Kakho-Oto komentáře u knih

(SPOILER) První polovina knihy, která se věnuje Katombovi alias Nírván pašovi a jeho značným peripetiím v Egyptě, případně na moři, je až strhující. Druhá část knihy, jež se odehrává v německých zemích Norland a Süderland, je o něco slabší, zejména závěr proběhne rychle a není ani moc přehledný. Zejména to platí o výpovědi Zarby, když zmiňuje různé záměny dětí apod. Tímto závěrem podle mě utrpěla celková kvalita románu, i když na druhé straně pro mě není Žezlo a kladivo horším románem než např. Old Surehand I, Černý mustang, Červenomodrý Metuzalém nebo Odkaz posledního Inky. Ba právě naopak, tato celkem známá čtyři díla Karla Maye jsou podle mého názoru o něco horší než Žezlo a kladivo, které hodnotím jako velmi dobrý dobrodružný román, byť trochu přitažený za vlasy (ale totéž snad ještě ve větší míře platí např. o Červenomodrém Metuzalémovi). Pokud si chcete přečíst neznámou, avšak zároveň kvalitní mayovku, neváhejte a chopte se žezla a kladiva!

1 06.02.2024

(SPOILER) Jeden z prvních románů napsaných Mayem. Odehrává se ve fiktivních či fiktivně označených částech Německa (Norland, Süderland) a v Egyptě. Čtenář si musí dávat pozor, protože příběh "značně skáče v čase". V jedné kapitole jsou některé postavy mladé, ale v další kapitole jsou starší o desítky let. Mezi klady románu jednoznačně patří napětí a dobrodružnost. Příběh obsahuje řadu prvků pro Maye typických, místy připomíná kolportážní cykly Ztracený syn či Tajemství starého rodu. V Žezlu a kladivu je ovšem také děsivý blázinec, kde jeden z hlavních padouchů nechává uvěznit zdravé jedince, aby nestáli v cestě jeho zločinům. Rovněž zaujmou spíše kladně pojatí Cikáni, kterých je v knize poměrně dost. V prvé řadě jde o Zarbu a jejího bratra Karaveye. První polovina románu jasně naznačuje, že toto dílo kvalitou patří do lepší poloviny literárních mayovek.

02.02.2024

Zejména v první polovině značně nepřehledný román, což je dáno velkým množstvím postav. Je to jeden z těch historických románů, kde je skutečná historie jen kulisou příběhu. Příběh románu se odehrává v Lucku (okolí Strážnice a Uherského Brodu), avšak vůbec v něm nejde o dobové spory o území mezi českým králem a uherským králem. Místo toho čtenář čte o intrikách mezi rody nižší šlechty. Poměrně složitý příběh je v závěru velmi rychle a překotně vyřešen. Uděluji slabší čtyři hvězdičky.

1 24.01.2024

(SPOILER) Rovněž v mém případě první dílo od Wilbura Smithe, které jsem přečetl. Nemohu tedy srovnávat s jeho další tvorbou. Jako samostatný dobrodružný román/thriller se mně Lovci diamantů velmi líbily, druhá polovina knihy byla naprosto strhující. Pouze některé až odborné pasáže o těžbě diamantů v jihoafrických oblastech se mně nelíbily. Strašně jsem fandil Johnnymu, aby toho parchanta Benedicta porazil. Myslím si, že konec mohl být jasnější. Snad Tracy objevila Johnnyho v poušti včas.

23.01.2024

Poměrně čtivý western, který se však překvapivě odehrává již poměrně hluboko ve 20. století, cca ve třicátých letech. Příběh nenudí a čtenář se postupně dozvídá o sérii zločinů hlavního padoucha a jeho nohsledů. Zúčtování se zlem proběhne celkem rychle a příběh náhle skončí. I když jsem byl během čtení poměrně příjemně překvapený, nemohu udělit více než velmi silné tři hvězdičky. K o stupeň vyššímu hodnocení knize přece jen něco chybí.

18.01.2024

Trvalo mi 100-120 stran, než jsem se do knihy začetl. Potom mě sice příběh dost bavil, ale nelze nevidět jeho překombinovanost a přehnanost. Jedné z důležitých postav zde projde vražda, čtenář má tento zločin navíc pochopit jako jednoznačně spravedlivou věc. Trochu červená knihovna, trochu detektivky a trocha historických reálií. Ovšem popsaná práce v obecním archivu je vycucaná z prstu, poněvadž na obcích jsou "jen" spisovny, odkud se dokumenty po uplynutí skartační lhůty dostanou do příslušného okresního archivu, respektive jsou zničeny jako nepotřebné. Nemá smysl uchovávat delší dobu např. faktury nebo v knize zmíněné poplatky ze psů. Čtvrtá kniha od Nadi Horákové, kterou jsem četl, a zatím nejhorší (lepší jsou podle mě Tajemství císařovy milenky, Bestie z Karlštejna i Tajemství Anny z Lampersdorfu).

1 15.01.2024

Typický Hanibal, tedy čtivý historický román založený na historických faktech. V tom posledním mám "problém", poněvadž jsem o Marii Terezii, "její" době a dětech již leccos přečetl, takže mě děj knihy takřka ničím nepřekvapil. I proto uděluji slabší čtyři hvězdičky a knihu doporučuji jen těm, kteří toho o Marii Kristýně a jejích blízkých ví spíše méně než více.

1 12.01.2024

(SPOILER) Příběh, ve kterém hlavní hrdinka čelí kostlivcům z "rodinné skříňky" a zároveň usiluje o mladého atraktivního vdovce, který se stará o dvouletou dceru. Větší problémy než s duchem zavražděné holky má hlavní hrdinka s vyšinutou ženou, jež si dělá zálusk na stejného muže. Román je velmi čtivě napsán a ani obsahem mě nenudil, proto nemám problém ani s udělením čtyř hvězdiček ani s doporučením knihy druhým.

08.01.2024

(SPOILER) Pro mě obzvláště zajímavé čtení, protože rodinu Pospíšilovu i Neheru jsem znal. Žil jsem totiž přes 30 let také v Bedihošti, byť na opačné straně vesnice než oni. Neheru jsem viděl párkrát v životě, ale tak zle, jak se na mě díval on, jen tak nezapomenu. Podle této knihy důvodem nevraživých pohledů bylo asi to, že jsem ve škole vynikal stejně jako jeho vnuk Lukáš, s nímž jsem chodil osm let do stejné třídy. Čin pana Pospíšila celkem chápu, bylo to logické vyústění dlouhodobého teroru jeho tchána. Nicméně v případě odstěhování od Nehery, a Pospíšilovi tuto možnost určitě měli (viz kniha), by se problém z velké části vyřešil. Pan Nehera by si dobře rozmyslel obtěžovat i cizí lidi, k čemuž by v případě bydlení Pospíšilů v obecní bytovce určitě došlo. Když už Pospíšilovi zůstali v domě s nenormálním tchánem a pan Pospíšil ho pak zastřelil, měly soudy vynést menší trest než 13 let. Vždyť v knize jsou uvedeny i jiné případy vraždy či zabití blízkých lidí, avšak s mírnějšími tresty pro pachatele těchto činů.

31.12.2023

(SPOILER) Poutavý příběh o mladém asiniboinském chlapci a posléze bojovníkovi, jeho blízkých a také o jeho bílém příteli. Asiniboinové bojují spolu se Sissetony a Janktony proti Odžibvejům a také proti "bratrským" Hidatsům a Mandanům. V závěru příběhu bojují všechny dakotské kmeny proti algonkinským Odžibvejům. V románu nechybí ani bělošské zlo, které představuje dávný přítel kladného bílého lovce. Osobně se mi román Za řekou ryb líbí více než slavný román Poslední Mohykán od J. F. Coopera. Knížku od Berczuka jsem nyní četl již potřetí.

30.12.2023

(SPOILER) Název je dost zavádějící, poněvadž publikace se věnuje 15 historickým osobnostem či událostem, z nichž některé patří k velice známým, mj. intrikán Oldřich II. z Rožmberka (známý i z husitské trilogie, konkrétně z druhého dílu Jan Žižka), zvolení Ferdinanda I. Habsburského českým králem v roce 1526, osobnost zrádného a mocichtivého Albrechta z Valdštejna. Příběhy o nemanželském synovi Rudolfa II. a Kateřině z Komárova jsou díky jejich krutosti a nebývalé bestialitě také poměrně známé. Osobně se mi nejvíce líbily kapitoly o vojevůdci Russwormovi (známý z filmů Císařův pekař a Pekařův císař) a Václavu Bítovském z Bítova. Oba dopadli tragicky, byť se proslavili v bojích proti Turkům (ten první), případně katolíkům (druhý z nich). Kniha určitě představuje kvalitní popularizaci české historie v období 15. - 17. století.

26.12.2023

Kniha je velmi přehledně a čtivě napsaná, navzdory jejímu až zvrácenému obsahu. Ale je to popis neuvěřitelné reality KLDR. Režim, který v této zemi desítky let funguje, nemá samozřejmě nic společného s myšlenkami komunismu formulovanými Marxem (tím však v žádném případě neobhajuji Marxe a jeho ideje), nýbrž jedná se jenom o vykořisťovatelskou totalitu vybudovanou ve prospěch malé skupiny lidí, především ve prospěch vládnoucích "Kimů". Kniha je stará skoro patnáct let a neuvěřitelný režim KLDR existuje dál. V knize se také uvádí, že nejen Jihokorejská republika a Čína mají již delší dobu větší strach z rozpadu KLDR, než z její existence...Roli v tom hraje nukleární arzenál KLDR a strach z obrovské uprchlické vlny a anarchie, jež by po pádu kimovského režimu zákonitě následovaly. V každém případě autor knihy Kim Čong-Rjul, kterému se podařilo obalamutit tajné služby KLDR, zaslouží za svůj čin i tuto knihu, kterou zpracovali dva novináři, stoprocentní respekt.

1 21.12.2023

(SPOILER) Brněnský pitaval od Dušana Uhlíře je čtivější, ale Fialův Olomoucký pitaval je zase napsán serióznějším způsobem. Některé kapitoly knihy jsou obecné a nevěnují se konkrétnímu případu, např. Olomoucká spravedlnost, Ze strany mistra popravčího, Dobrá policie a pořádek. Jiné kapitoly popisují známé historické události, mj. vraždu krále Václava III. v srpnu 1306, život a mučednickou smrt Jana Sarkandra v roce 1620 (umučen v Olomouci), čarodějnické procesy ze Šumperka a Zlatých hor z konce 17. století, nepovedený útěk Francouze Lafayetta z olomoucké internace v listopadu 1794 či kauzu lupiče a vraha Martina Leciána, popraveného v Olomouci v říjnu 1927. V jiných kapitolách se většina čtenářů dočte o zajímavých událostech, o kterých dosud neslyšeli. To platí např. pro kapitoly Cikánský výpad, Biskupotravce (kapitulní děkan Jan Philopon Dambrovský otrávil v letech 1578–1584 celkem čtyři olomoucké biskupy a další dva muže!), dále pro některé kapitoly věnované spíše „drobnostem“: pokousání řady osob toulavými psy v polovině 19. století (Pohodný ve psí), úmrtí muže při vojenských manévrech v Olomouci roku 1853 (Smrt na manévrech). Do druhého vydání knihy se dostala také trojnásobná vražda z ledna 1996, kdy Jiří Klásek zastřelil u Pohořan tři lichváře, kteří jej nehorázně vydírali. Čtenář se také dozví, že rakouská policie se soustředila v 19. století zejména na anarchisty, revolucionáře apod., zatímco kriminální zločiny byly až na druhé koleji. V revolučním roce 1848 musel K. H. Borovský odevzdat na nádraží v Olomouci palaš, jenž mu byl vrácen až při návratu z Brna (sic!). Autor uvedl i mylné údaje, např. Martin Valaštiak a Jaroslav Mézl nemohli být po válce popraveni, protože jim Klement Gottwald udělil prezidentskou milost. Píše o tom mj. Ivo Pejčoch v publikaci „Gottwaldovy milosti“, ale k panu Fialovy se tyto informace evidentně nedostaly. Údaje o popraveném protikomunistickém odbojáři Václavu Otčenáškovi (1926–1951), který při nepovedeném pokusu o přechod do Německa postřelil příslušníka Pohraniční stráže, Fiala s největší pravděpodobností čerpal ze studie Petra Jiráka, publikované v roce 2017 ve Sborníku Státního okresního archivu Přerov, přestože tato studie není uvedena v bibliografii...

1 18.12.2023

(SPOILER) Vůbec první detektivní či kriminální příběh z pera slavného Dicka Francise. Velmi dobrý a napínavý román, avšak z devíti mnou dosud čtených patří na čtvrté, či páté místo. Neztotožňuji se tedy s názory, jež tento román považují za nejlepší od Francise vůbec. Druhá polovina románu mně přišla napínavější a více strhující než první polovina. Části, kdy darebáci z Marconi-taxi nahání hlavního hrdinu, který ujíždí na koni přes pole a lesíky, je vrcholem románu. Bylo však celkem jasné, který z žokejů pomáhá ničemům. Na druhé straně hlavního padoucha jsem neodhalil. Románu „Smrt favorita“ uděluji silné čtyři hvězdičky (cca 85 %).

3 18.12.2023

Jenom takové průměrné čtení, stejně jako v případě Černé knihy, která je rovněž napsaná na základě filmu. V obojím případě se jedná o tématiku protinacistického odboje, ve Francii, případně v Nizozemsku. Ještě se musím po letech podívat na film Síla odvahy, abych zjistil, jestli je film lepší než kniha. Film mi totiž moc v paměti neutkvěl a připadl mně horší než řada jiných s podobnou tématikou. Děj románu Síla odvahy nekriticky adoruje francouzský protinacistický odboj a je místy silně přitažený za vlasy a přemrštěný. Němci jsou zde nejenom velmi krutí, ale také celkem hloupí.

1 12.12.2023

Poměrně čtivé paměti, v jejichž první části Josefa Slánská vzpomíná na společný život s Rudolfem Slánským, především na demonstrace a krátká věznění za první republiky a pobyt v Moskvě za druhé světové války. Strašnou ranou pro manžele Slánské musela být ztráta první dcery, jež byla unesena na konci roku 1943 v Moskvě. Druhá část pamětí je věnována událostem od listopadu 1951, kdy byli Slánští zatčeni. Na rozdíl od manžela nebyla Josefa popravena, ale už nikdy neměla normální život. V těžké situaci padesátých let jí podle mě pomohlo vědomí, že se musí starat o dvě děti, z nichž dcera byla dost malá. Kvituji, že vydání z roku 2018 obsahuje četné dodatky: přepis dobových dokumentů, které Slánského oslavují, respektive zatracují, dále se jedná o části napsané Liborem Svobodou a Igorem Lukešem, kteří se vyjadřují k pamětem a k době, kterou memoáry Slánské popisují.

08.12.2023

(SPOILER) Celkem typický román od Dicka Francise, akorát jen výrazně méně akční než jiné, které jsem četl. První část románu se odehrává v Itálii, druhá v Anglii a třetí v USA. Začátek knihy mě moc nebavil, ale nejpozději dějem z Anglie se to změnilo. Poslední desítky stran jsou strhující: hrdina románu dokáže silou vůle i za přispění štěstí přetlačit nebezpečného nepřítele a zločince. Na rozdíl od jiných čtenářů se mi však nezdá, že zločinci patřili k italské mafii. Na hodnocení románu to samozřejmě nemá vliv. 75-80 %

1 04.12.2023

(SPOILER) Od Navary a Kasáčka jsem kromě práce o faráři Drbolovi četl všechny knihy. Líbily se mi všechny, mezi nejlepší z nich patří právě kniha Gottwaldovy oprátky – poslední adresa Cejl. Většina z mužů, kteří byli v letech 1949–1952 popraveni v Brně na Cejlu, se zapojila nejen do protikomunistického, nýbrž také do protinacistického odboje. O všech případech jsem již něco četl nebo viděl už v minulosti, ale Navara s Kasáčkem přinesli i nové informace. Moc se mi nelíbila úvaha autorů v případě Bohumila Sixty, který v listopadu 1950 zastřelil dva příslušníky Státní bezpečnosti. Myslím si, že nemůže být žádných pochyb o jeho účasti v tomto případu (Kdo jiný by tajné policisty zastřelil?). Je jediným Čechem, který usmrtil více než jednoho "estébáka". Nejvíce nového jsem se dozvěděl v kauze "Křižan, Boháč" a v případě Rudolfa Pohla, jenž žil po válce v Pustiměři.

1 26.11.2023

(SPOILER) Trvalo dost dlouho, než jsem se do knihy pořádně začetl. Druhá polovina knihy se četla poměrně dobře, ale samotný příběh románu není optimistický. Muže, který se stal farářem na základě přání matky a babičky, jeho církevní kariéra vlivem vnějších okolností semlela. Tragický osud jeho "jednonoční" milenky, jejich společného syna a nakonec i samotného faráře, byť se chvíli zdálo, že s mladou Švýcarkou se dočká šťastného konce života. Nedočkal.

1 24.11.2023

Fundovaně zpracovaná publikace o dějinách Obrany národa na Brněnsku. Osobně mě mnohem více zajímá historie partyzánských skupin či některých paradesantů, ale jak napsal Kopečný: kdo nezná počátky našeho protinacistického odboje, nemůže pochopit celkový kontext odboje ani hnutí odporu v následujících letech okupace. A Obrana národa byla nejvýznamnější českou odbojovou organizací v roce 1939. Její neodhalené zbytky se pak během protektorátu soustředily na trochu jinou odbojovou činnost, respektive se zapojovaly do jiných ilegálních organizací, např. Vela, Rada tří, Národní revoluční armáda a mnoho dalších.

22.11.2023