KláraH. komentáře u knih
A já jsem byla nadšená. Vtip, švih, hlody, chlapi někdy na zabití (oba), příběh, zprostředkování pocitů. Těším se na další díl.
A mně se to líbilo moc. Jako "On" (můj TOP, ke kterému se ráda vracím) od stejné autorky to sice není, ale je to podobná pecka. Mám prostě tyhle gay romance ráda a nestydím se za to. A tohle je jedna z těch lepších. Fandila jsem jim oběma. Rikker je obdivuhodně trpělivý a chápající. Přečteno během jednoho večera a dopoledne a je mi líto, že už to skončilo.
Hezká kniha pro holky, dcera je z ní naprosto nadšená. Po Pottrovi hledala co by a padla volba na Aleu. Trvalo jí to den a půl a hned se ptala na další díl. Mně se to ale taky docela líbilo. Když pominu lehkou dětskost Aley, která se naopak u Lennoxe mění ve vyspělost, Bena moc nechápu, ale vlastně mi to zas tak nevadí.
Nenásilně zakomponován i problém plastového znečištění oceánů. Tak jdu rovnou na druhý díl...
Jo, ne, jo, ne, jo, ne a nakonec konečně jo.
Bavily mě dialogy i ta chemie mezi Dawn a Spencerem. Spencer je sen, jen nechápu, že to vsechno s Dawn tak dlouho vydržel. Dawn- to je jedním slovem preháňka. Jasně, rozchody bolí. Ten její asi naštval. Vztek, sebelítost, ztráta sebevědomí- to vše OK. Ale ten "blok" byl za mě neadekvátní a zbytečně dlouhý. A proč se měl Spencer omlouvat za svou naprosto legitimní reakci, to nechápu. Ale kdo jsem já, abych to soudila? Stejně si přečtu další díly:)
Působivý vhled do let, do kterých brzy půjdou moje děti a které jsem ráda, že je mám nenavratně za sebou. Mindrák stíhá mindrák a "děvče, život je jiný, než sis myslela, zařiď se podle toho". Četla jsem až voyersky, leckdy se studem a nemohla přestat. Byla jsem na jednu stranu ráda, že kniha skončila (stejně jako puberta) a na druhou stranu vyhlížím pokračování. Inu, ze života...
Zajímavá, mrazivá, ikdyž některé pasáže poměrně těžko uvěřitelné. I to ale dovedu pochopit, myslím, že na některé věci už se ani vzpomínat do detailů nechtělo. Pro příběh to nebylo podstatné a naopak realita některých jiných mikropříběhů to plně kompenzuje. Asi nejvíc mě zasáhnul epilog o tom, že rodiče Laleho v Osvětimi skončili taky. Je milosrdné štěstí, že toto Lale nevěděl...
Tak tahle kniha mě rozsekala. Zanechala ve mě velmi zvláštní pocit, který nejde slovy snad ani vyjádřit. Něco jako prázdno, ale přitom s kupou emocí, údiv, vztek, že je to pryč, prostě všechno tam bylo...
Ale moc, strašně moc se mi líbila...
Neuvěřitelné, že kniha vznikla před tolika lety. Jazyk, jakým je napsána, emoce, které stříkají, prostě mnoho současných autorů může Jane Austinové její styl jen tiše závidět.
Oujeee, kniha "ze života" v době, kdy to zas taková sranda asi nebyla. Mně se to líbilo moc a vlastně jsem tam nenašla snad skoro nic nepochopitelného. Možná jen úplný konec, to mi přišlo už příliš. Louskla jsem ji za 2 dny a vlastně mi bylo líto, že končí.
Ne. Téma je sice vážné a nezpochybňuju pocity méněcennosti, které si Kristen asi zažívala. Ale bože, to byla nána. Takhle donekonečna Joshovi ubližovat a znovu a znovu a znovu, to bylo naprosto zbytečné. Nezpochybňuji význam knihy v osvětě kolem neplodnosti, ale těch nesmyslných odmítnutí a sebemrskačství bylo zkrátka přespříliš. Ten hoch by v reálu musel být hotovej světec.
Nebýt těch "mysteriózních" částí, dala bych plný počet. Z této série je tato kniha pro mě asi nejslabší. Elliot je hodně drsný, vzteklý a majetnický až na půdu, na mě až moc. Dopisová část, kde pro to všechno nebylo moc prostoru, se mi tak vlastně líbila nejvíc.
Ale i když si tak trochu stěžuju, dialogy a vše prostupující sarkastický humor mě opravdu hoooodně bavily. Promlouvání do duše kozlovi mě uplně odrovnalo. Takže asi tak.
Knihu jsme měla dlouho ve čtečce. A protože mi chyběl poslední dílek Čtenářské výzvy, louskla jsem ji. Lousknu i další díl, ikdyž zcela bezvýhradné nadšení asi úplně nesdílím.
Je obdivuhodné, jakou si autorka dala práci s dohledáváním reálií. Neměla jsem ,stejně jako spousta ostatních čtenářů, ponětí, co se na česko-polských hranicích odehrávalo a děkuji za tento vhled. A i to je důvod, proč si přečtu další díl(-y).
Ačkoliv byla jiná doba, jiné zvyklosti, míra podřízenosti žen bez pevného názoru mi vadila. Ve finále jediné dvě ženy, které se rozhodly se svým životem nějak naložit, nejsou brány zrovna pozitivně (nechci spoilovat), a nakonec se stejně taky podřídí. Jsem ale zvědavá na jejich další osud.
Pobavila. U scény s kempováním jsem stála před družinou a řechtala se na celé kolo.
Jinak je to ano klišé, ano, zbytečně dlouhé, druhá polovina knihy už byla tak nějak navíc a po tom všem jsem Jayovi fakt nevěřila ten obrat o 180 stupňů na totálního božana, až bych řekla, že to bylo pod jeho úroveň. Tak hvězda dolů a hurá na Tristana.
(SPOILER) Za mě asi nejslabší díl série (která mě ale jinak hodně bavila). Už jen proto, že mám odzkoušeno, že slepovaný hrnec prostě nedrží. Nepřijde mi ani moc uvěřitelné, že poté, co jí Blake vezme na milost, ji zase hned odvrhne a pak zase hned vezme na další milost. To už je prostě prekombinované. Zbytečně, první happík by úplně stačil. Ale tato autorka má zápletky svých knih prostě dané. No tak jo teda, ale je to škoda.
Žádný hrk hrk a hotovo, opravdu pomalý rozjezd vztahu, což se mi fakt líbilo, nepředvídatelně prostořeký Kaden, Allie, která mu zdatně sekunduje, a až na ten konec všechno dobrý. Pak najednou jako by autorka nevěděla, jak tu knihu ukončit a to zazdilo jinak slibný dosavadní průběh. Téměř závěrečná scéna s bytem už byla zbytečně na sílu. Škoda, jinak to bylo bezva a těším se na další díly.
Tak tohle se mi líbilo a zanechalo dojem. Recenzi píšu po měsíci od přečtení a stále vím, o čem kniha byla, to je úspěch. Překvapivě to pro mě ani tak není o love story, ale o vůli a odříkání. Happy end je třešnička na dortu.
Vtipné, zajímavé, až pubertální. Závěrečný maraton byla velká romantika. Líbilo se.
Moje první od této autorky a nebyla špatná, bavilo mě to špičkování, ikdyž někdy už to pro mě bylo lehce za hranou. Jen lehce. Neurazila, to ne, ale žádná Litera to tedy není. V téhle době bych na nic takového ale stejně neměla náladu, takže za mě dobrý! Potěšila.
Stejně jako u prvního dílu je to napínavé od začátku do konce. Jiná dějová linka, ale neméně zajímavá! Jirka jako by dospěl a musel se víc spolehnout sám na sebe.
Vždycky když teď přijedu do Prahy, koukám, kde všude se Prašina amorfně rozléhá. A to se u mě ještě žádné knize nepodařilo. Moc se těším na další díl, chci ho lousknout ještě dřív než syn:-)
Tak to bylo něco teda! Knihu jsem si po týdnu vyzvedla na poště, odsunula jinou rozečtenou a lehce po čtvrté ji začala číst. V jedenáct večer mám hotovo a líbila se mi moc. Víc než První muž. Pravda, dramatická zápletka na konci mi přišla trochu uspěchaná a lehce extrémní (z obou stran obtížně pochopitelná), ale kdo jsem já, abych to soudila? Autorce vysekávám poklonu a těším se na další knihu po víkendu.