jancapen
komentáře u knih
První
Kiera Cass
(SPOILER) Číst tuhle knihu tak cca před 15ti lety, tak jí dám určitě plné hodnocení. I teď se mi zakončení série líbilo, ale zdálo se mi to takové utahané a na konci naopak hodně zrychlené. Taky mě překvapily určité zvraty v charakterech postav knihy - viz. Celesta - z Američiny rivalky najednou skoro nejlepší kamarádkou. Taky se mi zdálo, že bylo na konci dost mrtvých a přišlo mi zvláštní, že by tím útokem na hrad potlačili všechny jižní rebely.. Prostě se mi to líbilo, ale viděla jsem v ději určité mouchy.
Sama sebou
Jojo Moyes
Završení příběhu Luisy Clarkové. Šlo opět o velmi milé čtení. Líbilo se mi "poselství" knihy a to neřídit se jen tím, co ode mě chce a očekává moje okolí, ale myslet i trochu na sebe a jít za tím, co od života chci já. V tomto zde byl vidět u Luisy velký posun, obzvlášť v porovnání s prvním dílem. Líbily se mi i úvodní pasáže kapitol, které tvořily dopisy a emaily Luisiným blízkým.
Duchové rodiny Folcroftů
Darcy Coates
Tohle bylo moje čtvrté setkání se strašidelnými domy a musím říct, že u tohoto dílu jsem se nebála skoro vůbec. Knihu bych ani neřadila do hororu, spíš do psycho thrilleru. Opět to bylo ale velmi čtivé dílko a oproti jiným dílům zde byl poměrně uvěřitelný konec.
Elita
Kiera Cass
V tomto díle pronikneme více do politiky a problémů země a poodhalí se tu více charaktery krále a královny. Nicméně stěžejní je zde opět "vztah" Americy a Maxona. Co mě trochu unavovalo byla nekonečná nerozhodnost především Americy a různá jejich nedorozumění, které nejspíš sloužily k natažení děje, protože je více než jasné, kam trilogie směřuje. Přesto si ráda přečtu i závěrečný díl První, do navazujících knih (dcera atd.) se pravděpodobně už nepustím.
Selekce
Kiera Cass
Rozhodně jedna z nejčtivějších knih, která se mi v poslední době dostala do rukou. Nabídla mi přesně to, co jsem očekávala - nenáročnou romantickou zápletku, příběh popelky, která se "omylem" dostala do seznamovací reality show, příběh o intrikách a milostném trojúhelníku. Souhlasím s názorem, že v skrytu duše, by se každá žena chtěla, třeba jen na jeden den, proměnit v popelku a bojovat o srdce svého prince :-).
Čarodějův odkaz
Ondřej S. Nečas (p)
Nebylo to špatné čtení, ale asi jsem od toho očekávala trochu něco jiného. Z avizované temné fantasy jsem zde nenašla nic. Je to opravdu spíš taková pohádka. Neurazilo mě to, ale bohužel ani moc nenadchlo.
Devátý spolek
Leigh Bardugo
Parádní kniha - připadalo mi jako by se zde fantasy spojila se severskou detektivkou. Oba žánry mám ráda, tak to pro mě byla trefa do černého. Stejně jako v severských detektivkách zde nebyla nouze i o trochu drsnější scény, takže taky tak úplně nesouhlasím se zařazením do literatury pro děti a mládež, tuhle knížku bych dala tak dětem 15+ minimálně. Jinak děj byl strhující a hlavní hrdinka sympatická, tak už se těším na další díly a asi si od autorky přečtu i něco dalšího. Jedinou výtku vidím v tom, že jsem se ze začátku nemohla začíst (trvalo to tak 3 kapitoly) a v tom, že se střídají kapitoly ze současnosti s těmi z minulosti. Pokud to člověk nečetl v kuse, bylo ze začátku jednoduché se v ději trochu ztratit.
Matčina hra
Sandie Jones
Po přečtení této knihy mám ještě radši svou tchyni, protože bych chování tchyně z Matčiny hry asi nevydýchala. Divím se, že to vydržela hlavní hrdinka, ale když by to na začátku vzdala, nebylo by zas o čem psát :-). Líbilo se mi, jak děj postupně gradoval a i když jsem tušila, jaké asi bude finále, tak mě kniha do sebe vtáhla a držela mě v napětí až do samého konce.
První dojmy
Charlie Lovett
Přiznám se, že moje první dojmy z Prvních dojmů nebyly nic moc. Po akčnějších a strašidelných příbězích, které jsem poslední dobou četla, mi kniha připadala z počátku trochu nudná. Po chvíli jsem se ale začetla - o něco víc mi seděl příběh ze současnosti, kde mě zaujala detektivní a romantická linka. Příběh Jane Austenové byl popsán jakoby v útržcích, tolik mě nebavil, ale dost mě inspiroval k tomu si od ní znovu přečíst Pýchu a předsudek a další díla.
Zloděj blesku
Rick Riordan
Parádní oddychovka, určená primárně pro mladší čtenáře, ale myslím si, že potěší i ty starší. Jak už tu někdo zmiňoval, taky jsem viděla určitou podobnost s Harrym Potterem, akorát se čtenáři nedostali s pomocí knihy do světa čar a kouzel, ale do světa mytologie. Líbila se mi akčnost děje, rychlost, s jakou se Percy Jackson dokázal dostat do průšvihu, ale v neposlední řadě i hlášky Percyho, viz. např. popis pachu nevlastního otce jako plesnivé česnekové pizzy, zabalené do trenek po tělocviku :D. Co dodat, těším se na další díly.
Přízraky domu Carrowů
Darcy Coates
(SPOILER) Uf, tohle teda bylo něco. Pro mě zatím nejstrašidelnější díl série domů od Darcy Coates. Nebo spíš nejstrašidelnější až do posledních pár stran. Ze začátku jsem si říkala, že mi dílo připomíná deset malých černoušků jak postupně všichni protagonisté příběhu mizeli, navíc v tomto díle nebyla žádná kočka, vynahradila to ale romantická linka příběhu. Konec byl typicky Darciovský a v tu chvíli, kdy začínali všichni ožívat, jsem z toho už nemohla. I tak mě ale příběh opět hodně bavil a těším se na další díly.
Podvrženec
Victor LaValle
K téhle knize jsem se dostala úplnou náhodou přes akci na jednom eshopu a rozhodně svého nákupu nelituji. V knize se dají nalézt prvky magického realismu, městské fantasy, mytologie a znepokojujícího thrilleru. Je to taková pohádka pro dospělé, dobrodružná cesta, výprava hlavních postav za štěstím, kde o zvraty v ději a v náhledu na postavy není nouze. Je tady i hezky vypíchnutá hrozba sociálních sítí - potvrdil se mi tady můj názor, že dávat hodně fotek svého dítěte na internet není úplně dobrý nápad..
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Za mě rozhodně plné hodnocení - miluju atmosféru, kterou Darcy Coates vytváří svými popisy, děj mě opět strhnul a oproti Craven Manor, který jsem četla od autorky jako první, mi celkový dojem nepokazil konec. Doufám, že i ostatní strašidelné domy budou stejně povedené.
Život po tobě
Jojo Moyes
Z této knihy jsem si odnesla dva hlavní postřehy - opravdu se netěším na projevy svého dítěte, až doroste do puberty a člověk pozná hodnotu věcí a vztahů nejvíc ve chvíli, kdy je ztrácí... Celkově je kniha napsána lehce, čte se dobře, ale musím říct, že mě bohužel "nepohltila", tudíž mi chvíli trvalo, než jsem ji dočetla. Oproti prvnímu dílu v sobě nemá tolik emocí a dojemnosti, nebyla to špatná kniha, ale také ve mě nezanechala silnější zážitek. Zvažuji, zda se pustit do posledního dílu, ale možná ano, abych se dozvěděla, jak to s Luisou dopadne :-).
Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
Toto bylo moje první setkání s Darcy Coates i se strašidelnými domy a musím říct, že mě začátek hodně navnadil. Ačkoliv kniha spadá do hororového žánru, jedná se spíš, jak už tu bylo mnohokrát řečeno, o pohádku pro dospělé s nádechem fantasy. Nicméně tajemná atmosféra zde byla vykreslena parádně a především ze začátku u mě proběhlo i mrazení v zádech. Závěr knihy mi bohužel celkové mínění trošku zhoršil, přišlo mi, že se děj ke konci poměrně táhl a zápletka se dost zkomplikovala. I přesto ale hodnotím knihu nadprůměrně a ráda si od autorky něco dalšího přečtu.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Přiznám se, že jsem neviděla film a když jsem si tuhle knížku vybrala ke čtení, tak jsem ani pořádně nevěděla, do čeho jdu. Ze začátku mi kniha hodně připomínala film Nedotknutelní - je to v podstatě podobná tématika, jen v Nedotknutelných šlo především o přátelství, zatímco tady to byla hlavně lovestory. Zhruba od poloviny knihy už jsem tušila, jak to dopadne a přišlo mi, že se děj až vleče. I proto mě samotnou překvapilo, jak mě očekávaný konec zasáhl. Jedná se rozhodně o jednu z nejemotivnějších knih, které jsem četla a jsem sama zvědavá na pokračování..
Úvod do neštěstí
Paul Watzlawick
Je to taková jednohubka (necelých 100 stran), u které se člověk může místy pobavit, ale hlavně zamyslet nad chováním svým, ale i lidí okolo. Hlavně systém "hry" mě zaujal a přivedl k tomu, že si od autora asi ještě něco přečtu :-).
Zlodějka knih
Markus Zusak
Tuhle knížku jsem začala číst díky databázi knih a jejímu hodnocení tady, i když knihy z druhé světové války rozhodně nevyhledávám. Byl to silný příběh a rychle mě vtáhnul do děje. Nicméně je v knize hodně utrpení a to se přeneslo i do mé četby. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem knihu přečetla, na stranu druhou, už bych se k ní asi nikdy nevrátila.
Království
Jo Nesbø
(SPOILER) Knížka se četla dobře, mám toho už od Nesba přečteného více a tahle se rozhodně řadí mezi ty dobré. Děj hladce plynul a alespoň já jsem si hlavního hrdinu Roye oblíbila, občas mi připomínal Dextera, že stejnojmenného seriálu. Bylo zajímavé, jak se postupně odkrývaly informace a člověk si utvořil, nebo i změnil názor na celý děj. Nicméně mi přišlo až neuvěřitelné, jak oběma bratrům všechno procházelo a některá úmrtí mi přišla až zbytečná. V několika úsecích jsem si říkala, jak je na ději znát, že příběh psal chlap a ne žena. Ačkoliv mě konec taky trochu zklamal, celkově hodnotím Království jako nadprůměrný román.