Kara28 komentáře u knih
Povinná četba k maturitě. Přišlo mi to rychlé a nestíhala jsem celý děj vnímat, ale zároveň měl rychlý spád. Znova bych do ní nešla, ale myšlenky a postoje autora k životu a válce mi přišly zajímavé.
Vybráno do povinné četby a nevím nevím. Poprvé jsem ji otevřela a na straně 5 netušila, co se dělo na straně 1. Vrátila jsem se k ní až po divadelním představení, které mě lehce nalákalo. Jako pěkný příběh, snad jen jednou mnou příběh zásadněji rezonoval, ve výsledku i styl psaní mi nakonec přišel fajn, ale znova už bych do ní nešla.
Uff... vybrala jsem si ji jako četbu k maturitě a myslím, že jednou stačilo. Jazyk a celková atmosféra mě udivila, ale to bylo z mého pohledu tak vše. Možná, hodně možná se k ni za pár let vrátím, ale teď bylo čtením utrpením.
Moje první Cimrmanovská hra, kterou jsem si vybrala i do maturitní četby. A rozhodně nebyla poslední! Ten inteligentní humor a pozadí historických osobností a událostí se mi fakt líbí!
Asi nejlepší drama, co jsem zatím přečetla. Vybrala jsem si ji díky vyprávění češtinářky a tím, že ji mám v maturitní četbě a nezklamala. Srozumitelná, děj plyne, zbytečně se nenatahuje a končí, alespoň pro mě, překvapivě.
Knihu jsem si vybrala v rámci maturitní četby a nezklamala. Ačkoli jsem se v ní místy ztrácela, bavila mě celou dobu. Laura sice byla občas na přes držku, ale to už tam v životě bývá. Ale znova už bych si ji nepřečetla.
Nejdříve jsem sice viděla film, ale knihu jsem četla s dostatečným odstupem, Původně jsem si ji chtěla přečíst jen tak někdy, ale když už ji mám v seznamu na maturitní četbu, sfoukla jsem to najednou. Celou dobu mě kniha bavila, i díky propojení dvou linií to neztrácelo dech, smála jsem se některým pasážím, ovšem tak v půlce už jsem se začala v událostech ztrácet. I přes to se mi moc, na rozdíl od některých čtenářů, líbilo propojení staříka s událostmi. Protože si myslím, že by v každé knize měl být alespoň kus pravdy.
Od pana Moravce mám přečtené všechny knihy. A ani ta poslední nezklamala. Teď vnímám to zdravotnictví trochu jinak. Správně položené otázky, kdy se toho dozvíte mnoho.
Moje první kniha od Shakespeara. Obsah zná každý, ale já k ní po přečtení mám ještě silnější a kladnější vztah. Naivita lásky, nepřátelství rodů a pochopení až když je pozdě. Velmi nadčasové dílo, i když místy těžké k porozumění (kde mi tedy dopomohl film). Určitě to patří k základu literatury celosvětově a každý by si to za život měl aspoň jednou přečíst.
Nechtěla jsem se do čtení moc pustit, protože po Romeovi a Julii jsem byla docela otrávená z pro mě těžkého jazyka. Ale Hamlet mě vážně překvapil a nadchnul. Rozuměla jsem tomu a dokonce jsem si to i užila. Takže jedna z top knížek k maturitě!
Po každém přečtení to ve mně vyvolá jiný pocit. Tím, že jsem viděla i film, kniha ve mě dlouho zůstane a za pár let si ji znova přečtu. Sice to každý znám, ale málokdo to opravdu pochopí. Mácha dokáže vtáhnout do děje charakteristikami krajiny, osob, atmosféry a především hrou s jazykem.
Kniha, kde se prolíná smutek a obrovská odvaha. Borovského styl psaní mě zaujal.
Točení se v kruhu, opakování chyb, snažení se o to být nejlepší. Vyzvdvihla bych popis událostí očima několika postav,realistické situace a propojené vztahy. Kniha dotažená do konce, který alespoň pro mě byl nepředvídatelný.
Příběh, který krom informací okolo samotného útěku reflektuje i všeobecné dění a poválečný osud hrdiny. Je to kniha silných emocí spojených se smrtí a bolestí bohužel typickou pro toto místo a období.
Přečteno během 1 dne. Realisticky a poutavě vykreslený příběh rodiny dítěte s poruchou. Ono ne každé dítě, které zlobí, je nevychovaný spratek. Ve světě odlišnost je a my bychom ji měli více brát jako součást našich životů. Některé pasáže v knize byli úsměvné, jiné frustrující, ale takový ten život s autistou je. Určitě doporučuji, protože celá kniha byla pochopitelná a zároveň uvěřitelná ve shodě s realitou.
To kouzlení s jazykem a hlubším zamyšlením u jednotlivých básní, ach. Ale nepřijde mi zas tak skvělá, abych ji musela mít v knihovně.
(SPOILER) Poměrně obsáhlé 20. století stručně, ale výstižně shrnuto. Čtivé, zajímavé a konečně něco, kde je shrnuta poválečná historie, která se snad do hodin dějepisu nikdy nevešla a vždy se končilo u druhé světové. Asi to není úplně přesný popis, ovšem dobu to přiblíží dostatečně. Moc se mi líbilo i členění podle roků a oblastí života. A rozhovory na konci to jenom podtrhly.
Zároveň ale některé pasáže by zasloužily více pozornosti, některé zase méně.
Četla jsem jako povinnost četbu a nic moc. Určitě je to nadčasové a mrazí z toho, ale víc mi vzala dech Bílá nemoc nebo RUR.
Po přečtení Vztahy a mýty jsem byla nadšená a těšila se na další. Bohužel to mě dost zklamalo. Určitě je to zajímavé, ale já dost často stránky třeba i přeskočila a celkově mi to přišlo jako tlachání o "pastech", které mi přijdou normální, a jako by snad autor většinu knihy psal horkou jehlou.
Přečteno v rámci povinné četby a moc mě to tedy nechytlo a ani nebavilo. Sice je tam použito pár zajímavých slovních, ale pro mě nic moc. Možná ji jen teď neumím docenit a za pár let bude lepší.