Kuffenbach komentáře u knih
Tato kniha vám ozřejmí 3 základní věci:
1) co je to láska a přátelství
2) za co že to stál život v Německu v době krize
3) že on ten Remarque je jedinečný pisálek
A to se vyplatí, co říkáte?
Proč jsem proboha čekal nějakých 20-30 let? Proč jsem to stále odkládal a vymlouval se? Nevím, byl jsem snad pošetilý...
Tato kniha jest klenotem, humor v ní nadčasový, toto dílo mohlo být stvořeno klidně včera, a nikdo by nic nepoznal.
Svěží styl, výborné postavy, lovestory, tisíc slonů! Promiňte, bylť uchvácen, nechal jsem se unést... Doporučuji vám to také.
"Klíč od srubu je v tůni."
Famózní, napínavé, smutné. Ti kluci měli odvahu. Kéž bych ji měl v sobě taky. A kéž nikdy nemusím zjistit, jestli mám. Za 5.
Skoro mám strach číst další díly. Protože tento první je tak dobrý, že bych mohl zažít zklamání. Po všech těch oslavovaných severských břídilech, po trapném Carterovi a jiných nýmandech, po rádoby detektivkách a podivných slátaninách po lobotomii, při jejichž čtení jsem leda tak naprázdno dávil... konečně promyšlená věc se skvělou dvojkou policajtů(Poe&Tilly), která se parádně doplňuje. Craven pracuje se silným tématem, s naprostým minimem neuvěřitelných náhod a navíc nás obdařil luxusním koncem.
Olizuji si všech 5 prstů ;).
Dávám 5 planet :-). Hlavní týpek je vtipný jako Jim Gaffigan, zručný jako Přemek Podlaha, a má kliku jako Lucky Luke. Taky se to nečetlo špatně. Pokud máte rádi červenou, není co řešit.
Poe & Tilly strike again.
Tak se jim to zase povedlo, paní Müllerová! Opět to drží pohromadě, opět dobrá interakce P+T, opět se to čte samo. Jednou ten průser přijde, ale dnes ještě ne. Pětihvězda.
Oui! Jean-Michel drží otěže svého životního díla pevně v rukou, skvěle vykreslil dobovou Paříž a jeden Klub... Jedna z knih, které můžou změnit člověka. Jsem rád, že jsem ji četl.
Je to tak, a ne jinak.
To už je nějaký pátek, co jsem tuto klasiku četl. Remarque mě jako jeden z mála dokáže dojmout, a že jsem pořádný cynik!
Smutné čtení, krásné čtení, povinné čtení. Tak šup do toho, dlužíte to sami sobě.
První setkání s Backmanem a dávám plný knedlík. Jednoho takového Oveho mám doma (ročník 1929), tak vím.
Už to bude 30 let, co jsem ji objevil u tety v knihovničce.
Ó, jak jsem byl nepřipraven! Slzy se mi kutálely po tvářích, a svět už nikdy nebyl stejný.
Silný příběh, jeden z nejsilnějších...
Za to vylíčení beznaděje některých žen v té době, za zlatíčko Homera, za epický příběh lásky a nenávisti, za jablka, za Melony, za to všechno plný počet. Jedna z TĚCH knih.
Pokud Terry něco zanechal lidstvu, je to tato kniha. Už ten obal vás musí připravit na nevšední zážitek (Rembrandt + variace).
Noční hlídka je dokonalá, a zkuste to popřít! V tom případě bych, ač nerad, musel požádat přítele Mňácala, aby vám uvařil kakao...
Chcete humor? Napětí? Cestování časem? Ale hlavně, HLAVNĚ - moudrost? Tak čtěte. A žasněte.
Takřka 100 let stará bomba, která vás rozmetá na kusy. Bravo!
Je to brak, to každopádně. Ovšem my, co si nehrajeme na snoby, máme takovýto brak hodně rádi;-). Není to Sinuhet, nechce to být nóblhóch román pro fajnšmekry, tato kniha chce bavit. A dělá to sakra dobře! Moje guilty pleasure!
Asi jsem četl jinou knihu.
Sestupná tendence pokračuje, Carter měl zůstat u jedné knihy.
V 3.díle opět nic nového, stejná klišé, stejně zbytečný a tupý Garcia, nyní s velkou konkurencí v podobě Blakeové, jejíž nejčastější dotaz "Cože?" mě prostě s*al.
Nevím, proč bych měl číst další díl, snad jen ze zvědavosti, jestli Garcia bude konečně sejmut. Jsou dvojice, kde jeden má svaly, druhý mozek (typicky třeba Bud Spencer + Terence Hill, nebo detektiv Carter! + komisař Ledvina :-)). Tady má oboje superman Hunter, bohužel. Absolutně nevyužitý potenciál.
Garciův nejtupější dotaz z této knihy - zda si Hunter myslí, že vrah miluje jeho ženu Annu, mě přinutil hlasitě zařvat. Radostí to nebylo...
Viděl jsem film, a moc se mi líbil. Četl jsem knihu, a vzdávám hold! Skvěle napsáno, a to jsem hnidopich, kterému se nikdo nezavděčí. A že je to jediná kniha autora? Body pro tebe, Stephene! I když bych dal pravý rodinný klenot za to vědět , jak to Charlie se Sam dál upekli. Ale není to takto lepší? Nekonečně!!!
Co tak asi můžu JÁ napsat? Až budu na operačním sále, a ranhojič se vás zeptá na mou krevní skupinu, řekněte "Asfalt". Takových nás na světě je jen pár, ale vím, že tam jste, vy cynická zdegenerovaná hovada!
A že jste četli s radostí a s potěšením, protože takový tento příběh je - plný lásky, milých lidiček, a růžových jednorožců.
Vím to, byl jsem tam osobně.
Tak teď vidím, jak jsme se měli za Komančů skvěle.
Další učebnice dějepisu, která by měla být povinnou četbou, protože historie se opakuje. Dnes to máme za pět, soudruzi.
No a najednou je mi to Rumunsko tak nějak bližší, tak jako naše, jestli mi rozumíte...
Druhé setkání s Backmanem, a opět plný knedlík. Je to o hokeji a zároveň není. Oblíbená postava - Benjamin Ovič.