jadunka komentáře u knih
Hodně dlouho jsem přemýšlela, kdo je vlastně cílová skupina této knížky. Nepřišla jsem na to, ale nevadí. I když mi přišly trochu na sílu tlačená jména různých reálných značek převedených do pohádkového světa, nakonec jsem si zvykla a knížku si užila.
Za mě osobně je to mezi Kingovými novějšími knihami jedna z těch lepších.
Skvělá knížka, jako ostatně všechny předchozí. Hodně oceňuji stránky se zajímavými fakty.
Zpočátku jsem se nemohla pořádně začíst, protože tam na mě bylo fakt moc postav, ale pak mě kniha vtáhla do děje a četlo se to samo. Ale ten samotný závěr knihy mě zase nebavil. Hodnotím to tedy jako takový průměr...
Ty knížky mě dojímají tak moc proto, že je to o obyčejných lidech a je tak hrozně jednoduché se v tom najít..
"Na dobrých a zlých lidech je složité, že jsou to většinou tytéž osoby."
Vždycky čekám, že se stane, to, co Backman zamýšlí, ale stejně mě to nakonec hrozně dostane. Krásná knížka. Jako všechny jeho ostatní.
Kdybych věděla, jak budou v druhé části důležitá jména z první části, tak bych asi dávala víc pozor. :) Úžasně propracovaná kniha.
Já to prostě nechápu. Fakt ne. Jak to ten Backman dělá, že takovou cynickou potvoru jako jsem já, která nikdy nebrečí ani u filmů, u kterých brečí každý, dokáže u všech svých knížek vždycky totálně rozložit a rozbulet? Ne, fakt to nechápu.
Dokonalost...
Sice je to kniha pro děti, ale čas od času by si i dospělí měli připomenout, že by se nikdo neměl vzdávat svých snů a že je fajn umět si přát přesně tak, jak to umí děti. A tahle kniha to připomene naprosto skvěle.
Styl, kterým byla kniha psaná, mě nebavil. Nemohla jsem se pořádně začíst, dost jsem se ztrácela v textu, který byl plný frází a slov, které se dnes už nepoužívají. Taky mi vadilo, že jsem z knihy nepochopila, o jak dlouhý časový úsek se jednalo. V době, kdy kniha vyšla, byla jistě přelomová a přínosná, ale v dnešní době si myslím, že jsou i jiné knihy, které stojí za přečtení víc, než tato.
Dvě hodiny promarněného života. Tak se cítím po přečtení této knížky... Styl, kterým Jiří Hájíček píše, je skvělý, slupla jsem to najednou. Za to dávám tu jednu hvězdičku. Ale ten příběh? Ten mi nedal vůbec nic. Pokud teda nepočítám znechucení Honzovým chováním.
Lepší načasování jsem si nemohla vybrat a aniž bych věděla, o čem kniha bude, začetla jsem se do ní ve chvíli, kdy světem proletěla aféra mezi Facebookem a Cambridge Analytica... O to děsivější a uvěřitelnější mi celý příběh přišel.
Je tady už mnoho komentářů, které knihu popsaly líp, než bych zvládla já. Neodpustím si však jednu větu, kterou jsem tady nikde nenašla. Kouzla prostě existují. :)
Budu se opakovat, jako u každé Backmanovy knihy, ale já ho miluju. Nikdo jiný mi nehraje víc na city a nedokáže mě rozesmát a zároveň totálně dojmout. Jeho syn má být na koho pyšný. :)
Ze začátku jsem se do čtení musela nutit, protože se to příšerně vleklo, ale od půlky knihy do konce jsem to zhltla na jeden zátah... Silný příběh úplně po všech stránkách.
Sex, chlast, zvracení a zase sex. A mezitím spousta vět, které mají hloubku a kvůli kterým Bukowskiho miluju.
"Dobro lze někdy najít uprostřed pekla."
Jsem typ čtenáře, který byl z toho konce nadšen. Pět hvězdiček. Bez debat.
Posledních sto stránek už bylo na můj vkus příliš překombinovaných. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se skončilo u první verze...
Asi musím zapátrat, jestli Danielka a moje rodička nejsou nějaká vzdálená rodina... :D
Vtipná knížka, která rozhodně stojí za přečtení. :)
Za srdce mě chytla nejvíce poslední povídka. Celou dobu jsem doufala přesně v takový závěr, takže jsem s ním prostě spokojená.