juchuchu komentáře u knih

Městečko Prachy v Mississippi je ukázkový jižanský buranov. Jednoho dne se tam stanou dvě vraždy místních bílých buranů a spolu s nimi je na místě činu i mrtvý černoch, ze kterého se vyklube oběť krvavého lynče před 65 lety. Postupně přijedou vyšetřovat tři černí detektivové, vraždy "správných bílých" Američanů se začínají nabalovat a šířit po celé zemi a zdá se, že společné pojítko jsou Prachy. Vypadá to, že oběti lynčů se po letech domáhají spravedlnosti.
Téma rasového násilí ještě z nedávné doby je vážné a brutální, ale příběh jako takový je bizarní, plný černočerného humoru a sarkasmu s nádechem magie a hororu, jako by to napsal Tarantino. Má svižné tempo, kapitoly jsou krátké a skvěle vypointované. A navrch boží překlad Petry Andělové.
Výborně jsem se bavila.

4 22.01.2024

Uf, tahle knížka mi dala zabrat. Úžasný moderní román o tom, co se děje v anglických internátních školách, jak se s tím vyrovnat, ale i o tom, co dokáže ryzí přátelství. Hodně bolavé téma, skvěle zpracované, temné ale citlivé.

Backmana od první knihy nekriticky zbožňuju. Píše přirozeně a lehce, přesně zachytí pocity postav, ať je to puberťák, rodič, osamělý důchodce nebo hokejista. Píše o tom, jaké je to být člověkem se všemi chybami, nejistotami a slabostmi. Pohrává si s emocemi, kalkuluje, ale já to od něj beru.

Závěr trilogie Medvědín mě sejmul. Prásk, prásk, prásk. Dva dny jsem se odhodlávala knížku dočíst, protože jsem nechtěla, aby se stalo to, co jsem věděla, že se stane. Začne to vichřicí a skončí taky vichřicí - emocionální. Nepamatuju si, že by mě nějaká knížka takhle vyřídila, snad ani Modlitba za Owena Meanyho ne.

13 27.04.2023

Sice je kniha označená jako thriller, ale je to psycho drama. Dánsko, rodina s psychotickým otcem žije odřízlá na malém ostrově.

Malá Livie má milující rodiče, až na to, že podivný a paranoidní otec se po několika nešťastných událostech stává nezvladatelným a při ochraně svého světa a rodiny se nezastaví před ničím.
Tempo je pomalé, ale naléhavé, hlavní dějovou linku vypráví Livie lehce, důvěryhodně a s dětskou naivitou. Začnete číst a už vás nepustí.

9 23.12.2022

Hodně vtipné a hodně dojemné! Dannymu umřela žena a Willovi maminka. Což je smutné, ale tahle kniha je napsaná s takovou lehkostí, až jsem se smála nahlas a brečela taky nahlas.
Dannyho vyhodí z práce, a protože nesežene jinou, napadne ho vydělávat si jako pouliční umělec. Jenže neumí hrát, zpívat nebo tančit a nejlevnější kostým, který sežene, je vypelichaná panda, která páchne jako zvratky a vypadá spíš jako fretka. Navíc dluží na nájemném a Will od maminčiny smrti neřekl ani slovo. K tomu potrhlé postavy v čele s tanečnicí u tyče Krystal, padouchem Regem a Ivanem s ořechovým chlebíčkem a máme tu skvěle napsaný příběh o důležitých věcech plný humoru a emocí. 5/5
Kdo má rád knihy Fredrika Backmana, bude nadšen.

3 12.07.2022

Jedna ⭐ za téma rodinného příběhu s jemným akcentem na nedávnou minulost, děj plyne lehce a historie občas vyplave a zase se zanoří.

Druhá ⭐ za dokonalý popis svérázných hlavních postav Esther, Olgy, Evy, ale hlavně Varinky.

Třetí ⭐ za milé bláznivé vyprávění a poetičnost šmrncnutou kapkou magického realismu.

Čtvrtá ⭐ za originální metafory a přirovnání.

Pátá ⭐ za skvělý překlad Roberta Novotného.

6 07.05.2022

O letadlech nevím zhola nic, lítání ani nemám moc ráda, uniformy mě neberou, ale páni, tohle mě vtáhlo. Nikdy bych do sebe neřekla, že mě bude bavit číst o čudlících v kokpitu a směru větru, ale bylo to fantasticky čtivé a zajímavé. Kapitán David Hecl srozumitelně vysvětluje technické detaily a prokládá to spoustou historek, které zažil. Teď už vím, že 20 minut zpoždění neznamená 20 minut zpoždění a že si nemám brát do letadla těsné kalhoty. A přesně takového - sebevědomého, rozhodného, ale hlavně pokorného - kapitána bych si přála mít při každém letu. Velmi inspirativní rozhovor.

8 22.01.2022

Všedně nevšedně laskavý, praštěný, svérázný, citlivý, lidský, podivný a lehce melancholický příběh o jedné vesnici a jejích obyvatelích. Milý a hlavně zamilovaný optik, u kterého je vám jedno, že neznáte jeho jméno, moudrá a starostlivá babička Selma, mimózní rodiče, mrzutá Marlies, budhistický mnich Frederik, pověrčivá Elspeth a mnoho dalších jsou součástí Louisina světa, obyčejného a přece neobyčejného. Dlouho mě nic tak nebavilo, skvělý zážitek ⭐⭐⭐⭐⭐

11 27.11.2021

(SPOILER) Představte si, že přesně nevíte, kdy jste se narodili. Je vám 17 a v životě jste nebyli ve škole. Nikdy jste nebyli u doktora. Všechno, co uděláte, řídí Bůh, a to v zastoupení maniodepresivního fanatického otce, který přesně ví, co je vůle boží. Každý den místo učení a hraní musíte pracovat na šrotišti. Když si popálíte nohu nebo rozbijete lebku, nevezmou vás rodiče do nemocnice, ale matka vás léčí bylinkami a přesouváním energie. Že podle otce je všechno mimo rodinu součástí spiknutí iluminátů a brzy nastane konec světa, proto máte kolem domu zakopané zásoby jídla, paliva a zbraní. Že máte o dost staršího manipulativního, psychotického a sadistického bratra, který vás týrá, a otec i matka dělají, že to nevidí. Přes to všechno rodinu milujete, protože neznáte nic jiného. Ale chcete studovat.
Jakou obrovskou sílu a odhodlání v sobě musela Tara najít, aby se vydala vlastní cestou, si ani nedovedu představit. Nakonec vystudovala Harvard, i když do 17 let nečetla nic jiného než Bibli a Knihu Mormonovu a třeba ani netušila, co je holokaust. Svůj příběh vypráví mimořádně intenzivně, syrově. Člověk si může říkat, že by se od něčeho takového hned odstřihl, ale ten pocit, že vás vlastní rodina zavrhla, že nejste dost dobří, že vás podle nich posedl Satan, to muselo a musí sakra moc bolet.
Skvělá kniha, obrovský literární a emocionální zážitek.

6 21.05.2021

King prostě pořád umí. Všechny jeho knihy jsou tisíckrát lepší než ostatní módní thrillery typu dívka bůhvíkde a podobně. Tady bylo na Kinga málo nadpřirozena, ale to nic neměnilo na tom, jak dobrý příběh to je (i když nepochybně na nejlepší pecky jako To nebo Nezbytné věci to zase nemá). Tim, Luke (i ostatní děti) jsou skvěle napsaní hrdinové, nechybí ani odkazy na jeho předchozí díla nebo jeho typický černý humor.

8 23.02.2021

N Á D H E R A! Mám novou oblíbenou autorku. Zulejka byla zjevení a touhle knihou definitivně potvrdila, že prostě umí. Úžasné obrazy krajiny, metaforický jazyk, poetičnost, magický realismus, propletení mýtů s obyčejným životem, nevyhnutelnost, víru a naději v budoucnost, lásku, ale i strach, zločiny a genocidu, to všechno tu najdete. Mám ráda knihy, které mě nutí googlit si historii, osobnosti nebo geografii, tady jsem si toho užila. A ještě musím vyzdvihnout skvostný překlad Jakuba Šedivého. Byla to moje první kniha v tomto roce a nevím, jestli ji letos ještě něco překoná.

6 08.02.2021

Nikdy jsem nečetla takhle originálně zpracovanou detektivku. Bylo to tajemné, až mysteriózní, napínavé a člověk musel číst opravdu pozorně a všechno si pamatovat. Čtenář dostal 8 dní na to vyřešit vraždu a každý jeden den strávil v těle jednoho z hostů na panství Blackheath. Takže je nachystáno 8 časových smyček navzájem propletených, hodně, hodně napětí a neuvěřitelné rozuzlení. Za mě jedno z nejoriginálnějších zpracování detektivního příběhu.

2 08.01.2021

Tohle byla jízda. Víc než sto let sovětsko-rusko-gruzínských dějin z pohledu šesti generací gruzínské rodiny Džašiů, která je jednou na výsluní společnosti, podruhé se propadne do žumpy komunismu nebo nacismu. Kosťa jako symbol zlovolnosti a despotismu režimu, na druhé straně Brilka jako symbol naděje do budoucnosti. Nechápu, jak někdo tak mladý dokázal obsáhnout všechno, co tato doba přinesla a odnesla, a ještě k tomu perfektně propracovat jednotlivé charaktery postav. Dokonalé! Za mě víc než 100 %.

3 03.11.2020

Intimní, citlivě napsaný něžný příběh dvou stárnoucích milenců, kteří spolu prožili několik desítek let, ale vždy jen jeden den každý měsíc, a kteří spolu mají to, co jim chybí v jejich manželstvích. Nic moc se tu neděje, ale přesto se pro ně dva v tu chvíli děje všechno. Je to melancholická, skvěle napsaná kniha o atmosféře, emocích, smutku a nadějích.

3 19.07.2020

Můj další Robbins, už čtvrtý. Musím si ho dávkovat, protože to je tak koncentrovaný čtení, že po pár stránkách ho musím odložit a zpracovávat. Miluju jeho styl psaní, metafory, přirovnání, to jsou takový šílenosti, až zrak přechází!
A tady V žabím pyžamu třeba óda na roztoče, to je nezapomenutelný!

4 10.03.2020

Totálně mrazivý, hororový, výborně propracovaný pohlcující příběh. Každou chvíli jsem googlila na mapách Arktidu a člověk se dozví opravdu hodně o životě v tak extrémním prostředí. Příště ji vytáhnu někdy v létě, abych se zchladila :-)

6 24.01.2018