JFK117 komentáře u knih

Může být sympatický nájemný vrah? Mě byl. A bylo zajímavé, když zločiny vyprávěl právě on.

Překvapivě krátká kniha, která by šla možná přečíst za stejně dlouhou dobu, jako vidět film. Pan Klíma se úkolu přepsat film do knižní podoby ujal se ctí. Já moc děkuji za dovětek a informace z archivu a vzpomínky pamětníků. Na film už se teď (jestli bude někdy možné jít do kina) nebudu dívat jako na dokument, ale jako jakousi variaci na téma teroru diktatury. A tím vlastně film a krásná literatura jsou.

7 20.05.2021

Kniha o emancipované ženě, která si šla svojí cestou. Během života pochopila křehký vztah člověka s přírodou. Po přečtení knihy se i já dívám na mechy jinak, než dřív. Díky, Almo.

7 06.04.2019

Rychle se čte, rychle zapomene,ale nenudí a neurazí.

6 08.11.2022

O čem kniha je? Hlavně o lásce, lásce autora k životu, lidem, naší zemi. Ne každý fejeton je dokonalý, ale příští vše vynahradí. Hlas pana Nepila byl tak úžasný a nezapomenutelný, měla jsem chvilkami při čtení pocit, že slyším rádio a on mi vše vypravuje.
"copak je možné, aby duše neexistovala, když podle týchž vědců existuje mánie, schizofrenie, afekty....? Tedy duševní choroby a duševní poruchy?"
"upřímnost a neomalenost se u nás nerozlišují a jsou tím jediným, co člověku zbývá, když se ze života vypaří zdvořilost."

6 07.06.2022

Asi má první kniha psaná formou rozhovoru. A poslední. Žádné překvapení se nekonalo. Možná jediné. Vydržela jsem si přečíst před spaním kázání. K tomu, že je správné vyznavat víru mě to nepřivedlo. Zaujaly mě informace o rozdílu postavení církve v Čechách a Polsku, líbil se mi pohled na české vlastnosti.
"když svoje problémy přiznáš, ďábel pak ztratí moc. Už tě nemůže strašit a vydírat."
" s lidmi je to jako s vínem. Starší ročníky mohou být lahodné a vysoce ceněné, nebo chutnat jako ocet."
" kdo nemá žádné sny, tomu se nikdy žádné nesplní."

6 08.02.2022

Můj komentář by mohl mít nadpis : Kouzlo starých Mistrů. Opět jsem se přesvědčila, že když někdo ví, co chce říct, nezáleží na literárním žánru. Může psát román, povídku, pohádku nebo detektivky . A vždy to má smysl a půvab.
" třicet let jsem byl v cizině. Když jsem byl blízko moře, chodil jsem k moři, když jsem byl blízko hor, lezl jsem do hor, no a tady v Čechách se chodí na pívo. Chodím na pívo a nemyslím, že by to bylo o něco horší. Právě naopak, někdy je to daleko větší dobrodružství... "

6 09.08.2021

O dějinám námořnictva a lovu vorvaňů jsem nevěděla vůbec nic. A nečetla jsem Bílou velrybu. Přesto jsem knihu přečetla jedním dechem a všem, kdo byli ochotni poslouchat, jsem ten příběh převypravovala. Líbil se mi dokumentární styl a vynechání emocí. Autor nechává na čtenáři, jestli se rozhodne a sílu utrpení si domyslí. Dodatky a seznam literatury, kterou autor prostudoval jen dokládají, s jakou pečlivostí nad příběhem pracoval. Některé příběhy nelze vymyslet, musí se stát a jsou silnější než lidská fantazie. Určitě si zaslouží vzpomínku námořníci i jejich kořisti.

6 09.08.2021

Opět mě překvapilo, jak univerzální knihy tohoto typu jsou. Vlastně by se mohly odehrávat kdekoliv a osudy hlavních hrdinů jsou také univerzální. Najít si své místo pod sluncem, naučit se být dospělý a pokud možno se ctí projít partnerskými propletenci. A smířit se s odchazenim rodičů.
Hvězdičku si zaslouží za dobrý vkus. Při rodinných oslavách pijí víno z českého křišťálu.
... "nejlepší taktika není vždycky držet se vzpříma, ale naučit se dopadnout měkce. "

6 06.07.2021

Kniha jako opera, kde je všechno. Předehra - první díl a další tři díly - děj se posouvá a prostě nelze přestat číst. Vzala jsem si i mapu Neapole, přemýšlela jsem, kde jsem chodila, jestli jsem viděla stejná místa a vlastně i stejné město. Srovnávala jsem pohled turisty a obyvatel. Musím tam jet znovu.
Jednotlivé díly nelze hodnotit zvlášť, protože až dohromady tvoří dokonalé dílo
Naučím se italsky.
Dolce vita. Arrivederci, Italia

6 20.05.2021

Asi červená knihovna, ale příjemné čtení, na které brzy zapomenu. Body dávám za zajímavé informace z přelomových osmdesátých a devadesátých let minulého století a o mezilidských vztazích znovu sjednoceného Německa.

6 09.02.2021

Irving píše, že kdyby nečetl od svých oblíbených autorů krátké knihy, nedostal by chuť číst jejich obsáhlejší díla. U mne to bylo naopak. Kdybych jako první četla tuto knihu, asi bych neměla potřebu číst jeho rozsáhlejší a určitě zdařilejší romány.

6 27.12.2020

Knihu o umírání, smíření a hledání smyslu života jsem přečetla, má pouze 150 stran, ale není to můj šálek kávy. Vše je průhledné, bez překvapení, černobílé. Nenudila jsem se, ale ani nebyla unesená vyprávěním. Proto tři hvězdičky.
"Odpusť sám sobě, než zemřeš. Pak odpusť ostatním."

6 09.12.2020

Příběh z 50.let sepsaný v letech šedesátých působí v dnešním světě mobilů jako cesta do pravěku. Mladý vědec vyrazí do kanadské divočiny sledovat vlky téměř bez spojení s civilizací, závislý na předem nedomluvené pomoci Eskymaků. "Jeho" vlčí rodina je úžasná, ostatně stejně jako každá část přírody, které člověk věnuje dostatek času, aby poznal, pochopil, přijal. A epilog knihy? Člověk je největší predátor a stále se zdokonaluje!

6 14.05.2020

Znám se, nemám předsudky, každý na světě má nějaký úkol, nikdo tu není jen náhodou. Náhoda přeci neexistuje. Tak proč mi nějaká Němka, která sleduje vlky v Americe píše na křídovém papíru nějaká moudra...a proč zrovna o vlcích, moudrá jsou přeci všechna zvířata... Aha, tak mám předsudky a mám se co učit. Moudrost vlků jako obraz moudré přírody. Děkuji a slibuji, budu na sobě pracovat.

6 25.02.2020

Proč knize, která je na slabé 2*dávám 4? Vedla jsem vnitřní dialog a je pro mě důležité, aby se udržela na žebříčku top knih a nezapadla. Ještě je příliš mnoho lidí, kteří o té době neví téměř nic. Tohle čtení zvládne i méně náročný čtenář a možná, že ho přivede k dalším knihám o teroru a moci diktatorů ovlivňovat životy lidí na celé generace. Jsem ráda, že nepatřím k národům s takovým stigmatem.

6 05.05.2019

Autor, který mě asi nezklame. Líbí se mi jeho styl vyprávění, vlastně popisuje chvilky, které se jeví v určité životní fázi jako tragédie, tak lehkým a svěžím způsobem, že si je čtenář uvědomí jen letmo. O to víc nutí přemýšlet.
"Zvláštní, tyhle věci, který člověku akorát jdou na nervy, ale přitom ví, že mu budou chybět, až jednou nebudou."

5 08.05.2023

Trefila jsem se s čtením knihy do předvolební kampaně volby prezidenta. A protože autor mezi panovníky počítá i prezidenty (s tím jsem měla trochu vnitřní problém) byla to četba velmi inspirativní. Špatný panovník (a prezident) není v Čechách nic neobvyklého. Spíše naopak. Dobrých bylo pomálu. A přesto jsme vydrželi!

5 14.12.2022

"Potíž už není ani tak v tom,že každý bojuje jen sám za sebe. Problém spočívá v množství lidí, kteří už ani nebojují. "
" Lidské bytosti ať jdou do prdele."
"Jestliže jsi přesvědčený, že štěstí je cíl, rychle přijdeš o rozum."
Pro mě kniha, která se dá číst vícekrát.

5 06.07.2022

Moje první knížka o koních a jezdectví. Některé pasáže jsem přečetla rychle(chov, ustájení, nemoci,plemena koní atd.) , k některým se budu vracet, dokud to nepochopím.
Např. jezdit na koni je prý podobné, jako jezdit na kole. Na kole umím, tak proč mi to na koni nejde, to tam nepíšou. Nebo možná ano, ale já to ještě nepochopila? Asi to dám přečíst té mojí kobylce.

5 21.12.2021