Heri76
komentáře u knih
On
Elle Kennedy
Hm tak bylo to zajímavé. A nebylo to vůbec nudné. A mne zastihl ten příběh nepřipravenou. Láska mezi osobami stejného pohlaví, navíc muži. A velmi dobře vykreslen. Líbil se mi pohled ze strany obou protagonistů, který ukazoval, jak se na stejnou věc dívá Wes a jak Jamie. Příběh čtivý, dobře napsaný, kniha neměla žádná hluchá místa, četla se sama. Vznikající vztah mezi Jamiem a Ryanem byl obdobou vztahů mezi heterosexuálními páry, jen s problémy, které přináší homosexuální vztah. A přiznám se, že byť mám mezi svými přáteli i homosexuály, pohled na těžkosti, se kterými se musejí potýkat od tajení své sexuální orientace, až po odmítání rodiny, mi tato kniha ukázala některé věci v novém světě a seznámila mě s „problematikou“ LGBT vztahů o kousek více. Charaktery jak Ryana tak Jamieho se mi moc líbily a představa dvou hokejistů v jedné posteli mi vůbec nevadila. Naopak. Bylo zajímavé číst popis sexuálních scén, ostatně málokdo z nás se ocitl v posteli se dvěma muži, takže pro mě rozhodně něco nového a poučného
V knize se našlo i hodně vtipných scén, jako například mě šokovalo, že Jamie svůj vztah oznámil rodině prostřednictvím Facebooku, ale to jsem ještě neznala báječné Canningovi a reakce členů rodiny mě opravdu bavily. Vyrovnaly skóre Wesova homofobního otce a odcizené matky, jejichž odmítnutí nutí Wese automaticky předpokládat, že jeho homosexualitu nepřijme nikdo.
Čím víc o této knize přemýšlím, poté co jsem některé pasáže přečetla znovu a i podruhé mě dostaly, se kloním k vyššímu hodnocení, protože si myslím, že si knihu přečtu v budoucnosti ještě jednou a to mohu říct jen o málo knihách.
My
Elle Kennedy
Pokračování prvního dílu mne nezklamalo. Příběh se dál rozvíjel a přinášel nové problémy, které museli Jamie a Ryan řešit. Bohužel obvykle každý sám. Jamie najednou není pohodář. Zato Wes, který je hvězdou NHL a mohlo by mu to stoupnout do hlavy je skromný, hodný a tááák zamilovaný. Nedostatek komunikace mezi nimi jim nepomáhá, Jamieho trápí, že musí svůj vztah tajit a teprve, když se Jamie ocitne v ohrožení, se po krátkodobém zhoršení jejich situace konečně posune jejich vztah zase k lepším zítřkům. Autorky výborně popsaly problémy homosexuálního páru, pocity, obavy, frustrace, deprese. Velmi dobře umí vykreslit homofobní chování i s dopady, které má na psychiku člověka. Velmi mile mě autorky překvapily, když popsali vnímání Wesovy homosexuality u jeho hokejového teamu a to jak vysokoškolského, tak NHL v pozitivním smyslu a neuvěřitelně chápající rodinu Canningových (jejich reakce mě vskutku bavily). Blakea jsem měla chvílemi chuť zabít, ale nakonec jsem se přiklonila k tomu ho spíše milovat. Bavil mě, jeho drzost, jeho otravnost a vždy dokonale mizerné načasování, jeho hlášky, jeho fóbie z ovcí, jeho roztěkanost a jeho pozitivní pohled na svět, to že ho nic nerozhází a v neposlední řadě jeho dobrota. A okamžik slávy zelené košile/zelených košil mě hodně pobavil: „Za to může ta košile, co?“ Já to věděl. Udělala z tebe gaye,“. A chtěla bych vidět „Čivajlera.“ A taky sakra, pořád nevím: Vyspala se Jess s Blakem?
Čím víc o těchto dvou dílech přemýšlím, poté co jsem některé pasáže přečetla znovu a i podruhé mě dostaly, se kloním k vyššímu hodnocení, protože si myslím, že si knihu přečtu v budoucnosti ještě jednou a to mohu říct jen o málo knihách.
Magie mrtvých
Ilona Andrews
No tak jo, hned první kniha a jsem chycená. "Na čičiči" ? To jako fakt? Směju se ještě nyní. Kniha plná zábavy, sarkasmu a vtipných hlášek. Okořeněno netuctovým příběhem, který má spád i vývoj. Ani na chvíli jsem se nenudila a zhltla knihu jedním dechem. Tenhle příběh jiskří a přestože v něm není sex, sexualitou je nabitý. Alespoň já to tak vnímala a jdu si dopřát druhý díl.
Ukradený polibek
L. J. Shen
Tak nevím, tak vysoké hodnocení ostatních a mne ta kniha nenadchla. Hlavní hrdinka mi přišla značně nevyspělá, odpovídající svému věku….. nebo spíše 16. Angelo mi přišel jako padavka, na to že byl synem mafiánské rodiny, Wolf mi jako americký senátor přišel svým chováním totálně nereálný. Vykreslený jako klaďas, ale jeho činy mi takové nepřišly. Jediné, co mi přišlo celkem dobré je „dospívání“ Francescy, která se postupně mění z úplně hloupé slepičky do celkem slušné intrikářky, co si Wolfa obtočí kolem prstu a postupně z něj udělá závisláka na své osobě. No celkově pro mě max. tři hvězdy a to hodně přimhouřím oko. Času stráveného s touto knihou nelituju, ale kdybych ji nečetla, o nic jsem nepřišla.
Vicious: Divoká láska
L. J. Shen
Tak nevím, řekla jsem si, že nejdříve přečtu celou, dosud vydanou sérii a pak budu hodnotit. Vic je opravdu, ale opravdu pořádnej kretén, který mi polovinu knihy ležel v žaludku a dráždil a dráždil. Způsoboval mi „ pálení žáhy“ do takové míry, až jsem ho začala milovat. Jeho komplikovaná osobnost, to jak se choval k Emilii, čím prošel, ta černota a prázdnota jeho duše …. mistrně napsané. Opravdu jsem se snažila o shovívavý náhled a pochopení jeho psychologického rozpoložení, přesto jsem mu kolikrát v duchu řekla „ty kreténe“ a Millie zase „ty náno hloupá“. A že mi jako blbka v mnohém opravdu připadala. Nicméně, četlo se to fakt dobře, bavilo mě to a vůbec se nebudu bránit přečíst si knihu po nějaké době znovu a to mohu říct o málokteré knize. Líbil se mi pohled jeho i její. Tenhle styl psaní mi vyhovuje a mám ho ráda. Zejména pohled na stejnou situaci dvojím viděním. Je to oddechovka, na odreagování pro mě dobré. Ale jo vím, dobré!
Hněv
J. R. Ward (p)
Matyáš se vrací, protože dostal novou šanci. Proč ne, Mels Carmichael je pro něj dobrou polovičkou a musím říct, že Adrian mě svým činem překvapil. No bez něj by to ostatně byl asi trochu nudný díl, vzhledem k tomu, že se jedná o „erotický román“. Jak mi bylo líto Matyáše, teď je mi líto Ada. Nejen proto, že přišel o Eddieho, ale teď má navíc, díky svému skutku fyzické problémy.
Magie na vzestupu
Ilona Andrews
Jo, jo, jo. Opět hodně dobrý díl. Po předchozím jen o malilinko, malilinko slabším díle byl tenhle napínavý a nabitý napětím a magií od začátku do konce. Chvílemi jsem Currana nenáviděla a "padouch" Hugh mi byl i sympatický! To jako fakt? To jsem napsala? ANO!
Na scéně se objevují nové postavy, mraky nových postav, za zmínku stojí George, Eduardo, Lorelei a do děje se vrací Rafael, což mě potěšilo.
Teta Bé mé v tomto díle neopomenutelnou roli a získala si moje sympatie. Desandra mi pila krev až do chvíle, kdy se konečně projevila a musím přiznat, že překvapivě.
Derek je stálice, spolehlivý, sympatický a doufám, že v některém z dalších pokračování bude mít více prostoru se projevit.
Christopher. Ach ano, můj ubohý Christopher. Chcete vědět? Tak si tento díl přečtěte!
Magie zabíjí
Ilona Andrews
I pátý díl si nese vysokou úroveň. Nicméně pro mne malinko ztratil vzhledem k přiznanému vztahu mezi Pánem šelem a Kate. Ale chápu, že nebylo možné donekonečna natahovat to příjemně mrazivé oťukávání mezi Kate a Curranem.
Stejně jako předchozí, tento díl je také plný sarkasmu, ironie a vtipných hlášek. Bojový pudl??? No ano!
I nová linie se soukromou agenturou a novými společníky je zajímavá. Líbí se mi drobný prostor, který dali autoři v knize Andree.
A také, že magie nevyléčí vše a ani Kate se svým kolenem není není vůči obyčejným lidským nemocem imunní.
Nové postavy Ascanio a Barabáš mně taky hrozně baví. Na scéně se objevuje Roman a i ten mne začíná bavit a věřím, že dostane další šanci v pokračování.
Ač nemám Saimana ráda, tak scéna, kdy Kate láká Currana, ať se dívají na film slovy: „Je v něm úplně všechno. Akce, drama, komedie a ten nádherný hudební doprovod… a přitažlivý hlavní hrdina“, by bez něj nevznikla. Uchechtávala jsem se nahlas.
Kate je družka a choť a ze srdce to nenávidí a jak je tento fakt opakovaně v knize zmiňován a tím násoben je taky vtipné :-)
Magie spaluje
Ilona Andrews
Oddechové čtení. Pro mě nová závislost. Druhý díl se mi líbil stejně jako první. Napětí, legrace v podobě vtipných ironických hlášek a Kateiných myšlenek. A ano Curran se mi dostal pod kůži.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Hm motiv Krásky a zvířete prolnutý Princem a Večernicí, od všeho trochu a ještě hodně navrch. Na začátku jak s červené knihovny, ale druhá půlka pěkný kousek temna. Rozvinutý příběh, který mne nenudil od začátku do konce. A že byl konec hodně napínavý.
Jak se mi Tamlin a jeho způsob dvoření se Feyre v první půlce knihy líbil, pak v závěrečné fázi na mě působil tak nějak narušeně a zbaběle. Jakoby vše dostal zadarmo a bez větší námahy, jeho boj za něj vybojoval někdo jiný – Feyre. I když k němu asi nejsem nezaujatá, protože už vlastně předtím dokázal, že mu na Feyre záleží víc než na sobě samém.
Lucien je takový svatoušek a zdá se, že je takový opravdu a věřím, že bude Feyre opravdovým přítelem, i když jí asi nikdy nedá přednost před Tamlinem.
Postava Rhysanda, jeho chování a nastíněný charakter mě zároveň baví, dráždí a budí ve mně otázky, jestli je opravdu takový, jak se chová.
A dohoda, kterou s ním Feyre uzavřela, nechává tušit, že v dalších dílech se s tímhle okouzlujícím parchantem ještě setkám a že ne vše bude tak, jak se prvoplánově zdálo a moc se na to těším.
Probuzený milenec
J. R. Ward (p)
Plný počet si to nezaslouží, to rozhodně ne, to by musel být jinak literárně ztvárněný a propracovaný příběh, nicméně mě to neurazilo, vlastně mě to i bavilo a tenhle díl zatím řadím jako nejlepší od začátku série. Přibylo víc psychologie a celkem chválím propracované myšlenkové pochody značně narušeného Zsadista. Ostatně tenhle parchant má něco do sebe. Bella ho slušně doplňuje a ostatní z bratrstva taktéž. Phury nejspíše v některém z dalších dílu dostane také svoji hlavní roli a těším se, co pro něj autorka vymyslí. Zvrat Wellsie a Tohrmenta mne dost šokoval, takovou linii příběhu bych u tohoto žánru nečekala, nicméně neočekávané = dobré. Jsem zvědavá na samotný příběh Johna, i když se dá vzhledem k prvnímu dílu leccos tušit.
Šakal
J. R. Ward (p)
Protože pokračování Bratrstva a Odkazu je ještě hodně daleko, moc jsem se těšila na novou sérii. Hned jak přišla do prodeje, už jsem žhavila kreditku a objednávala, nemohla se dočkat. A nebyla jsem zklamaná, i když Bratrstvo to prostě není. Stejně jako ostatní knihy od Wardové jsem hltala každou stránku a četla do brzkých ranních hodin. Dějem mi to připomínalo příběh Ahmare a Durana ze Zajatce noci. Vězení, neprávem uvězněný vězeň, záchrana sestry/bratra…… Škoda. Nicméně přesto dávám slušné 4 hvězdičky, protože se mi to prostě líbilo a kniha mě nezklamala. Příběh odsejpal, neměl žádná hluchá místa a já neměla potřebu přeskakovat pasáže jako u některých knih Bratrstva. Líbila se mi už klasická „přehnaná“ ochrana ze strany Šakala vůči Nyx, méně už Nyxina nezodpovědnost. Hlavního záporáka jsem poznala velmi brzy, ale kdo je zraněný pretrans, kterým vše začíná, mi došlo až téměř na konci knihy. Opět chválím propojení na Bratrstvo, v tomto případě Rhage a Dariuse a úvod do příběhu zase poodhalil kousek historie Bratrstva. Co mi chybělo je to klasické „moje“, které se objevuje jen v sérii Bratrstva. A pořád ještě čekám, jak a zda-li vůbec autorka někde „proflákne“ skutečnou pravdu o vztahu postav Dariuse a wahlkera Johna. Já už chci sakra příběh Lassitera!!!!
Závist
J. R. Ward (p)
S Thomasem DelVecchio jsme se už setkali v jiné řadě knih autorky a tak musím přiznat, že výběr hlavního hrdiny mne potěšil. Byla jsem zvědavá, jestli na něj někde ještě narazím. Sophia Reilly jako policejní vyšetřovatelka, která se snaží být nestranná a nechá se svést svým vyšetřovaným? No, proč ne. Bratrstvu se to opět nevyrovná, nicméně mě tento příběh neurazil. Veckovi jsem fandila, a i když „vymítání“ bylo poněkud přehnané, fajn že příběh skončil, jak skončil. Devina je postě boží démonka a Jim bojuje, jak se dá. Ach Eddie a chudák Adrien.
Posedlost
J. R. Ward (p)
Cait Douglass, Gordon Benjamin a barový vyhazovač Duke, zajímavý trojúhelník. Nicméně tento příběh mě nebavil až tak, jak bych čekala.
Devina mi leze na nervy a zároveň mě baví. Musím se ale přiznat, že jsem některé pasáže s ní přelítla jen očima a nečetla do podrobností.
i když řadím mezi ty horší díly, zase to nebylo tak špatné. Jenomže se neubráním srovnání s Bratrstvem a v tom budou Padlí andělé vždy pokulhávat. I Odkaz černé dýky je o chlup lepší.
Magie krve
Ilona Andrews
Hmmmmm....tři přechozí díly dospěly ke zdárnému romantickému vývoji. A velmi dobře zpracovanému.
Opět mne nezklamal sarkastický humor s jakým je tento díl napsaný. Zápletka, napětí a očekávání. Kniha se čte jedním tahem velmi dobře. Nemá "hluché" pasáže.
Jen se teď trochu bojím, že další díly ztratí to "očekávání" a budou postrádat to špičkování mezi Curranem a Kate, které mne na všech čtyřech dílech tak bavilo a udržovala v napětí, jak se to mezi nimi bude vyvíjet dál.
Nicméně mne to neodradí od toho, abych se neprodleně pustila do dalšího dílu.
Magie útočí
Ilona Andrews
Tenhle díl se mi líbil moc. Nové postavy, další dobrodružství. Trochu víc romantiky a to je dobře, přesto to nekazí dějovou linku. Opět hodně vtipné hlášky, sarkasmus, ironie. Prostě příjemné čtení. Jen doufám, že to milostné "oťukávání" mezi hranicí nenávisti a lásky už bude mít v příštím díle nějaký zvrat. Nicméně "sexuální" podtext na mě velmi působí a celkově dobře pojatý příběh i zápletka mě láká k přečtení dalšího dílu. Nu což, nenechám se dlouho pobízet.
Štvanice
Patricia Briggs
Dočetla jsem sérii do pátého dílu a rozhodla jsem se napsat hodnocení až nyní. Alfu a Omegu jsem začala číst ihned po sérii Mercedes Thompson, vlkodlaků jsem evidentně ještě neměla dost. Zatímco poslední díl série o Mercedes „Kouřový démon“ mě vlastně zklamal, první díl o Anně a Charlesovi mne naopak nadchl. Setkat se s Charlesem, o kterém se Mercedes zmiňovala jen sporadicky a vždy ho vykreslila jako obávaného predátora, kterého se sama bála a sledovat jeho příběh a seznámení s Annou, s omegou, mě nesmírně bavilo. Rychlost, jakou oba byli vtaženi do vztahu svými vlky, mně nijak neodradil. Nemusí přeci všechny romantické vztahy začít pozvolným oťukáváním, naháněním, přešlapy a náznaky jako ve většině knih. Může to přeci být i jinak a na mě to fungovalo. Způsob, jakým autorka jejich vnitřní boje vykreslila, byl velmi čtivým a zábavným.
Stříbrná relikvie
Patricia Briggs
Další díl v sérii jsem přelouskala během chvilky. Velmi dobře se četl. A prohlásila bych ho za druhý nejlepší.
Líbí se mi, že Sam/Samuel dostal v knize větší a zároveň jinou roli než dosud. Měla jsem o něj po předchozích dílech strach a líbí se mi, jak se jeho příběh vyvinul. Přijde mi i zajímavý náhled na vlkodlaky - vlk vs. člověk v jednom a zároveň každý sám za sebe. Oproti jiným autorům trochu jiné ztvárnění.
V knize se objevují nové osoby jak kladné, tak záporné. A stejně jako u předchozích dílů se Mercedes zaplétá se zlem, tentokrát místo upírů jsou to fae, aniž by věděla jak :-)
V tomto díle mi chyběl Stefan, ale věřím, že se zase vrátí - lepší než dřív.
Autorka umí mistrně zvládnout popisy pocitů postav, jejich obav, strachů, radostí, všech emocí.
No těším se na další díl.
Zkřížené hnáty
Patricia Briggs
Opět je velmi dobře zvládnutý napínavý příběh, které drží čtenářovu pozornost. Opět se Mercedes dostala do křížku se zlem a ani pořádně neví jak. A zase se jí díky pomoci přátel, díky své empatii k lidským i nelidským bytostem a s odvahou podařilo dostat z té šlamastiky. Opět mám pocit že tento příběh není 100% uzavřený a Mercy se s nějakou podoby zla z toho příběhu ještě setká.
Na scénu se vrací Stefan a je ještě více okouzlující než dříve, i přestože jsem celou dobu nevěděla, zda mu věřit nebo ne.
Minulé knize jsem dala 6 hvězdiček, ale tady musím pocitově jednu ubrat. Mercy se konečně rozhodla pro jednoho muže, gradace jejich milostného vztahu mě sice potěšila, ale intimní vyvrcholení mě zklamalo. Jak moc jsem se těšila na tento okamžik, tak zde mě autorka neuchvátila. Nějak jsem čekala víc. Více než jen náznaky.
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Tak tohle byla jízda. Začátek trochu pozvolný, nicméně od chvíle, kdy Feyre zavítala poprvé na Rhysandův dvůr se to rozjelo a úspěšně směrovalo k očekávanému. Celý příběh je ale prodchnutý i spoustou neočekávaného a opravu musím autorce nechat, že umí velmi dobře ucelit příběh, který se rozvinul již v prvním díle. Je to promyšlené a má to říz. Knihu jsem zhltla během velmi krátké doby a bavila jsem se od začátku do konce. Tento díl byl opravdu dechberoucí a zaslouží si ode mě plný počet hvězd.
Po Feyřině návratu na Jarní dvůr se Tamlin stává ještě více majetnickým a svým chováním Feyre dusí, místo, aby se jí věnoval, naslouchal jejím přáním, chová se k ní jako k porcelánové panence a vůbec nevidí nebo nechce vidět, jak Feyre ubližuje. Byla uvězněná Pod Horou a je stále uvězněná v Tamlinově domě a společnosti. Pro něj to bylo snazší, žil volně na Jarním dvoře a Pod Horou mu nikdo „neubližoval“. Nechce chápat, jaké ty tři měsíce pod Horou pro Feyre byly, kolik si vytrpěla a co všechno na ní Amaranthino chování zanechalo. Zatímco Rhysand, který většinu posledních 49 let strávil Pod Horou v područí Amaranthy a musí se vypořádávat se svými nočními můrami a vzpomínkami má pro Feyre a její pocity pochopení. Na rozdíl od Tamlina je jí oporou a nepřehlíží jí. Dává jí volnost, kterou tolik potřebuje a bere ji jako sobě rovnou. A Tamlin si nasadil veš do kožichu. Jsem zvědavá, jak moc ho to bude svrbět.
Miluju Rhyse a zbožnuji Azriela a Chassiana a líbí se mi Mor i Amren. A nejvíc mi na nervy leze Ianthe, kam se na ní hrabě Nesta se svým věčně naštvaným výrazem. A líbí se mi i Tarquin z letního dvora, tak doufám, že jeho krvavé rubíny nebudou myšleny tak vážně, jako v čase jejich doručení. Tenhle díl už nemá s Kráskou a zvířetem nic společného a sakra na mě udělal dojem. A znovu: Miluji Rhyse a dala bych víc než 6 hvězd.