Imaginární přítelkyně

28.07.2023

Mám Irvinga moc ráda. Je takový.... "svůj".
Nebyla to samozřejmě úplná topka. Zbytečně moc moc jmen, až jsem se ztrácela. Ale duch tam prostě je.
A ještě jsem se o něm dost věci dozvěděla.
Takže jo...., dobrý.

11.05.2023

Mám rád Irvingov humor, mám rád jeho štýl písania. Dostal som to aj v tejto útlej knihe, no bolo to málo na to, aby som si ju užíval ako iné diela autora. Skôr akási povinná jazda ako skvelý zážitok.

17.06.2022

Minulý týden jsem tak prohlížela svoji sbírku knih od Johna Irvinga. To je spisovatel, který mě svojií tvorbou tak oslovil. Projížděla jsem jednu knihu po druhé a zjistila jsem, že tuhle knihu - Imaginární přítelkyně - jsem nečetla. Jak to?
Je to taková útlá knížtička. A moc hezká.
Dala mi nahlédnout do soukromého života mého oblíbeného spisovatele.
Také jsem byla strašně moc zvědavá, kdo je ta jeho imaginární přítelkyně!
To bylo překvapení!
V knížce jsou i hezké fotografie. Jak z jeho zápasení, tak jeho synů a hezká fotografie je s ním a s jeho hezkou ženou.
Moc hezká knížka.
Je tam i hezký humor. Takový ten jemný.. irvingovský.

+SPOILER
Také se mi líbilo, jak běhali po schodech. Nahoru, dolů, nahoru, dolů...
Aby se spotili a shodili nějaké kilo. V knize nejsou uváděna kila, ale libry. Tak jsem si konečně vyhledala, kolik kil je jedna libra. Takže jedna libra je 0,454 kg.
Také jsem to kdysi zkoušela. Běhat po schodech.
Výborné. Pohodlné a levné. Nemusíte jezdit přes celé město někam do posilovny.
Jen zaklapnete dveře svého bytu a můžete okamžitě sportovat. Jen je třeba se pořádně navléct a nezapomenout na šálu okolo krku. Nejlépe tedy ručník, aby sál pot.

16.02.2022

Zajímavá kniha. Důvod proč mne zaujala, abych si ji koupila, bylo zápasení. Autor v této knize přibližuje čtenářům, jak svou spisovatelskou tak i zápasnickou historii. Kniha je doplněna fotkami. Pěkně se čte a kapitoly, které byly věnované více zápasení se mi opravdu líbily. ...."To že nejsi nijak zvlášť nadaný, ještě nemusí znamenat, že toho máš nechat."

27.12.2020

Irving píše, že kdyby nečetl od svých oblíbených autorů krátké knihy, nedostal by chuť číst jejich obsáhlejší díla. U mne to bylo naopak. Kdybych jako první četla tuto knihu, asi bych neměla potřebu číst jeho rozsáhlejší a určitě zdařilejší romány.

28.07.2020

Irvinga jsem mel v mladi hodne rad, ale 60 stranek ze 100 psat o zapaseni, o kterem jsme uz hojne cetli v predchozich knizkach....je to vata Johne!

23.05.2020

Autobiografie jednoho z těch komplikovanějších spisovatelů, které milujeme a nenávidíme zároveň. Imaginární přítelkyně mi potvrdila mé vlastní Irvingovské pravidlo, že čím jsou jeho knihy tenčí, tím hůř se čtou. Bezesporu se jedná o hodnotné a zajímavé čtení, ale přehršel informací o řecko-římských zápasech čtenáře (mě rozhodně) rychle omrzí a u každé další zmínky si otráveně řeknete „Už zase?“ V mezičase a meziprostoru je zde i několik velmi krásných a silných momentů, které nám to zápasení částečně vynahradí.

15.01.2020

Není špatné něco vědět o lidech, jejichž knihy čteme. Autobiografie zaujme zejména Irvingovy obdivovatelé a zápasníky. Nic překotného, ale i mě zajímalo, jak žije autor Světu podle Garpa.
A líbila se mi některá moudra:
Zdá se, že nenávist působí na stejné žláza jako láska ...
Nemusíš přestat s něčím, co máš rád, jen proto, že nejsi nejlepší ...

29.09.2019

Dlouho mi ležela knížka v knihovně a teď jsem z ní nadšená, přesně to irvingovské naťuknutí věci a za pár odstavců či stránek dovede myšlenku k dokonalosti, vtipu... proto na něj nedám dopustit.
Viděla jsem to jak film, na jehož závěru jsem byla dojatá :)

A rovněž jsem smutná z celkového hodnocení čtenářů, jak pisete pode mnou...

24.06.2019

Líbí se mi tenhle životopis. Je to pěkné seznámení se s mým oblíbeným spisovatelem.

10.03.2019

Irving je rozhodně zajímavý spisovatel a já se začínám neuvěřitelně těšit na tu hromádku knih od něj, kterou mám doma, ale kromě toho, je to i zajímavý člověk a spojení těchhle dvou osobností do jedné knihy bylo alespoň pro mě velmi příjemným (byť trochu krátkým) zážitkem.

15.12.2017

Přečíst si knihu o zápasení by mě asi jen tak nenapadlo z důvodu nezájmu o tento sport. Pan Irving ale své paměti napsal tak, že si v tom každý najde to své. To, že zde převažuje právě zápasení, mě vůbec nerušilo. Není vlastně špatné vědět něco o lidech, jejichž knihy čteme :-)

28.05.2017

Prekvapive strucna, ale vyborna autorova zpoved o jeho lasce k psani a zapaseni.

30.04.2017

Líbilo se mi srovnávání života se zápasem.

20.02.2017

John Irving má dvě "obscese" - psaní a zápasení. A v této knize zápasení jednoznačně zvítězilo. Škoda, že se více "neodkopal" i v jiných oblastech. Díky za kapitolu Knihy, které jsem četl. Když i Irving píše, že Conrada málem nepřežil a že Srdce temnoty je nejdelší povídka, kterou zná, uklidnilo mě to.

28.07.2016

John Irving je průměrný atlet, ale výborný spisovatel. V Imaginární přítelkyni se vyznává spíše z jeho vášně atleta. Zápasení tvoří velkou část jeho života a nesmíme se tedy divit, že mu autor věnuje tolik prostoru. Co mě na knize zaujalo nejvíc je porovnání kariéry spisovatele a zápasníka. V obou případech musí člověk vykonávat tu samou činnost dokola, až dokud se nestane tak dobrým, jak jen to jde. Zajímavé počtení.

24.01.2016

Dívám se na hodnocení Imaginární přítelkyně zde, na databázi knih a je mi smutno. John Irving se tu vyznává ze dvou svých největších vášní: Psaní a zápasení. Je to velice poutavé, poučné a zábavné čtení, ale není pro každého. Troufám si říct, že kdo se nikdy nevěnoval psaní nebo úpolovým sportům, nemůže tuto knihu docenit a už vůbec ne hodnotit. Já si Imaginární přítelkyni užíval.

OSCAR WILDE SUCKS!

30.09.2015

Na knihu jsem narazila v knihovně, tak jsem si řekla, že bych siji mohla přečíst. John Irving je pro mě velice dobrý spisovatel, ikdyž za sebou mám pouze dvě knihy. Ale podle mě Svět podle Garpa nic z jeho děl nepřekoná.

21.07.2014

Životopisy čtu rád proto,abych zjistil,v jaké životní fázi svá díla autor napsal. A když se navíc jedná o autobiografii,jako v případě Irvinga,nemohl jsem knihu nepřečíst. Vlastně mi i vyhovovala "tloušťka" knihy,autobiografii ve stylu Garpa bych asi nepřežil. Jakoby Irving nechtěl čtenáře zatěžovat sebou samým,ale představil se prostřednictvím čtenáři důvěrně známého a pro Irvinga tolik typického vyprávění o psaní,zápasení,ženách... Něco mi říká,že se jedná o první díl volně na sebe navazujícího životopisu,protože podle všeho Irving ještě zdaleka s psaním neskončil...