KatarínaK. komentáře u knih

Námět manipulace s pamětí člověka mně zaujal a přišel mi více než reálný. Kniha zaujme opravdu od prvních stránek, čte se velmi lehce a tempo příběhu Vám nedovolí knihu číst na pokračování, protože autorovi se velmi dobře podařilo udržet zájem, jak se bude děj vyvíjet dále. Chvílemi jsem měla pocit, že nečtu knihu, ale sleduji film.Tak dobře spisovatel popsal postavy i prostředí.Postava detektiva Frosta mi byla sympatická, i když jeho jednání mi někdy přišlo hloupé. Na postavě psychiatričky Frankie se mi líbil její vývoj, sebepoznání i uznání vlastních chyb, ale rozčiloval její zaťatý postoj udržení lékařského tajemství, přestože šlo o ohrožení lidského života. Kdo je nočním ptákem jsem dlouho tušila, ale jistá jsem si tím nebyla.Celkově se mi kniha líbila, ráda si od pana Freemana přečtu další příběh.

8 04.02.2021

Téma, jako vždy od autorky, velmi zajímavé a nevšední. Vyprávění z pohledu čtyř osob by nevadilo, ale často tak docházelo i k opakování už známých událostí, bohužel ne vždy s odlišným prožitkem různých osob. Nejméně záživné pro mě byly kapitoly Alfreda. Autorka brzy jasně vylíčila,že se jedná o postavu prostou na duchu,pomýlenou, i tak trochu politování hodnou. A nějak mi kapitoly o něm přišly v tom množství trochu zbytečné.
K samotnému vyvrcholení knihy o tragédii, která se udála na Wilhelmovi Gustloffovi je poměrně dlouhá cesta, v porovnání s rychlým koncem. Podobně jako se stalo v Šedých tónech.
Celkově z knihy nesdílím nadšení většiny, ale času u ní strávené rozhodně nelituji. Opět mi rozšířila mé vědomosti z historie. 4/6

7 15.03.2024

Opravdu čtivá, odpočinková kniha. Je fajn si tento typ literatury občas zařadit k četbě. Ovšem nemůžu se ubránit tomu, že scénář autora je u všech knih téměř jako přes kopírák. Už mi vadí, že postavy jsou všechny "úžasné". Skvěle vypadají,nebo mají práci, v které jsou jak jinak než vynikající, nebo se topí v penězích. Případně to vše dohromady. Ach,jo. Repete. Do toho se přidá několik, až moc silných vulgarismů. U Pražského erotikonu to fungovalo skvěle, ale po šesté už to u mě nefunguje. Takže - pokud to příště pan Hartl nevezme trochu z jiného konce, bude to asi má poslední kniha, kterou budu od něj číst. Škoda, myslím, že autorův pohled do ženských a mužských duší je jinak velmi trefný.P.S. A ta opruzelá prsa byla opravdu opruz.

7 30.12.2023

Tento psyhologický thriller se opravdu povedl. Po delší době jsem našla skvěle vykreslené postavy, pěkně do hloubky. Přesto,že partička přátel ze školních let není nijak sympatická, je zajímavé jak postupně příběh odhaluje jejich osobní kostlivce.
Prostředí, v kterém je příběh zasazen je poutavé. Ach,ta skotská vysočina! Atmosféra, příjemně lehce mrazila. Víte, že není úniku a stále nemáte zdání, kdo je vlastně obětí. Jen tušíte. A nebude mrtvých nakonec více?
Kniha bavila a navnadila k přečtení dalšího počinu autorky.

7 03.01.2023

Klasický román se všemi prvky romantismu. V té době jistě odvážné a možná i trochu hororové dílo, o to více zajímavé, že bylo napsané mladou ženou. Pro dnešního čtenáře to není úplně lehce čtivý styl psaní - vznešená, kudrnatá a sladká slova ( opravdu takhle lidé mezi sebou mluvili? ), důraz na citové rozpoložení postavy, často podané na několika stranách. Přesto myšlenky,které autorka do příběhu vložila jsou velmi silné, hluboké a jistě nadčasové. Kromě roviny, co se stane z tvora ( nejen uměle vytvořeného) pokud se mu nedostane lásky,pochopení , se zde nabízí i myšlenka, kdy příliš mnoho vědění a ctižádosti může přinést lidstvu spíše zlo, ne jenom užitek. Lidé by měli být zodpovědní za své činy a čelit následkům svých špatných rozhodnutí statečně, ne od nich utíkat. Zejména lidé, kteří měli to štěstí a dostalo se jim vzdělání, by měli být velice zodpovědní ve svém jednání. Pro začátek 19.st. muselo být jistě odvážné přijít s myšlenkou, že ne Bůh, ale i člověk-vědec může stvořit život. Za co já ubírám počet hvězdiček je skutečnost, že mnohé pasáže byly jako přes kopírovací papír a nebyl objasněn důvod, proč Viktor ihned zavrhnul stvoření, které oživil po dlouhé a vyčerpávající práci. To mi přišlo velmi nelogické. Snad Frankenstein viděl, že jeho výtvor vypadá fyzicky nelidsky a hrůzně. Syn v 8.tř. ZŠ má tuto knihu v povinné četbě.No, myslím, že můj puberťák se tímto vzletným stylem psaní asi neprokouše. Možná tak za 5 let.

7 28.12.2021

Co mám v paměti od té doby, kdy jsem knihu četla poprvé na střední škole, je nádherný citát na začátku, který vystihuje poselství tohoto příběhu. Téma španělské občanské války, boje proti fašismu a partyzánského hnutí je velmi zajímavé a o těchto věcech je třeba mluvit. Přesto mně styl psaní pana Hemingwaye přijde v první půli knihy utahaný až k zoufání. Naštěstí se v druhé části hodné polepší a čtení je konečně potěšením. Knihy, které byly napsány téměř před 100 lety vždy dají trochu zabrat. Sloh a styl byl přeci jiný a o závažných věcech psát poutavě je jistě těžké. Jméno Hemingway je pojem, ale tato kniha jako celek pro mně za 3,5*.

7 26.09.2021

Tedy to byla jízda! Do příběhu jsem vplula bez větších očekávání, jelikož se jednalo o mé první setkání s panem Barkerem. A ihned mě strhl proud. Skvělý příběh, popisy mistrné, postavy úžasné. Někomu rozsah knihy možná přišel moc velký, zejména kvůli popisům. Já, právě díky nim, jsem se ocitla ještě hlouběji v příběhu Jacka-Pipa, Stelly,Davida a ostatních. Jakoby jsem tam byla s nimi. Bylo to napínavé, občas jsem se i bála. Bála se o ně. David Pickford byl hrůzný, přesto mi ho bylo i velice líto...
Styl psaní a způsob,jakým byl příběh vystaven mi připomínal trochu Stevena Kinga, tedy jeho starší díla.
Tak, teď mi nezbývá už nic dalšího než se těšit na další setkání s mistrem Barkerem.

6 05.02.2024

Milé pohlazení po duši. Klasika, která se i dnes čte lehce a předčí mnohé současné autory. Ráda se ke knize někdy vrátím. 4,5*

6 03.04.2021

Nevím, nevím. Utrpení člověka pohne city každého. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že autorka zasadila příběh do tak pohnutého období lidských dějin jen z toho důvodu, aby ve čtenáři dokázala vzbudit alespoň nějaké emoce. Styl psaní se mi nelíbí. Samé krátké, jednoduché věty bez dialogů. Nebýt popsáno fyzické utrpení postav, tak to se mnou nehne. Jakoby jsem četla jen osnovu,podle které se má kniha psát. Některé věci, byli přistřižené příliš okatě. Jako odchod Jana, který nepochopitelně uteče do zámoří, přestože do té doby se statečně zapojuje do skrytého odboje, a doma také zanechá jediného příbuzného. Moje očekávání podle recenzí bylo zřejmě příliš velké, možná proto je zklamání o to větší.

6 29.03.2021

Bestseller. V tomto případě tomu věřím. Knihu jsem dostala jako dárek. Jako psychothriller splnila moje očekávání. Od 2.části knihy jsem vůbec netušila, kdo bude tím skutečným padouchem. Postava Claire mně mátla. Je ta dobrá nebo ta zlá? Ve 3.části mi už opravdu naskakovala husí kůže. To se povedlo.

6 12.03.2021

Příběh Motýlka, zasazený do 30.let minulého století v exotickém prostředí Jižní Ameriky a prostředí trestaneckých kolonií, je pro mně stejně silným a dojímavým i dnes, kdy ho čtu po třetí. Spousta myšlenek v této knize mně nutí přemýšlet o lidských hodnotách a charaktarech a společnosti jako takové. Jednoduchý, někdy více strohý styl vyprávění podle mého spíše přidává na věrohodnosti příběhu. Hrdiny jsou lidé, kteří pocházeli z prostého prostředí často spojeném se zločinem. Proto mi tento styl vyprávění opravdu přijde příhodný. Přečtení knihy doporučuji všem, kteří v knihách hledají silné témata a dobrodružství.

6 21.01.2021

Tento historický román z pol. 19.století o založení Hongkongu si prostě nesmíte nechat ujít. Skvěle napsaný, vás provede světem tchaj-pana Dirka Struana. Nepochopím jak v té době mohli lidé toho tolik dosáhnout, tolik poznat za pouhý jeden život. Úžasné životní dobrodružství. Život tchaj-pana by vydal na několik knih a na všechny bych byla velmi zvědavá. Knihu jsem s odstupem 20 let četla po druhé. Její 1.vyd. ve slovenském jazyce má čestné místo v mé knihovně. 4,5*

6 19.01.2021

Tak tedy i já jsem neodolala a nakoukla do světa zaklínače Geralta. Vše už o knize asi bylo řečeno. Pro mě to bylo příjemné fantasy počteníčko. Ovšem nemůžu souhlasit s tím, že je to nejkrásnější a nepromyšlenenější fantasy svět, který nám spisovatelé nabídli. Některé příběhy byly na můj vkus příliš naivní a propletenec se známými pohádkami mi spíše vadil. Jako by si chtěl autor pojistit úspěch vystavěním povídky na generecemi osvědčeném příběhu. Ale příbehy, které nebyly založené na známých pohádkách, se mi líbily. Úvodní povídka o Visenně a Korinovi, také Menší zlo byly skvělé. Kniha se mi četla lehce. Místy děj nabral vysoké obrátky, jindy trochu pokulhával. Ale celkem vzato chápu, co se všem na této knize líbí. I já jistě budu pokračovat v dalších dobrodružstvích s Geraltem z Rivie.

6 11.01.2021

Romance zasazená do období 16.století s detektivními prvky. Proč ne?
Od autorky jsem četla skvělé Heřmánkové údolí a Hlas Kukačky. Přesto,že jsem knihu začala číst s vědomím, že tato bude jiná, očekávala jsem více než se mi dostalo.
Paní Körnerová píše opravdu čtivě. Přesto se jí nepodařilo mě na tolik vtáhnout do příběhu,aby mě pohltil. Bohužel, vše bylo až velmi předvídatelné. Často jsem měla pocit, že je mi opět třináct let a čtu z Večerů pod lampou.
Ten, kdo má rád tento typ příběhů bude spokojený.

5 08.01.2023

Pod stromečkem jsem objevila Osudné svědectví, a tak jsem se pustila do prvního setkání s tvorbou pana Bryndzy. Těšila jsem se velmi, kvůli skvělým hodnocením jeho knih. Ale... zklamání. Detektivka Erika si vlastně najde případ sama sobě při cestě domů, její "intuitivní" vyšetřování skáče od jednoho podezřelého k druhému, jak postupně přicházejí na scénu. Hlavního svědka a klíč k celému případu nechá bez dozoru a tak ho vlastně nabídne vrahovi takřka na podnosu. Skutečného pachatele lze vytušit již v půli příběhu. Tempo je vlažné, napětí chybí. A závěr je takový nijaký. Bohužel. Od detektivky čekám opravdu promyšlený a propracovaný příběh. Tento jím nebyl. 2,5*

5 02.01.2023

Příběh zasazený do zajímavého prostředí Faerských ostrovů se ze začátku pěkně rozjíždí. Zaujme a navnadí. Bohužel, jeho potenciál se v druhé polovině knihy postupně vytrácí. Jan Reyna se snaží zjistit co se kdysi odehrálo mezi jeho otcem a matkou,ale poté vše přebije jeho účast ve vyšetřování vraždy. Fajn, ale toto vyšetřování je časem utahanější a utahanější. No a závěr? Ten celkový dojem ještě více pošramotí. Vlastně nic se nedotáhne do konce. Škoda, protože první polovina knihy se mi opravdu líbila. 3,5*

5 26.09.2021

Neurotypičtí lidé ! Ano, je tak typické, že běžný člověk dává nálepky jiným, kteří se od většiny odlišují, protože když přišli na svět neměli tolik štěstí než ostatní? Anebo měli? Často mi přijde, že díky svému znevýhodnění jsou lepšími lidmi. Čestnějšími, upřímnějšími, nesoudícími, umějíci se radovat i z maličkostí. Přesto je "typická" společnost nikdy nepřijme, vždy na ně bude pohlížet z patra, podceňovat je a zároveň se jich obávat. Protože nemáme rádi a máme strach z toho, čemu nerozumíme.
Jodi Picoult na to v této knize bravurně poukázala. Její styl psaní je velice čtivý, vykreslení postav pěkně do hloubky. Rozsáhlost knihy mi nijak proto nevadila.
Přesto,že lze vytušit co se s Jess stalo, nevíme, zda Jacob bude na konec usvědčený a odsouzený. Závěr tedy zůstal ne zcela dokončený. To mě jediné na knize zamrzelo.
Nemám porovnání s dalšími díly autorky, ovšem je jasné, že se jedná o velice kvalitní spisovatelku, ke které se velice ráda vrátím.

4 19.04.2024

Velmi jsem se těšila na knihu o Kateřině, a ještě šťastnější jsem,že je její čtení konečně za mnou.
Miluji historické romány. Ale styl paní Weirové mi opravdu nesedl. Místy to vyznívalo jako červená knihovna. Bylo to k uzoufání utahané. Stokrát číst co dámy zrovna šily nebo vyšívaly, snad tisíckrát jak královna miluje a touží po Jindřichovi, strachuje se o svou dceru. Popsán každý jeden dopis papeži, císaři a pořád to samé. Každá jedna nemoc vylíčena,kolikrát se přitížilo a kolikrát se ulevilo.
Nevím, podle autorky Kateřina Aragonská, byla velice vzdělaná a moudrá žena, ale velmi mě o tom v knize nepřesvědčila.
V sérii už nebudu pokračovat, toto bylo jedno velké zklamání.
Tři hvězdy dávám pouze za to, že námět knihy je pro mě zajímavý.

Ivan Ivakov už nechce žít, trpí těžkou nemocí plic, ale před smrtí,jak se říká, musí mít čistý stůl a tak se vyznává o svém životě ve své autobiografii. Ta se několik let po jeho smrti dostává záhadným způsobem do rukou jeho syna.
Malý Váňa vyrůstal v chudinském jaru Kyjeva v rodině citově ještě chudší. Za to,že jeho život nenabere, ten nejhorší směr vděčí svému učiteli. Ve vzpomínkách se Ivan vrací ke všem událostem a lidem,kteří měli pro jeho život, i když to na první pohled nevypadalo,zásadní význam.
Z doby,kdy jeho národním jazykem byla ukrajinština,se přes období 2.sv.války a okupovaného Kyjeva,přeneseme do doby kdy se mluvilo spíše rusky a tvrdé krutovlády bolševiků. Naverbován,pod tlakem, tajnou službou se dostane až k funkci kata nepřátel režimu a státu. Tu vykonává jen několik pár let,přesto ho
poznamená. Z jeho tíživého psychického rozpoložení se mu podaří uniknout,když začne psát. Je úspěšný a stane se uznávaným sovětským spisovatelem.
Kniha nám předstírá ne jenom život Ivana, ale i poměry té nelehké doby.
Doby,kdy lidé žili v neustálém strachu,že jsou sledovaní nebo někdo je udá za prostistátní jednání. Kdy lidé ze dne na den zmizeli a více se neukázali. Doby,kdy jen ten,kdo držel pusu a krok měl šanci žít lépe než jiní. Kdy nebylo možné vyjadřovat se otevřeně a svobodně.
Kniha také ukazuje, jak se proplétají různé osudy lidí,kteří sami nemají o tom ani ponětí. Jeden jediný skutek jednoho může změnit životy jiných v několika dalších generacích.
Závěr je opředený rouškou tajemna a nadpřirozena, trochu mi zamotal hlavu ale po několika dnech mi to všechno dalo smysl.
Knihu této ukrajinské autorky jsem začala číst s mírnými obavami,ale velmi mile mě překvapila. Styl byl čtivý a prostý, a myšlenky v příběhu ukryté byly hluboké.

4 14.01.2023

Trochu mám problém, že se mi za poslední rok dostalo do rukou hned několik opravdu skvělých knih a teď mám problém s hodnocením jiných. Proto nemůžu Sochaři smrti dát více než 3,5*. Ale aby jsem byla férová v rámci žánrů detektivní thriller a "odpočinková"
kniha, to bylo dobré. Rozhodně čtivé, napínavé. Občas ráda sáhnu i po takové knize a k Robertovi Hunterovi se po nějaké době jistě vrátím.

4 05.01.2022