HaJC1978 komentáře u knih
Před lety mě nadchnul seriál, nyní knížka. Skvěle čtivá, vtipná a zábavná a přitom si člověk dovede představit, že takhle nějak to i doopravdy bylo. Mou favoritkou je babička se svým pohledem na věc a život, svým humorem, nicméně i skvěle kontrující tatínek a ostatní členové rodiny stojí za to. Každému, kdo potřebuje a chce vypnout, vřele doporučuji naložit kozu do vlaku a vyrazit za kozlem, teda chtěla jsem říct, doporučuji si tuhle knížku přečíst.
Asi jsem netrefila výběrem k mé aktuální situaci, rozpoložení nebo naturelu. Přišlo mi to zoufalé a depresivní. Jeden by autora nejraději politoval a popřál mu rychlé a bezbolestné smrti, aby došel vysvobození z otroctví a všeho toho popsaného. Jinak psáno čtivě, příjemným, bohatým jazykem.
Pro pečlivého diváka všeho zfilmovaného je těžké něco od Agathy Christie číst. Tím spíš, když nemám ráda, když vím, kdo je vrah. I tak jsem si na této knížce našla své a příjemně si početla, byť počátkem ledna logicky nikoliv na lehátku ve stínu stromů, jak je knihou doporučeno :o)
(SPOILER) Přečetla jsem během jednoho dne, takže za mě chytlavá a čtivá knížka každopádně je. Napínavá tak prostředně, dost věcí jsem, na rozdíl od Doktora Watsona, čekala. Závěr mohl být i dramatičtější, treba zuřivá Annabelle a její závěrečná výpověď plná zášti k Holmesovi, který pokazil její báječný plán a během které by se vykreslila pravá podstata a osobnost této chladnokrevné vražedkyně.
(SPOILER) Čtivé? Ano. Napínavé? Ano. Ale detektivka? Klasický Sherlock Holmes? To rozhodně ne! Spíš než cokoliv mi to připomínalo Akta X konce devatenáctého století. Kdyby tam Sherlock Holmes vůbec nebyl, myslím, že by to dopadlo dost podobně, stejně byl jen rozmrzelý nebo koukal z okýnka, jo a ten Boží dech a první smrt? Jestli to tam vysvětlili, tak jsem asi zrovna byla pod vlivem toho jejich plynu, úplně mi to uniklo.
Pohodové, odpočinkové, trochu moc krátké příběhy ve kterých než to začne být napínavé, je vlastně konec. Takové vyklusání po hlavní trilogii.
Těšila jsem se, a i když je to pocitově trochu jiné, zklamaná nejsem. Při čtení jsem se nijak nenudila, ba přímo naopak, výborně a mile jsem se bavila, sem tam se pousmála, sem tam se zasmála a jestli mám nějakou výtku, pak jedině, že je knížka vskutku až takříkajíc trapně útlá. Na tom by chtělo ještě řádně zapracovat.
Přečteno skoro jedním dechem. A kdybych se nebála Mor, tak možná úplně. Takhle jsem to musela odložit a dočíst za světla. Bůhví, co všechno je fikce a co realita.
Kdo má rád kočky, najde v této knížce kromě oddechu a zábavy i dvě spřízněné duše. A ten kdo žije s kočkami, nejednou nabyde dojmu, jestli to není alespoň tak trochu o něm.