jana1874 komentáře u knih

Všichni si mysleli, že je blázen, když tvrdí, že vidí mrtvé. Nikdo jí nevěřil, dokud nespadla opona mezi světy živých a mrtvých a nic už tak nebylo jako dřív.

Úžasně vymýšlený příběh, postavy nejsou dokonalé, mají své chyby, dobré i špatné myšlenky a snaží se nějak vyrovnat se vším, co se děje a jít dál. Nechybí tu přátelství, okouzlení, láska, ale také se tu setkáte s nenávistí, zločiny, smrtí. Bylo tu spoustu detailů, které se mi moc líbily, jsou pro mě známé, a tím mi byl Woodhill ještě bližší.

Po dočtení jsem koukala na knihu a rozdýchávala, co se všechno stalo - hlavně v poslední 1/3 -, protože jsem něco takového nečekala. Rozcupovalo mě to. Útěchou mi pak bylo, že aspoň něco dobrého to přeci jen přineslo.

Přestože je to oddechovka, tak kniha v sobě ukrývá různá poselství, jako třeba vážit si věcí a lidí, které máme. Nebrat nic jako samozřejmost, protože se vše může kdykoliv změnit. Že nic není jen černé nebo bílé. A další. Rozhodně je tedy tady hodně věcí k zamyšlení.

Moc se mi líbí, že inspiraci pro příběh dostala autorka v Lednicko-valtickém areálu, a že se v tomto prostředí i příběh odehrával. Musím zmínit i tu krásnou obálku, kterou nakreslila Adela Stopka., protože je naprosto úžasná, ten zámek, postavy - během čtení jsem se na ní několikrát koukala a kochala se. Na skvělou mapu snad ani upozorňovat nemusím

Knihu určitě doporučuji

06.05.2024

3,5
 První díl se mi moc líbil, takže bylo jasné, že tenhle si nenechám ujít. Tady musím uznat, že trvalo trochu déle, než jsem se začetla, mohlo to být i tím, že jsem si hlavní postavy neoblíbila hned, ale až po nějaké chvíli. Také si myslím, že pár věcí mohlo být popsáno/řešeno hlouběji. 

 Přestože v něčem mi Jane a Alex úplně nesedli, tak musím ocenit postupnou změnu, která se s každým z nich udála. Ona potřebovala hlavně čas, aby si srovnala hodně věcí v hlavě a možná k tomu pomohl i nějaký odstup. A jemu scházel někdo, komu by mohl opravdu věřit, někoho, komu na něm bude záležet. Oba dva to měli těžké, i když každý jiným způsobem.

 Byla tu řešeno několik vážných témat.

Co bych ještě chtěla zmínit, tak je zpracování knihy - obálka, obrázky na některých stránkách, návod na origami - moc hezké.

02.05.2024

U detektivek nečtu moc anotace, takže nikdy nevím, co mě čeká a jsem tak překvapená stejně jako vyšetřovatelé a můžu říct, že tady se toho dělo hodně. Tým je přivolán k místu,kde malí chlapci objevili kosti, které byli několik let zahrabané. Nikdo se nepohřešuje, tak tým neví, kdo ta osoba je, ale po prozkoumání těla se na ně usměje štěstí v podobě jedné vzácné vady, díky které by mohli zjistit totožnost. Jenže problém vyvstává ve chvíli, kdy systém jedno jméno opravdu vyhodí. Josie tomu nemůže uvěřit, jelikož osobu s tímhle jménem zná a ví, že nemůže být mrtvá tolik let. Objeví se nové otázky a je na Josie a jejím týmu, aby nešli odpovědi.

V knize se chvílemi střídají dvě časové linky - současnost a minulost, kde trochu víc poznáváme Josiino dětství.

Tohle byla paráda. Skvěle napsáno, to napětí, v některých scénách jsem trnula a doufala, že se to nějak obrátí. Bylo tu odhaleno několik velkých věcí, a některé z nich budou určitě důležité pro další díly. Bylo tu teda hodně postav, i nějaké přezdívky, a musela jsem dávat opravdu dobrý pozor, jinak hrozilo, že se v tom ztratím, ale jinak úžasný příběh, a já už mám zaškrtnuté, že si musím obstarat další díl.

9 29.04.2024

Po více jak měsíci jsem se pustila do dalšího dílu série Briar U, která volně navazuje na Off-Campus.

Mužskou hlavní postavou tohoto dílu je Hunter, který se krátce objevil už v předchozí sérii, i v dílech této série a konečně se dočkal vlastního příběhu. Po tom, co jeho chování ovlivnilo rozhodující zápas v minulém roce se rozhodl, že složí slib celibátu, dokud neskončí letošní hokejová sezóna. Má pocit, že je to třeba, zvlášť když je teď nový kapitán týmu. 

Demi je dívka studující medicínu, která je v dlouholetém vztahu s klukem, se kterým věří, že je to navždy. Ona a Hunter se stanou parťáci na jeden úkol do hodiny psychologie. Díky společně strávenému času se z nich stávají přátelé, ale ze zmíněných důvodů nehrozí, že by z nich bylo něco víc, nebo ano?

Nemůžu si pomoct, ale autorka ty knihy s hokejisty prostě umí. Každý díl má skvělou dvojici – jistě některé se mi líbily víc, některé méně, ale ve finále nemohu říct, že bych se u některé vyloženě nudila či tak – a u téhle dvojice to není jinak. Líbí se mi, že do svých knih většinou zakomponuje i nějaké vážné téma. K tomu tu nechybí humor, škádlení (jak mezi hlavními postavami, tak i vedlejšími), chemie – prostě jsem zatím s knihou od ní nešlápla vedle.

Sem tam se tu objeví i hrdinové z minulých dílů, za což jsem moc ráda. A Hollis a Rupi? To je trhlá dvojka Maskot Pablo?

Prostě pokud hledáte romantiku, u které si odpočinete, pobavíte a zároveň tam najdete i nějaká vážnější témata, tak tohle je to pravé.

3 25.04.2024

,,Jediná jistota je smrt."

Začíná další rok v Ruinách. Tentokrát nás budou provázet dvě průvodkyně – Anna a Ema. Zatímco Emu byla možnost poznat už v předchozím díle, takže není třeba ji teď už moc představovat či popisovat. Tady řeší několik záležitostí, které se vyskytly v minulém roce a k tomu se objeví ještě něco navíc. Oproti Emě poznáme Annu víc až zde. Anna je tichá, nesmělá, a je také empatička, což není úplně schopnost, kterou by jí někdo měl závidět. Byly různé náznaky ohledně toho, co se jí stalo, i když celkový pohled na události se nám dostane až v tomto díle. Hodně toho zažila a zanechalo to na ní následky i několik desítek let po její smrti. Přestože se rozhodla, že je načase s tím něco udělat, začíná si zoufat, jelikož brzy začne propadat myšlence, že se to nikdy nespraví. A do toho se přihodí ještě něco, s čím se bude muset vypořádat. To mi bylo líto, co se jí stalo, ale postavila se k tomu statečně.

Na Annu jsem se těšila, bylo vidět, že své přátelé má ráda a opravdu se chce pohnout dál a já ji držela palce. Kdo tu také dostal víc prostoru, tak byl Lucien, což je zlatíčko. V prvním díle jsem si ho hodně oblíbila, a i u něj jsem tedy zvědavě čekala, co na něj autorka práskne.

Vím, že něco zmiňuji jen neurčitě, ale nerada bych prozradila až moc. Co můžu říct bez na rovinu je, že u tohohle dílu jsem se také vůbec nenudila. Obě linky vypravěček byly skvělé, různě se střídaly a mně bavily obě. Děj mě pohltil a měla jsem nutkání číst furt dál. Bylo tu toho tolik – romantika, napětí, nebezpečí, humor, několik zvratů a překvapení a tak dál.

,,Někdy nám ty nejobyčenější věcí nebo události změní život. A zanechají největší otisk v duši."

Za mě můžu doporučit

23.04.2024

4,5
,,Myslím si, že občas musí člověk padnout na dno, aby našel to, co hledá."

Prožijete jeden rok v Ruinách, kde žijí smrtky, které pokud zrovna nemusí sbírat duše zemřelých, tak prožívají své vlastní radosti a strasti. Nás zde provází Ema. Je smrtkou už nějaké to století, tak by se dalo říct, že už je na hodně věcí zvyklá, i když ji stále něco občas překvapí. Poznáváme s ní samotné Ruiny a jeho obyvatele, různá pravidla, které se Emě dařilo občas celkem dobře přehlížet a trochu upravit, tak jak se jí to hodilo, i když tentokrát ji to jedna situace trochu zatrhne a ona se díky tomu dostane do pozornosti členů jejich nejvyššího orgánu.

Ema je číslo, taková držka, která si nenechá nic líbit, je sarkastická, ironická a umí se ozvat, což se mi líbilo. Neumí moc projevovat emoce, což není vůbec dobré vzhledem k jejím schopnostem, které se najednou začínají rozvíjet. Zbožňuji její vztah s Erikem, jak se hašteří, ale když o něco jde, tak toho druhého brání a starají se o sebe.

,,Fascinující, jak ženy dokážou reagovat na zmínku o věku i po smrti."

Kniha plynula dobře, já jsem se skoro v každé kapitole něčím dost pobavila díky různým rozhovorům, hláškám, o které tu není nouze. Je to oddychová kniha na pobavení a musím říct, že tohle splnila skvěle. Je to dobře promyšlené – svět, řád a pravidla, ti co dohlížejí na jejich dodržování, různé schopnosti, postavy. Nechybí romantická linka, u které se mi líbil postupný vývoj, který by měl ještě pokračovat v dalším díle. Zajímalo by mě, jak se určí, z koho se stane smrtka a koho pošlou „dál“, to nevěděla ani Ema. Těším se, až vrhnu na Dvanáct měsíců, kde poznám některé ještě víc

19.04.2024

Minulý rok jsem byla na přednášce Nicoletty. Byla skvělá. Obdivuji, že se vydala na takovou cestu, muselo to vyžadovalo velkou kuráž.

Knihu jsem si koupila, že si ji přečtu, a po pár stránkách jsem ji odložila. Ne že by to bylo napsané nějak špatně, nudně či tak, naopak. Je to zajímavé. Ale díky tomu, že jsem byla na přednášce, tak v té přečtené části jsem většinu historek znala a nějak mě tam nic moc nepřekvapilo.

Kniha obsahuje zážitky z cest, myšlenky cestovatelky a krásné fotkou krajiny, kterou procházela

Cruz, tygří měnič, nenávidí lidi a má pro to velmi dobrý důvod. Po letech se naskytne příležitost pomstít se. Podle instrukcí čeká, až spatří svůj cíl, aby pomstu vykonal. Jenže když se cíl objeví, tak mu na tom něco nesedí a radši se rozhodne ujistit, že je to opravdu tak, jak mu bylo řečeno, než udělá něco, čeho by pak mohl litovat. Jody má pocit, že se upsala ďáblu, přestože k tomu měla dobrý důvod. Jediné co ji uklidňuje je, že to brzy skončí a ona se bude moct vrátit k tomu, co miluje. Jenže to si jen myslí, jelikož nečekaná střelba všechno změní…

Cruz je plný protikladů, zatímco Jody je optimistická, veselá, snaží se vidět věci pozitivně a na Cruze působí jako slunce, v její přítomnosti se dokáže uklidnit, uvolnit a sem tam se i usměje. Tihle dva měli neobvyklé první setkání, a stejně jako u ostatních i mezi nimi se skoro okamžitě projevila přitažlivost vůči tomu druhému. Zde se z naší původní pětice měničů vyskytuje hlavně Cruz a Silas, na které tím pádem zbývá zjistit, co se děje. Jak je to s informacemi, které dostal Cruz o cíli? Opravdu je všechno tak jak to vypadá?

Spolu s hrdiny jsem se snažila zjistit, co se stalo, kdo by mohl za vším stát. Tak nějak si stojím za tím, co jsem psala u přechozích dílů, je to oddychová série, kde ale není možné čekat nějak velké zvraty, i vzhledem k malému počtu stránek jakou kniha má, takže děj člověk může odhadnout, i když sem tam se nějaké to překvapení objeví, což je dobře. Mně se líbí ty popisy okolí, tady i Cruzovo obydlí, které bylo hezky promyšlené a to, že jejich zvířecí stránka se projevuje i v jejich povaze.

Další díl bude o Silasovi, o kterém bylo něco málo naznačeno, tak na něj jsem zvědavá. Doufám, že se postupně odhalí i pár odpovědí na některé otázky a tajemství, která se táhnout už od první dílu – kdo je majitel pozemku, jak se to vyřeší s Draxem,….

15.04.2024

Holderův příběh vyprávěný z jeho úhlu pohledu. Jak se k některým věcem stavěl on? Co prožíval? Proč se choval, tak jak se choval? To se zjistí tady.

Pro mě to byl rereading, tak jsem věděla, o co v knize jde, i když si umím představit, že ti, co ji čtou poprvé, tak dlouho tápou, protože většinu odpovědí dostanou až v poslední části knihy.

Jak už je u CoHo zvykem, tak některé části mě dostaly, vyšťavily, zničily. Prožívala jsem hodně věcí s hlavními hrdiny, kteří měli na sobě naloženou obrovskou zátěž a museli se s ní nějak popasovat dál. Naopak tu bylo pár částí, které mě ne přímo nudily, protože byly také důležité pro děj, ale byly trochu dlouhé.

Jinak za mě je lepší číst knihy Bez naděje a Ztracená naděje s nějakým časovým odstupem, jak jsou některé části stejné, pouze vyprávěné z jiného úhlu pohledu, tak čtenáře by nemuselo bavit číst něco tolik podobného dvakrát chvíli po sobě. Na druhou stranu obě knihy obsahují detaily, které některé věci ještě přiblíží, tak by byla škoda číst jen jednu a druhou vynechat

2 13.04.2024

4,5

Navazuje přesně tam, kde skončil první díl - s tím rozdílem, že se změnily hlavní postavy. Takže kdo nečetl Velké naděje, zvažte, zda budete číst dál tento text.

„Smrt je takový průvodce, kterého nikdo nechce a každý ho má."

Výbuch ve Whitestone otřásl všemi. Laura a Sierra jsou na místě jako první a Sierrou otřese, když zjistí, že jedním ze zraněných je Mitch. Pokud chce pomoct, tak se musí teď ovládnout a udržet si lékařskou profesionalitu, přestože s ní cloumají emoce. Oba dva si z incidentu odnesou jizvy na duši a Mitch i na těle. Při jistých případech si uvědomí, že to jimi otřáslo víc, než si mysleli. (Tohle všechno – dokonce víc – je odhaleno i v anotaci)

Byla možnost oba dva hlavní hrdiny trochu poznat už v předchozím díle. Sierra je velmi ambiciózní žena, která se chce stát skvělou doktorkou a nechce se u toho moc sbližovat, i když to se moc nedaří, jelikož se našlo pár jedinců, kterým se podařilo vloudit se jí do srdce. Mitch je veselý, pohodový absolvent, kterého Sierra okamžitě upoutá a on se na ni snaží zapůsobit, jak to jen jde. Ten se mi líbil, i přes ten malý přešlap týkající se Laury a Nashe. Mimochodem ti se tu objevují také, takže je možnost vidět i jak se daří jim. Líbí se mi zdejší kolektiv.

Kniha je psaná ve stejném duchu jako Velké naděje. Jsou tu okamžiky, které jsou velmi silné. Pro mě to zahrnovaly hlavně chvíle, které se týkaly jednoho pacienta.

V příběhu je vidět hodně, že jakákoliv chyba může mít hrozné následky, nutnost si za každé situaci zachovat chladnou hlavu, jak se kdo vyrovnává s nezdarem, . a plno dalšího.

A ten konec? Upřímně čekala jsem, že se něco stane, ale to, co se přihodilo? Tak to mě nenapadlo. Snad aspoň třetí díl nebude končit nějak podobně

1 11.04.2024

4,7
Ke mně se informace o vydání této knihy dostala o něco později, pořádně jsem ji zaregistrovala snad až v letošním roce. Netuším, kde jsem byla vloni, že jsem si ji nějak moc nevšimla. Ale i ta krátká doba stačila na to, abych viděla BUM, které kolem tohoto příběhu je a já sama začala být zvědavá, takže bylo jasné, že si ji přečtu a teď zkusím rozebrat svoje dojmy

Vzhledem k tomu, kolik je v dnešní době knih, tak už člověk asi těžko vymyslí něco, co tu ještě nebylo. Tady bylo několik chvil, kdy jsem si okamžitě vybavila jiné série, protože tam určitá podoba byla.

Na začátku je jak už to bývá u prvního dílu série víc popisu a snaha o seznámení se světem a postavami, tak chviličku trvalo, než se to rozjelo, dlouhé kapitoly tomu taky nepomohly . S tím by měl každý trochu počítat, když se do knihy pustí. Moc jsem se těšila, až se objeví i draci a když se tak pak stalo? Tak mě to chytlo ještě víc. Líbila se mi komunikace draka a jezdce, Violetina povaha, snaha se zlepšit, její rafinovanost se kterou si poradila s některými situacemi. To že ne všichni draci chtějí totéž a třeba se najde nějaký, který se dívá dál, než jen na fyzické schopnosti kadetů (možných budoucích jezdců) a ocení i něco jiného, kvůli čemu si ho třeba i vybere. Xaden se mi líbil od začátku kvůli spoustě věcem. Jedna postava mi tam hned neseděla a po dočtení ji nesnáším.... Líbily se mi vedlejší postavy jako Liam, Rhiannon, Mira,....

Naopak bylo v knize pár věcí, které mi úplně neseděly. Třeba Violet a to jak si poradila v prvních výzvách, to to bylo divné jen jednomu člověku? A nějaké další, ale nechci zmiňovat, abych něco nechtíc neprozradila.

Rozhodně autorka zanechala hodně otázek, na které čtenář snad dostane odpověď v dalším díle.

Nechybí tu akce, napětí, různé zvraty, romantická linka, přátelství, boje, smutek, ztráta,....

Stojí za ten BUM, který měla? To si nejsem jistá, i když se mi opravdu líbila. Stojí kniha za přečtení? Ano. Je to slibný začátek fantasy série? Rozhodně.

Jinak obálka a ořízka je opravdu krásná, jen pozor na papír, je celkem tenký.

1 08.04.2024

Po tom, co se přihodilo už nikdy nic nebude stejné. Rose ví, co musí udělat. Musí dodržet jeden slib a proto odchází ze školy a vydává se na cestu. Čas od času kontroluje Lissu, a po chvíli si začíná všímat, že se chová divně, ale nemůže přijít na to, co se děje. Zjistí to? Zvládne udělat to, kvůli čemu odjela?

V tomhle díle se objeví plno nových postav, které s dějem celkem hodně zamávají. Líbily se mi popisy Ruska, měla jsem pocit jako bych tam byla. Je tu hodně vidět, jak se všechno v Rose pere - její sny, naděje, přání, pocit zodpovědnosti a její povinnost,... a ona se musí rozhodnout, k čemu z toho se přikloní.

Co mě trochu zaráží je, že autorka má potřebu připomínat, co se stalo v předchozích dílech, znovu vysvětlovat některé poměry Morojů, jak vzniká Strigoj a tak. Vím, že je to asi bráno, že mezi vydáním jednotlivých dílů byl rozestup, ale připomínat některé věci i ve čtvrtém díle? Zbytečně se tím zaplnily počáteční stránky a děj se tak rozběhl až o něco déle.

07.04.2024

,,Každý z nás má své stavební pilíře v minulosti."

 Kniha na doporučení od přátel, a já se k ní konečně dostala. Také je to má první přečtená kniha, co má ořízku. 

 Cassie je slušná dívka ze známé rodiny, která brzy dokončí školu a je vybraná do literární soutěže, z čehož má velkou radost, protože napsat knihu byl její velký sen. Jakmile se ale setká v nakladatelství s Harrym, tak je velmi překvapená, protože jemu se její text nelíbí, a chce po ní, aby napsala nový. Harry s jeho piercingy a různými tetováními je známý na určitých místech jako Habibi. Ukáže Cassie temnější stránku světa a ona zjišťuje, že spousta věcí není tak, jak si do teď myslela.

 Jsem spokojená s chemií, která byla mezi hlavními hrdiny. Kniha je označena jako erotická, ale nepřišlo mi, že by toho zde bylo nějak moc, přestože nějaké lechtivé scény tu samozřejmě byly. Bylo fajn, že tu byla zmíněna i témata, o kterých se mluví hůř - drogy, alkoholismus, jisté onemocnění, se kterým jsem se zatím nesetkala tak často a které jsem tady vůbec nečekala. Bylo tu pár detailů, které mohly být víc rozpracované. Vcelku se mi líbila, ale přiznávám, že v tomhle žánru jsem četla už knihy, které se mi líbily víc.

04.04.2024

Tentokrát známe oba dva hlavní hrdiny. Hunter je pravý velký medvěd, který miluje odpočinek, dobré jídlo a taky už mnoho let je zamilovaný do jedné ženy. A tou je policistka Dawn Meliová, která se párkrát objevila v předchozích dílech. Oba kolem sebe už dlouho krouží, ale ani jeden se neodvážil udělat víc. A po tom, kdy Dawn zjistila, čím Hunter je, že je měňavec, neví, jak to má pobrat. Hunter má strach, že ji nadobro ztratil díky tomu.

Hunter je typický méďa, kterého si člověk musí oblíbit a Dawn je respekt budící policistka, které při pohledu na něj jihne srdce. Tihle dva se mi líbili. Odhalily se podrobnosti z minulosti obou dvou, a ne všechny byly příjemné, většina je do teď straší a oni se s tím nějak musí vyrovnat. Objeví se další kámen, který by ve špatných rukou mohl způsobit velké potíže a na obzoru se rýsuje nečekaný nepřítel.

Jsem ráda, že jsem téhle sérii dala šanci. Je to oddechová četba na jeden večer, ale to prostředí, jednoduchost děje má své kouzlo.

03.04.2024

4,8

Kniha z lékařského prostředí? Jakmile jsem se o knize dozvěděla, tak mi bylo jasné, že tu si určitě přečtu. Na seriály z tohohle prostředí nekoukám, ale knihy mám ráda. A ta obálka? Ta je nádherná.

Je to hodně povedený první díl série, měli jsme tu možnost udělat si obrázek i o vedlejších postavách, nejen o těch hlavních. Laura mi byla sympatická, obdivovala jsem ji, jak se dokázala postavit za sebe i za ostatní v prostředí, kde je krátce a před kolegy, které moc nezná. Nash, to je jiná. Přestože to nechtěl, tak se z něj stal školitel nových „bambini“. Má je vést, radit jim, zjistit, co v nich, ale sám se s nimi nechce nijak blíž zaplést, udržuje se odstup. Ale nepočítal s tím, že to mezi ním a Laurou začne skoro od začátku jiskřit, což se nehodí ani jednomu z nich. A jak to dopadne? Co všechno se jim postaví do cesty? Odhodlají se to risknout a být spolu? No, aby tohle jeden zjistil, tak si musí přečíst knihu.

Je tu několik momentů, které byly hodně silné a mě dostaly. Některé vedlejší postavy jsem si velmi oblíbila a doufám, že se dočkáme i jejich příběhu. Jediné malé mínus, co jsem tady měla, tak byl Nash a jeho rozmýšlení, váhání a z toho někdy vyplývající chování, i když jsem chápala, jaký k tomu má důvod, tak to trvalo dlouho, ale jinak to bylo skvělé.  

Tuhle sérii je třeba číst v pořadí, v jakém jdou díly za sebou. Je to i upozornění od samotné autorky. Přestože jednotlivé díly vypráví o jiných dvojicích, tak příběh na sebe navazuje. Já to nevěděla, a když vyšla informace o druhém dílu a já zahlédla anotaci, tak jsem si nechtíc prozradila hodně o konci tohoto dílu

3 31.03.2024

Knihu jsem měla doma už delší dobu, jednou jsem dělala objednávku a když mi chybělo pár korun do dopravy zdarma, tak jsem jen tak koukala, zda nezahlédnu ještě něco a do oka mi padla tahle kniha, na které mě zaujala obálka. Samozřejmě že jsem pak platila víc, než kdybych doplácela dopravu, ale platit dopravu nebo mít další knihu? No, snadné rozhodování, že? 

První část knihy mě moc nebavila. Celkem mi vadila hlavní hrdinka – její chování, opakující se myšlenky. Její matku měl někdo sprdnout už dávno, jak se chovala, co všechno si dovolila? To mi zvedalo mandle a měla jsem nervy. Čekala jsem, kdy se jí Lorin postaví a něco řekne, a nakonec jsem se naštěstí dočkala. Naopak Naana se mi od začátku líbila, ta byla skvělá. Kdo mě pak ještě hodně zajímal, tak byl Ben. Jeho minulost, která byla tajemná a někdy chování, které během chvilky dokázal změnit o 180 stupňů? Byla jsem zvědavá, co za tím vězí. Naštěstí druhá část příběhu byla o něco lepší. Už se tu toho dělo víc. Hrdinům jsem už uvěřila i jejich chování k tomu druhému, přitažlivost a tak. Také se v této části více věnovalo Benově práci pyrotechnika, což byla další věc, která mě na knize zaujala. 

Věřím, že si kniha najde spoustu nadšenců, a podle hodnocení na DK už i našla, jen já tentokrát jdu s hodnocením trochu proti proudu

28.03.2024

Příběh je vyprávěn třemi postavami - Emou, Tessou a Meggie. Ema a Tessa jsou smrtkami už déle, Meggie jen krátce. Její mentorkou se stane Ema, která ji má se vším seznámit. A já jsem tento nový svět poznávala spolu s ní. Oblíbila jsem si všechny tři, ani nemůžu říct, že by mě nějaký úhel pohledu bavil méně, líbily se mi všechny. A ty mužské postavy? Ty tvořily slušnou nálož testosteronu.

Je to originální prostředí, s takovým jsem se ještě nesetkala. Skvěle mi sedl autorčin styl psaní. Líbilo se mi, jak do příběhu byly vloženy různé pověsti a legendy, které sem skvěle zapadly. Nechybí zde romantika, milostné scény, nebezpečí, různá tajemství, magické schopnosti, ... Prostě je toho tady hafo a mě to zaujalo hned na začátku a do konce nepustilo.

Slyšela jsem, že tuhle sérii nemusíte číst popořadě a může se začít jakýmkoliv dílem. Upřímně si tím nejsem tak jistá, je tu celkem hodně postav a pochopit všechny jejich vazby, zapamatovat si různé pojmy nějakou chvilku zabralo. Možná že kdybych četla nejdřív předchozí díly, tak by to bylo trochu lepší, protože bych některé postavy už znala. Stejně tak jejich příběh, který tady u některých byl spíš jen lehce zmíněn.

Rozhodně se chystám si přečíst Jeden rok a Dvanáct měsíců. Pokud váháte, zda se do této série vrhnout, tak neváhejte a přečtěte si ji. Já se už teď těším, až se do Ruin vrátím.

Tahle kniha se zařadí mezi mých TOP za měsíc březen.

2 26.03.2024

Ivy se mi jako hrdinka moc líbila, byla správně praštěná, byla svá. Snažila se najít si vlastní cestu životem, přestože její rodiče jí to nechtěli dovolit, chtěli za ni o všem rozhodovat. Bylo hrozné, jak se k ní chovali. A Ryan? Byl taky moc fajn. Přestože zezačátku měl s určením své první práce problém, dělal všechno, co šlo, aby ji dělal na 100%. A pak začal dělat mnohem víc. Oba věděli, že spolu nemohou být, ale jejich city, které se projevily dřív, než zjistili, kdo ten druhý je, byly silnější. Jejich první setkání, chvíle, okamžiky - všechno bylo pěkné. A Jeff s Alexem ? Tak ti byli suproví.

Je tu náznak nebezpečí, odhalování nějakého toho tajemství, rozdíly mezi společenskými vrstvami. Byla to milá oddechovka, přesně to, co jsem po předchozích knihách potřebovala

1 24.03.2024

Ricci je génius a špičkový hacker, který vlastní dešifrovací program, který rozlouskne cokoliv. Ale zničehonic se mu změní život, když se najednou má starot o svého malého syna, kterého nezná, ale jehož matka zemřela. Jelikož o dětech nic neví, začne se shánět po chůvě. Natalie má zkušenosti s malými dětmi, a hned jakmile Ricci vidí její fotku v agentuře, chce, aby se o jeho syna starala ona. Nat tohle vyhovuje, má svůj důvod, proč chce pro něj pracovat a tím je pomsta za její rodinu,která zemřela a ona má za to, že to má na svědomí Ricci.

Na téhle sérii se mi líbí, jak jsou si všichni blízcí, bratři drží spolu, před světem jsou drsní a nemilosrdní, ale pro své milované by se rozkrájeli a případně jejich abuela je postrčí tím správným směrem. V tomhle díle víc vystupují i postavy z ostatních dílů než v předešlém.

Tady v určitou chvíli prostě víte, že nastane nějaký zlom, který změní ty krásné chvíle a vás to úplně dostane. Zlom, který víte, že musí někdy přijít kvůli důvodu, která přivedl Natalii k Riccimu. A opravdu to tak bylo, i když autorka si připravila něco, co způsobilo, že to bylo ještě horší, než bych hádala. Natalie mi bylo moc líto.

Bylo tu pár detailů, díky kterým jsem si nějaké části v knize musela vyhledat ještě jednou a přečíst znovu, abych si ověřila, že jsem to přečetla předtím dobře. Neseděly mi tam nějaké časové údaje. Jinak se příběh četl dobře a já se těším na závěrečný díl o Hectorovi. Krátkou ukázku k jeho příběhu bylo možné si přečíst na konci už tady.

23.03.2024

„Kate na svém putování po válkou zdevastované Evropě navštívila koncentrační tábory a plynové komory, které působily jako němí svědci těch největších hrůz, jaké dokázali způsobit lidé jiným lidem.“

Vybrala jsem si tuhle knihu, jejíž anotace mě hned upoutala, ale z knihy mám po přečtení smíšené pocity.

Příběh zmiňuje následky války, politiku té doby, rozdíly mezi společenskými vrstvami, jak někdo stále kladl důraz na původ. Hodně je tu řešena situace žen po válce. Když byl nedostatek mužů, jelikož museli bojovat, v Americe to byly ženy, které převzaly některé jejich práce, ale po skončení války se od nich očekávalo, že se všechny vdají a zas se vrátí do domácnosti, kde se budou starat jen o manžela a rodinu. To se ne všem líbilo. Držela jsem palce Kate, aby to nevzdala a snažila se bojovat o to, co chce v životě dělat. Příběh je vyprávěn z pohledu více postav, všichni mají odlišné situace a máme tak možnost se do nich vcítit a pochopit je.

Jedna z věcí, co jsem nečekala je, že se většinu knihy bude řešit právě situace žen po válce, tedy hlavně Kate a její snaze prosadit, že i žena může pracovat jako reportérka. Tím pádem obvinění Ricka z komunismu a snaha o jeho záchranu byla řešena jen na pár stránkách. Dále některé věty úplně nedávaly smysl, což mohlo být i překladem, ale kazilo to trochu požitek ze čtení

1 21.03.2024