KajaProchy komentáře u knih
Knihu jsem přečetla kvůli výzvě.
Ač to není úplně můj oblíbený žánr, knížka mě zaujala.
Vyprávění je úplně jiný styl než jsem zvyklá, spíše poetický, nedořečený. A hodně melancholický. To se mi líbilo.
Krásně napsaný životopis velkého autora. Čtivý, vtipný a akční. Na konci samozřejmě hrozně smutný, ale tak už to bývá.
Teď si asi přečtu celou Zemeplochu znovu :)
Knihu jsem četla kvůli výzvě. A počet stran byla výzva. Ale jsem ráda, že jsem ji četla. Není to jen strohý životopis, ale zajímavé vyprávění, které mi přiblížilo autorčin život, stejně jako události konce 20. století.
Styl psaní mě bavil, musela jsem se nejdřív vyrovnat s americkou pozitivitou a hrdosti, která u nás (a zvlášť politiku) není moc častá. Jediné, čím mě MA zklamala, byl její přístup k aféře s Monikou Lewinskou. MA se prezentuje velmi femenististicky a rovnopravně, ale tady stala až slepě na straně "agresora" a o obětí mluvila spíše jako o problému, který musí přejít než o člověku, ženě.
Zajímavý příběh z místa, které má magickou tradici. Příběhy z hor mě vždy lákají tím tajemným prostředím. Děj mě vtáhnul, i když mi přišel místy nepřehledný - co se týče odkrývá historie. Chybělo mi nějaké mysleenkove shrnutí nakonec.
Stejně tak by mě zajímalo dle konce, co bylo s Dorou.
Knížka je ale hodně čtivá a hezky popisná.
Jedna z lepších knih série. Trochu mě vadí, že je identita vraha ukázaná docela brzo.
Ale jinak napínavé jako vždy.
Ta melancholie Wallendra na konci mě vždy zaujme. Přemýšlím, zda se vážně v 90.letech tolik měnila společnost v Evropě (Švédsku), nebo je to jen generační vzdychnutí stárnoucího může...
Čtivě napsaná kniha, za den přečteno. Příběh je moc zajímavý, člověku dojde, jak málo stačí, aby bylo lidem se spec. potřebami líp.
Celkově mi kniha připomíná seriál Atipical (autisticky kluk, většina péče na mámě, rád maluje, ségra sportuje...).
Co mě osobně v příběhu chybělo, byla finanční stránka věci. Paní popisuje stěhování, kupování, učitele apod. jako nic, ale věřím, že to všem muselo být finančně náročné. Tak teď nevím, zda to jen záměrně vypustila, nebo je rodina tak za vodou... Ale je super, že výtěžek z map poskytují pro další autisty :)
Dále mi v příběhu chyběl tatínek. Jak moc se zapojuje? Je všechna péče házená na mámu?
Když v těžkou chvíli odešel, to byl fakt srab.
Plus další bod, a to Sofi. Mrzí mě, že je na druhé koleji a že si to rodiče moc dobře uvědomovali už dopředu a stejně si ji pořídili, aby se mohla o Matěje do budoucna starat ona. Trochu WTF, dávat dítěti takovou zátěž hned od narození....
Zajímal by mě i její pohled na "příběh" až bude dospělá.
Opravdu epické zakončení série :) Na konci jsem se sentimentem plýtvala vodou z očí.
Je pravda, že pro někoho mohl být konec trochu "učesaný" a nekonfliktní, myslím ale, že to byla celková myšlenka F. Herberta.
Pro mě zatím slabší díl ze série, ale bavil mě. Trochu mi přišlo nudné, že už na začátku víme, kdo je pachatel, jen se hledá jak a proč.
Jinak mě baví reálnost knih, Wallender je obyčejný člověk, má chyby a dělá kraviny. Líbilo se mi zapojení policistky v mužském týmu, snad bude Ann i v dalších dílech.
Knihy jsou někdy pomalejší, ale vždycky mam chuť je dočíst. Takže jdu na další.
Musím říct, že jeden z mých nejoblíbenějších dílů série. Typ psaní mi sedí více než od F. Herberta.
Děj je očividně předehra trilogie, ale dostatečně mě bavil. Hodně se vysvětlilo z minulosti a postavy měly víceméně stejný prostor.
Je pravda, že jsem si zvykla na větší vybíjení postav, tak mi to přišlo, že jich nějak moc přežilo:D Ale uvidím, jak se to vyvine dál.
Zatím pro mě nejlepší díl série. Zajímavé propojení s JAR a událostmi této zemi.
Wallenderovi teda trochu hrábne a nechová se logicky, někdy je hysterik. Ale o to víc je mi sympatický.
Toto je druhá kniha od Heinleina, co jsem četla. První, Cizinec v cizí zemi, mi vůbec nesedla.
I v této knize je hodně macho a testosteronu, ale v tom armádním prostředí je to pro mě stravitelnější. Navíc děj a ich forma vyprávění nabízí rychlý spád knihy.
Postavy jsou spíš kulisou, jediným hrdinou je vypravěč příběhu. A vypráví poutavě. Trochu mi chyběl cíl knihy, byl to spíše výsek z většího děje. Ale možná o to zde autorovy šlo, vzhledem k tomu, že je kniha zasazená do společnosti, kde na jedinci nezáleží tolik, jako na společnosti. A člověk je jen kolečkem ve velkém stroji.
Úvodní varování ohledně fašistické propagandy mě trochu vyděsilo, ale nemyslím, že to bylo tak hrozné. Rozhodně méně než např. v Příběhu sluzebnice.
Společnost, kterou autor předložil, nutí k zamyšlení, i když s většinou její filozofie nesouhlasím.
HP je tedy akční vojenská střílečka o jednom vojákovi, s poutavým dějem a trochou filozofického zamyšlení.
Rozhodně ho vnucuje a pitvá méně, než Cizinec v cizí zemi, a stačí to.
Btw film jsem viděla už kdysi a též mě bavil a možná si ho zas pustím. I když se od knihy dost liší.
Kniha je velmi pomalá, dlouho se rozjíždí. Ale to se dá u fantasy série čekat. Postavy jsou zajímavé, i když někdy toporné. Myslím, že hůř jsou na tom ženské postavy... Děj je tak od půlky zajímavější. Některé odbočky, např. pád do zahrady v Caemlinu, mi přišly zbytečně.
Teď negativa - nevím, zda je to překladem, ale text je místy zbytečně popisný. Chvílemi jsem si říkala, zda autor považuje čtenáře za pitomce, kterým musí vše detailně vysvětlil. Věty jsou zbytečně složené a dlouhé. To je asi chyba překladu. Navíc je text malý a nahuštěný. Napiju se čaje a minutu hledám, kde jsem zkončila :D
Další díl zkusím v originále, snad bude čtivější.
Už jsem si zvykla, že tato série není o akci a dějí, ale politice a filozofii.
Z druhé trilogie bych řekla na stejné úrovni jako Kacíři duny.
Postavy jsou zajímavé, hluboké, ale akce je až na konec.
Líbí se mi filozofický závěr o opakování historie...
Knihy povídek od Bronce mám ráda, ale tahle se mi zdála slabší. Knihovny a Draci mě bavily více.
Nejvíce se mi líbila povídka Hřbitovní Flora a Není přímé cesty (*****).
Čtyři * bych dala Skončíme u Adama, Most a Praga caput regni.
Zbytek se mi zdál průměrný. Čekala jsem více městské fantasy než reálií. Více zapojení té Prahy.
Most byl zvláštní povídka, dlouho jsem si zvykala na styl psaní a buranskou agresi hlavního hrdiny. Pak mě to chytlo... a konec mě docela zklamal.
Celkově ale příjemné počtení. Méně fantasy než napovídá název. Úvod od F. Vrbenske je krásný.
Na závěr ještě malá poznámka, co me mrzí: ač je skladba autorů gendrově vyvážená, tak jsou všechny povídky o chlapech. V knize věnované Praze.... ️
Kniha mě zaujala v knihovně už obalem a její délkou.
I like big books and I can not lie :)
Příběh je zajímavý, postavy také. První půlku jsem hltala rychle, časem ale tempo zpomalilo. Závěr byl na tak velkou knihu docela rychlý a předvídatelný.
Myslím, že by knize prospělo trochu proškrtání, zvlášt popisných částí.
Od autorky si ale určitě přečtu i jinou knihu.
Knihu jsem četla kvůli výzvě, jinak bych asi jen líně zvolila film. Jinak bych se k ní nedostala, starší beletrie mě moc nebaví. Ale jsem ráda, že jsem ji četla.
První půlka se mi zdála nudná a macho přemyšlení Toma mě štvalo, stejně jako arogance slečen. V druhé půlce byl již děj zajímavější a konec jsem nečekala, dojalo mě to.
Krátký, vystihující pohled na sobecké, nudící se lidi, kteří si vysvětlují realitu podle toho, jak se jim hodí. Líbil se mi i vypravěč a jeho hořké zakončení příběhu.
Kniha mě velmi nadchla a byla víc než jsem od ní čekala. Pohled na introverzi a eztroverzi z vědeckého hlediska i různých zkušeností se mi velmi libil, knize to dává něco navíc, co si člověk zapamatujete spíše než obecné popisy.
Líbila se mi podpora introvertů i rady, jak se lépe cítit v extrovertním světě a být stále sama sebou:)
Tahle kniha je opravdu divná. Naštěstí je krátká. Děsivá je posledních pár kapitol, ale spíš mi přišla otravná vyjadřováním a zahleděností do sebe hlavního hrdiny. Zajímavý počin, ale jako klasiku bych to nenazvala...
Kniha je velmi vyčerpávajících přehledem dějin Iráku, někdy trochu méně přehledná při výčtu nespočtů středověkých vládců. Nicméně přehled starověku a 20. stolení, který mě zajímá nejvíc, byl dobře zpracován.
jen malá poznámka: myslím, že by bylo vhodné do těchto historických knih napsat jednu kapitolu o ženách (vývoji ženských práv, svobod apod., vypsat nejdůležitější ženy dějin dané země). Vzhledem k tomu, že jsou tyto knihy z 90% napsané o mužích, tak by jedna kapitola o ženách byla zajímavá a poučná. Bez ní vyzní, že dějiny se automaticky dějí bez žen a lidé nad tím nepřemýšlí. Což si myslím, že je škoda.