Kara28 komentáře u knih
Knihy ohledně holocaustu mě zajímají, proto tato nemohla chybět. Mně se upřímně více líbila Cilčina cesta, která byla volným pokračováním, ale Tatér byl taky moc fajn.
Povinná četba k maturitě. Přišlo mi to rychlé a nestíhala jsem celý děj vnímat, ale zároveň měl rychlý spád. Znova bych do ní nešla, ale myšlenky a postoje autora k životu a válce mi přišly zajímavé.
Vybráno do povinné četby a nevím nevím. Poprvé jsem ji otevřela a na straně 5 netušila, co se dělo na straně 1. Vrátila jsem se k ní až po divadelním představení, které mě lehce nalákalo. Jako pěkný příběh, snad jen jednou mnou příběh zásadněji rezonoval, ve výsledku i styl psaní mi nakonec přišel fajn, ale znova už bych do ní nešla.
Moje první Cimrmanovská hra, kterou jsem si vybrala i do maturitní četby. A rozhodně nebyla poslední! Ten inteligentní humor a pozadí historických osobností a událostí se mi fakt líbí!
Četla se dobře a příběh byl zajímavý. Sice tam bylo pár gramatických chyb a nějak jsem nepostřehla, jak se vlastně stal příslušníkem SS, ale celkově to bylo "krásné" čtení.
K maturitě jsem si vybrala dvě Hrabalova díla a zpětně to byla docela chyba. Ostře sledované vlaky se ještě daly, ale Postřižiny jsem myslela, že ani nedočtu. Hlavně dlouhé věty, kdy jsem na konci nevěděla, co bylo na začátku. Buď jsem mu ještě nepřišla na chuť nebo jeho styl psaní nezvládám.
Uff... vybrala jsem si ji jako četbu k maturitě a myslím, že jednou stačilo. Jazyk a celková atmosféra mě udivila, ale to bylo z mého pohledu tak vše. Možná, hodně možná se k ni za pár let vrátím, ale teď bylo čtením utrpením.
Od pana Moravce mám přečtené všechny knihy. A ani ta poslední nezklamala. Teď vnímám to zdravotnictví trochu jinak. Správně položené otázky, kdy se toho dozvíte mnoho.
Četla jsem jako povinnost četbu a nic moc. Určitě je to nadčasové a mrazí z toho, ale víc mi vzala dech Bílá nemoc nebo RUR.
Líbil se mi styl psaní autora i nezvyklé téma. Čímž pro mě bylo knížka čtivá a hltala jsem každé slovo od začátku do konce. Je překvapivě hlavně o vztazích a vlivech na ně. Děj byl zajímavý a do postav jsem se rychle vcítila.
(SPOILER) Uranova v sobě nese všechno - lásku, cestování, paranormální jevy, českou historii, horor, lidské charaktery. Kniha se mi líbila a dobře četla, byla jiná než ostatní, co běžně čtu, ale druhá polovina knihy už se mi nečetla s takovou lehkostí a chutí. Občas jsem se zamotala do toho, kdo, co, jak a proč. Tím, že Jáchymov mám za humny, přirostl mi příběh ještě víc k srdci. Ve výsledku si ale myslím, že je to moc povedená kniha s neotřelým "motivem".
Mléko a med byla lepší, ale i tato se mi líbila. Ve spoustě básní se člověk najde.
Získala jsem jiný pohled na sportovce. Kniha byla čtivá a osobně se mi hodně líbila.
Moje první kniha od Shakespeara. Obsah zná každý, ale já k ní po přečtení mám ještě silnější a kladnější vztah. Naivita lásky, nepřátelství rodů a pochopení až když je pozdě. Velmi nadčasové dílo, i když místy těžké k porozumění (kde mi tedy dopomohl film). Určitě to patří k základu literatury celosvětově a každý by si to za život měl aspoň jednou přečíst.
Kniha, kde se prolíná smutek a obrovská odvaha. Borovského styl psaní mě zaujal.
Po přečtení Vztahy a mýty jsem byla nadšená a těšila se na další. Bohužel to mě dost zklamalo. Určitě je to zajímavé, ale já dost často stránky třeba i přeskočila a celkově mi to přišlo jako tlachání o "pastech", které mi přijdou normální, a jako by snad autor většinu knihy psal horkou jehlou.
(SPOILER) Četla jsem to jako povinnou četbu a očekávala jsem hodně. Bohužel jsem byla ale zklamaná. Na začátku jsem se nemohla odtrhnout a konec jsem dočetla už jenom proto, že jsem musela. Děj se táhl, obsah bych přeříkala v pár větách, ale zase se mi moc líbí uvědomění, že ženy toho nechtějí moc, jenom uznání a pochvalu, když se něco povede.
Znova jsem povídkám dala šanci a pořád nevím. Některé povídky byly krásné, některé nudné a některé jsem rovnou přeskočila po pár přečtených řádcích. Na čtení v busu nebo při čekání asi fajn, jinak za mě nic moc.
Po knize jsem dlouho pokukovala, protože podcast mám ráda, až jsem si ji přečetla. Upřímně, čekala jsem to lepší. Upřednostnila bych méně a známější příběhy s více informacemi. Klidně i známé české zločiny. Jinak to bylo zajímavý a místy fakt děsivé. Nejvíce mě zaujaly rozhovory na konci.
Upřímně, jsem mladší ročník a kniha mě dost posunula. Mnoho věcí jsem si uvědomila, přišla na to, proč byly dobré/ špatné a co bylo příčinou. Napsána jednoduše a srozumitelně. Knihu jsem přečetla během jednoho odpoledne a určitě ji v budoucnu ještě někdy přečtu.