kristie komentáře u knih

Příjemné překvapení. Knihu mám už nějaký pátek ve čtečce a teprve nyní na ni přišla řada. Očekávala jsem něco ve stylu Darcy Coates (strašidelná "pohádka" u které vypnu), místo toho jsem ale dostala poměrně kvalitní hororovou jednohubku. Pravda, není to úplně o tom, že by se člověk klepal celou knihu strachy, ale nepříjemná atmosféra prochází celou knihou a není lehké se od příběhu odtrhnout.

Motivace onoho "padoucha" mi ale nepřišla úplně dostatečná. Možná je to tím, že se v knize tato linka tolik nerozvíjela a tím pádem na mě působila trochu přitažená za vlasy...

5 23.10.2023

Ze všech 4 dílů ročního období mě Konec léta bavil nejméně. Nicméně i jako pro mě nejslabší díl je pořád rozhodně ve velkém nadprůměru oproti jiným thrillerům, které jsem v posledních letech četla. Zmizelé a nikdy nenalezené dítě, s jehož ztrátou se rodina nikdy úplně nevyrovnala a střídání dvou časových os jen přidává na čtivosti. Na autorových knihách oceňuji především jejich uvěřitelnost, nejsou vyhnané do extrému ve snaze co nejvíc šokovat a přesto člověka šokují právě svojí reálností. Ke konci jsem začala tušit díky dopisům, nicméně i přes to mě úplný závěr překvapil.

5 15.06.2023

Před Kroky vraha jsem poslouchala jako audio 5. díl série Zmizela v mlze. Ta mě opravdu bavila. Skvělá detektivka, která plyne poklidným tempem. Žádný šílený sériový vrah, jen takové to klasické sousedské drama . To samé mi nabídly i Kroky vraha. Konec a rozuzlení zápletky opravdu cením. Jenže oproti výše zmiňované Zmizelé mi přišlo, že příběh postupně ztrácel dech a ani ten konec moje finální pocity z knihy nedokázal úplně rozptýlit. Nicméně pořád je to povedená detektivka, postavená na lidech a jejich osudech, na rozplétání vztahů a hledání pravdy. Až bych řekla, že Bergman je tak trochu českým Herculem Poirotem. Je to první díl a rozhodně je vidět, že se autorka během psaní série vypsala a zdokonalila a já se sérií rozhodně pokračuji.

5 07.10.2022

Posloucháno jako audiokniha. Celá cesta je popsána s neskutečným nadhledem a humorem. Opět: kudy zrovna prochází a často i kam míří, neví dost často ani autor, natož čtenář. Klasický cestopis v tom tedy nehledejte. Ale o atmosféře a nátuře místních se toho naopak dozvíte opravdu hodně. A jako bonus se i dobře pobavíte.

U audioknihy ale přeci jen mám jednu výtku. Bylo tam příliš hudebních přechodů a různých jinglů. Místy to dost rušilo.

5 03.03.2022

Tohle bylo hodně zvláštní. Dalo by se říct takové převyprávění rodinné historie a vytahování kostlivců ze skříní. Místy se to trochu vleklo, vyšetřovatelka tu byla na vedlejší koleji a tak trochu jsem z pasáží s ní cítila, že jsou do příběhu nacpané na sílu. Ale hlavně mě dost štvalo, když se v textu zaměňovaly postavy. Nejspíš to je asi chyba v překladu/české korektuře, protože se objevovalo taky dost překlepů a chyb. Jenže když je v ději tolik postav a do toho Vám ještě zaměňují jména, tak to prostě člověka pěkně na....
Je to škoda, protože to kazí dojem a zážitek z jinak povedené knihy.

Samotný příběh byl ovšem geniální. Minulost dřív nebo později vyplave na povrch. A obzvlášť na pozadí války nebývá příliš slunečná. Zároveň je dobré si připomenout, že nečinnost a nečinné přihlížení (nebo spíš přehlížení) zla, je trestuhodné tak jako samotný čin. Jak se říká, boží mlýny...

5 02.12.2021

Druhý díl a opět skvělé. Je ovšem pravda, že z pohledu vyšetřování a případu mě více bavil případ Luly Landryové, kde na mě dýchala atmosféra věčně upršeného Londýna víc romanticky a taky přívětivěji (pokud toto lze o vyšetřování smrti mladé modelky tvrdit). Nicméně v Hedvábníkovi dostal větší prostor soukromý život a vztahy Robin a Cormorana, což je skvělé, protože jsou to výborně napsané postavy, jenže zhruba v půlce knihy jsem si uvědomila, že mě tyhle části baví víc, než samotný případ.

Pravda je, že J.K. skvěle vykreslila nevraživou nenávistnou a nekompromisní atmosféru, která mezi jednotlivými podezřelými z branže panuje. Navíc to vše doplnila o Quinovo "veledílo" (které kdyby měl člověk přečíst celé prakticky na jeden zátah tak jako Strike, rozhodně by potřeboval přinejmenším dvojitého panáka, antidepresiva a možná i psychoterapii). A k tomu tu je samozřejmě neutěšená spisovatelova rodinná situace, mrazivé nepříjemně vlezlé počasí, bolest Cormoranova kolene a jeho frustrace z případu a máme tu skvělou knihu, které ve mně zanechala nepříjemný pocit, kterého se už druhý den nedokážu úplně zbavit. A to se doposud povedlo snad jen Kingovi.

5 15.09.2021

Už mi přijde blbý to opakovat, když to tu zaznělo několikrát, ale ano, trochu z toho cítím Kinga, nicméně ne tak okatě a připadá mi, že tady se autor opravdu jen inspiroval. Takže mi to vlastně nevadilo.

Knihu jsem přihodila do košíku náhodou, protože jsem potřebovala do výzvy něco z lékařského prostředí a z anotace jsem měla pocit, že půjde o nějaký supr jednovečerový psychothriller. A to jsem taky dostala, minimálně v prvních 2 třetinách. Samotná zápletka mě dost překvapila, protože jsem čekala úplně ale úplně něco jiného. A to je vlastně jedna z věcí, která za mě knihu vytáhla na 4/5.

5 30.06.2021

První kniha od autora a myslím, že určitě ne poslední. Hned jdu shánět nějakou další knihu od Cobena. Tohle byl thriller bez litrů krve. Tajemství, které se prolíná celou knihou buduje ono napětí, kdy člověk nemůže přestat číst. Adam mi byl sympatický. A ač se mi to u knih nestává, konec mě dostal. A to i přes to, že jsem tušila, ba si byla téměř jistá, kam děj spěje, stejně jsem doufala v opak.

5 27.01.2021

Včera v noci dočteno a musím říct, že Nezbytné věci se pro mě staly zatím jednou z mých nejoblíbenějších kingovek. Leland Gaunt je záporák, který mě bavil. Ano, máme tu plno postav a cca do poloviny knihy jsem se je snažila všechny zapamatovat, ale pak jsem to přestala řešit a kdykoli se nějaká postava vynořila, po pár větách jsem z příběhu pochopila, kdo že to je.

Zjistila jsem, že já budu nejspíš fanda těch delších kingových románu, protože ač mě třeba kratší romány od Kinga taky baví, tak teprve Nezbytné věci měli správnou atmosféru. Né že bych se bála (což se ostatně zatím nestalo u žádné Kingovy knihy), ale to rozvláčné vyprávění, proplétání vztahů nic netušících obyvatel Castle Rocku a odkrývání osudů lidí mě moc bavilo.

No a potom přijde na řadu výprodej a my se ocitáme na scéně nějakého apokalyptického filmového hororu, což se zdá být trochu šílené a přitažené za vlasy, ale konec konců k tomu celou dobu přeci kniha směřovala.

5 18.11.2020

(SPOILER) První díl Milénia mě opravdu nadchl, takže jsem měla obavy z dalších dílů. Sice mě druhý díl série nedostal tak, jako první díl a vidím tu pár věcí, které mě trochu přenesli do stylu Keplerovic nesmrtelné hlavní postavy (konec s hrobem a střelou do hlavy, vyděšený úprk člověka, který je v knize vykreslený prakticky jako robot bez citů)…

Keplera mám ráda, ale musím ho brát s rezervou. Po prvním díle Milénia, jsem teda čekala něco trochu jiného a už chápu tu inspiraci Keplerů v Larssonovi.

Je skvělý, že si Lisbeth zachovala moje sympatie i zde, kde s ní po odrývání její minulosti člověk musí soucítit, ale Larsson to do čtenáře necpe na sílu. I když se Dívka, která si hrála s ohněm za mě nedokázala dotáhnout na stejnou úroveň jako první díl, je Milénium nadprůměrná série a tak musím dát i této knize 5/5.

5 09.11.2020

Třetí díl ze série o Joonovi a konečně tomu chlapovi přicházím na chuť. Je to takový Chuck Norris v severské verzi, ale Keplera čtu, protože mě baví a ne proto abych přemýšlela nad nesmrtelností chrou…, teda Joony, takže budiž jim to odpuštěno. :)

Vražda v psychiatrickém ústavu? To prostě zaujme. Spousta podivných postav (z Tuuly mi šel mráz po zádech). Dvě vraždy, záhadné zmizení auta s dívkou a dítětem, detektiv mimo službu, bohatá mecenáška v které se najednou probudí mateřská láska k dítěti, které spoustu let neviděla a do toho ještě medium. Jo, fakt to zní podivně a přeplácaně, ale ve finále mi to do sebe zapadlo a i přes neuvěřitelnost příběhu musím prostě těch 5 hvězd dát.

Tenhle díl mě z prvních tří zatím oslovil nejvíc a to i přesto, že u Paganinniho smlouvy, mi přišel příběh logičtější a učesanější. Nejspíš i kvůli ústřednímu tématu, přeci jen psychiatrické oddělní je pro většinu lidí zajímavější než politika.

5 19.08.2020

Na Šest vran jsem se vážně těšila, protože to vypadalo na naprostou bombu... Ale nejspíš nejsem cílová skupina a YA holt už není pro mě. Běžně přečtu knihu o 400 stranách za 2-3 dny. Ale Šest vran jsem, hlavně prvních 150 stran, četla po pár stránkách a ne a ne se začíst. Příběh sám o sobě se mi líbil, druhá polovina knihy měla celkem spád, ale nějak se u mě nedostavil ten pocit, kdy se nemůžu dočkat až se do knížky zase začtu. Zpětně to hodnotím jako fajn počtení, druhý díl nejspíš někdy přečtu, abych věděla co má Kaz v plánu a jak to dopadne se všemi vránami, ale určitě ne hned.

5 15.05.2020

Hypnotizer se četl fakt dobře, po 100 stranách jsem přemýšlela o čem bude sakra dalších 400 stran, ale rozhodně jsem se nenudila. Jediná, podle mě (a dle komentářů nejen podle mě), celkem protahovana část, byla kapitola v minulosti. A taky jsem přišla na to, kdo za tím stojí. Celkově to ale bylo fakt poutavě napsané a přečetla jsem za 2 dny. Zatím slibný začátek série a jdu na Paganiniho smlouvu.

5 27.04.2020

Pudlenku mám spojenou s dětstvím, kdy jsem ji četla i několikrát do roka. A pokud bych si měla vybrat, tak Pudlenka u mě o fous vede před Dášeňkou. I dnes se k ní, čas od času vrátím. Oddechové čtení, u kterého si člověk vyčistí hlavu.

5 08.04.2020

Tento díl jsem si nechala jako poslední, protože mě nějak nejmíň lákal... Chyba. Ač mi přišly naprosto geniální všechny 4 knihy, tak právě Zimní oheň je pro mě ten nej. I když jen o jeden kočičí chlup... Jak už tu bylo psáno, dvě dějové linky, jedna v roce 87, jedna aktuální, se střídají a člověk jen nerad odchází z jedné do druhé a tohle se opakuje při každém skoku mezi nimi. Podobně jako v Podzimním případu tu je parta teenagerů a jedna dávná tragédie. Po dočtení mi zápletka přišla naprosto logická a nasnadě, ale během čtení jsem se nedovtípila a jen četla s otevřenou pusou. A to se mi už opravdu hodně dlouho nestalo.

4 15.06.2023

Film jsem neviděla a asi ani neuvidím, neb na něj nenajdu odvahu. Kniha byla ovšem skvělá, jsem ráda, že nešlo o pouhou "lekačku" s cílem čtenáře šokovat. Na knize je znát, že od jejího napsání uplynul nějaký ten čas a o to víc na mě celá atmosféra dopadala. Ze stejného důvodu mě příjemně překvapil pragmatický přístup Karrase a obecně církve k vymítání. Autor si dal také hodně práce s odbornými termíny a daignostikou jak v neurologii, tak poté v psychiatrii. S tím, jak byla každá možná diagnóza vylučována, narůstala beznaděj, strach a bezmoc ve všech zúčastněných a tyto pocity se úspěšně lepily i na mě jako čtenáře. Rozhodně doporučuji, do sychravého podzimního počasí je to kniha jako dělaná.

4 15.10.2021

Nic jsem nečekala, stáhla jsem si ji v rámci členství na Audiotéce a bylo to fajn překvapení. Hlas Terezie Taberiové mám ráda a poslouchalo se to moc dobře.
První část knihy je tajemná a má fajn mysteriózní atmosféru. Mimochodem to ale až moc okatě připomínalo manžele Warrenovi a jejich případy (nebo řekněme minimálně jeden), nicméně mně to až tak nevadilo, protože zrovna teď byla nálada na přesně na toto téma.

Většina knihy je ale spíš o hledání odpovědí, které potřebuje Sylva najít, aby mohla jít dál. Postupně se nám rozkrývá pravda a ukazuje se tu, že to nejlogičtější vysvětlení, ač si ho sebevíc odmítáme přiznat, je opravdu ve většině případů to pravdivé...

4 28.07.2021

Milé překvapení. Tempo je spíš poklidné, ale tím, že je vyprávění rozděleno z pohledu Carly a Lily, mi to vlastně vůbec nepřišlo. Většina knihy je spíše psychologický román, který se pitvá ve vztazích a chování lidí. Hlavní postavy, které mají k ději co říct jsou vlastně jen 4, ale o to víc pak člověk přemýšlí nad tím, proč takhle jednají. Navíc tu je téma aspergerova syndromu, které knize dává něco navíc. A konec knihy nám zase nabídne alespoň náznak thrilleru...

4 22.07.2021

Asi jsem čekala krapet něco jiného, ale v konečném důsledku mě to bavilo a nemyslím si, že by Dracul dělal původnímu dílu ostudu.

Bohužel se u mě nedostavilo žádné mrazení a ani pocit, že knihu nemůžu odložit. Přesto mě bavila a bylo to fajn čtení před spaním. Až bych řekla taková pohádka pro dospělé. Pár strašidelných scén by se našlo, ale nějak jsem se do toho celého nemohla vcítit natolik, aby mě to alespoň trochu děsilo.

Nicméně děj je poutavý, období, kdy se odehrává přímo překypuje tou správnou atmosférou a jednotlivé postavy jsou dobře zpracované a člověk se s nimi dokáže dobře sžít. Deníková forma je tu spíše jako jakási "nutnost" v návaznosti na Draculu, ale ve čtení to neruší.

Ještě doporučuji si před čtením osvěžit původního Draculu, já to udělala a bavilo mě hledat v knize podobnosti a odkazy. Poznámky autorů na konci knihy, kde se dočkáme i několika fotek s rukopisem Brama Stokera, jsou další přidanou hodnotou. Kolem a kolem je to vydařená kniha, která má sice pár much, ale za přečtení rozhodně stojí.

4 15.07.2021

Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami, ale když to porovnám s jinými thrillery, které jsem hodnotila na 4, musím dát 3. Námět skvělý, uvěznění na opuštěném ostrově na několik měsíců? Pecka. Ale ta zápletka a motiv? Nevím, ale mě to přišlo hrozně uměle vytvořené, jako by autor přišel se super námětem, ale nedokázal už vymyslet dost dobrý motiv. Čekala jsem, že nakonec dojde k nějakému velkému odhalení. Tenhle motiv mi přišel prostě málo, žalostně málo a kvůli tomu můj z počátku nadšený postoj ke knize, klesl po odhalení pravdy na 3/5. Škoda.

4 13.07.2021