Kasana komentáře u knih

Tak hrozně moc jsem chtěla tu knihu milovat. A možná jsem jí taky od samého začátku hodně odpustila. Ale stejně ... meh.
Jakože jo, má to světlé stránky. Ten nápad není sice originální a něco, z čeho bych si sedla na zadek, ale je to taková fantasy oddechovka. Fanoušci Šesti vran a Griši by si to asi přečíst měli. Ty dvě hlavní postavy jsou relativně povedené, i když zrovna Ana není od jiných hrdinek příliš jiná a výrazná. Vlastně, není výrazná ani v knize, ale nevadilo mi to během čtení. Ten konec mi přišel docela zajímavý (i když trošku nelogický, ale ok, s tím dokážu žít). Líbí se mi taky menší detaily: že schopnosti jsou úředně evidovány, šlechta si potomky různě schovává, pro YA docela nové schopnosti ... zní to zajímavě.
Pokud si na něco zanadávám, je to styl psaní. Jazyk je jednoduchý, ale o tom tady zrovna mluvit nechci. Hrozně mi vadí už úplný začátek; že se jde hned do akce a není zde žádný rozjezd. Je to matoucí a člověk se musí pak nutit to číst. Pak taky to vzpomínání, protože to nejsou jenom útržky z minulosti. To jsou třeba celé kapitoly jenom o tom, jakými dětmi byly. Zase: matoucí a člověk se nutí do čtení. Hromada věcí by se tak dala zkrátit a zaměřit se na něco jiného, protože jo, pořád by to potřebovalo. Jsou zde desítky věcí, které nejsou vysvětleny a dobrá polovina by vysvětlit i potřebovala. Reálně, kdyby se to napsalo jinak, čtivěji, tak by to nemělo tak nízké hodnocení. Taky ty vedlejší postavy ... ve chvíli, kdy tam někdo umře, a vy nic neucítíte, tak je tu něco zle.
Není to zlý na přečtení, ale myslím si, že někdo, kdo čte pravidelně, nevezme knihu do rukou znovu. Já teda asi ne. Ale uvažuju si přečíst druhý díl, nebudu lhát.

1 04.05.2021

Je mi jasné, že nejeden měl problém se čtením. Není to hlavně proto, že by ten styl psaní byl prazvláštní. Ale o tom o chvíli později, nejdříve to dobré.

Tohle je první série z tohoto světa ode mě, nikdy předtím jsem nic od autorky. Vím, že předtím jsou min. dvě další série (vsadila bych svoje boty, že tři). A jo, lákala mě i česká obálka (ukamenujte mě). Ten svět je opravdu nádherný, hrozně mě zaujalo ... no, asi všechno. Draci, živé lodě, podivné dopisy o holubech ... Jsou tu věci, které člověk najde kdekoliv, a přesto si je autorka pozměnila.
Postavy, no jedna báseň. Takže člověk, co preferuje postavy si tu najde část, která se mu bude líbit. Nejlepší částí je samozřejmě to, jak si na začátku uděláte o některých nějaký obrázek, ale na konci knihy se váš názor na tu konkrétní osobu změní. Hlavně u mužských postav.

Takže, máme dobrý styl psaní, nápad, svět, postavy ... kde je chyba, že to nemá 5/5? No, trošku v příběhu. Protože i když jsem přečetla cca 550 stran, nemám nejmenší tušení, o čem budou další knihy, kde je ta hlavní zápletka atd. Náznaky tu asi jsou, ale nevidím je teda. Taky ta gradace. 3/4 knihy je jenom úvod. A to je asi ten největší kámen úrazu.
Pokud přejdu ale tohle, jsou tu občas náznaky těch předchozích sérií. Není to strašný, zcela určitě se bez nich obejdete a taky se odvážím tvrdit, že když se pak k nim vrátíte, nic si nevyspoilerujete. Ale je to tam.
Taky asi není dobré vydávat dospěláckou fantasy u nakladatelství, které cílí na děti. To možná taky zapříčinilo to nízké hodnocení.

Asi bych řekla, že když zvládnete prvních 100 stran a najdete si tu něco, co se vám líbí, tak u toho vydržte. S každou přečtenou stránkou se kniha stává lepší a lepší.

1 26.02.2021

Takhle. Nebudu lhát, měla jsem velká očekávání od knihy a v průběhu knihy jsem z nich musela slevit. Ale stejně, já nějak nerozumím tomu, že i když jsem upustila od několik bodů, co jsem v té knize chtěla, pořád jsem si tu knihu užila na čtyři hvězdy. Možná 4,5, protože obálka je nádherná.

Je to předvídatelný? Celkem hodně. Je to zlý? Ale vůbéc. Vhalla je hodně průměrná hrdinka YA fantasy a celá řada postav okolo ní je na tom hodně podobně. Opravdu nejzajímavější postavou je korunní princ Aldrik. Ten občas vystupoval tak, že jsem měla otevřenou pusu a říkala si: "Vážně čtu YA?". Ten tu knihu asi zachránil nejvíc.
Co je mega, je ten svět. Vidíme z něho málo, strašně málo, ale autorka má velmi dobré nápady a hrozně se těším, až z něho uvidím daleko víc. Na mě kniha je velmi, ale jakože velmi rychlá, chybí mi tu konkrétnější popisy. S tím se dokážu smířit.

Co mi asi vadí nejvíce, je samotný příběh. Ten začátek vypadal velmi dobře, mělo to dobrou atmosféru, spoustu nápadů. Jen proto, aby nakonec skoro polovinu knihy řešili osobní problémy. Na to se hned objeví nějaký problém (out of nowhere), vyřeší se během jedné kapitoly. Grrrrrrrr. Nemluvě o tom, že když se některé postavě něco stane, je mi tak trochu i jedno, co se děje. Asi fakt nadržuju knize, za tohle bych normálně hodnotila asi 3 hvězdy nejvíce.
Jakože ano, budu to dál číst a jsem si jistá, že to má spoustu fanoušků. Teoreticky, i mně se to líbí víc, než kde jaká YA fantasy. Ale znám i série, které mám radši. Rozhodně to stojí za přečtení.

1 08.12.2020

Tak jo, trochu lituji, že jsem to četla až nyní, po osmi letech, kdy to poprvé vyšlo. Kdybych to četla tehdy, když mi bylo patnáct, byla bych z toho více nadšená než teď. Zase na druhou stranu je vidět, že i dospělý člověk může milovat autorčiny knihy.

Nechápejte mě špatně. Sice jsem tomu dala tři hvězdy, ale vůbec si nemyslím, že je to špatná knížka. To bych dala méně hvězd. Naopak, výborně se čte a Marissa je jediná autorka, od které čtu sci-fi. Líbí se mi, že v každé sérii se zaměřuje na nějaký velký problém, zadívá se na to celosvětově a kupodivu, o mnohém bych i věřila, že se jednou objeví. Vzhledem ke koroně, ta pandemie v knize vypadá dost reálně.
Postavy jsou v celku normální, a i když si člověk myslí, že se nějaká postava chová podivně, později se ukáže důvod chování, což se mi hrozně líbí. Taky takové maličkosti, jako fankluby, hry na síti, androidi ... hrozně zajímavý.

Problém jsem měla více se světem a příběhem. Proč jsou kyborgové tak diskriminováni? Proč je Měsíc považován ze planetu? Jak funguje ta jejich společnost? Jak moc zasahují další státy? Já vím, že bych to asi neměla chtít po YA knize, ale na druhou stranu, proč by to tam být nemělo?
Taky ten příběh. Vidím tu spojitost s Popelkou, ale tak nějak ... ten příběh je poloviční. Vím, že je to první díl, jenže tak nějak nevím, o čem to přesně mělo být. O tom světě? O vztahu mezi Cinder a Kaiem? Nebo jenom o Cinder? Prosím, že chápete, kam tím mířím, protože se bojím, že to špatně popisuji.

Zcela rozumím, proč se to lidem líbí. I mně se to líbí a budu pokračovat v dalších dílech. Ale upřímně, Renegáti se mi líbili o dost víc a jsem ráda, že Marissa pracuje na zlepšení svých spisovatelských dovednostech.

1 28.09.2020

Nevím, jestli mám začít tím dobrým nebo tím špatným.

Kašlu na to, začnu tím dobrým. Protože, pokud jsem dala prvnímu dílu jen tři hvězdy, tohle si zaslouží určitě o dost víc. Konečně je tu procítěna ta římská kultura, jak Mia má hodně často problémy se stíny a svými schopnostmi, jak se konečně bojí jen tak někomu věřit. Krása. Knihu jsem si musela dávkovat, protože jsem se bála ji dočíst až moc rychle, protože vím, že k třetímu dílu se dostanu nejdříve tak ... v listopadu nebo v prosinci. Tohle, dámy a pánové, rozhodně není vycpávkový díl a klidně bych brala více tenhle díl, než ten první. Sice ano, pořád tu jsou poznámky pod čarou, ale už to jsou jenom nějaké poznatky, které doopravdy nemusíte číst.

Ne, ne, ne, moji drazí přátelé. Důvod, proč jsem dala jenom čtyři hvězdy není ani v těch poznámkách, ani v tom, že něco v průběhu knihy nedávalo smysl. Já jsem ubrala knize hvězdičku jen kvůli tomu konci.
Výsledný zápas je moc rychlý a i když se jedná o námořní bitvu, nevidíme z toho skoro nic. To byl první důvod.
Druhým důvodem byla ta laskavost Mii s jejími novými kamarády. Neberte mě špatně, jsem za to nějak i ráda, ale muselo to být uděláno tímhle způsobem? A nás tahat za nos? To, že to funguje v prvním díle, neznamená, že je dobré to dávat i do toho druhého. A víte proč? Tenhle trik už ve třetím díle fungovat nebude a možná je to taky důvod proč je ten třetí díl tak kritizován.
Třetí důvod ... je to poslední slovo, co řekla Ash. Jako ... PROSÍM? Co to je? Proč to Jay udělal? Kdyby se tam ta věc vůbec neobjevovala, bylo by to daleko lepší. Jasně, možná je v tom nějaký ten háček a já jenom doufám, že v tom ten háček je, protože pokud ne, tak co to zatraceně má být?

Jako, třetí díl číst na sto procent budu. A pokud jsi jeden z těch, co zvládli ten úvod v prvním díle, tak ti garantuji, že tenhle díl se ti bude líbit. Nashle u posledního dílu!!!!

1 27.09.2020

Na tento recept budeme potřebovat: "V zajetí zimy" od Naomi Novikové, "Evropa raného středověku", "Bible", pohádku "Mrazíka" a celé to okořeníme několika náboženskými fanatiky.

Ne, teď vážně. Po celou dobu jsem měla pocit, že čtu trochu jinou, slabší verzi V zajetí zimy, ale bez toho květnatého jazyku, Rampelníka a jedinečných osobností. Na jednu stranu mě to daleko více lákalo si to přečíst, na tu druhou jsem ji srovnávala s něčím, co má ode mně 5/5. Je to vůči této knize nespravedlivé. Přesto tato kniha zvládla alespoň daleko lépe konec než Naomi a to se mi opravdu líbí. I tak, Naomi píše pro mě lépe a to je jediný důvod, proč dávám Medvědovi a slavíkovi 4/5.

Celý ten svět je krásně popsaný. Ne stylem psaní (ten je lehce nadprůměrný), ale atmosférou je vážně zlostně kouzelný. Líbí se mi ta metafora medvěda, o které bych se tu mohla nadlouho rozepisovat (pro zájemce, projděte několika lingvistickými knihami a hledejte původ slova "medvěd" a jeho význam napříč historií). Taky to historické zasazení hladí krásně na duši. Většina postav je napsána relativně dobře, je vysvětlena jejich minulost a fakt cítíte, že i když byste je nejraději zastřelili, jsou to prostě lidé. Čtete z pohledů ... asi šesti osob? No, spíše jich je víc a miluju, jak každý má jiný přístup k pohádkovým bytostem.

Vadí mi, že jediná Vasja je trochu plochá, ale hádám, že je to tím, že jí je čtrnáct/patnáct let a po dobrou polovinu knihy je ještě bezstarostným sedmiletým dítětem. Anotace také láká na náboženský fanatismus, kterého by tam za mě mohlo být více mezi ostatními vesničany (jakože, Anna je v tomto směru skvělá, i když ji pořád nesnáším a Konstantin je na tom podobně).

Je to takové pohodové, příjemné čtení. Ze začátku možná budete mít problém se začíst, ale třeba mě osobně chytla od druhé kapitoly a velmi rychle ji přečetla. Hodně si zavzpomínáte na slovanské pohádky a děcká léta a po několika stránkách budete možná v koutech nechávat kus chleba a misku mléka. Těším se na druhý díl.

1 02.08.2020

Škoda, že až po dočtení knihy jsem zjistila, že je vlastně nějaká série, na kterou navazuje.

Napsat, že to ze začátku má dobrou myšlenku, je špatně. Ono to po celou dobu má dobrou myšlenku, spoustu dobrých nápadů a věcí, které dávají smysl. Jen ... jen je tomu těžké porozumět. Hromada věcí tu není dovysvětlena a vy si to opravdu nedokážete domyslet. A v průběhu, kdy to čtete čekáte na něco, čím si vás získá, co vás donutí chtít vzít další díl do ruky a číst. Ale nic takového není. Původně jsem měla přesto v plánu přečíst další díly, ale když jsem se dozvěděla, že nejsou psané z pohledu Adriana a Jenny, neměla jsem chuť se do toho pustit. Nemám náladu si vytvářet vztahy k dalším postavám, pokud ten příběh pro mě nefunguje tak dobře, jak bych chtěla.

Ty postavy jsou ale víceméně dobře napsané. Není to nic světoborného, čím si vás kniha získá, ale ani nic špatného, kvůli čemu byste tu knihu odhodili do nejvzdálenějšího koutu pokoje. Jistě by se líbila mladším, ať už klukům nebo holkám. Jako úvod do fantasy ... jo.

1 25.07.2020

Chci tomu dát 4,5/5, ale tak FAJN, dám tu jenom 4/5.
Na úvod chci říct, že jsem knihu četla v angličtině a pokud nejste zvyklý číst v jiném než českém, nedoporučuji na této knížce trénovat jazyk. Já jsem zvyklá číst v jiných jazycích a i tak jsem měla občas problém. Není to ale to nejtěžší, co jsem četla, ani zdaleka.

Jako, proč se o téhle knize více nemluví? Možná kvůli tomu love-interestu, protože ho tam není tolik jako v jiných knihách a v jednom případě mi přijde i trochu zbytečný (když se jeden zamiluje do druhého během ... pár dnů? No, minimálně se viděli asi sedmkrát, to je docela brzy u toho člověka s jeho minulostí, nebudu lhát).

Upřímně, ty postavy tady jsou udělány naprosto skvěle. Je tu celá řada vedlejších postav a i když je neznáme tak podrobně, pořád se chovají ... normálně? Uvěřitelně? Já jsem dokonce soucítila s dvěma hlavními záporáky na konci. Která kniha v žánru YA to dokáže? MÁLOKTERÁ!! Ten samotný příběh není nijak velkolepý, i když, to dnes už není skoro nic. Ale pořád jsem se bavila, místy jsem četla se zatajeným dechem. Nemluvě o tom stylu vypravování z obou pohledů, kde občas ta druhý osoba dovysvětlí něco z jejího úhlu pohledu, jindy ne, a popisují věci dramatičněji (2x jsem se nechala napálit tím, že oni umřeli. 2x!!).

Ale, abych byla k sobě férová, ten svět úplně domyšlený není. Sice to prostředí otroků mi zní fakt reálně, určitě realněji než jiné knihy, přijdou mi některé věci nelogické a trochu brzdí systém císařství nebo armády. Ale vzhledem k tomu, že jsme se zatím nedostali ven z jednoho města, tak nebudu předbíhat s tím, zda je svět dobře udělaný nebo ne.

I tak ... kde je můj druhý díl?

1 03.07.2020

Celkem jsem tuhle knihu četla dvakrát. Napoprvé se mi neskutečně líbila. Ona je sice hodně předvídatelná ... ale! Nikdy jsem nečetla něco, co leží v obchodech vedle YA (i když evidentně to YA není, nenechte se mýlit), kde hlavní hrdinka je dvacetiletá, němá holka. A i když je očividné, s kým nakonec skončí, má to dost rychlý průběh a některé části byly až nechutně divné (bylo by zajímavé, jak by reagovala naše církev o modlitbách, kde se mluví o mužském semenu). Tohle bych asi nedoporučila číst slečně, které je maximálně patnáct šestnáct let. Jako jo, nepopírám, na poprvé se mi to strašně líbilo.

Po druhém čtení už jsem tedy z toho tak nadšená nebyla. Skřivánek je plochá (osoba), jediná zajímavá věc je, jak je nadšená z toho, že se učí číst a psát. Ale jinak nijak zajímavá. Král nemá taky příliš mnoho osobností, ale jeho postava je vylepšena nutkáním splnit své vladařsko/mužské povinnosti (pokud netušíte, co tím chci říct, nezoufejte, já sama nevím, jak to popsat, ale jinými slovy: mít syna). On ani ten svět nedává moc smysl, není vůbec popsán a to je něco, co mi strašně vadí. A bohužel, ani postavy to nezachraňují. I ten styl, kterým je to napsáno; musela jsem si na to tedy dávat pozor, ale ten příběh není lineární. Jasně, čtenáře upoutáte, pokud ukazujete jenom ty zajímavé části, ale tady se děje scéna, pak se v další kapitole řekne, že uplynulo několik dní a BUM! další zajímavá věc. To nelze jednu scénu rozdělit do více kapitol a udělat to tak, že já jako čtenář čtu příběh a ne něčí deník?

Celkově na závěr: příběh není ve výsledku originální, postavy taky ne. Co se mi hrozně líbilo, byly jednotlivé detaily, ty byly vážně dobré a nevšední.

1 03.07.2020

Dopředu přiznám, že jsem Zlodějský tanec četla před Falešným polibkem. Upřímně? Nijak mi to nevadilo. Nebylo potřeba znát pozadí všeho, co se odehrálo v předchozí sérii a jediný problém, kterého jsem si všimla, bylo to, že jsem měla v těch zločincích trochu zmatek. Lia je jmenovala jejich tituly, Kazi zase jejich jménem. Na druhou stranu, bylo trochu pro mě překvapení rozeznat zločince, když jsem se vrátila k Liininu příběhu.

Ale zpátky k věci. Z osobního hlediska preferuji Liu před Kazi, ale to je jenom osobní předpoklad. Kazi i Jase jsou fajn postavy, celý příběh je čtivý a napínavý a na těch správných místech i dobře zamotaný a vyhrocený. Jako oddechová záležitost je dobré a podařené. Asi mi tam ale chybělo něco, co nečtu kdekoliv jinde. Proto ty čtyři hvězdy.

Pokud jsem měla nějaké výhrady, tak to jsou moje osobní. Chápu, že pustina připadá jiným jako skvělé místo pro to, aby se do sebe dva lidé zamilovali, ale já to bohužel tak nemám. Bojují tam přeci o svůj život, ne?

Zkráceně řečeno: dobře napsané, nijak zvlášť nepřekvapí, na dlouhé klidné večery je to fajn počteníčko.

1 11.06.2020

3,5/5 abych byla přesnější. Ty první dva díly mě docela bavily: nebyly to nejlepší, co jsem četla, ale buďme k sobě upřímní: každému se líbí něco jiného. Nevím proč, ale v duchu to trochu srovnávám s Holubicí a hadem (protože mají ode mě stejné hodnocení) a toto je o něco lepší. Ale i tak, za mě nejslabší díl série.

Jsem ráda, že autorka vysvětlila mé největší otázky ohledně schopností. A ten začátek byl velmi dobrý, ať už za Adriana nebo za Novu. 3/4 knihy jsem přečetla jako nic a to jsem měla před zkouškou (kterou jsem naštěstí dala :D).

Hodně se to pokazilo tím koncem. Nebudu tu nic vypisovat, ať vám knihu nepokazím, ale tohle bylo tak ... očividné? Slovo laciné mi přijde až moc kruté na tuto skvělou sérii. Nic z toho mě nepřekvapilo a dost i štvalo. Některé postavy změnili během pár vteřin stranu bez jasnějšího důvodu nebo se chovali jinak šíleně. Až do momentu (ok, tady dám asi spoiler, pokud nechcete číst dál, prostě přeskočte na další odstavec), kdy se to kolem Agenta N zkomplikuje, je to ještě v celku dobré. Ale po něm? Když si ani jedna z těch postav neodnáší kvůli Agentovi N nic špatného, proč ho tam dávat? Takhle to působí trochu uměle a nemám nutkání o tom konci přemýšlet. Já taky miluji happy ending, ale taky mám ráda, když se nepoužívá metoda ex machina.

Prostě a jednoduše: celá ta série je vážně dobrá, a pokud mám vybrat nejlepší a nejhorší díl, tak nejlepší je první a nejhorší tenhle poslední. Stojí za přečtení.

1 10.06.2020

Já snad mám ještě víc otázek než z toho minulého dílu. Ale hezky popořadě.

Líbí se mi, že se tenhle díl více zabývá celou tou otázkou Výjimečných a méně se zaměřuje na nějaké akční scény. Což říká někdo, kdo ty akce miluje. Divný ... No, co vyzdvihnu, je Adrian. Už v prvním díle se mi líbil jako postava, ale teprve tady dostal takového prostoru a myslím, že to bylo jenom dobře. Na druhou stranu Nova začíná trochu pokulhávat. Její myšlení už mi nepřijde tak přesvědčivé (ve smyslu, že nerozumím, proč tak uvažuje) a jediné skvělé momenty jsou, když začíná lehce pochybovat. Jako, asi mě moc nepřekvapí, co se stane v posledním díle, ale tady je to fajn, protože vidím, jak si tím vším prochází.

Taky zde milovaný Wonder Boy naznačil, že tito Výjimečný se objevují už hooodně dlouhou dobu, což jsem nechtěla. Zajímal by mě větší kontext. Co se děje s Výjimečnými i mimo město? Jako, musím připustit, že je to daleko více propracovanější než jiné YA série, ale stejně ... Na to, že jde o druhý díl (kde se většinou neděje nic moc), tohle není vůbec zlé. A možná ze mně ještě mluví to, že jsem to právě dočetla namísto toho, abych se učila.

1 05.06.2020

Dobře, dobře, dám tomu 4/5, ale má to jen tak tak. Nikdy jsem nečetla sérii Griša (uf, stačí si přečíst ty komentáře a děsí mě to si přečíst) a asi mi to i chybělo, protože jsem tomu světu moc nerozuměla. Kdyby tam nebyla ta mapa, byla bych rozhodně ztracená.

Ta kniha má hrozně pomalý spád. Doslova do poloviny knihy se nic nestane, ani nevyjedou z města. Já rozumím, že je potřeba se připravit, ale ... já tu knihu četla asi dva týdny a to by mě běžně trvalo přečíst tak den dva maximálně. Nemluvě o tom, že až poté, co jsem to četla podruhé, mi to dávalo daleko větší smysl.

Postavy jsou parádní. Radost číst, jak je každý jiný, někteří mají mezi sebou vztahy už předtím, než je dá Kaz dohromady, každý má jiné problémy ... Radost číst z každého pohledu (kromě Wylana, docela by mě zajímal jeho úhel pohledu, tak snad v druhém díle).

Nevím, jestli je to záležitost jenom Šesti vran, ale Leigh má trochu problém s psaním dialogů. To, co říkají, je fajn, dává smysl, ale ráda bych uviděla něco, co se děje mezi tím, nějaký pohyb, něco, čeho si všimnou nebo co jim připomene. Zejména Kaz by si takových věcí všímal daleko víc a ani on se o takových věcech moc nezmiňuje. Jasně, kniha by byla delší, ale trochu by to zpestřilo čtení.

1 31.05.2020

Já jsem možná velký milovník fantasy, ale kupodivu NESNÁŠÍM sci-fi. Takže jsem dlouho odkládala číst tuto knihu. Jo, a taky NESNÁŠÍM americké filmy o superhrdinech. Na druhou stranu, Boku no Hero Academii nebo první sérii One Punch Mana miluji. Tak jsem si řekla: "Hele, dej tomu šanci. Třeba tě to překvapí."

A hele. Ona překvapila!
Protože ano, četla se náramně dobře. Ten svět, celá ta filozofie tam dává smysl. Hrozně se mi líbí, jak tam Nova a Adrian diskutují o tom, zda jsou Výjimeční potřeba nebo ne, je to naprosto boží. Velké plus. Také se mi tolik nepříčilo číst o něčem ze sci-fi a asi tomu dám šanci (i když Diabolik byl podle mě špatný, hodně špatný).

Postavy jsou fajn. Líbí se mi, že Adrian není typickou hlavní postavou (kluk s brýlemi a natolik oslepen svým snem a posláním, že často nevnímá důsledky). Měla jsem menší problém s tím, jaký je vlastně vztah mezi Anarchisty. Protože pokud má Nova vzpomínky na to, jak ji vychovávali a starali se o ni, pak nechápu, jak je dokáže zradit bez větších zamyšlení (to je hned na začátku). Tam mi to úplně nesedělo a kdyby měla úzký vztah jenom k jedné postavě, bylo by to lepší. Ale celkově vztato, jsou postavy dobře napsány.

Ale má to i mouchy. A to hlavně v schopnostech. Některé jsou naprosto skvělé, některé tak děsně OP (koukám na tebe Adriane!) a některé ... k ničemu? Docela ubohé? Ale zase si říkám, že kdyby tam byly jenom dobře promyšlené schopnosti, tak by takových postav bylo o dost méně a ten svět by potom nefungoval. Tak asi jo, šlo by to.
Pak mi vadí, že mám spoustu nezodpovědných otázek ohledně schopností: dají se dědit? Nebo se dědí to, že děti budou mít schopnost? Lze nějak na první pohled zjistit, kdo má a kdo nemá schopnosti? A jsou někteří lidé zákonem omezeni? Dají se geneticky upravovat embrya, aby se narodily děti se schopnostmi? No, je docela možný, že zatím v tom světě nebylo dost času se nad tím pozastavit.

Uf, doufám, že mi brzy dá Marissa odpovědi, protože rozhodně jdu číst druhý díl.

1 31.05.2020

Čím tato kniha vyniká, jsou rozhodně postavy. Já jsem člověk, co nemá příliš rád dva a více pohledy. Ale tady mi to ani tolik nevadilo.

Každá ze dvou hlavních postav (promiň Děsivý Greyi) je odlišná, zajímavá a hlavně originální. Když o sobě normálně princ říká, že byl rozmazlený, jaksi už dál nespecifikuje, jak moc rozmazlený byl. Ale Rhen? Ten na sebe prozradí tolik situací, kdy skutečně byl rozmazlený, sobecký kluk, kterému byli všichni ostatní ukradení. A když jsem se dozvěděla, že Harper má vadu, jakože opravdovou, fyzickou vadu, která ji nutí kolikrát dělat věci jinak? Nádhera! A Grey má svůj prostor taky, když postupně zjišťujeme, proč ještě neodešel od Rhena. Všechny tyto tři postavy se postupně vyvíjí v knize a to je něco, co se tak strašně málo vidí.

Postavy jsou boží, ale ten svět a příběh má chyby. Vadí mi, že je to retelling .........(zlatého bludišťáka, pokud to neuhodnete), takže příběh je dost předvídatelný. Ano, jsou zde změny, ale žádné výrazné. Jediné pozitivum na příběhu je konec a jelikož nechci zbytečně spoilerovat, tak nic víc o tom psát nebudu. Konec je nicméně otevřený, takže se těším na další díl.

A ani ten svět není dobře vymyšlený. Brigid umí výborně psát postavy, ale svět je pro ni opravdu problém. Vidím tam tolik chyb, ten svět samotný nedává smysl, protože takto by brzy celé království padlo. A taky jsem měla trochu problém s počítání sezón, nebo, jak je to tam pojmenováno. Za pět let něco přes tři sta pokusů o prolomení ... jak? Kdyby to bylo aspoň trochu realnější číslo, třeba dvacet dívek, tak jo, ale více jak tři sta?

Je to škoda, kdyby ten svět byl propracovanější, dala bych tomu jasně 5/5. Ty čtyři dávám jenom kvůli postavám.

1 31.05.2020

Pokud bych si měla vybrat první nebo druhý díl, tak bych si asi vybrala ten první.

Já jsem člověk, co miluje akci a té v prvním díle bylo hodně. Tady jí je sice taky, ale druhý díl je více zaměřen na vztahy. Což nutně nemusí znamenat, že je to horší jenom proto, že preferuji akci. Ale! Naštvalo mě (spoiler z prvního dílu), že Jude zcela odpustila svému dvojčeti, jak ji podvedla a dovolila, aby si její snoubenec udělal legraci z Jude. Já bych rozuměla, kdyby si musely sednout a vyříkat si to, a až poté by jí odpustila. Ale takhle? Tady spíše vidím, že Holly Black vnutila Jude trochu jiné vlastnosti a je to škoda. S tou zradou by se dalo krásně pracovat a bylo by to zajímavější.

Taky mi několik politických rozhodnutí nedává smysl a úplně jsem tam křičela na Cardana a na Jude, jak se s tím vypořádat, protože to bylo do očí bijící. A to jsem si myslela, že jsem dost tupý člověk.

Ten konec (pokud vynechám politiku víl), je rozhodně zajímavý. Líbí se mi, jak starší sestra má více prostoru než v prvním díle a já si tak mohla k ní vytvořit nějaký vztah. A, nebudu lhát, jsem ráda z toho, jak se Jude musí poprat s tím, co se před ní postaví. A bože, jak já ke konci s Jude soucítila. Takže jo, třetí díl si jdu koupit a přečíst.

1 18.05.2020

Ze začátku jsem s tím zápasila. Dobře, hodně jsem s tím zápasila. Pokud to máte podobně, nebojte, později se to o dost zlepší.
Není to klasická YA fantasy, což mi problémy nedělá. Mám ráda i běžné fantasy a tohle bylo (od druhé poloviny) příjemné, pohodové čtení o vražedkyni ve škole pro vrahy. Hm, ... v hlavě to znělo lépe.
Postavy se mi líbily, dokázala jsem s nimi soucítit a příběh mě nutil se o ně i trochu bát. Prostředí zní velmi zajímavě, líbí se mi ty prvky Římské říše a přitom i to, že to není její věrohodná kopie. Kromě toho tam vidím i něco málo ze starověké Persie, Řecka, Aztécké říše a jiných kultur ... ah, to je tak skvělý! Ten příběh není nijak originální, to uznávám a člověk tuší, kam tu bude směřovat. I tak, pořád je to zajímavé čtení.
Ok, a proč jsem s tím zápasila? No, ta kniha je psána někým, kdo o hlavní hrdince slyšel a dopředu vám řekne, že je mrtvá a předtím zničila celou říši. OK, to zní drsně, chci si to rozhodně přečíst. Když vypráví tedy ten příběh, přidává pro čtenáře poznámky pod čarou, aby dovysvětlil kulturní rozdíly, poznatky z historie, politiky, legendy, něco z biologie, chemie, mytologie ... Je to zajímavé rozhodnutí, příliš to nezasahuje do příběhu a nakonec, nikdo čtenáře nenutí to číst. Chápu.
Jenže kvůli vysokoškolském studiu mám pomalu PTSD z těchto poznámek pod čarou a dost mě to odrazovalo od čtení. Jsem naučená, že ve chvíli, kdy vidím značku, tak si poznámku prostě musím přečíst a když se vrátím k příběhu, pomalu nevím, kde jsem skončila.
Ale jak já jsem ráda v tomto případě za ten svůj zlozvyk, že musím každou knihu dočíst.

1 12.05.2020

Rozhodně se to dobře čte, to je bonus. I námět je velmi zajímavý. Ale ... ah, proč si to dělám?
Dost věcí omlouvá, že je to YA žánr, protože mu dokážu dost odpustit. Víte, takové ty věci jako: ten chlap ti zabil kamarádku (spoiler, a tušil, jak se z toho i vyvlíknout), tak proč se do něho zamiluješ? Nebo, že dospělí více řeší lásku a jednání puberťáků než aby se zajímali o politiku a osud království. Takové věci dokážu ignorovat.
Ale potom nechápu to rozestavění příběhu. Víte, on je vyprávěn z pohledu více lidí. A, já nevím, možná je to příliš, ale nemohu potom očekávat, že mi každá z těch postav dovysvětlí některé věci? To byl asi ten největší problém: sice se později dozvíte, co se stalo, ale ráda bych viděla, jak se k tomu dopracovali jednotlivé postavy. Kdyby to bylo vyprávěno jenom z pohledu Šeherezády, nestěžovala bych si a asi by to bylo i lepší.
Protože, ono to má i několik pozitiv (to nízké hodnocení je kvůli tomu rozdělenému pohledu, které mi nedává smysl). Občas se kniha nechovala jako YA, ale jako fantasy. Byly tam i některé věci, které nejsou přikrášlené a jaksi navoněné, ale tvrdá realita. To se mi fakt líbilo a i překvapilo (mile). Jenže, já se zajímám o historii a kulturu celého světa, proto pokud něco podobného vidím, pak hledám každou blbost o tom, jak jsou třeba naše kultury rozdílné. Našla jsem tak dvě tři věci, ale mám hromadu nezodpovězených otázek.
Postavy se chovali v rámci YA docela obstojně, nebudu asi chtít po nich specifické rozložení mentality nebo vědět, co jaké jsou jejich špatné stránky. Jsou horší knihy.
Takže, pokud nejste puntičkář, milujete YA jako své imaginární prvorozené a přežijete vyprávění z několika pohledů, pak jo. Pokud jednu věc nesplňujete ... good luck.

1 29.04.2020

Je to takové pěkné zpestření knihovny, které si jednou přečtete a pak si ji vystavíte.
Docela mile mě překvapilo, že ty povídky jsou dost tématické a hezky na sebe navazují, i když se to na první pohled nezdá. Docela ráda bych viděla Cardana, který vystupoval v druhém nebo třetím díle, ale i tak jsem za knihu ráda. Ilustrace jsou dle mého trochu moc ponuré, ale pak si říkám, zda to právě není účel.
Pokud jste fanoušek, tak je to nutnost mít. A pokud ne, najděte si kamaráda, který fanouškem je a půjčte si ji od něho, za dvě tři hoďky to máte v klidu přečtené.

31.05.2021

Tahle knížka tak zlá není, i když jsem byla ušetřena toho českého překladu. První polovina je pěkná, pak to trochu zadrhává jen proto aby byl velmi rychlý a celkem zajímavý konec. A nemohu knížce dát více hvězd, když většina věcí se opakuje v každém příběhu o vílách.

Připouštím, má to několik zajímavých myšlenek. Třeba to splácení Hanzelinina přání mě zaujalo a přála bych si z toho vidět víc. Ty rodinné vztahy taky zní něco, co by člověka zaujalo. A jsem jenom pro za to, že se s následky každý vypořádá jinak. Ale bylo to všechno hrozně rychlé a některé věci by se hodily zatajit, udělat z toho třeba městskou legendu a šeptat si, zda je to pravda nebo ne, aby si příběh udržel čtenářovu celou pozornost. Tady tomu prostě nejvíc utrpělo to, že se to všechno hodilo do jedné knihy.

Takhle, naštvaná nejsem. Čtení jsem si užila, skvělá oddechovka. Knížku jsem přečetla s přestávkama za tři/čtyři dny jak nic a mladším, než jsem já, bych ji i doporučila.

19.01.2021