Pro jméno a čest
Naďa Horáková
Děj historického románu se odehrává během poslední čtvrtiny 13. století na jihovýchodě Markrabství moravského. Na pozadí historických událostí za vlády Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava II. sledujeme osudy několika zemanských rodů v čase, kdy se dobudovává stálá moravsko-uherská hranice v oblasti Lucka a Bílých Karpat.
Přidat komentář
Prostředí nižší šlechty na východní Moravě. A moje oblíbená doba. Napínavé to teda bylo fest. A to i přesto, že to kazila autorka tím, že jsme věděli kdo je vrah, ještě než se stala vražda. A ten úsporný styl psaní, to se musí zažít, to se nedá popsat. Přijela na tvrz. S tím si promluvila, toho neměla ráda. Otěhotněla, porodila, zemřela. A nemyslím si, že někdo může čekat 20 let na pomstu a nakonec vichr z hor. V knize mě taky rušily neustálé předmluvy ke kapitolám, i když uznávám, že to bylo originální, a taky novotvary a anglikanizmy, na co jsem teda poslední dobou citlivá. A stejně moc doporučuju, taková hra o trůny v malém a bez krále.
Mám ráda autorčiny knihy a ty historické obzvlášť. Stejně jako u série o Moravském markrabství jsem byla zvědavá na další příběh z moravské oblasti. Měla jsem v rámci čtení často problém se orientovat v postavách, hlavně když se děj stočil na jinou tvrz nebo se objevily nové postavy. Celé to bylo úžasně pojaté, možná škoda, že příběh nebyl rozdělen třeba na trilogii. Čtenář by se měl na co těšit, protože paní Horáková dokáže člověka okamžitě vtáhnout do děje a vy prostě musíte vědět, jak to celé dopadne :-)
Zatím všechny knihy od autorky se mi líbily. Protože historii miluji,tak i s touto knihou jsem byla spokojená. Sice jsem měla trochu chaos se vyznat v postavách, kdo je kdo. I když o historii Moravy jsme se moc nedozvěděli. Spíše jsme se pohybovali v kruzích rodin na malých tvrzích. Přesto se kniha četla dobře. Doporučuji, kdo má rád historii.
První autorčin čistě historický román. A taky to je vidět. Ta základní témata by klidně vystačila na trilogii. Tady to autorka nacpala do 250 stránek a i v těch se převážně věnuje tomu, kdo se sňatkem dostal nebo chtěl dostat na kterou tvrz, či kolik měl kdo levobočků a jak se jim věnoval.
Ženy jsou jen proto, aby rodily syny a umíraly při porodech.
K tomu závěr, kde se na jednom sezení vyřeší 18 let trvající tajemnosti.
Super kniha, doba, postavy. Některé pasáže jsem musela číst vícekrát, abych se neztratila, ale bylo to perfektní čtení.
Tak tahle knížka se povedla - sice jsem si začátek musela přečíst dvakrát, ale jinak to bylo opravdu velmi čtivé.
Knížka se mi líbila, zavedla mě na středověkou Moravu a bylo poznat, že ji psala žena. A neříkám to vůbec ve zlém. Nedočkal jsem se žádných vojenských akcí, ale pohledu, který bývá mužskými autory jaksi opomíjen. Tedy sňatkové politiky, porodů a výchovy dětí, složitých rodinných vazeb, zákulisních intrik a hospodářského zabezpečení pánů i poddaných. Z mého pohledu to byla příjemná změna. Nevím, nakolik odpovídá dobové realitě popisovaný způsob života a vztahů ve společnosti, ale to klidně ponechám k rozboru studovaným historikům. Mě v příběhu rušily metrické míry (např. tuny sněhu), když u nás byly zavedeny až od 1.1.1876 (https://cs.wikipedia.org/wiki/Metrick%C3%A1_soustava). Chvílemi jsem se ztrácel ve složitých rodinných vazbách (asi by pomohla schemata vztahů jednotlivých rodin) a také mi vadily takové jaksi neurčité dějové skoky v čase. I přes popsané vyhrady knihu hodnotím 4,4*. A pokud se týká nejmocnější zbraně světa, tak všem zájemcům prozradím, že je popsána ve čtvrtém odstavci první kapitoly (strana 7).
Úžasná knížka. Propletené příběhy, které člověka vtáhnou. Čtivá, poutavá .... Super.
Proč ty zajímavé knihy nic nevydrží? Nemohla jsem se od čtení odtrhnout, prostředí nižší šlechty na hranicích Moravy bylo moc zajímavé.
Postav je hodně, upřímně, občas jsem si musela připomenout, kdo je kdo. V jednu chvíli to i ujelo v ději, když je v Dílech Hynek záměněn za Zacha. Přemýšlím, jestli velice chytrý Dalimil je budoucí autor kroniky. Ale asi ne.
Chybí mi závěr s vysvětlením skutečné historie. To je ale malicherný problém.
Dal jsem na komentáře a zkusil jsem tuto knížku, jako první od paní Horákové. Asi jsem čekal něco malinko jiného, navnaděn historickými příběhy od jiných autorů, prostě to nebylo to, co jsem očekával. Na začátku jsme se ztrácel ve zněti příběhů a postav, které měly být nosnou osou příběhu, ale to se nestalo. Jak píše paní Horáková, o jisté velmi nebezpečné a strašlivě mocné části ženského těla, prostě příběh se utopil v té velmi svůdné a mnohdy velmi tajemné části, ženském lůně. Ano nemám nic proti autorkám, a už vůbec nic proti lůnu, ale z této knížky jsem měl pocit, že byla psána ženou, taková ta verze červené knihovny, i když já vlastně nevím co to je, tak prostě knížka spíše pro ženy.
Kniha se mi líbila, mám ráda prostředí nižší šlechty, málokdo o tom píše. Jen těch jmen bylo moc a občas některé vztahy a propletence byly na škodu. Není nutné znát všechna jména. :-)
Pro mě je tam ještě problém v tom, že ta promiskuita na vesnici mi přijde přehnaná. Každý autor to zpracovává po svém. Jen když se to ale přežene, tak to působí divně. Lidi se až tak nelišili od nás, ale ještě navíc zápasili o přežití a byli zbožní (každý po svém). V každé vesnici farář hříchy tepal (úspěšně, neúspěšně). Ženy navíc umíraly při porodech, antikoncepce nebyla, takže bych to neviděla až tak přehnaně, pomalu každý s každým. Ne že by vesničani řešili panenství jako šlechta. Krom toho právo první noci se u nás nepraktikovalo. Vesničani sice museli pány poslouchat, ale chudé panstvo, skoro bez moci, tam se to třelo. Je to i vidět v situaci kdy se vesničanům něco nelíbilo a šli do tvrze s vidlemi. Panstvo mělo strach. Je to zapeklité téma a pro mě vždy zajímavé - život vesničanů ve středověku.
Jméno Naďa Horáková je pro mě vždy zárukou čtivého a přehledného historického románu. Méně titulů, o to kvalitněji jsou zpracována historická data, a to je dobře. Historické romány Naďi Horákové jsou příjemně stráveným časem.
Přečetla jsem už opravdu hodně historických knih i románů, k nejtežším na soustředění vždy řadím Francouzkou revoluci a Jméno růže,kde se mi líbil vyjímečně více film,ovšem po přečtení této knihy k nim přiřazuji i tuto :-). Naďu Horákovou mám moc ráda jako spisovatelku, ale v této knize,která nepojednává o žádných velkých událostech,bych nečekala až tak strašlivě spletité rodinné propletence,které opravdu velmi škodí celé knize.Nevím,jestli by to nešlo napsat trošičku z jiného úhlu,jednodušeji. Uf,mám to za sebou,jsem ráda,že jsem si ji přečetla,ale podruhé už bych ji nečetla,což se nedá říct o ostatních knihách od této spisovatelky,keré jsou skvělé.Ale je to jen můj soukromý názor.:-) JInak se už těším na další její knihu.
Velmi pěkný čtivý historický román z Markrabství moravského , příběhy šlechty a poddaných z té doby se mě velmi líbily. Kdo má rád historické knihy ,tak mohu jen doporučit.
Výborná kniha, paní Horáková opět potvrdila svoje kvality. Doporučuju a doufám v pokračování :-)
Po malých rozpacích se mi kniha líbila a měla pro mě přínos. Velice zajímavé počtení a vřele doporučuji. Více píši v recenzi :)
Zajímavá knížka ze známého prostředí, kde žiju, jen těch jmen a postav bylo místy víc, než jsem dokázala zvládnout, aniž bych se musela vracet v ději. Ale za mě doporučuji.
Pro mě to byl čtenářský zážitek - pěkně zpracovaný historický román popisující naši Moravu a kraj mně tak blízký.
Štítky knihy
Morava 13. století rytíři intriky Přemysl Otakar II., český král, 1233-1278 Václav II., český a polský král, 1271–1305 historické romány sňatky z rozumu zemané
Autorovy další knížky
| 2012 |  Brněnské nevěstky |
| 2013 | Ženy na pranýři |
| 2008 | Bestie z Karlštejna, aneb, Kronika hříšného kněze |
| 2014 | Brněnské Židovky |
| 2020 |  Korálky z klokočí |
Kniha Pro jméno a čest je v
| Přečtených | 140x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 86x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 1x |
Zejména v první polovině značně nepřehledný román, což je dáno velkým množstvím postav. Je to jeden z těch historických románů, kde je skutečná historie jen kulisou příběhu. Příběh románu se odehrává v Lucku (okolí Strážnice a Uherského Brodu), avšak vůbec v něm nejde o dobové spory o území mezi českým králem a uherským králem. Místo toho čtenář čte o intrikách mezi rody nižší šlechty. Poměrně složitý příběh je v závěru velmi rychle a překotně vyřešen. Uděluji slabší čtyři hvězdičky.