havranice komentáře u knih

Knihu jsem koupila po pročtení recenzí pro 4 letou dceru. Je přečtená za 20 min - takže to fakt není nadlouho. Dceři se líbila, ale je už na ni velká. Ideálně bych tuto knihu viděla pro věkovou kategorii 2 až 3 roky - tam tato kniha zazáří. Je fakt interaktivní, kniha se dětí ptá na různé věci, vtáhne je, něco naučí. Příběh je jednoduchoučký. Opravdu krásné ilustrace.

2 22.05.2018

Kniha obsahuje 21 bajek, text u každé je dlouhý na necelou stránku A5. U všech našich 3 dětí jsou tyto bajky oblíbené. Naposledy, když jsem je četla, tak se zaujetím poslouchaly všechny naše tři děti (10,6,4) - asi polovina bajek byla už i s pointou plně nebo téměř plně pochopitelná i pro 4 letou dceru, u zbytku chápala příběh, ale pointu jen částečně či po větším dovysvětlení. Bajky jsou velmi dobře zformulované a pochopitelné, je to dobrý výběr, mají fakt dobré a užitečné pointy, které z příběhu dobře a srozumitelně vyplynou. Každá bajka doplněná pěkným obrázkem. Děti chtěly mnohé bajky znova a znova. Opravdu mohu vřele doporučit.

1 21.05.2018

Na netu jsem se dívala na všechny ukázky v knize, které jsem našla a bylo jich tam dost, líbilo se mi to, ale "naživo"je to teda ještě mnohem lepší - na netu jsem si totiž nevšimla, že jsou tam u obrázků larev, brouků, ptáků, motýlů, bylin atd.čísla a vše je v popiscích dole pojmenováno, takže vzdělávací hodnota knihy fakt velká, více, než se mi zdálo z netu. Malá to teprve dostane, takže ještě nevím, jak na knihu bude reagovat dítě, ale mně připadá kniha fakt dobrá. Update: Čtyřletá dcera nadšená, umí v knize vše pojmenovat, chce se k ní často vracet, hodně se z ní naučila.

1 07.02.2018

Dcera (10let) touží po rybičkách, chtěla nastudovat, co je k tomu tedy vše třeba. Kniha mi k tomuto účelu přijde ideální, připadá mi, že seznamuje začátečníka asi opravdu se vším podstatným, není obsáhlá, ale vše hlavní asi fakt říká. Dcera to studuje a povídá nám o tom, je to napsané poměrně srozumitelně. Kniha pro nás plní přesně ten účel, ke kterému jsme ji pořídili.

1 07.02.2018

Asi bych knihu hodnotila výš, kdybych neměla srovnání s v něčem podobnou knihou od české autorky - Hravouka. Co tedy knize vytýkám? Je tam třeba stránka o motýlech, ale nejsou tam žádní reální, na kterých by se mohlo dítě naučit, jak vypadá třeba otakárek fenyklový, ale jsou tam prostě různobarevně namalovaní zcela neurčití, v realitě neexistující, motýli. Stránka o broucích - nakresleno spousta brouků, ale žádný popis k nim, tedy se nedozvíte, pokud se v broucích sami nevyznáte, co to je. Housenky a mnohonožky - prostě nakresleny různobarevné, v realitě neodpovídající povětšinou žádným skutečně existujícím a jestli ano, nejsou tam žádné popisky, takže ze stránky plné mnohonožek se vlastně dozvíte asi jednu obecnou větu o nich. Textu velmi málo, sem tam docela podařená vypíchnutá informace ( třebaže šneci dolními tykadly čichají, horními vidí), ale někdy je i to slabší. Někdy pěkné obrázky, kde je skvěle vidět, jak hmyz stavbou těla napodobuje větvičku či list - to je docela pěkné. Asi bych ale znova nekoupila. Ale malá to teprve dostane, takže ještě nevím, jak na knihu bude reagovat dítě, možná že se kniha přes mnou vnímané nedostatky nakonec osvědčí. Update: Poté, co dcera knihu dostala (ke 4. narozeninám) ji hodnotím ještě níže, na její otázky " a jak se jmenuje tenhle brouček", " a jak se jmenuje tenhle motýlek", nebylo co odpovídat, protože tam prostě nejsou namalované v realitě existující druhy. Hodnotných informací málo, kniha za chvilku přečtená, nebyl zcela žádný důvod se k ní vracet. Mohu srovnat s knihou Hravouka - velké nadšení dcery mnoho večerů a dcera se z toho naučila poznat spoustu brouků, ptáků, květin........a zahořela zájmem o podobné knihy.

5 07.02.2018

Kniha mi připadá opravdu dost slabá z více důvodů. Já se ke knize dostala až jako dospělá při předčítání čerstvě šestiletému synovi. Četli jsme nejdřív první díl - tam zpočátku super, podněcovalo to hodně fantazii, pak to ale postupně bylo velmi repetitivní, ploché, přeplácané, ke konci už dojem, že je to prostě vlastně kravina. Druhý díl už byl jenom takový, strašná splácanina všeho možného, ale úplně ploché, velmi placaté dialogy působící dojmem, že je vymýšlelo desetileté dítě. Nulová psychologie postav. Nevím, jestli je to špatným překladem, ale kniha mi přišla i stylisticky opravdu velmi podprůměrná. Většina vět byly jednoduché krátké věty, souvětí jsem měla dojem, že je tam málokdy, ale na druhou stranu obsahovaly věty hodně významově málo známých slov, které se tam vůbec nehodily a působily divně. Synovi se první díl líbil, chtěla jsem mu udělat radost a koupila druhý díl (byť já se na něj moc netěšila), těšil se na něj, ale vlastně se hodně v příběhu ztrácel, a po dočtení kapitoly mi často nebyl schopen převyprávět její obsah, čemuž jsem se vůbec nedivila, protože mně se ten text a příběh v něm také špatně vnímal. Čteme jinak často knihy určené starším dětem a syn je chápe úplně v pohodě. V knize je spousta situací taková, že je může pochopit až mnohem starší dítě, přitom je ale v jiné poloze zas kniha vlastně docela primitivní, a tato nevyrovnanost mi dost vadila. Četla jsem to nerada, jsem šťastná, že to mám za sebou. Celou dobu jsem měla dojem, jakoby knihu sepsalo tak dvanáctileté dítě, které vrší nápad za nápadem, aby tam toho bylo co nejvíc, ale je to amatérské a stylisticky nevyzrálé. Dvě hvězdičky za to, že tu ideu kouzelného stromu, na němž každou chvíli nahoře přistane nějaká nová země, si děti oblíbily a podnítilo to v nich fantazii. Vysoké hodnocení knihy mě opravdu překvapuje.

1 22.01.2018

Četli jsme to synovi hned po přečtení prvního dílu Neználka, syn byl nadšený, že existuje pokračování. Synovi v době četby bylo skoro 6 let a věkově to sedlo, i když druhý díl Neználka bude jistě zajímavý pro děti až tak do 9 let. Druhý díl je hlubší než první, v příbězích jsou hlubší emoce, zápletky, hlubší psychologie. Je tam více morálních poučení a přesahu, což se mi líbilo. Velmi pěkný je začátek - Neználek, aby mohl mít kouzelnou hůlku, musí nezištně udělat 3 dobré skutky, ale nesmí to být právě kvůli té hůlce - je to podobný princip jako u Ivánka v Mrazíkovi a je to tu moc pěkně zpracované. Pak také když Neználek promění jednoho chlapečka v osla, je moc pěkně popsáno, jak ho trápí svědomí, a jak to svědomí nejde přehlušit a zatlačit, ale hlásí se různými způsoby o slovo. Míst s takovýmto morálním přesahem je tam více a je to tam pěkně literárně zpracováno pro danou věkovou kategorii dětí. To na knize velmi oceňuji. I ve druhém díle pokračuje jakoby linie "verneovka pro nejmenší" , s popisem různých vynálezů, tady ale dané mechanismy a jejich popisy byly mimo možnost úplného pochopení takto malými dětmi, ale to nemusí vadit. Na čtení před spaním už na mě ty kapitoly byly trochu delší než vnímám jako optimum - většina trvala 20 minut. Příběhy mi stejně jako v prvním díle přišly malinko rozvláčnější než mi bylo milé a místy mě to trochu dráždilo. Skryté komunistické ideologie je tam už více než v prvním díle (tam já ji nevnímala asi v ničem), ale je to "čitelné" jen pro dospělého, pro dítě to podle mě vůbec není v té poloze, že by ho to pro tu ideologii nějak vychovávalo. Prostě ve Slunečním městě se "buduje a vyvíjí a pracuje", což není nic specificky komunistického ani špatného, ale dospělý člověk v tom ty minulé časy ucítí. Nejvíc komunistické mi přišlo to, že lidé tam pracuji zdarma a každý si vše bere v obchodech také zdarma a spořádaně dle svých potřeb - to fakt je utopie - pokud by s tím někdo měl problém, může to dětem okomentovat a vysvětlit, že takhle to může být v pohádkách, ale v realitě by to nikdy nefungovalo. Ale není to tam pořád nějak omíláno, není to podle mě to, co dětem utkví. Pak tam jsou příběhy, které asi mají být kritikou západní kultury a umění - větroplaši místo krásné harmonické hudby dělají hudbu co nejhroznější a celé umění je jen o tom, aby to bylo co nejošklivější, nejdekadentnější a nejvíc šokující. Mně ale tohle přišlo jako skvělá kritika v dnešní době "moderního umění" - které je přesně takové a já se v tom případě s tou kritikou, kterou zde předkládá Neználkova kniha, plně ztotožňuji. Kniha se mi celkově líbila, synovi také, k tomu, aby to ale byla úplně srdeční záležitost, něco chybělo. Nicméně celkově doporučuji.

4 15.12.2017

Neználka jsem četla před nějakou dobou svému synovi (když mu bylo 5 let) a nyní jsem ji předčítala šestileté dceři a syn, kterému je nyní 8 si to také rád znovu celé poslechl. Věkově to zcela sedlo. Příběh je pěkný, malebný, dětsky vtipný, klučičí a holčičí zároveň, objevují se v něm různorodé charaktery, které jsou pěkně vykresleny.Bylo to někdy i poučné ohledně techniky či fyzikálních zákonů - dělá to místy dojem takové verneovky pro nejmenší. Příjemná byla délka kapitol - byly všechny přibližně stejně dlouhé a přečetla jsem je za cca 10 až 15 min., což je na večerní čtení ideální délka. Líbilo se mi, jak je kniha pěkně genderově stereotypní - a to způsobem zcela vhodným pro daný věk. V záplavě absurdních moderních ideologií je myslím dobré, když děti mohou vnímat, že holky jsou holky a kluci jsou kluci, že mezi nimi prostě jsou nějaké rozdíly, a že jeden doplňuje druhého. Komunistickou ideologii jsem v prvním díle v ničem nezaznamenala. Celkově určitě mohu knihu doporučit. Pro věk 6-7 let je to naprosto vynikající dětská kniha.

4 27.11.2017

Opravdu super, hluboké, poctivé, je to inspirativní sonda do knihy Job. Přináší vhled do problematiky zla a utrpení v našich životech. Opravdu to stojí za přečtení.

2 21.10.2017

Knihu jsem četla až jako dospělá a líbila se mi moc. Je to velmi kvalitně napsaná fantasy- jak jazykově, tak strukturou příběhu a myšlenkově. Pokud jste viděli jen onen známý film - tak zfilmována je jen polovina knihy, druhá polovina je ovšem neméně zajímavá, i když jiná. Jediné slabší místo pro mě byl v knize právě začátek té druhé půlky, kdy mě Bastienovo putování ve Fantázii chvíli nebavilo, ale to byly snad jen tři kapitoly a pak už to zase bylo super. V knize je mnoho pravdivých principů ohledně toho, jak lidé reagují na svá vnitřní zranění - např.když je někdo často v dětství outsiderem a navíc mu chybí láska a zájem rodičů, tak pak nemusí zvládnout touhu být slavný a mocný a může mít nakročeno k tomu stát se ne zrovna dobrým člověkem - a zastavit ho třeba může to, když ho někdo mateřskou láskou dosytí - pak mu může dojít, že to hledání slávy a moci byla jen slepá cesta, která v jeho srdci měla vykompenzovat deficity, které může opravdově zahojit jen něco docela jiného. A pokud se takové uzdravení a pochopení udá, tak ten člověk může pomoct k uzdravení i dalším. Je to podle mě o zrání osobnosti - o cestách k tomu zrání, které leckdy nemusí být přímé, ale hodně klikaté, nakonec se ale v knize poskládají ve srozumitelný Bastianův přerod. Tak třeba i o tomhle tato kniha je, kromě toho, že je to také super fantasy dobrodružný příběh....Je to podle mě z hlediska myšlenek, hutnosti a hloubky příběhu mnohem vyšší level než třeba Hobbit, který je také o putování a vypořádávání se s tím, co se na cestě objeví. Knihu jsem četla také proto, abych ji znala dříve, než ji dám svým dětem. Po jejím přečtení mi přišlo, že pro mou 9ti letou dceru to přeci jen ještě není. Určitě by si to užila a rozuměla by tomu dostatečně na to, aby to četla ráda, ale přijde mi, že mnoho rovin by jí v tomto věku ještě uteklo, a to by byla škoda. Vidím to tak nejdřív na 11 let.

11 26.09.2017

Naprosto fantastická kniha, četla jsem ji jako dospělá - chtěla jsem ji přečíst dřív, než ji dám dceři, abych věděla, o čem je. I pro mě jako dospělou to byla v podstatě zcela plnohodnotná literatura - skvěle se četla, příběh neměl hluchá či nezábavná místa, děj plynul konstantním tempem a ten myšlenkový přesah! V knize je geniálně zakomponována spousta velmi důležitých myšlenek, které vyplývají přirozeně z příběhu a které jsou podány tak skvěle, že se vryjí a nezapomenete je. Kniha vám živě a opravdu nezapomenutelně vykreslí před očima, jak prázdný může být úspěch a sláva, jak to může zničit veškerou životní radost a jak to vás i váš život může totálně vyprázdnit, ne naplnit. A hlavně je kniha o čase - jak ten, kdo vše dělá uspěchaně, aby čas ušetřil, nakonec čas právě ztrácí a s ním i svůj život, své radosti, své vztahy - a nejvíc na to doplácejí děti. Skvěle také kniha vykresluje častou prázdnotu moderních hraček, které si hrají vlastně sami, a tak zabíjejí dětskou fantazii, schopnost hrát si, být spolu, a nakonec to vede k prázdné nudě a podrážděnosti. V knize jsou krásné prokreslené charaktery, kniha svižně plyne, za mě prostě nemám co vytknout. Jen si lámu hlavu, pro jak staré dítě to ideálně je. Určitě je to velmi vhodná četba pro dospělé, dětem se kniha určitě bude líbit cca od 8 let, i ji pochopí, ale spíš jde o to, v jakém věku je nejlepší aby se setkaly s těmi tématy, co kniha řeší - to možná až trochu později - v 10, možná 12 letech? Četla jsem i Nekonečný příběh - ten je také úplně super, ale asi kdyby moje děti mohly číst jen jednu z nich, tak bych chtěla, aby četly právě Momo. Je to skvost.

6 23.09.2017

Na netu jsem si všimla, že knihu shání spousta lidí a že má dobré recenze, tak jsem ji začala pro své děti shánět, i když jsem ji sama ze svého dětství neznala. Nakonec jsem ji sehnala v jednom zahraničním e-shopu, který měl i sekci knih v češtině. Knihu jsem předčítala svým 3 dětem - 9, 5 a 3 roky. 3 letá z toho ještě nic neměla, na ni to bylo složité, ale obě starší děti byly nadšené a na večerní čtení se dost těšily. Kniha v nich probouzela fantazii, docela často se nějak k tématu kouzelného stromu vracely, třeba v lese si hrály na to, že nějaký hledají a představovaly si, že je to ten či tamten. To téma kouzelného stromu bych řekla, že je fakt vtáhlo. Mně se kniha líbila tak v první třetině, pak jsem už byla ale rozpačitější a rozpačitější. Postavy jsou v knize úplně placaté, ale fakt úplně - nemají žádnou hloubku, žádnou psychologii, není naprosto nic specifického, co bych o komkoli ze třech sourozenců (Toma, Evy a Terezy) mohla říct. Ani jejich vzájemné vztahy nejsou nijak vykreslené. Kniha je prostě postavena na akci - na tom, co se děje když jdou na kouzelný strom. V knize jsem nenalezla žádné hlubší myšlenky, přesah, poučení. Knize bych to odpustila, kdybych ji vnímala alespoň jako kvalitně dobrodružnou, byť by to bylo to jediné - klidně bych ji i tak dala 5 hvězdiček. Ale podle mě i ty příběhy postupně ztrácely dech a v poslední tak čtvrtině už jsem to vnímala téměř jako nesnesitelnou slátaninu - dobrodružství v druhé půlce knihy už byla strašně překombinovaná, přišlo mi to jako vršení jednoho nepropracovaného nápadu za druhým, bez jakéhokoliv prokreslení a hloubky, že z toho na mě padala nuda a chuť to mít za sebou. Přišlo mi, že i děti pak už trochu ztrácely zájem. Kniha v nich na začátku vzbudila ohromnou vlnu fantazie, což pak nějakou dobu žilo vlastním životem, ale ke konci to už prostě ztrácelo dech. Nelituju, že jsem knihu, byť docela draze, koupila, za to bouřlivé probuzení dětské fantazie na počátku jí patří dík, ale druhý a třetí díl už určitě shánět nebudu.

1 28.07.2017

Hodnotím 3 a půl hvězdičky. Knihu jsem zakoupila pro nejmladší dceru (3) a když jsem to četla, byly u toho i starší děti (5 a 9 let) - okamžitá reakce 9 ti leté dcery (která odpovídala i mým vnitřním myšlenkám) byla - " mami a je to pro ni (naši nejmladší) fakt vhodné, nezačne se potom bát, já teda nevim....?" Přesně to se i mně honilo hlavou. V knize je totiž 2x obrázek toho, co si puleček myslí, že by mohlo být ve tmě v pokoji pod postelí. Jsou tam kolem něho nakreslení takoví oškliví žabí strašidelní kostlivci či vodní rybí příšery. No a právě tyhle obrázky vyvolaly obavy u mé starší dcery i u mě. Nemusí být totiž jednoduché dítěti kolem 3 let vysvětlit, že to, co je tam nakreslené, je myšleno tak, že si to puleček jen představuje, že to tam tedy ve skutečnosti v jeho pokoji není. Kdekoliv jsem se koukala na ukázky z knihy na netu, tak zrovna tyhle strašidelné obrázky tam nikdy nebyly - podle mě opravdu mohou spíše vzbudit strašidelnou představivost. Naše dcera se nebála předtím a nebojí se ani teď (ale spí s námi, tak nemá důvod), ale jako povedenou knihu pro vyřešení případného strachu ze tmy u malých dětí to tedy nevnímám a pro tento účel bych ji nedoporučila. Ale jinak je to pěkné, krásné ilustrace, děti se v tom příběhu zcela najdou - jak chtějí ještě další a další pusinku a přitulení před spaním apod. Děti mají u nás jinak knihu rády, čteme ji opakovaně. Je textem vhodná pro věk 2-4 roky.

1 20.06.2017

Skvělá kniha. Dané příběhy jsou i v Martínkově čítance, je to zde jejich výběr- připadá mi, že je to výběr těch nejlepších a nejpovedenějších, ani jeden příběh není slabý. Skvělé od 2,5 do 6ti let. Příběhy mají pointu a poučení, nutí děti přemýšlet, ale ne nějak překombinovaně. Všechny naše tři děti (9,5,3) tuto knihu měly a stále mají rádi. Ve věku 3-6 let u nás patří k těm, co čteme opakovaně a stále je baví.

1 14.06.2017

Moc povedené pohádky. Předčítala jsem je synovi (5 let) a dcerám (3 a 9 let). Synovi a starší dceři se moc moc líbily, na tříletou to byl ještě složitý text a nic z toho neměla. Věk 5-7 mi přijde nejoptimálnější. Některé pohádky jsou delší - na cca 45 min.předčítání, jiné kratší (na 20 min.), ale ty dlouhé se dají dobře rozdělit na dvě části. Kniha se mi mimochodem mimořádně dobře předčítala, struktura vět, ač to bývají dlouhá souvětí, sama navádí na správnou intonaci při předčítání, četla jsem bez ztrácení se v textu, škobrtání a nutnosti muset se v textu vracet - což není pro každou dětskou knihu samozřejmost, některé se mi předčítají prostě špatně. Příběhy jsou zde pěkné, mají zápletku, pointu a poučení. Mašinky vždy doplatí na nějaký charakterový neduh - jsou pyšné, nafoukané, nebo si moc vymýšlejí či nechtějí respektovat pravidla a to se jim vymstí. Situace, do které se svými nectnostmi dostanou, je pak většinou sama vytrestá a oni se tím napraví. Kniha je velmi povedená, zvláště pro kluky doporučuju určitě.

2 14.06.2017

S knihou jsem se ve svém dětství nesetkala, četla jsem ji poprvé až nyní, při předčítání vlastním dětem. Několikrát jsem se nemohla dostat přes první kapitolu, protože ta je přeložená tak příšerně, že mě to 2x nebo 3x odradilo a v předčítání jsem pak nepokračovala - ta kapitola mi přišla úplně zmatečná, vůbec jsem nevěděla, kdo ke komu mluví. Vzhledem k tomu, že manžel knihu znal ze svého dětství a měl ji moc rád, tak jsem po ní po nějaké době sáhla znova a poprvé ji dětem přečetla celou. Předčítala se mi ale opravdu špatně - žádná jiná kniha se mi dětem tak špatně nepředčítala a to čtu dětem opravdu hodně. Překlad je starý a nikdy nebyl inovován - mně starší překlady běžně nevadí, překlady knih z 30.let běžně můžu, líbí se mi a s archaismy nemám problém a nevadí mi ani v dětských knihách. Tady ale nešlo o archaismy, ale o strukturu vět a vůbec o volená slova - věty na mě svou strukturou působily nečesky, nepřirozeně a kostrbatě, nijak mě nenaváděly ke správné intonaci, nenavazovaly na sebe přirozeně a špatně se mi chápal význam čteného a tudíž jsem tápala v tom jak větu zaintonovat, abych dětem přiblížila, jak jsou třeba dialogy myšlené. Bylo to strašně vyčerpávající a mnohdy se mi chtělo knihou praštit. Pořád jsem se v textu musela vracet na začátek odstavců, spousta dialogů a jejich vtip byl založen na slovních nedorozuměních, ale z textu často nebylo jasné, kdo jaké věty říká, vícekrát byl dialog složen ze spousty vět vyslovených jen do půlky, vznikal zmatek a spousta vysvětlování, kdo tedy co řekl, v čemž se vtip zcela ztratil. Kapitoly navíc nejsou až tak krátké - většinou trvalo předčítání 20 min - pro mě 20min. utrpení. Nutno říct, že děti knihu ale poslouchaly rády, i když jsem měla dojem, že je mnohé kapitoly nechaly trochu ve zmatku, co se tedy přesně dělo. Máme doma i anglický originál, nakoukla jsem do něj, a tam ten pocit neladnosti textu a neustálých zmatků, kdo vlastně zrovna mluví, nemám, takže si myslím, že je to otázka překladu. Jinak obsahově se mi to docela líbilo, je tam zajímavé, jak žádná postava vlastně není moc pozitivní - sobecký, sebestředný a požitkářský Pú, i když zároveň dobrosrdečný, pak trochu narcistní Králíček s pocitem vlastní důležitosti, bojácné, ale hodné Prasátko, Sova hrající si na chytrou s tím, že zná pár dlouhých slov,ale jinak vlastně nic, a IJáček - sebestředný, sebelítostivý, depresivní, cynický a citově vydírající. A přitom jsou všichni roztomilí a máte je všechny docela rádi - to je na dětskou knihu celkem jedinečné. Poučí to děti o tom, že každý kolem nich, koho v životě potkají, pravděpodobně bude mít nějaký větší či menší, ale povětšinou citelný osobnostní problém, a že se s tím budou muset naučit žít a druzí zase s nimi. Poslední kapitola je obzvlášť zajímavá - zaujala 9ti letou dceru a mohly jsme si povídat o tom, že je to o konci dětství - úplně to pochopila a byl z toho moc pěkný rozhovor. 5ti letý syn tohle ještě moc nechápal, ale kniha se mu jinak líbila. Tříletá dcera toho z celé knihy ještě moc nechápala, text byl na ní ještě moc složitý a zamotaný, nechytala se. Knihu nedoporučuju k předčítání, problém asi není tak výrazný, pokud si dítě knihu čte samo a může se v textu libovolně vracet a snažit se text pochopit - doporučila bych to tedy dětem pro samostatné čtení v 7 či 8 letech. Je ale možné, že pokud knihu někdo dobře zná, tak už ví, jak je vše myšleno a problém, který jsem měla já, se tak výrazně zmírní. Anebo prostě je to nějak můj subjektivní problém s touto knihou, kteří by jiní tolik nevnímali.

9 31.05.2017

Do Snílků jsem se pustila, protože ve svém životopise tuto knihu vychválil C.S. Lewis. Hned v úvodu se v předmluvě dozvídáme, že autor je jen průměrný stylista a abychom se nenechali odradit viktoriánskou šroubovaností vět a stylistickou neohrabaností. No, nevím - možná to tak je v anglickém originále, ale ten český překlad to v sobě podle mě nemá ani trochu - žádné dlouhé věty jsem tam nevnímala a šroubované už vůbec ne. Text plynul velmi ladně a harmonicky a připadal mi naprosto stylisticky skvělý. Jazykově mi to právě přišlo excelentní, věty ve mně plynule vytvářely obrazy bez škobrtání. První třetina knihy se mi zdála fajn, měla jsem dojem, že to někam směřuje, archetypální symbolika se mi líbila a místy jí šlo dobře rozumět. Nebyla jsem sice dějem nějak pohlcená, ale chvíle strávené s knihou byly příjemné. Zhruba v polovině knihy jsem ale začala mít potřebu, aby to tedy začalo někam srozumitelněji a celistvěji směřovat a spojovat se, být provázané a souviset navzájem, ale nějak se obraz začal spíše drolit, než celistvět. A tento pocit se až do konce nezměnil, nedošlo tedy k jakémusi naplněnému pocitu z knihy jako celku. V průběhu četby jsem se v hodnocení pohybovala tak na 3 a půl až 4 hvězdičkách s tím, že ale pokud to bude mít závěr, který všem postavám a dějům pro mě vtiskne smysl a ucelenost, klidně dám pět. To se ale nestalo. Rozčarovaná jsem také byla z celého vyznění knihy. Tuším, že kniha asi měla být o vývoji mladého muže na prahu dospělosti, o vývoji jeho romantických citů ke schopnosti skutečně milovat. Pro mě tohoto cíle prostě pocitově nebylo vůbec dosaženo. Hlavní postava - Anodus - byl pro mě bez vývoje. V celé knize putuje on sám pohádkovou říší, kde se tak jakoby étericky, prchavě a snově setkává s různými bytostmi, ženami dobrými i zlými, starými i mladými, vše je takové prchavě unikající, nejsou to moc bytelné interakce s realistickými rozhovory, spíše setkání plná symboliky, náznaků, pocitů a sem tam pár vět. Situace, které zakoušel, měly představovat asi jakési zkoušky střídané s něčím, kde se posilní a povzbudí, než jde zase do další zkoušky. Celé je to o něm - o Anodovi, přitom o jeho charakteru nedokážu říct vůbec nic - nijak mi ho kniha nevykreslila. Dokážu pouze říct něco o jeho pocitech. Celé jeho prožívání mi přišlo povrchně a snadno vybičovatelné, tak jako romanticky pseudovznešené. Kniha končí scénou, které já rozumím tak, že Anodus asi zabil jakési své falešné já - jakousi modlu v sobě plus je tam jakási oběť ohledně jeho lásky - celé to na mě ale působilo pateticky a nevnímala jsem v tom jeho skutečný vývoj ke zralosti - spíš jen romantický patos. Docela by mě zajímalo, jak kniha působí na mladé muže a jestli jim něco dá, někam je posune. Já jsem v ní tento potenciál nějak spíše neviděla. Nicméně řada obrazů byla skutečně sugestivní a symbolikou napěchovaná a některé z nich se mi hluboce vryly do paměti.

1 30.05.2017

Kniha je skvělá. Krásná, nadčasovaná, propracovaná, ale nepřekombinovaná pohádka na hranici fantasy žánru. Překvapily mě zde recenze stěžující si na těžkopádnost překladu - mně to nepřišlo ani trochu těžkopádné, ani trochu šroubované, neměla jsem vůbec pocit dlouhých vět - přitom já jsem na to dost citlivá a jazyková neladnost mi v knihách dost vadí. Mně tady text plynul naopak velmi hladce a harmonicky, bez nutnosti vracet se na začátek vět či odstavců. Příběh je krásný, hutný, probouzí fantazii, jsou tam velmi pěkně vykresleny hlavní postavy, jde se s nimi identifikovat, postavy prochází vývojem. Princezna je malá 8mi letá holčička, ale statečná, čestná, drží slovo, přitom je ale vykreslená realisticky a je stále příjemně dětská. Hlavní chlapecká postava Curdie - obyčejný kluk, ale s rytířským srdcem - je také super. Mezi Curdiem a princeznou se vyvíjí moc hezký vztah, který prochází jistou krizí, když ji Curdie není schopen určité věci uvěřit. Děj celou dobu plyne konzistentní rychlostí, v knize nejsou hlušší místa, celou dobu je člověk v příběhu angažován a udržován v přiměřeném napětí. Nic není zdlouhavé, plyne to svižně, bez zdlouhavých popisů - prostě pro děti super, ale bavilo to hodně i mě jako dospělou. Příběh je půvabný, pohádkový a zároveň krásně lidský, je v něm ale také dost akce a dobrodružství - domnívám se, že může zaujmout stejnou měrou chlapce i dívky. Je napsaný stylem, že bude srozumitelný dobře už od cca 5-6 let, přičemž i třeba pro 12ti leté bude kniha stále zcela fajn a zajímavá. Nemám knize co vytknout, jsem moc ráda, že jsem na ni narazila. Poklad dětské literatury. Mimochodem Chesterton označil tuto knihu jako za nejzásadnější knihu v jeho dětství či mládí, která na něj ze všech knih měla nejhlubší vliv. Za mně 100 %.

29.05.2017

Naprosto skvělá kniha pro děti, všemi dětmi u nás oblíbená. Jsou tam příběhy, které jsou srozumitelné od 2 let, pak postupně můžete přidávat ty složitější. Kolem 6ti let je knížka pro děti pak stále ještě aktuální a oblíbená, vhodná pak jako první čtení. Dobře se předčítá, příběhy mají nápad a poučení, krásné obrázky, celé to dětem prostě sedí. Opravdu klasika, nejde touto knihou udělat chybu.

5 22.05.2017

Kniha je velmi čtivá, svižná a co oceňuji zvlášť - je to autentické. Autor vše popisuje tak, jak to jako mladý kluk - doktor - prostě na těch misích prožíval - v osobní i profesní rovině - a dá vám možnost to vnímat s ním a udělat si velmi prokreslenou představu, jak to na takových misích probíhá. Je to obohacující jako autentický příběh a je to obohacující i z hlediska toho, že se člověk dozví něco o mentalitě lidí těch míst, která navštívil. Je to kniha, která svým tématem i zpracováním může oslovit asi poměrně široké množství lidí.

4 14.05.2017