*-*Kleny*-* komentáře u knih

Kniha je krásně napsaná, moc hezky se čte. Kouzlo bylo v tom, že jsem si už myslela, že se nic nestane, že děj prostě dál popluje v tom duchu a najednou do toho všeho ještě další zvrat, pro mě v nečekaném místě, a ten celý děj a vše, co jste dosud znali, se obrátí vzhůru nohama.
Popravdě, kdyby se mi stalo to, co hlavnímu hrdinovi, nevím, jak bych s tím vším dokázala žít dál.
Když se řeknou tragické osudy, většinou se nám vybaví osudy Židů za druhé světové války nebo věznění nevinných lidí za komunismu. Tohle ovšem nic z toho neobsahuje a je to stejně tíživé, protože se to vše skládá z obyčejných všedních problémů, které postihují většinu rodin.
Aneb i muž, který je přesvědčený komunista s čistým štítem to neměl lehké. Sice byl ušetřen všech protistranických trestů, ale za to nebyl ušetřen všedních těžkostí, které sami o sobě nepůsobí tak strašně, ale jako celek dokáží i zničit život.
Na začátku knihy jsem si myslela, že se hned vrhnu na Hanu, u konce knihy vím, že se z toho musím chvíli vzpamatovat a proložit tento příběh nějakou literární romantickou jednohubkou, protože dva takovéto příběhy najednou jsou moc i na mě, a to to jen čtu.
P. S. Úplně souhlasím s komentářem Neo1tex.

24 18.01.2021

(SPOILER) Je to opravdu geniální dílo, zejména pokud vezmeme v potaz i dobu, kdy bylo napsáno a všechna tato komunistická zvěrstva měla teprve přijít a ona opravdu přišla, přesně, jak autor předpověděl (!?). Zároveň je to děsivě aktuální, a vzhledem k dění, které nastalo chvíli poté, co jsem ji začala číst (Ukrajina), jsem se o aktuálnosti sama přesvědčila a začala jsem pochybovat, zda to byla v tuto dobu vhodná volba ke čtení.
Nicméně ke konci už mi čtení tak neubíhalo jako na začátku. Vysvětlování fungování státu bylo sice velmi geniálně a podobně promyšlené, nicméně na mě až dosti zdlouhavé. I když některé myšlenky v této pasáži stály za poznámku.
Dopředu jsem si nic nezjišťovala o konci a překvapilo mě, že to skončilo dosti pesimisticky, čekala jsem pořád něco ve stylu, že se jim podaří utéct nebo že se s tím režimem něco stane. Ta knížka neskončila, ona prostě přestala a režim trval dál. Tohle vyústění mě ani během čtení nenapadlo. Asi jsem už plná těch novodobých happyendů, které jsou u 90 % knih.
Jinak z hlediska kvality opravdu bezkonkurenční, avšak já už se k ní v nejbližší době nevrátím, jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale stačilo to. Je to opravdu děsivé a žádná oddychovka :´D

19 11.05.2022

Tohle bylo úžasný. Nikdy v životě se mi nepodařilo přečíst 400 stran za jedno odpoledne(?!), prostě jsem si myslela, že je to nemožné, hlavně u mě. Tom Felton mě ale přesvědčil o opaku. Já se prostě nemohla odtrhnout!
Je to psané s takovou lehkostí a nadhledem, pokorou a zároveň to nese tak hluboké poselství. Nechce se ani věřit, že je to povoláním herec a ne spisovatel, takhle někdo nepíše ani po deseti svých vydaných knihách.
Mnoho zajímavostí a inspirativních myšlenek. Každému, pro něj důležitému člověku, tu zanechal krátkou pasáž s poděkováním nebo vyjádřením vděčnosti, ale tak zajímavou formou, že to prostě musíte číst dál a dál.
Na tuhle knížku jsou dva balíčky lepíků málo.
Nelze nic dodat, snad jen, DÍKY TOME!
Kéž by něco podobného vydala jednou o svém životě i Emma Watson.

14 28.03.2023

Tak nějak celkově se mě to vůbec nedotklo. Vůbec jsem si nenašla vztah k hlavním postavám až na Cadena a Zandera. Bavila mě jen úvodní část, než se Brexley dostane do vězení. Takřka žádný popis světa a z Budapeště žalostně málo míst.
Co mě děsně vytáčelo bylo údajné sexuální jiskření mezi Warwickem a Brexley na každé straně, popisováno pořád těmi samými slovy. Hlavní hrdinka utíká z vězení, jde jí o život, ale při tom jen přemýšlí, jak dostat Warwicka do postele a neustále opěvuje jeho mužnost. Je to takové těžko uvěřitelné a celkově divné.
Uvidíme co další díly.
P.S. Moc se mi nelíbí, kam žánr young adult fantasy v poslední době směřuje a do jaké míry se sexualizuje se stále většími podrobnostmi. Vždyť to je určené mnohdy i pro sotva náctileté.

12 28.03.2023

Do této knihy jsem šla s tím, že ji nejspíš nedočtu, ale že to jdu prostě jen zkusit. To poslední, co jsem si o ní myslela, že se do ní začtu tak, že ji budu nosit všude s sebou, abych mohla využít každé volné chvilky ke čtení.
A teď když už jsem u konce a přišla jsem o své pravidelné chvilky v pravěku se svou tlupou, je mi nějak smutno, jako kdybych se vrátila z dovolené a věděla jsem, že už zase dlouho nic takového nezažiju a čeká mě zase taková ta domácí ,,samota".
Tak jdu aspoň pokračovat do Osady Havranů (i když Kopčem forever), třeba taky překvapí svou čtivostí.

Sice jsem chtěla tuto, všemi vychvalovanou, sérii začít číst, až vyjde celá, kniha mi však byla dána darem a já neodolala. Teď si říkám, že jsem možná přece jenom měla počkat, až vyjdou všechny, protože svou čtivostí a gradací nevím, zda dokážu čekat na další díly.
Ten svět je tak detailně promyšlený, až to bere dech. Postavy si zamilujete, je tam komu fandit, má to všechno, co to má mít.
Jen si moc nedokážu představit dvanáctiletou Ilan a možná stoletého(??) kapitána pětadvacítky. Nevím, jak pojmout vztah mezi nimi, tím více, pokud se v dalších dílech bude ještě nějak prohlubovat. Tak nějak mi nesedí Ilanino mládí (dětství) k tomu všemu, co prožívá spíše skrze ty vztahy.
Jinak pro všechny, kteří váháte: O HODNĚ PŘICHÁZÍTE!!

11 22.08.2021

Překvapilo mne, jak odlišná je kniha od večerníčku, který znám a mám ho moc ráda. A také tím, jak je vlastně kniha krutá a nelítostná a žádné ,,žili spolu šťastně až do teď."
Četla se pěkně, ale je v ní velmi patrné kým a v které době byla psána.
Asi zůstanu už jen u večerníčku, ovšem jsem ráda, že jsem ji i četla.

8 26.11.2020

Kniha se pohybuje na velmi vysoké úrovni. Propracovaností, detailními popisy myšlenkových pochodů hlavní postavy, zároveň není zdlouhavá a velmi čtivá. Autorka je opravdu talent, jak všechno vymyslela a skvěle popsala.
Po dočtení mám ale takový zvláštní divný pocit, jako kdyby se ten příběh nestal i skrze to, že Snow pak bude žít snad do devadesáti a tohle se stalo kolem jeho plnoletosti. Napadlo mě několik variant, jak to s Lucy nakonec dopadne, ale, že to skončí takto, to jsem nečekala. Tak nějak jsem jejich lásce věřila. Ale pořád je to balada, takže člověk ve šťastný konec doufá marně, až k němu vše směřuje.
Zajímavý je i fakt, že aréna je v tomto příběhu úplně vedlejší prvek, ale v původní trilogii jde hlavně o ni.
Nějak mě tato kniha zasáhla mnohem víc, než původní trilogie. Nejspíš je to tím, že vím, jak to skončí. Že Panem tu bude dalších minimálně 60 let a Snow s ním.
Celou dobu mě zajímalo, jak to autorka udělá? Jak se ze Snowa stane nejmocnější muž Panemu, když v jednu chvíli v knize ztratí úplně všechno - bohatství, postavení a ještě se zamiluje do dívky, která chce utéct daleko za dvanáctý kraj.
Tato kniha objasňuje hned několik věcí z trilogie, které mě zajímaly, a to kdo byl Tygra (nějak jsem si vždy myslela, že to spíš byla nějaká Snowova dávná milenka :´D), odhaluje celý příběh písničky o Oběšenci, ze které mě mrazí pokaždé, když ji slyším, a taky už vím, proč Snow tak nesnáší reprodrozdy a proč ho tedy Katniss o to více provokovala. Trilogie najednou dává mnohem větší smysl. Navíc se mi moc líbila ta vznešená neobvyklá jména.
Ovšem do kina se na to celkem bojím jít, co to semnou udělá, už jen čtení je silný zážitek. Desáté hladové hry jsou nejsou o moc děsivější než ty sedmdesáté, ale jsou mnohem více takové syrové, beznadějné, nepromyšlené, chaotické.
Nicméně opět kvalitní čtení.
Are you, are you
coming to the tree...

7 18.12.2023

Stálo to za to. Moc pěkně se ta kniha četla, zajímavé téma. Byla romantická, ale nic přeslazeného, řekla bych, že i postavy jsou dobře popsané, různé charaktery, jen nemají čas se za necelých 200 stran moc rozvinout. Respektive nemáte moc šancí si k nim najít silnější vztah za tak krátkou dobu. Třeba bych si přála mnohem lépe poznat Travisovy kámoše z mise a jejich vztah. Ta problematika postraumatických poruch (i dalších věcí, spojených s tím, když na sedm měsíců odejdete ze svého běžného života) je pěkně rozpracovaná. Každý z nich si z Afgánistánu přivezl domů něco, zároveň se o tom mezi sebou bojí mluvit, aby si nepošpinili slibnou mariňáckou budoucnost, takže se s tím každý vyrovnává nějak jinak po svém. Prostě je to dobrý, ale kdyby to bylo víc propracovaný a delší, tak je to pěkná new adult pecka. Líbí se mi, že autorka se nevyhýbala ani mužským potřebám a strastem, ale vše bylo přitom popsáno krátce a vkusně. Ne jak v YA, kde je pusa takřka jediný projev hlubších citů a nic dalšího neexistuje. Konec mě dojal, ovšem všechno mohlo být ještě hlubší a propracovanější.

7 14.06.2022

Mám husinu, když si pomyslím, že autorka má své arény tak dokonale promyšlené, jako kdyby je snad sama zažila...
Ne opravdu, dokonalost od začátku do konce. Tento díl se mi líbí ze všech nejvíce, protože tady už se objevují ty nejlepší postavy, které nejde nemilovat a taky už si k nim můžete najít nějaký vztah, což v prvním díle úplně nešlo.
Líbí se mi ten koncept partičky, která v aréně vzniká a vlastně všichni tak +- jsou za jedno, i když to na první pohled tak nevypadá.
Je to skvěle napsané, pěkně vyvážené složky popisné, dějové i úvahové. I film je top. Jediná výtka snad, že je to trochu více drsné, takže nic pro milovníky sladkých romantik.
Prostě skvělé, doporučuji.

7 30.03.2021

Autorka má opravdu neskutečný talent na styl psaní. Do teď nechápu, jak se obyčejnými slovy dá vystihnout tíživá beznadějná atmosféra, ze které není úniku, a která z počátku vypadá tak nevinně. Je to jako kdyby jste nečetli, ale sledovali film. A přitom kostra příběhu je tak jednoduchá, že by každý mohl říct, že to vydá tak na jednu kapitolu a pak už nebude o čem psát.
O knize jsem nevěděla nic, když jsem začala číst. O to víc mě překvapilo, když jsem se dostala do části o zneužívání s hoodně velkým věkovým rozdílem, což mě ještě víc znechutilo. Obecně toto téma opravdu nemám ráda, a chtěla jsem kvůli tomu knihu přestat číst, ovšem jak známe Alenu, ta vás už nepustí, aneb další moc jejího talentu. Potřebovala jsem vědět, jak to bude dál, takže i přes to jsem knihu dočetla.
A nakonec mě prostě jen strašně naštvala ta hlavní postava. Když už jsem si na konci myslela, že už nemá co ztratit, a tak si to konečně všichni vyříkají, tak ona udělá absolutně divnou a šílenou věc. A já prostě chtěla, aby si to konečně aspoň vyříkali.

6 01.10.2023

Většinou jsem zvyklá, že když se v knihách začne vyskytovat chladný, děsivý muž bez emocí, a že je to v těhle typech knih na denním pořádku, má to určitou hierarchii. Většinou se do něj v prvních kapitolách hlavní hrdinka, i přes varování blízkých, beznadějně zamiluje, zhruba někdy v polovině knihy se vyzradí jeho tajemství, proč je tak děsivý a chladný, ale většinou je to jen nějaká banalitka tvářící se hrozivě a v druhé polovině knihy je z něj nejroztomilejší, nejstarostlivější cukrouš, kterého byste široko daleko nepohledali.
To byste však nesměli číst L. J. Shen. Tohle však není Padesát odstínů šedi, i když se to tak (bohužel) na první pohled tváří. L. J Shen všechny tyhle stereotypy překope, takže vy dostanete, co chcete, ale v mnohem originálnějším podání s více nečekanými zvraty. Protože to, co je z počátku na Viciousovi děsivé se časem ještě umocní a naděje na nějaké jeho polepšení je v nedohlednu. Z toho Millie se do něj nezamiluje z ničeho nic, jak mávnutím kouzelného proutku, ale její příběh o lásce/nelásce k němu se táhnu už hodnou řádku let, takže máte vlastně pocit, že je to něco přirozeného tak, jak plyne život člověka. A ten konec je prostě nějakým způsobem hezký. I když jsou to fakt bastardi z bohatých rodin, tak stmelovací kamarádské pouto mezi nimi funguje, což je hezký. A hlavně si cením toho, že L. J. Shen ty příběhy dopisuje do uspokojivých konců.

Pááni tak tohle byl zase příběh. Úplně to vidím zfilmované vedle třeba Kamaráda do deště nebo Vítr v kapse. Ty devadesátky na vás fakt dýchnou, že nechápu, jak to autorka dokáže. Opět a zase jsem se nemohla odtrhnout, zajímalo mě, jak to celé dopadne a rychle jsem sháněla další díl. Prostě já nemám co vytknout. Děj má spád, zároveň nic není urychlené nebo přeskočené, ale zase se v něčem nezastavujeme na x stran. Přijde mi, že autorka píše stylem střihu filmu, protože při čtení mi fakt přišlo, že spíš sleduju film. Bylo to skvělé. Postavy, ke kterým si hned najdete nějaký vztah, je komu fandit, koho odsuzovat. Navíc se mi líbí, že postavy už jsou trochu starší a nejsou to úplní čerství maturanti, jak je zvykem u většiny knih autorky, to byla příjemná změna. Ano, není to úplně na povinnou četbu, ale člověk si od toho odpočine, ale zároveň ho to nenudí, je to prostě příběh ze života reálně podaný.

6 20.06.2023

Halinu znám od malička, když ještě moji prarodiče sledovali Banánové rybičky v televizi. A jelikož i v současné době stále publikuje, chtěla jsem se s jejími díly až dílky nějak seznámit a začala jsem touto (až později jsem zjistila prvotinou).
Halina má vzácný dar, a to skvěle vystihnout danou skutečnost krátce, neuvěřitelně výstižně a ještě velmi vtipně. To se málokomu podaří a i já v knize našla několik inspirativních mouder, avšak k celkové hodnocení vůbec nevím, jak přistupovat.
Kniha se četla hezky, svižně, byla úsměvná až lehce vtipná, ačkoli mi připadalo, že děj tak trochu zaostává na úkor toho vtipu.
No prostě vůbec nevím, jak napsat toto hodnocení taky tak krátce, výstižně (o vtip se raději nesnažím).

6 12.10.2022

Zejména začátek knihy byl pro mě celkem tvrdý náraz. Pak to vcelku začal zachraňovat Liam. Travis byl na mě až moc násilnický, nenechal si nic vysvětlil, nebyl ochoten naslouchat a pochopit. Mei dělala i z maličkostí problémy otázky života a smrti, asi aby bylo o čem psát nebo vážně nevím. Přišlo mi, že to nebylo potřeba. Ava mi tam zpočátku moc nezapadala, až ke konci jsem si k ní našla jakž takž nějakej vztah a vzala jsem na vědomí nějaký její poslání jakožto postavy v tomto ději.
Jinak bylo tam až moc momentů, kdy jsem musela odložit knihu, jít to prodýchat a pak zkusit číst dál, něco mi přišlo až moc trapné, až moc dětinské, až moc absurdní, až moc nelogické atd. Ke konci knihy jsem tam dokázala najít i několik hezkých momentů a nápadů, ale byly zaplácané tou změtí ,až moc momentů´ (viz předchozí věta).
Celkově bych potřebovala trochu procítěnější styl psaní. Přišlo mi to jako první verze, napsaná rychle do termínu, autorka víc viděla děj a hnala se za ním, aby to nezapomněla a tu omáčku (která, když je dobrá, dokáže i hezky navodit atmosféru) a občasné zastavění v nějaké situaci mi tam chybělo. Šlo to za sebou, jak když hrom bije, ráz naráz.
V této fázi (ve které kniha je) bych si znovu sedla, pročetla si to, urovnala si to všechno, něco bych třeba poupravila, něco odebrala či více rozepsala. Pak by to podle mě mohlo být lepší a nepůsobilo by to jako rychlokvaška.

6 24.01.2022

Kniha, která mě rozbrečela. První kniha, za mou čtenářskou kariéru, jejíž konec jsem četla třikrát a nad nímž jsem ještě tak čtvrt hodiny nehnutě seděla a jen brečela.
Kdybych měla popsat pocity, je to tak na další díl, ale prozradím, že nebyly zrovna příjemní, spíš taková zvláštní bezmoc, takže snad jen, že když budete číst tuto knihu, opravdu to nebude promrhaný čas.

6 25.11.2020

Filmy znám nazpamět, ale knihy jsem nikdy nečetla, takže začínám svou premiéru a musím uznat, že mě překvapilo, že je tam hodně věcí jinak než ve filmech, pak samozřejmě hodně věcí navíc, což jsem očekávala, a taky jsem pochopila mnohé nejasné věci. Co mě překvapilo méně mile byl fakt, že kniha je opravdu hodně jednoduše a občas až přehnaně stručné napsaná, ovšem i tak se mi líbila:)

6 16.01.2018

Tak tohle bylo něco!! Tahle kniha má prostě všechno, co má správná kniha mít. U druhé poloviny jsem čtyřikrát brečela, člověk se emočně cítí jako vymačkaný citron a to pořád zbývá klidně zbývá i čtyřicet stran a když už jsem si říkala, že už je to všechno, že ten největší zvrat už přišel, tak přijde další a další a další a já to potřebovala dočíst a zároveň jsem vždycky několik minut koukala do zdi, abych to rozdýchala a srovnala si, co se vlastně stalo.

Tohle se mi u jiné knihy ještě nestalo.

Ano, každý jsme jiný a jinak citlivý, ale mě to teda sebralo hodně.
První polovina knihy je spíš takové uvedení do děje, do spletitého systému světa (mimochodem promyšleného do neuvěřitelných detailů, které už si ani všechny na konci nevybavíte). Spíše mi to připadalo trochu jako horor, když někde začala kapat krev, tak už jsem neměla pomalu odvahu číst dál a zjišťovat z čeho a kvůli čemu je to tentokrát. Byl to takový ten obyčejný strach.
Ve druhé polovině máte taky pořád strach, ale už jiný, spíše o ty hlavní postavy, aby se jim něco nestalo, nevíte komu fandit dřív. Raní vás každé další úmrtí, a že jich tam je a autorka si opravdu moc nevybírá.
Zároveň chci ocenit, kromě všech těch detailů a promyšlených věciček a propojení s mýty a obecně známými legendami i fakt, že je to příběh, který odkazuje k ženské síle, je to jakási manifestace ženám, avšak neodepisuje všechny muže jako ty zlé a ty co za všechno mohou, ale dokáže vyzdvihnout u zlomku i ty ryzí dobré mužské vlastnosti, takže to není ženská manifestace na úkor utlačení všech mužů, což také není časté.
A hlavně to má pěkné ukončení, uspokojivý konec, vše je vysvětleno, vše je řečeno, ale zároveň člověk cítí, že ten příběh je jakoby na začátku a bude dál pokračovat, jen už u toho nebudeme my jako čtenáři.
Napsané postavy a vztahy mezi nimi už jsou jen jakousi třešničkou na dortu. Úžasná chemie, všeho přesně tak akorát, uvěřitelně. Mazec. Navíc hlavní hrdinka, ačkoli přežije vždy všechno i to, co před ní nepřežil nikdo (klasicky), tak zde není vykreslena jako ta neomylná, což taky není moc běžné, ke konci uvidíme, jak špatně odhadla svůj vztah k Michelovi.
Tohle je velmi pozoruhodné dílo.
*Na tohle jen tak nezapomenu a to nemyslím jen díky těm zrůdnostem, ale i těm přesahům, a že každý člověk si tam najde to své a odnese si z knihy hodně myšlenek. Hodně se tam dá číst mezi řádky.
A to poděkování!? Jako můžete si sednou na zadek i z poděkování? Po konci knihy už opravdu nečekáte, že budete potřebovat zvýrazňovače. Ale je vidět, že autorka do toho dala srdce a že se do příběhu promítly její osobní situace, které prožívala.

5 01.10.2023

Člověk má za ty dva díly opravdu pocit, že s postavami prožil těch pět a více let. A že začátek prvního dílu je tak vzdálený a všichni jsou tam tak jiní, jako i ve skutečném životě. V tomhle obdivuju tvorbu LL, jak dokáže v člověku probudit emoce, jak pomocí slov ho dokáže vtáhnout do nějaké doby, jak příběh plynul tak akorát rychle, žádné zbytečné pozastavování nějakými popisy, ale žádné velké přeskakování v ději.
Další příběh, další zážitek. Takhle série byla jízda, jdu na další její knihu.

5 20.06.2023

Bylo příjemné vrátit se zpět do těch "bezstarostných" let, kdy nám záleželo jen na naší lásce. Děj hezky odsýpal a byl pěkně napsán, ovšem něco mi zde vadilo, ale nedokáži to přesně specifikovat. Povaha hlavní hrdinky se mi moc nelíbila. Také jsem si myslela, že ty Kopretiny, které jsou v názvu nějak prostoupí více dějem, ale mluví se o nich až v poslední větě. Takže název s tím zdánlivě nesouvisí.

5 26.04.2021