iz67
komentáře u knih
Dějiny ruské revoluce
Richard Pipes
Pakliže chcete vědět o bolsevicich vic nez jen to, ze jsou pakáž, tak tohle je ta kniha. Na to, kolik obsahuje informaci, je to vlastne utla knížka. Protoze je ohromne zajimava a skvele napsaná. Od popisu predrevolucniho a nasledne predrijnoveho Ruska, ktere nabidlo Leninovi a jeho bandě skvělé (a jedine možné) prostředí pro vykonání vsech svych fantasmagorií a hrůz, které jsou pak v cele knize nalezite popsany. Vcetne vlivu na mezivalecnou Evropu.
Tohle je naprosto povinná cetba.
Alternativa II
Mikoláš Chadima
Druhy Chadimuv dil se do 2/3 cte stejne dobre jako prvni. Je to zase unikatni vhled do osobni, kapelove, ale i cele historie skupiny lidi, ktera chtela a delala jinou kulturu nez jim bolsevik povolil. Posledni cast pro pametnika uz tak zajimava neni (listopad a svazky), krome pripradu Chadimova - to me zajimalo dost. Diky konci teto knihy si taky musim doplnit, co mi vlastne dal dil prvni. Chadima je slozita osobnost (citim tam komplex jedineho spravedliveho), prisna k sobe i ostatnim a to je hodne zabavne. Jeho rychle soudy jsou ale casto zalozeny hlavne na pocitech, ktere casto nemusi se skutecnosti uplne sedet. (Hodne legracni je napriklad jeho stanovisko, ze nevi o tom, ze by se Kocab zajimal v minulosti o Zappu, takze to znamena, ze se proste nezajimal, a basta [i kdyz zajimal urcite nejmene od r.80]). A velky problem mam s jeho (ne)schopnosti zobecnovat, resp. zobecnovat na zaklade velice dilci zkusenosti. At uz u lidi (udelals jednou neco spatne, tak jsi spatny), tak i u udalosti a historickych dějů. Kdyz vsak tohle clovek vede v patrnosti, tak je jeho opus stale unikatnim vhledem do mnoha let zivota skupiny unikatnich lidi.
Stručná historie času
Stephen W. Hawking (p)
Spouste veci jsem vubec nerozumel, ale je to ohromne zajimavy :)
Netopýr
Jo Nesbø
Muj druhý Nesbo. Hezký se to poslouchá (Čermák), ale je to takový průměr plný mírných nelogicnosti a sablonek.
Cesta
Pjér la Šé'z (p)
Je hodně zajímavé číst dnes tuhle knihu (2018) a vědět, že je ze začátku devadesátých let. A to je na ní to nejzajímavější. Že už v té době to Pjér měl takhle srovnaný.
Samota
Andrew Michael Hurley
Divná kniha. Docela čtivá, ale celkový pocit z ní jako z totálního blabolu. Asi by z toho byl dobrý scénář, ale jako knihu nedoporučuji
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Doporučuju každému, kdo si není schopen dát o Babisovi dvě a dvě dohromady. Je tam asi víc slov než potřeba, ale o vzniku a 'rozkvětu' Agrofertu určitě kniha dodá zajímavý obrázek.
Kniha smíchu a zapomnění
Milan Kundera
Předně: Kundera patří k mým oblíbeným spisovatelům. Ale tohle mi nějak nesedlo. V prvních povídkách, kde mluví hodně o své komunistické minulosti, tak tam to na mě působilo ne jako doznání, ale spíš jako výmluva. Jakože : Takhle se to prostě často děje (všem) a i když to nebylo dobré, tak je to vlastně normální. No a povídky z druhé části mi přišly spíš jak manýra než to, co se mi na jeho dalších věcech (hlavně z exilu) tak líbí.
A nebo ne manýra, ale příprava na to, aby objevovaná forma románu v dalších opusech už skutečně zazářila.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Naprosto zoufalá kniha, která mě ničím nevtáhla. Nezajímavý příběh, vztahy, které nás mají trápit tím, že nefungují, ale vůbec netrápí; rádoby šokující sdělení nakonec. A to nejhorší, autor to hrozně prožívá, ale bohužel beze mě.
Příběh inženýra lidských duší
Josef Škvorecký
Marně přemýšlím, který spisovatel popsal líp 2. polovinu 20.stol než Škvorecký. Nikdo. Zbabělci, Mirákl a Příběh inženýra je to nejlepší, co se dá o nás přečíst. Úžasná záležitost pro smích a pláč.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Výborný příběh a velice dobře popsaný komouš a jeho doba. Jako málokde v české literatuře, protože to není (možná) hlavním cílem.
Nejvyšší karta
Petra Hůlová
Nejvíc iritující tím, jak je to plné blábolu, který Hůlová chce vydávat za extrakt moudra. Nebo otravná manyra nadužívat přirovnání, o kterých nejdřív přemýšlíte, abyste u dalších jen přeskákali, protože už víte, že je to jen vata. Karikatura dneška skrz Juditu přepálená jako z Echa. A všechno vyvrcholí tak násilně hysterickou scénou... Sem tam něco probleskne. A ano, přiznávám se, že hlavní důvod si to přečíst, byl voyer ve mně, a proto se mi to, bez ohledu na to, co jsem napsal nahoře, četlo docela snadno. Takže bych se měl stydět i já.
Hypotéza štěstí
Jonathan Haidt
Četl jsem tuhle knihu až po mistrovské Morálce lidské mysli, kde si myslím Haidt popisuje svoje zkoumání plněji a celistvěji než v této knize. Proto tuto knížku vlastně chápu jako připravenou studii na zmiňovanou knihu druhou. Přesto opět skvělá věc, která čtenáři řekne hodně o tom jací jsme (jedinci, společnost,...)
Sběratel
John Fowles
Ničím to nepohorsi ani nenadchne. Jeden z JF slabších kousků. Vlastně se tam nestane nic, co by vás překvapilo. A tak by to snad být nemělo, ne?!
Muž bez tváře
Caimh McDonnell
Nelogická nudná a ukecaná slátanina, která se nehodí ani na pláž
Proč selhal liberalismus
Patrick J. Deneen
Docela otravná záležitost. Ne pro svoje myšlenky, ty jsou sice provokativní, ale to je v pořádku . Problém vidím v tom, že obsah by vydal na delší článek, ale knihu tohoto rozsahu neunese. Autor se k uzoufani opakuje, těžko drží strukturu. Tam, kde by měl argumentovat, prostě jen klade tvrzení za tvrzením (většinou to samé za. tím samým)! A po té, co na 150 stránkách opakuje 2 a 3 postulaty, vyvrcholí tryskem na posledních 10 víc než vágní vizí té správné alternativy, kterou vám k lepším zítřkům ale nepomůže.
Obyčejný život
Karel Čapek
Mam s tim konceptem docela problem. Pusobi to na mě dost strojene a samoucelne. Vadilo mi, ze se Capek nerozhodl, jestli je druhy hlas moralista ci 'ten sobecky'. Spousta tech moralit zastarala a ztratila svuj puvodni obsah. A uplne alergicky jsem byl u lamentovani nad 'zlymi" myslenkami. Je z toho dost neobjevne mudrovani o zname veci, ze kazdy z nas ma v sobe spoustu postav a zalezi na nem, kterou pouzije ci ktera ho ovladne - vedome ci nevedome.