Kasana komentáře u knih

Na konci knihy je poznámka autorky o domácím násilí. Doporučuji si ji přečíst po dočtení. Já to tak udělala a musela si ji přečíst znovu, protože (a teď řeknu, co se tam píše) jsem si musela říkat: Fakt se to stalo?
Po prvním přečtení jsem byla rozpolcená. Byla jsem ráda za konec a trochu mě to mrzelo, že to tak muselo dopadnout. Chápu to. Po těch dalších asi pět přečtení ... už ani nevím, co si mám myslet, snad jen, že to dobře dopadlo. Kupodivu v té knize nikoho nenávidím.
Je to skvělá knížka, jen není pro mladší slečny, které chtějí číst o krásném vztahu bez problémů s motýly v břiše atd. Citově náročnější.

11 29.04.2020

(SPOILER) Kdybych nečetla s kámoškou knižní štafetu, tahle kniha by se ke mně ani nedostala (zdravím, Ájo). A asi by bylo dobré zmínit nejdříve to, co se mi na tom líbilo, než vypisovat ty chyby, co mi drásaly nervy.

Co je největším plusem v knize, je jazyk. Ano, jsou tu pasáže, které člověk najde hlavně u fanfikcí, ale potom je tu krásné líčení. Kdyby byla celá kniha takto napsaná, vůbec bych si nestěžovala. Pak jsem se ale musela ptát, zda ji náhodou nepsali dva různí lidé, občas to tak doopravdy vypadalo. Taky postavy (kupodivu) nejsou bez charakteru. Docela překvapení. Ale nemyslete si, že jsou nějak extra dobré. Jenom nejsou nepopsanými kusy papíru se jmény. A kromě toho, celou knihu doprovází i několik pěkných detailů: průchozí brány, Smrtná ulička, Havraní planina ... kdyby se na nich víc zapracovalo, vůbec by to nebylo na škodu.

Tak, a nyní ta část, proč to má tak nízké hodnocení. Asi nejdříve zmíním vnější chyby, jako opakování vět a informací, nevhodně zasazené poznámky, nedostatek poznatků o jiných postavách anebo lilie. Protože ... těch je tam opravdu hodně. Přitom zbytečně.
Celou knihu zároveň doprovází velmi toxický vztah. Jakože, s postavou Thomase, která mě tu fakt vytáčela, bych normálně neměla problém. Ukazuje prostě jinou výchovu mužů. Ale to by muselo jít o daleko jiný žánr, ne romantickou fantasy pro puberťačky. Sem se Thomas fakt nehodí. A to nemluvím o tom, že na svůj věk se fakt nechová. Ostatně, to ani Lea, a to je další věc, co mě štvala na knize.
A nesmím zapomenout na ten děj. Vypravování je příliš rychlé, hodně věcí se přeskakuje a i když neztrácíte nadhled nad tím, co se děje, je to hrozně vidět. Nemluvě o těch vycpávkových linkách, jako je ta pohádka (ta mě fakt naštvala nejvíc, nemusela tam vůbec být), nájemná vražda (trochu propracovat neuškodí, jo, a asi bych úplně vynechala kanibalismus), nebo královna Bella.
Když už jsme u ní, neodpustím si jednu věc. Nemám nejmenší tušení, v jaké kultuře se celá kniha pohybuje. Jsou tu prvky evropské, trochu čínské, pak indické, arabské ... pardon, ale ani jedna z kultur si nejsou vůbec podobné, jsou založené na jiných principech a hodnotách a dle mého by to tam mělo být i vidět, i když si autor přebírá jenom část. Vzít si jenom jednu pěknou tradici a jen tak ji tam hodit, není zrovna příjemné a vhodné. A dospělého člověka to odrazuje ještě víc.
Dalším problémem byly vedlejší postavy. A kupodivu, tohle je společný problém většiny YA. Podřízení si dovolují na nadřízené. Kdyby přede mnou, někdo pode mnou, urážel partnera, tak normální reakcí je toho odvážlivce pořádně ztrestat (snížením platu, ne palačinkami). Příště by si nic podobného nedovolil.
Pak je tu řada menších věcí, jako postava Perly a Janise, červenkové bouře, paprsek, ta rodina HONOR ... nejsou dost dovysvětlené a kdyby tam nebyly, nic by se nestalo.

Jakože, Lenka nepatří k autorům, kterým bych rovnou zakázala psát. Jen bych doporučila buď nechat přečíst někomu, kdo se v tomhle více orientuje, dát čas na to, než vydá další knihu a potrénovat psaní. Protože i když se takové knihy líbí nejvíce náctiletým slečnám, dle mého názoru není nejlepším nápadem jim vnucovat takové postavy za ideální.

7 07.02.2021

Tak jo, hluboký nádech ... výdech ...
Já se omlouvám, ale tohle potřebuju trošku rozdýchat. Asi by si to zasloužilo i 5/5, ale sebrala jsem jednu hvězdičku kvůli tomu, že úplně nerozumím ekonomice tohoto světa a taky ta Rada pro příliv, nebo jak se to jmenuje, mi tam úplně neseděla. Ale hele, nejsem ekonom a upřímně mě dost bavilo luštit, jak to tam funguje.

Ale proboha, jak já byla napnutá a zmatená během čtení! Zmatená v tom dobrém slova smyslu, kdy ten (doplň první sprosté slovo, co tě napadne) Kaz vymýšlel jeden nápad za druhým a vodil mě za nos. A co teprve, když jsem se dozvěděla, když jeho první plán nevyšel tak dobře a on už si ten neúspěch pojistil jiným! Ano! To je přesně to, co chci!

První díl byl zpočátku náročnější na čtení, ale druhý díl je o dost lepší. Líbí se mi, že každá postava má ještě spoustu prostoru ukázat svůj charakter, že pořád mají nějaká tajemství, která jsme možná všichni tušili a některá byla doopravdy překvapením. Sice ano, některé zvraty byly trochu předvídatelné, ale to nic nemění na tom, že to bude asi jedna z těch nej knih, které jsem poslední dobou četla.

Ne, to nejde. Nedám tomu jen 4/5. Po napsání to jdu změnit.

7 06.07.2020

Jako, čekala jsem nějaký romantický příběh, ale tohle je snad daleko lepší.

Láska mezi dvěma lidmi se tam řeší, to ano, ale je jasně vidět, že to není hlavní téma knihy. Já se dopředu přiznám, vůbec nečtu knihy jenom o lásce, pokud už takovou otevřu, tak chci, aby to nebylo to hlavní. A možná proto se mi tak líbí.

Jsem snad za to i ráda. Rozhodně mám v úmyslu si ji přečíst znova.
A možná ještě jednou.

7 29.04.2020

Šálek mého čaje to rozhodně není. Sci-fi popravdě nemusím, ale když jsem tuto knihu dočetla do konce, tak si myslím, že je to dobrý úspěch.

Zcela rozumím tomu, proč to má kolem sebe tolik fanoušků. Líbí se mi ten nápad, ten svět, i to, jak velký průšvih to je. Obdivuju všechny ty vynálezy, ale i drobnosti jako počítání let nebo náboženství, které oslavuje vlastně náš současný svět. Je to čtivé, chytlavé, postavy jsou celkem příjemné (sice jo, měla bych výhrady, ale na YA super kniha).

Teď budu trochu kritizovat, ale to je určitě tak jedna osmina z celé knihy. Ten svět ... chápu, že je plný chyb a problémů, které si nedokážeme představit. Ale nebudou se potom obyčejní lidé chovat trochu jinak? Třeba u toho oživování (což mě strašně zaujalo), zajímalo by mě, jak to vypadá se sebevrahy, jak často chodí lidé k psychiatrovi ze strachu, že za rohem vyskočí smrtka atd. Nebudu tu vyjmenovávat všechno, tohle si nechám na mluvenou diskusi.

Asi to nebude úplně pro každého. Některé scény jsou dost drsné a morbidní, až mě to zaráží. Kéž bych měla ráda sci-fi, dala bych tomu hned 5/5.

6 04.08.2020

Četla jsem všechny její knihy, ale tahle mě asi zasáhla nejvíc. Mám takové menší tušení proč. Každopádně, asi bych ji nedoporučovala jako první knihu od Colleen, spíše Bez naděje, Odvrácená tvář lásky a pokud jste starší, tak i Námi to končí nebo To nejlepší v nás (řeší se tam dost nepříjemná témata).
Na obtíž je jedna z těch ... bláznivějších. Jako, pokud jste už četli anotaci, tak to víte, ale později se to stává dost nepříjemné čtení, kde každý má nějaké problémy, nejenom Merit. Až kvůli ní (nebo její povaze) se to všechno dá do pohybu a začnou s tím něco všichni dělat. Já osobně jsem u toho brečela a byla i ráda, jak to dopadlo.
Za mě asi nejoblíbenější kniha od Colleen

6 29.04.2020

Já mám asi jeden jediný požadavek. Vyšetřování může být nesmyslné (což tady ve větší míře není, naopak, ráda zapojuju mozek), ale hlavní je, abych neuhodla vraha v první polovině knihy. Ano, Dvojitý kříž se mi líbil víc. Ale pořád mám celkem toho Roberta ráda, a to rozhodne nečtu tolik detektivek nebo thrillerů, kolik bych asi měla.

5 09.01.2021

Moje úplně první knížka od Colleen Hoover, kterou jsem přečetla. Do té doby jsem takové knihy moc nečetla, protože jsem je prostě neměla v oblibě, ale líbilo se mi, jak o ní mluví kamarádka a tak jsem si řekla: "Hele, prostě si to přečti, a až pak říkej názor."

No jo, ale to bych neměla totálně změnit názor. Od té doby se vůbec nebráním knížkám od Colleen a horlivě je několikrát čtu. Pokud vezmu příklad Odvrácené tváře, tak do dnešního dne jsem ji přečetla třikrát. A to ta kniha ani není moje.
Asi bych si ji měla co nejdříve pořídit. Líbí se mi, že když mám čtecí krizi, tak sáhnu po jedné z jejích knih, a teď je zrovna jedno, jakou. Odvrácená tvář lásky je trochu drsnější, ne úplně nejdrsnější, ale bez suchého oka ji přečte málokdo.

Vřele doporučuji. Ono nakonec, když si k sobě získá někoho, kdo slaďárny nečte, tak to je podle mě úspěch!

5 02.11.2020

Ježíši, do čeho jsem se to zase pustila.
Udělala jsem tři chyby: u jedné konkrétní části jsem jedla, často to četla před spaním a hodně jsem tu knihu podcenila, když jsem se dočetla, že vypráví příběh o čtrnáctiletém klukovi.
Tohle mi na tom všem asi vadilo nejvíc. Jorg je opravdu skvělá postava, má hloubku, rozumím jeho činnům (i když s nimi nesouhlasím), ale celé to kazí ten věk. Chápu, že s jeho minulostí bude mít nutkání tohle dělat, mně jde spíše o jeho plánování, vymýšlení strategií nebo toho, jak si snadno získává respekt u starších. Zase na druhou stranu, kdyby nebyl tak mladý, asi by to nebylo tak šokující. Chybí mi i to, že ty vedlejší postavy nejsou taky trochu více propracovány, ale snad se to objeví v dalších dílech.
Co ale oceňuju, je celý ten příběh. Ze začátku jsem si myslela, jak je to strašně předvídatelný. A místy je. Jenže často vůbec není a zejména v druhé polovině knihy jsem se pozastavovala nad tím, zda jsem to přečetla správně. Líbí se mi, jak je celá Jorgova minulost vysvětlována postupně a i na samém konci se člověk dozví něco málo o tom, co se stalo před čtyřmi lety. Osobně nemám příliš v lásce, když se v takových knihách s historickou tématikou objeví něco ze sci-fi, ale to je jenom můj problém a chápu, že celá řada bude tyto detaily milovat.
Takže jo, kniha byla velmi dobrá, asi ne nejlepší fantasy kniha, ale jistě jedna z těch nejbrutálnějších a nejnechutnějších. A to jsem četla i Katyni.

5 24.07.2020

Nejdříve pár slov ohledně obálky: je až moc optimistická. Ten příběh bych rozhodně neřadila do literatury pro děti a mládež, ale když už tam je i Sarah J. Maas ...
Pokud jste viděli nebo četli Příběh služebnice, tak tohle je tomu podobné. Jen se nemohu rozhodnout, co z těchto dvou je horší (jako, jaký svět je horší, obě knihy se mi líbí btw). Není to kniha pro někoho, kdo chce něco oddechového, klidného, hodně romantického, kde jsou jednorožci, dvojité duhy a řeky medu ... Po dočtění knihy radím si dát pár dní pauzu a číst něco klidného a veselého.
Postavy jsou napsány velmi dobře, působí věrohodně. Učiněný příklad knihy "Psychologie davu" (odborná publikace o správné manipulaci s davem, pokud by vás to zajímalo). Líbí se mi, že jde doslova jenom o příběh jedné holky, která započala boj pro nás obyčejnými gesty. To, co dělají ostatní dívky, je možná na první pohled dost divné, ale zkuste si vžít do jejich situace. Zachovali byste se jinak? Já tedy ne.
Já bych tak ráda řekla něco víc, ale to by už potom nemělo cenu si něco přečíst.
Jenže, abych řekla i něco negativního, tak se zmíním (*malý spoiler) o milostném vztahu. Potřebovala bych asi delší příběh, kde se ti dva seznámí daleko lépe a lépe se rozvíjí jejich vztah. Nebudu říkat konkrétní jména, protože za mě by se to dalo použít v obou případech. Ale jelikož ta kniha není o milostném životě Tierney, tak jí to snadno odpustím.
Že nevíte, o čem to mluvím? No, to si ji budete muset asi přečíst!

5 12.05.2020

Miluju její knížky, většinou jim dávám 5/5 a jsem nadmíru spokojená. A jo, dobrovolně si nechávám drásat duši dokola a dokola, jak moc se mi to líbí.

Tohle bylo, jako kdyby byla napsána pro lidi, co mají rádi těžká témata, ale nechtějí každých pět sekund smrkat do kapesníku a pak ho odhazovat na bílou papírovou horu plnou slz. Reálně, kdyby tam byla jenom linka Morgan (s trošku propracovanějším dějem) a Clara by jenom sem tam něco doplnila, tak by si mě knížka naprosto získala. Chápu, že každý má jiné preference. Naštve? Rozhodně. Rozbrečí? Jak u koho, mě třeba ne, a to jsem fakt ufňukánek. Potěší? Sázet se nebudu, nemám o co, ale řekla bych, že jo.

Za mě to rozhodně není nejhorší knížka, ale ani nejlepší. Takový ... zlatý střed. Rozhodně ho alespoň zkusit!!

4 22.01.2021

Na to, jak zlý rok to byl, bylo o to příjemnější dosáhnou konce. A s touhle knihou? Ještě větší radost.

Jako vážně, tohle je skvělá kniha. Já jsem člověk, kterého nalákáte více na rozvinuté postavy než na svět (ačkoliv, na ten si taky potrpím). Tohle je, dle mého názoru, jenom o tom světě. A bylo mi potom jedno, jestli je nějaká postava zle napsaná (což není). Takhle propracovanej příběh už jsem nějakou dobu nečetla. Magie je tu spíše vědou, mají tu vlastní sprostá slova, vlastní fyzikální zákony ... je sice pravda, že si mohl vymyslet lepší s. r. o. význam, ale naštvaná kvůli tomu tedy nejsem. Ten jazyk je sice jednodušší, nejsou zde zdlouhavé popisy, ale krásně rychle se to čte. Postavy nejsou to nejlepší, ale pořád si myslím, že jsou dost solidní a uvěřitelné. Pokud chcete fantasy knihu, zkuste dát téhle šanci.

Jako ano, ta zápletka není nijak nepředvídatelná. Budiž. S tím souhlasím. Ale způsob, jak se rozhodnou to všechno vyřešit? Až jsem čuměla, něco takového bych za tak krátkou dobu a pod stresem rozhodně nevymyslela. Pokud se vám líbila kniha Šest vran od Bardugo, tak bych řekla, že tohle je daleko lepší požitek. A sakra doufám, že přeloží i druhý díl.

4 31.12.2020

Asi nutně potřebuju re-reading téhle knihy. Nevím, jak to ta Colleen dělá, že kdykoliv se začtu, pokaždé ji musím na jeden zátah dočíst a pak ještě třeba půl roku se k ní vracím a vymýšlím všemožné konspirační teorie. (Jako, proč bych měla vymýšlet takové teorie zrovna těchto knížek je mi záhadou)

Bez naděje je jistě jednou z nejlepších knih od Colleen, se kterou začít. Užije si ji i člověk, co slaďárny moc nečte, není mu už -náct a prostě jenom potřebuje občas vypnout a příliš nenamáhat mozek. Jako já. Knížky od Colleen mi vždy pomohou ze čtecí krize a miluju je, i když je čtu třeba po páté. Vřele doporučuji a děkuji tímto kamarádce, která mi autorku představila.

4 02.11.2020

Já vám nevím.
Ná úvod bych chtěla říct, že ta anotace je fakt děsná. Jednak v knize je jiná, ale obě dvě dost klamou a ta v knize i prozrazuje nejenom celý děj knihy, ale i hlavního záporáka. Já nevím, čekám, že anotace mi jenom naznačí, co mě čeká, a ne, že hned vyzradí zápletku. Čekala jsem, že uvidím všechny Londýny pořádně, ale tak nic.

Ale to vynecháme. Přijde mi to, jaksi, nedodělané. Ten magický systém je podle mě trochu zbytečně matoucí a "přeplněný", svět plochý a postavy "nedopečené". Jako, vidím v tom to, co to asi mělo být. Ten příběh samotný není špatný, hlavně nápad je strašně poutavý, že? Hádám, že spoustu věcí se dovysvětlí později v dalších dílech. Přiznám se, že když jsem četla anotaci o několika Londýnech, napadl mě Neil Gaiman. Hrozně mě zklamalo, že si autorka dala tu práci, že každý Londýn je zasazen do jiného státu s jiným jazykem, jinou historií a prakticky to nevyužila. Nemluvě o tom Černém Londýně, na ten jsem se doopravdy těšila. Mám pocit, jako kdyby se toho nic moc v té knize nedělo. Jako kdyby dal někdo Victorii na napsání knihy týden. Jestli jsou takové všechny díly ... no nazdar.

Co se mi líbilo, byly ale detaily. Třeba, Kellův kabát bych brala hned, nemluvě o tom, že Lila si normálně přizná některé dost děsivé věci. A nebudu lhát, schválně jsem si googlila, kolik stojí oční protéza (jenom ze zajímavosti). Jazyk je celkem pěkný, nijak umělecky vyvedený, ale pořád srozumitelný a čtivý. Upřímně doufám, že se další díly rozjedou, ale po tomhle se k nim hned jen tak asi nedostanu.

4 14.07.2020

Strašně se mi líbí ta symbolika u Naomininých knih. Ve stínu hvozdu je představen strach našich předků z lesa (že tam žije sem tam nějaká ta ježibaba je asi ten nejmenší důvod, ale lesa se skutečně báli). I v zajetí zimy je ten strach; strach z toho, zda zimu přežijí nebo ne. Boží!!!

V tomto díle je nyní sice hlavní hrdinka Mirjem, ale není její příběh vyprávěn jen z jejího pohledu. Nejdříve jsem se toho docela bála, protože často se stává, že ty další postavy jakoby nežijí vlastní život a to nejzajímavější na nich je, jak vnímají někoho jiného. Wanda, Irina, Stepon ... ti všichni žijí vlastní život. Hrozně mě zaujalo, že i každý z nich má jiný vyprávěcí styl, zmíní jenom to, co ho zajímá ... já nevím, ale tohle jsem zatím nikde neviděla.

Taky ten příběh. Že je to převyprávění Rampelníka je asi pravdivé, ale to pořád nic moc neřekne. Mimo toho, že Mirjem mění stříbro ve zlato, aby přežila, se tam děje na pozadí tolik věcí ... Irina řeší vztah s carem, Mirjem musí jako židovka bojovat o své místo v městečku, Wanda řeší rodinné problémy. Je tam toho celkem dost a místy mi to snad přišlo trochu uspěchané.

Pokud bych měla mít nějaké výhrady, tak snad na tom jejich světě. Král Staryků se zmínil, že jsou i jiná království a velmi ráda bych se o nich dozvěděla něco víc. Jo a taky, jestli hledáte milostný příběh, tak tady hledáte špatně. Ve stínu hvozdu sice nějaký byl (dle mého ne moc dobře vydařen), ale tady je ho ještě méně. Ale upřímně? Vůbec mi to nevadí.

Kdybych měla zase říct, co se mi nejvíce líbilo ... byla to úplně poslední věta. Neřeknu, co tam je, prostě si to přečtěte. I kdybyste nebyli fanoušky fantasy nebo čtete jenom zamilované příběhy ... tohle se čte samo. A ta obálka? Krása.

4 04.06.2020

No, jsem trochu nerozhodná, co si o tom mám myslet, protože to má hromadu věcí, které se mi líbí. Je to fantasy. Nádech skandinávské tématiky. Hlavní hrdinka nemá přehnané schopnosti, protože je ve světě, kde je mají všichni a jen ona ne. To zní zatraceně dobře. Taky postavy mi byli sympatické, dalo se i očekávat, že se tak budou chovat podle toho, co se jim stalo. Ten svět celkově vypadá strašně zajímavě.

Já měla problém se stylem, jakým je ta kniha napsaná. Strašně dlouho jsem tápala, nedokázala jsem porozumět tomu, co se tam pořádně děje, proč se to děje, jaký je tam systém té Síly a přimykání ... mám pocit, že tomu stále nerozumím. Na konci jsem se už tak nějak chytala, přesto vím, že ta kniha nebude rozhodně pro každého. Taky mi úplně nevyhovoval styl psaní akčních scén, na mě se tam hromadu věcí zamlčovalo. Některé scény se zamlčovaly, a já nejsem přímo toho fanoušek. Přesto bych tomuto to dokázala odpustit.

Reálně, kdyby to nemělo zajímavý příběh, výborné postavy a nápad, odhodila bych celou sérii do odpadu, protože tohle bylo těžké číst. Takhle bych řekla, že kniha je ještě dobrá, ale nevím, zda se rozhodnu číst další díly. Zatím mám jiné knihy ke přečtení, tak tuto sérii na nějaký čas odložím.

4 18.05.2020

Skvělý příběh. Líbí se mi, že Jude je sice člověkem, ale už si nedokáže představit život v našem světě. Ví, že do světa víl přesto nepatří a rozhodne se s tím dělat. Taky se mi líbí, jak autorka pracuje s prostředím, využívá toho, že víly nemohou lhát a lidé se musí všemožně bránit, aby nepadli do jejich kouzelných her. Tohle něco, co mě na té knize velmi nadchlo.
Pravda, ten svět by chtěl trochu doladit, ale v druhém díle je to o něco lepší. Kdyby byly někde popsány některé druhy víl, velmi bych to ocenila a asi by se mi ta kniha líbila i víc.
Postavy se nechovají vyloženě nereálně, hlavně mezi Jude a jejími sestrami je vidět viditelný rozdíl v tom, jak každá přijímá (nebo nepříjímá) víly a jejich svět. To mi přišlo zajímavé.
I vztah mezi Jude a Cardanem v prvním díle dává smysl a jsem za to velmi ráda. Kdyby se ke mně někdo taky tak choval celé roky, tak nezměním na něho názor během několika dnů, ne-li hodin.
Jestli to stojí za čtení? Já bych řekla, že pokud vás to do poloviny nezaujme, tak to pro vás nebude. Je pravda, že to zajímavé je až na konci, ale akce je tam i tak často. Já jsem si knihu velmi užila, protože Holly Black píše velmi dobře jak klidné scény, tak i ty akční a kniha není plná popisných pasáží.

4 18.05.2020

Já rozumím tomu, že jsem jedna z těch, co si i v těch mých nejoblíbenějších knížkách najde chyby, ale i tak je dokážu ohodnotit se slušným skórem.
Ale tohle ... to je děs.
Zaujala mě strašně anotace: "gotická fantasy". Tohle jsou dost nebezpečný slova pro někoho, kdo studuje historii, takže mám v hlavě zažitou gotiku nejenom jako umělecký styl, ale dokážu i mluvit o myšlení, filosofii a politice takové doby. Nic gotického tam není. Ale dobře, je to fantasy, tak bych tomu mohla něco málo odpustit (s velmi těžkým srdcem ale může jít pouze o tah nakladatele, jak přilákat více lidí).
Dobře, teď ta zajímavější část: proč je to celkově strašný.
Z mnoha důvodů, nejvíce mě naštval styl vyprávění, protože pokud autorka úmyslně zamlží nějaké informace, tak to dost kazí požitek. Ja nevím jak ona, ale já si čtu fantasy/YA/horory atd. prostě proto, abych se uvolnila a ne, abych zapojovala mozek a v duchu si dělala myšlenkovou mapu o tom, co se tam děje. Naďa se nechová jako někdo, kdo byl celý život vychován v klášteře nebo jako někdo, koho neustále sledují bohové, ale jako obyčejná holka s hormonama. Její logika mi tam nesedí, ale to je možná jenom proto, že autorka ji špatně popsala. Že je na útěku? To je jedno, tenhle chlap je kus a tak do něho jdu. Budiž. Stejně jsem měla daleko raději ty scény se Serafínem, i když ani on není o moc lepší. Na konci příběhu, kde je souboj mezi dobrem a zlem je mi už úplně jedno, kdo to vyhraje, hlavně, ať je to už za mnou.
Další věc je ten samotný příběh. Přiznám se, dávám bod za to, že jsem úplně neodhadla ten postup. A proč? Protože děj vás vede nějakým směrem a rázem, bez vysvětlení, od něho opustí a jde jinam. To mě fakt štvalo a já se pak doslova nutila to dočíst. Zpětně se mi spíše zdá, že někdo si roztříhal některé děje jiných knih a slepoval je dohromady. Je tu útěk před děsivým princem, něco ve stylu selekce, domlouvá se vražda ... a to vše obalené nesmyslným proroctvím. Já vím, že to, co tu píšu zní divně ... ale, tak je ta kniha sepsána. Já si nedělám srandu.
Jako, ani nevím, o čem to mělo být. Pokud romance, tak sorry, je celá tuna lepších knih i v žánru YA fantasy. Tak ten svět? No, nepochopila jsem skoro nic z toho. Tak postavy? Ne, nedokážu říct jedinou vlastnost, která by je nijak výrazně popisuje. Vždyť já ani nevím, co se jim líbí nebo co nesnáší. Kdyby tam bylo aspoň něco. Ale tady je jasně vidět, že je to prvotina.
Nápad je přitom výborný, proto mě taky lákal si to přečíst. To zpracování ... ne, a to jsem FAKT velký milovník YA žánru. Asi by to potěšilo někoho, kdo s YA nebo s fantasy nemá tolik zkušeností, nebo teprve začíná pořádně číst, jinak nevím. Dost mě zklamala.

UPDATE: Takže, po roce jsem se rozhodla dodat pár informací co mě napadly. Za tu dobu se nic nezměnilo, pořád mám ty stejné pocity. Kniha je děsná, nemá hlavu ani patu, postavy jsou o ničem a totálně zabila všechno, co aspoň trochu znělo dobře.
Ale aspoň jsem si myslela, že autorka nemusí být hrozná osoba. Reálně, ne každý má úplně vlohy na psaní. A pokud se vám líbí ruská tématika, zkuste třeba Grišu, je to hodně podobné (někdo na internetu to popisuje jako fanfikci na Alinu a Temnyje) a i když si nemyslím, že je to něco extra, je to o dost lepší, než toto.
Co chci ale sem hodit je pro ty lidi, co sledují hodně autory na internetu. Podívejte, nejsem taková, abych odsuzovala hned všechny za nějaký názor. Ano, mohu nesouhlasit s jejich názory, a dokud nejsou radikální, nebudu se k nim nijak vyjadřovat. Protože, co já vím? Jejich prostředí výchovy nebo zkušenosti mohou být dost dobrým důvodem k takovým názorem. Ale za mě šikana jiných autorů, rasismus a antisemitismus v knize (údajně, nevím další díly rozhodně číst nebudu) je fakt přes čáru. Nadávat někomu za to, že jeho kniha s podobným tématem má vyjít ve stejném týdnu jako její, je strašně dětinské. Zvlášť když Emily ani neukázala (teď, kdy to píšu) nějakou lítost. Ani se neomluvila. A to má být vzorem pro mladší čtenáře. Takže, jo, díky, že si to přečtete, potřebovala jsem se někde vypsat.

Asi jsem v životě nebyla tak rozporuplná, pokud jde o hodnocení knihy. Tahle kniha není asi úplně pro mě. Přesto vidím, proč se tolika lidem líbí. Přesto se mi nějakým záhádným způsobem i líbila. Aspoň trošku. Je tohle ten pocit naprostého zničení po přečtení knihy? Nevím.

Jestli je něco, co mi úplně nesedlo, tak to byl svět a příběh. Svět je propracovaný a jedinečný, né že né. Ale tak nějak nejsem úplně fanda rogrů a neustálých konců světa ... Ten příběh nebyl špatný. Není úplně předvídatelný, ale taky vás v mnohém nepřekvapí. Jen mi strašně vadí, že některé věci nejsou řečeny (a ne, teď nenarážím na to, že HROMADA věcí je jen mezi řádky). Celkově, miluju ty postavy. Působí dost reálně, tak ... lidsky. A asi tomu dost pomáhá ten dost neobvyklý vyprávěcí styl z pohledu druhé osoby (když je er forma, říká se tomuhle du forma? V tomhle se moc neorientuju). A hrozně se mi líbí, jak se postupně mění vyprávěcí styl jednotlivých ... budu milá, postav. Že občas do er formy autorka hodila oprávněně pohled z druhé osoby a styl je přizpůsoben věku a jejich duševního stavu.

Jo, za pokus to stojí. Ale tak, to asi vidíte i u jiných komentářů, že?

3 15.01.2021

Třikrát mě tahle kniha rozbrečela!! Tohle jí nikdy neodpustím ... (ok, just kidding) Pokud jste četli Dopisy ztraceným, dobře vám, protože pokud ne, a budete se po tomhle chtít vrátit, budete mít s tím menší problém. Takže to, že nepotřebujete Dopisy ztraceným, je pravda s velkým "ale". Sledujete úplně jiné postavy, řeší se jiná témata... "Ale" taky uvidíte, jak Declan ještě stále řeší některé věci a i když nemusíte mít větší kontext, tak vám to všechno vyspoileruje první díl. Tohle je dobré uvážit, než se do toho pustíte.

Za mě, je to skvělý. Nádherný. Úžasný!!! Dopisy ztraceným budou mi asi milejší, ale tohle se mě taky dotklo. Jsem si nicméně jistá, že tahle kniha je pro mnoho čtenářů bližší, než úmrtí sestry/mámy z předchozího dílu. Já sama jsem kyberšikanu zažila, není to příjemné a přesně vím, jak se Emma cítila kvůli tomu idiotovi. Je to neuvěřitelně čtivé, pokud tomu dáte den, bez problémů to přečtete. Postavy, jak už jsem zmínila, zní uvěřitelně a opravdově. Tohle Brigid vážně umí a díky tomu všemu si zaslouží všech pět hvězd.

Přesto ... trochu si rejpnu.
Pardon.
Omlouvám se.
Ale zastávám názor, že dokonalá kniha neexistuje, dokonalý je náš vlastní požitek ze čtení. Budou tu věci, které se některým nebudou líbit.
Mrzí mě, že Juliet tu nemá žádný prostor a objeví se jen párkrát. Vypadá, že se přes to všechno nějak dostala, ale chci větší kontext. Declan, na druhou stranu, je pořád stejný ... no, žádné vhodné slovo mě nenapadá, tak si ho sem doplňte. Osobně bych se pozastavila nad tématem prostředí vývojářů her, protože některé věci mi možná trochu nesedí. Anebo je to všechno podle skutečnosti a já jsem jenom blbka, co by měla více hledat, než o tom začne mluvit. I to je možné, nejsem dokonalá (ani zdaleka!!).

Na závěr mám jen jednu prosbu: Prosím, řekněte mi, že Brigid brzy napíše něco podobného.

3 16.10.2020