Haňulilinka komentáře u knih
Trošku jsem se bála, že to bude zklamání vzhledem k poměrně nízkému hodnocení, ale byla jsem mile překvapená. Knížku jsem přečetla skoro na jeden zátah a moc mě bavila, přestože se tam neděje nějaké velké překvapení.
Od knihy jsem čekala mnohem víc. Úplně nechápu tu vlnu popularity na sociálních sítích, protože mě kniha nijak neuchvátila. Ale přesto se četla hezky a děj rychle ubíhal. Už se těším na další díl, doufám, že mě zaujmou víc.
Colleen opět nezklamala. Dostala jsem to, co jsem od ní čekala. Originální příběh, během kterého jsem několikrát brečela (cca posledních 30 stran jsem brečela pořád).
Upřímně, tohle byla jedna z nejlepších knih (ne-li nejlepší), kterou jsem kdy četla. Byl to neskutečně silný příběh, který mě upoutal od první strany a nepustil. Netuším, kolikrát jsem při čtení brečela ať už smutkem nebo štěstím. Při představě, že to co zažívala hlavní hrdinka, zažívají ženy i v "normálním" životě, mi bylo špatně. Autorka píše neskutečně poutavě, nejsou tam žádné omáčky okolo, které by děj nějak zpomalovaly nebo zbytečně natahovaly, utíká to strašně rychle.
Moc se mi líbilo prostředí, ve kterém se děj odehrával, protože jsem se s ním v žádné knize asi ještě nesetkala. Super byl i humor a to hlavně na začátku. Jediné, co mě trochu zklamalo, a nedala jsem proto plný počet hvězdiček, bylo chování hlavních hrdinů, občas jsem si musela připomínat, že jim není 20, ale o dost víc.
Přestože rozhodně nejsem cílová skupina, se mi kniha moc líbila. Dostala jsem se k ní kvůli škole a vůbec toho nelituji. Mám v plánu přečíst si i další díl.
Od knížky jsem se nemohla odtrhnout, přečetla jsem ji najednou. Chemie mezi hlavními hrdiny byla neuvěřitelná, moc mě bavila. Pár částí mě i dojalo.
Tento dodatkový díl mi pomohl se s hlavními hrdiny rozloučit. Bylo to milé, vědět, jak jsou na tom o několik let později. Opět nechyběl autorčin skvělý humor.
Knížka se mi moc líbila a zařazuju ji mezi oblíbené knížky od Zapaty. Zaujala mě forma, kterou byla ze začátku psaná, díky tomu to rychle utíkalo, i když je pravda, že to chvílemi bylo dlouhé, ale čekání se vyplatilo. Co naopak mohlo být delší, byl konec, ten se mi zdál trochu uchvátaný.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah ostatně jako první díl. Několikrát mi ukápla slza a z toho, jak kniha končí, respektive nekončí, mi spadla brada. Bavilo mě spojovat si jednotlivé dílky životů hlavních hrdinů. Když už jsem si myslela, že vím co jak je a bude, tak přišel konec knihy a v hlavě jsem měla zase xy otazníků.
Pro mě asi nejhezčí díl ze všech a to hlavně kvůli představě Tuckera a miminka. Knihu jsem přečetla skoro na jeden zátah. Děj je psaný opět poutavě jako ostatní autorčiny knihy a je tam spoustu vtipných situací.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout, naprosto mě pohltil. Líbila se mi chemie mezi hlavními hrdiny.
Ta knížka byla neskutečná. Přečetla jsem ji za dva večery. Nejdřív to vypadalo jakože to bude klasika předvídatelný děj, ale stalo se tam několik zvratů, kdy jsem si říkala, jak tohle dopadne. Jediný, co mě trochu mrzelo, byly uspěchané některé části na konci.
Kniha se mi líbila, ale nezaujala mě natolik, že bych ji nemohla odložit. Myslím si, že to bude hlavně tím, že jsem před pár lety viděla film, proto pro mě děj nebyl nijak překvapivý.
Na knížku jsem se strašně těšila, ale musím říct, že mě trochu zklamala. Vadil mi styl psaní, v tom smyslu, že se něco dělo, najednou byl konec kapitoly a až v té další to bylo zpětně převyprávěno. Jinak co se týče hlavních hrdinů, dalších postav a děje, tak to mě bavilo.
Moc nechápu, proč má tato knížka tak nízké hodnocení, protože mně se líbila a moc. Autorka v ní rozebírá docela zajímavé téma. Líbil se mi způsob popisování okolí i postav.
Po dlouhé době knížka, u které jsem se dost nasmála. Humor hlavních hrdinů a některých situací byl skvělý. Sice je už od začátku jasné, jak to dopadne, ale to mi vůbec nevadilo. Děj ubíhal rychle (možná až moc). Nemůžu se dočkat na další díl, protože jestli bude ještě lepší než tento, tak se máme na co těšit.
Hana je moje první kniha od Aleny Mornštajnové a obecně o tomto tématu a musím říct, že mě úplně dostala. Zhruba tři čtvrtě knihy jsem probrečela, protože to, co si hlavní hrdinka prožila bylo něco neskutečného. Autorka píše stylem, který vás okamžitě vtáhne do děje a připadáte si, jako byste to byli vy, kdo to celé prožívá.
Občas jsem měla trochu problém zorientovat se kdo je kdo, protože je to celé propojené a střídají se události ze životů více postav, které se nejdříve zdají, že nejsou ani moc důležité.
Knihu jsem chtěla přečíst hlavně kvůli tomu, abych se pak mohla podívat na film, jinak by mě svou obálkou nezaujala. A jsem ráda, že jsem ji četla, protože to bylo úžasné. Mezi hlavními hrdiny fungovala skvělá chemie. Několikrát jsem se musela smát. Líbilo se mi, jak se Josh staral Lucy, když jí nebylo nejlíp. Co se filmu týče, musím říct, že byl hezký, samozřejmě že ne tak hezký jako kniha. Některé situace tam byly jinak, ale hodně se to podobalo knížce.
Dlouho jsem se u knížky tak nazasmála. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Sice je to velké klišé, ale to mi vůbec nevadilo, protože u takovýchto knížek se člověk nejlíp odreaguje a může chvíli snít.