Henriette komentáře u knih
Jeden z mých nejoblíbenějších Poirotů. Dá se číst pořád dokola...
Zcela jiné, než to, co běžně čtu. Velmi dramatické, neromantické a poutavé. Nádherný román!
Říkám si, kdy naposledy jsem hodinu po dočtení seděla a přemýšlela nad dějem? Kdy jsem si přehrávala v hlavě jednotlivé události? Kdy jsem se nad knihou hlasitě zasmála a kdy si nad ní upřímně poplakala? Nyní ano! Opravdu krásný příběh, ve kterém se střídá až snová romantika s velmi drsnou realitou. A k tomu ta rozkošná čokoláda... Nádherná kniha, která mě hluboce zasáhla a ke které se ještě určitě v budoucnu vrátím.
Kate nezklamala a opět dokázala, že umí napsat krásný poutavý román, kterým se prolíná několik časových období a několik lidských životů. Opět sledujeme životní příběh několika žen, které jsou spjaté pokravním poutem, či ńenadálou životní situací. Ač se od počátku zdá, že je naprosto jasné, proč se udály některé situace, autorka dokázala, že je mistrem klamu. Opět si šokující odhalení ponechala až na samý konec příběhu. Hvězdička dolů je za místy nudné pasáže a za to, že onen šok nebyl tak dokonalý, jako v Domu u jezera.
Velmi vydařená detektivka s místy až příliš zašmodrchanou a bohužel také trochu nezáživnou zápletkou. Neustále omílané různé varianty téhož případu mě časem začaly nudit, stejně jako důraz kladený na malé šedé buňky... zkrátka všeho moc škodí. Fakt je, že Agatha Christie by zvládla podobný příběh na menším počtu stran a s větší gradací. Jako první pokus o návrat slavného detektiva se mi však knížka líbila. Poirot byl trochu víc televizní, než knižní, ale celkově charakter, myšlení i mluvu autorka vystihla na výbornou.
Velmi napínavé, pěkné, ovšem v některých situacích předvídatelné...
pěkná knížka která sice nijak extra nevyděsí, ani nenapíná, ale je to příjemná rychlá víkendovka.
Nejsem povídkový typ, ale je pravda, že tato autorka dokáže zaujmou i v krátkých a celkem předvídatelných příbězích.
Naprosto dokonalá knížka. Nejlepší od Watersové a možná i nejlepší z těch, co jsem kdy četla. Dokonalá harmonie rozpadajícího se sídla, upadající šlechtické rodiny, kde jeden člen po druhém pomalu propadají šílenství a nevysvětlitelné duchařské záhady. Vše vyprávěno venkovským, trochu vlezlým doktorem. Duchařina však nepřechází v nevkusný "americký" horor, nýbrž je velmi seriózně dávkována, čtenáře mrazí a udržuje v napětí až do poslední řádky.
Velmi prijemne pocteni o Anne Boleynove napsane z pohledu jeji pritelkyne a sluzebnice. Pribeh sleduje krome Anny predevsim zivot vypravecky Meg. Je to oziveni pribehu ktery je jiz trochu okoukan a prinasi novy pohled na situaci krale Jindricha a jeho poddanych.
První velké zklamání od Iny Lorentz a doufám, že poslední. Začátek sliboval skvělou napínavou knihu ve stylu Kočovné nevěstky. Brzy se však děj zvrhl v nelogickou snůšku italských jmen a neskutečně zamotané politiky. Přestože situaci středověké Itálie trochu znám a hodně jmen mi nebylo neznámých, nebyla jsem schopna se v ději orientovat. A nepomohl tomu ani seznam postav na počátku knihy. Zkrátka nedalo se oriantovat v tom, na čí straně kdo stojí a kdo ke komu přeběhl. Až téměř posledních 50 stran začalo být zase trochu zajímavých. Celkem však byl děj značně chudý, komplikovaný jen nelogickými politickými machinacemi.
Knížka mě bavila od začátku, i když je pravda, že jsem čekala trochu více napětí a zajímavější rozuzlení. Hlavního podezřelého jsem měla již po pár desítkách stránek a tipla jsem si dobře. Byla to má první knížka od autorky a rozhodně ne poslední. Četla se velmi dobře a tak se těším, až si dokoupím ty předchozí.
Nepřestávám žasnout nad schopností této autorky proměnit skutečné historické události v poutavý román. S každou další knihou ji zbožnuji víc a víc. O Eleonoře Akvitánské jsem četla již několik románů, ale Alison Weirová opět dokázala, že je number one! Vylíčila bouřlivý manželský život Eleonory a Jindřicha s tak neuvěřitelným citem, že na vás ze stránek doslova tryskají emoce.
Kniha sice neměla tak napínavý děj a rychlý spád jako první díl, ale i tak se mi moc líbila.
Trochu jsem se čtením váhala, vzhledem ke komentářům ostatních čtenářů, ale zcela zbytečně. Knížka je nabitá událostmi, inteligentním humorem, ironií osudu a člověk se ani chvilku nenudí. Po dlouhé době knížka, která mě opravdu bavila.
Milé čtení o středověkých obyvatelích Brna. Z dosud vydaných knížek ze série se mi nejvíce líbily "Nevěstky", kde byl tak trochu detektviní příběh. Na "Židovkách" mi vadil nedostatek napětí. Když se stal nějaký zločit, byl hned vyřešen. Ale jinak velmi pěkně napsané, příjemné letní čtení.
Pro mě příliš nevyvážený text. 150 stránek s popisem boje, který není až tak podstatný, střídá půl stránky mohučské korunovace. Proč? U Vratislava je právě ta korunovace nejpodstatnější a nejdůležitější okamžit v životě, tak proč jsou upřednostnění neznámí pěšáci a jejich počet více, než první český král??? Škoda, kdyby autor některé epizody úplně vypustil a více se věnoval jiným, byla by knížka skvělá. To je ale jeho problém i u Epopeje....