízí ochutnávku z podzemí Moravského krasu. Jednodušší než říct, čím publikace je, je říct, čím není. Knížka nevypráví příběh, nevěnuje se jednotlivým jeskyním, nekategorizuje výzdobu, není odborná, ale ani nicneříkajícím propagačním materiálem. Zkrátka pro milovníka jeskyní jako dělaná. Děkuji za vhled do historie, připomenutí zajímavých (i neveselých) událostí, poodhalení tajemství, která se návštěvník při prohlídce nedozví ("vypouštění" Punkvy a "tajné" stavidlo!)... A zejména pro mě novinku - přítomnost heliktitů v našem Krasu! Potkala jsem je vloni v létě v Cuevas del Hams na Mallorce a netušila, že něco podobného může být i u nás!