hanka24 komentáře u knih
Když jsem kdysi viděla film, vydržela jsem pouze asi tak do půlky, u knížky mě to právě od tohoto bodu začalo více bavit. Neuvěřitelný nápad, neuvěřitelná myšlenka celého příběhu. Dojetí a určitá radost z maličkostí střídáno vztekem z bezmoci a podlosti lidí. Občas náročnější na psychiku, ale doporučuji.
Krásná kniha plná myšlenek o životě a našem postoji k němu. Obdivuhodná síla mysli malého pastýře, která znamená, že je důležitější, jací jsme uvnitř než kde si stojíme v hierarchii společnosti. Koneckonců toto vždy můžeme změnit tak, abychom dosáhli svého Osobního příběhu.
Kniha zajímavá, ale asi je potřeba se nad ní zamýšlet trochu jinak, metaforicky možná. Pro tentokrát dávám průměr, ale myslím, že se k ní časem znovu vrátím a pokusím se proniknout více do autorových myšlenek.
Knížka super, pořád vás drží v napětí a nemůžete se dočkat vyřešení a pořád přemýšlíte, jak to tedy je. Filmové zpracování jsem neviděla a ani nevím, zda se k tomu ještě někdy rozhodnu. Mám ráda tento typ severských "detektivek", připomíná mi Camillu Läckerberg. Mají zvláštní talent napínat vás co nejdéle :)
Kvalitně zpracovaný text o životě této herečky, který zůstává opředený spoustou tajemství. Co je pravda nebo není, nemůžeme soudit. Určitě ale sáhnu i po dalších Motlových knihách.
Musím říct, že to nebylo úplně ono. A největší vinu dávám překladateli. Bohužel moje němčina nedosahuje takových kvalit, abych si knížku mohla přečíst v originále. Překladatel volí někdy až archaistické výrazy, v některé větě naprosto chybí sloveso, takže postrádá smysl, nebo překroucí smysl když je použito místo "přestože" slovo "protože". Z kontextu se vše dá pochopit, nicméně občas se musí člověk hlouběji zamyslet, co tím "básník" chtěl říct. Také jsem v celé knížce čekala více úryvků ze zmiňovaného deníku, ale daly by se napočítat na prstech rukou, na konci se dozvídám, že je překladatel proškrtal, jelikož se jednalo o nedobře stylizované zápisky z pracovního deníku. Celkově je pro mě kniha možná i od autorky samotné zpracovaná tak nějak podivně. Pokud by se vynechaly všechny věty typu "o tom jsme se zmiňovali" nebo "o tom se zmíníme více na příštích stránkách", byla by knížka o 20 stránek tenčí. Asi jsem prostě čekala propracovanější dílo, jestli je to v tomto komplikovaném tématu vůbec možné.
Tento žánr a takový typ povídek jsem četla úplně poprvé. První mě opravdu bavila a dokonce jsem se při ní občas i bála. Druhou jsem sice přelouskala za jedno odpoledne, nicméně ničím mě neobohatila a navíc i nudila.