Grohlinka
komentáře u knih
Columbine - Nejznámější školní masakr
Dave Cullen
Co na to říct, nevím, jak knihu hodnotit a zda vůbec.
Kniha je obsáhlá, dobře ozdrojovaná, autor bere ohledy na pozůstalé a co se mi líbilo, nebojí se kritizovat média a církev. Našla jsem pár chyb, pravopisných i faktických, ale vzhledem k tomu, jak dlouho autor tragédií žil, přisuzuji to spíše špatnému překladu.
Jsem zvědavá, jestli skutečně budou zveřejněny výpovědi rodičů vrahů, ráda bych si je přečetla.
Vyjednavač
Brandon Sanderson
Potřebuji nutně druhý díl, protože je to právě konec, který mě úplně neuspokojil, příliš uspěchaný a pro mě ne zcela ukončený, ale s obrovským potenciálem pro pokračování, kdy se pak z Vyjednavače může lehce stát kniha s plným hodnocením.
Magický systém je skvělý, propracovaný, neotřelý a velice efektní, je skutečným highligtem knihy.
Kniha je vyprávěná z pohledu několika postav, jak to tak bývá, některé jsou lepší, některé slabší. Vasher spolu s Nočním Děsem je skvělý, přála bych si, aby to byli právě oni, kdo dostal více prostoru. Siri a její části jsou romantické, až pohádkové. Hymnus je prostě jednička, velice zábavná postava, s krásným přesahem do náboženství. Vivenna pro mě byla zpočátku oříškem a její části jsem vyloženě nesnášela, hlava mi nebrala, jak hloupá byla, ovšem díky několika zvratům v ději se to změnilo a naopak to byly právě její části, které mě nakonec bavily nejvíc.
Skvělá kniha, která pro někoho může velice dobře fungovat i jako standalone, já si ráda počkám na pokračování a knihu přečtu znovu.
Nemůžu si nepostěžovat na 2. vydání, ehm ehm ilustrované, mám Talpress ráda, fakt jo, ale tahle ohavnost v paperbacku, hanba Vám za ty peníze. Výtka do konečného hodnocení samozřejmě nezahrnuta.
Poslední argument králů
Joe Abercrombie
Tak jo, přiznám se, že jsem si už připravovala rádoby chytrý komentář, kde budu rozebírat, proč jsem tomuhle skvostu dala čtyři hvězdy, pak jsem si vzpomněla, čemu všemu už jsem ty čtyři hvězdy dala, pokorně poklekla a políbila prsten arcilektorovi. Ať žije Glokta, ostatní se můžou jít bodnout.
Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy
Tim Burton
Absolutní šílenost, krásná a strašná zároveň, jeden občas neví, jestli se smát, nebo zoufat si. Ilustrace doplňují atmosféru a ráz celé této ohavné podivnosti, nádhernosti, která krásně doplňuje celé Burtonovo portfolio.
Velká pochvala za překlad, převeršování, které má na svědomí Richard Podaný, a je jednoduše skvělé.
Potápěč
Jeff Lemire
Vlny se bouří a slunce rudě začlo plát,
čas zavřít oči a pro dnešek jít už spát.
Moře se vzdouvá a vítr burácí,
s tebou po boku však kuráž neztrácím.
Proudy nás unáší daleko od země,
bát se však netřeba, za ruku chyť se mě.
Komorní melancholické drama otevírající mnoho citlivých témat. O vztahu otce a syna, o pocitu samoty a odtržení od světa, reality, společnosti, o sebeobviňování, o zodpovědnosti a nesplněných slibech. Vše doplněno až neuvěřitelnou černobílou kresbou, která ždímá emoce každičkým tahem pera, tužky.
Vzpomínka zvaná říše
Arkady Martine (p)
,,Tuto knihu věnuji všem, kdo se někdy zamilovali do kultury, která požírala jejich vlastní.
Znáte ten pocit, kdy mate velká očekávání a ta jsou naplněna? Dobře. A znáte ten pocit, kdy máte velká očekávání a ta jsou překonána? Tak přesně to se mi stalo s touto knihou.
Sci-fi, které není tak úplně klasické sci-fi. Místo technologií a podivných mimozemských ras tady máme nádherný popis střetu dvou kultur. Jedna disponuje podivnou technologií, která se vkládá do mozku a přenáší vzpomínky a znalosti předešlých významných osob v oboru, tak zvané imago. Nazývá se Lsel a její zdroje jsou velmi omezené. Druhá je Říše, rozpínavá velmoc, která požírá ostatní kultury, její obyvatele mají neuvěřitelně krásná jména a poezii, kterou vyjadřuji vše a žijí si zde v blahobytu. Máme tady politický a diplomatický souboj velmi dobře napsaných postav, které budete milovat a možná i nenávidět, ale hlavně je budete chápat, budete rozumět jejich motivům, ať už stojí na jakékoli straně.
,,Když potkáš ostří nože, buď zrcadlem; když narazíš na kámen, buď zrcadlem. Buď co nejteiskalánštější a co nejstatečnější a - ale do prdele, dýchej. To je taky důležité.
,,jelikož jsem, jak jste sám vyjádřil, značně zaneprázdněn tím, že se snažím v očích ohromného a povětšinou nemilosrdného impéria udržet dojem, že naše stanice je cenná, ale zase ne příliš cenná, musíte mi odpustit, ze se nedostavím osobně;
,,Říše je říše - na jedné straně svádí a na druhé trestá. Sevře planetu v čelistech jako ve svěráku, zatřese s ní a zlomí jí vaz.
A vy ji možná stejně jako hlavní hrdinka Mahit budete přesto milovat, obdivovat a použit po tom, abyste se stali její součástí.
Prvních pár stran možná budete bloudit a ztrácet se, ale pokud knize dáte šanci, mnohonásobně Vám to vynahradí později, až vše začne dávat smysl. Když pro nic jiného, zaslouží si opěvovat pro nádherný jazyk a sloh. Obrovská poklona za překlad, Vratislav Kadlec odvedl bravurní práci, kéž by takhle pracovali všichni překladatelé.
Nádherná oslava kultur, nádherná paralela s osudy kultur minulych, současných i budoucích.
,,Knihy o dějinách mohou být vzrušující a zároveň až nepříjemně přesné.
,,Je lepší odhodlat se k činu než se nechat ochromit bezpočtem proměnlivých možností.
Kniha, kterou si zamilují všichni filosofové, básníci, milovníci kultury i politických, diplomatických tanečků.
,,Čekaní to je ztráta času. Při čekání člověk nic pořádného nedělá.
,,Poezie je pro lidi zoufalé a pro ty, kdo jsou už natolik staří, aby měli co říct.
Invaze
Roman Bureš
No, a je to tady, zklamani. Po skvelem prvnim dilu, ktery jsem si uzila, a ktery exceloval v budovani sveta, sympatickych postavach, skvele zaverecne bitve, vybornem napadu a konci, ktery byl k zamysleni… jsem dostala tohle prerostle nedochudce. Ach, jak jsem zklamana, ja si totiz fakt prala, aby to bylo dobry. Jenze neni.
Vadilo mi nekolik veci, prvne, Invaze je proste prebujela, zbytecne dlouha, zkraceni by ji prospelo. Ronanuv uvod v nasem svete me moc nebavil, Eden me taky moc nebavil, Inferium je porad skvele, jenze dostalo strasne malo prostoru. Ale porad jsem se tesila na zaverecnou bitvu, to me drzelo u cteni, jeeenze, to co prislo, tak to se s bitvou z prvniho dilu neda ani trochu srovnat. Skoro mi to pripadalo, jak kdyby si autor najednou uvedomil, kolik uz toho napsal a rychle potreboval knihu ukoncit. Konec taky o nicem, fakt jako Amalka musela ziskat stribro na Olympiade? Irelevantni, jako spousta veci v tehle knize. Na zaver mi vadilo, ze mi autor nesetrne podsouva sve politicke nazory, osobne to uplne nesnasim, myslim si, ze to do tohoto typu knih vubec nepatri a vzdycky me to nakrkne.
Nevadi, treti dil bude zase super…verim tomu.
,,Naprosta rovnost nikdy fungovat nebude, minimálně do doby, nez nam zacnou vladnout roboti.”
Ze života knihomolky
Debbie Tung (p)
Kratoucky komiks, ktery knihomolkam a knihomolum asi nerekne nic noveho. Mozna jen, jak je s nimi vlastne zivot tezky. Nenachazim zadny smysl v papirovem vydavani tohoto druhu knih, mozna jako vychovny nastroj pro budouci male ctenare, k tomu by ale postacila jina forma. Bytostne mi vadilo, jak si autorka protireci!
Illuminae
Amie Kaufman
Cekala jsem hodne, hodne dlouho jsem tohle cteni odkladala, a jo, bylo to super. Prvnich par desitek stran jsem mela malicko problem si zvyknout na nezvykly format, ale potom jsem se neskutecne bavila. Smala jsem se i plakala. Vic takovych knih, doporucuji.
Vidořád
Samantha Shannon
Mela jsem trosku problem se zacatkem knihy, nedavaly mi uplne smysl ciny Paige a nelibilo se mi prostredi Londyna. Vzhledem k tomu, jak s uprchliky bylo jednano, jsem si kladla otazku, zda jim nebylo skutecne lepe v Prvnim Seolu.
Pak se ale vse rozjelo a ve chvili, kdy se na scenu vratili Refajci, jsem se od knihy nemohla odtrhnout, i na Londyn jsem si postupne zvykla. Zradce byl podle me jasny od zacatku knihy.
Samantha Shannon v teto knize potvrdila, jak dobre umi psat, jak umi vystavet svet. Problem mam ovsem s postavami, nevim, cim to je, ale autorka pro me neumi napsat dobrou postavu, na ktere by mi opravdu zalezelo, v prvnim dile jsem to tolik nevnimala, ale cim dal ctu, tim je to patrnejsi. Jedina lepsi postava je Strazce, mozna je to tim, ze se tolik neprojevuje?
,,Nadeje je pohonem revoluce. Bez ni nejsme nic nez popel, ktery odvane prvni poryv vetru.”
Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Prevorstvi u pomerancovniku je rozsahla kniha, ktera muze mnoho ctenaru odradit, ale to by byla chyba. Svet, ktery Samantha Shannon stvorila je dobre propracovany, postavy nejsou ploche a jejich vyvoj je dobre zpracovany, zejmena musim vypichnout postavu kralovny Sabran a postavu Tane.
Ocenuji lgbt linku, ktera je nezvykla, prestoze davam prednost gay parum, tohle bylo neotrele a najit dobre fantasy se stejnopohlavnimi pary v cestine neni jednoduche, takze palec nahoru.
V tomto pribehu se setkavame se silnymi hrdinkami, je to pribeh kraloven, dracich jezdkyn, drakobijek, carodejnic a dracic, presto zde najdeme mnoho skvelych muzskych postav, ktere jim zdatne sekunduji.
Kniha se mi opravdu libila, styl psani mi sedl a nenudila jsem se na zacatku ani na konci a tezko se mi po vice nez 800 strankach s timto svetem louci. Presto musim dat “pouze” 4 hvezdy, a to z duvodu, ze prestoze mi byly postavy sympaticke, vcetne vsech hrdinek, zadna z postav mi neprirostla k srdci natolik, abych se doopravdy strachovala o jeji osud, snad az na Aralaqa, a to je na takovy pribeh pro me malo.
Kroniky prachu
Lin Rina
Uf, tak tohle pro me bylo hodne narocne cteni. Kniha mela obrovsky hype, ale, ja vlastne nechapu proc. Hlavni hrdinka byla tak neco hloupeho a arogantniho, ze jsem to dlouho nezazila. Neni nic moc horsiho nez arogantni hlupak, ktery si mysli, jak neni inteligentni. Vazne mela hrdinka i narazky na ctenare romanu, vazne, v takovemhle typu knihy? No nevim, za me ne. Na knizce je vlastne nejlepsi obalka, ta je opravdu krasna.
Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
Pro me velike prekvapeni, nemyslela jsem si, ze me to vude bavit, ale bavilo a moc. Vyborna sonda do psychologie postav a dalsi stripky ze sveta Hunger games a jeho vyvoje v case. I Coriolanus mi byl celkem sympaticky, nebo alespon jsem mu v jistych vecech dokazala porozumet, i s nim sympatizovat. Doufam, ze se jeste nejake knihy z tohoto univerza dockame.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Příběh, který jsem četla před lety, kdy mě téma sebevražd, drogové závislosti a alkoholismu fascinovalo. Dnes už mě fascinují jiné věci, ale kniha si určitě u čtenářů najde svoje místo. Osobně si myslím, že tato kniha není pro každého a asi ji ani každý nemůže pochopit, což je nakonec jen dobře. Ani nedokážu říct, jestli ji doporučuji, záleží na tom, co si z ní kdo vezme. Pro mě, když zazní Norské dřevo, slyším píseň od Johna Lennona, a tak by to dle mého názoru mělo být. Kniha, kterou pokud minete, tak se asi nic nestane. Na druhou stranu pro milovníky japanistiky povinnost, ostatně jako všechny knihy od Haruki Murakami.
Démon alkohol
Jack London
Jack London a maličko jiný šálek kávy. Za přečtení jistě stojí, zejména pro ty, kteří znají démona alkohol, i když asi ne v takové míře jako sám London. Jak již je tady v mnoha komentářích zmíněno, naivita reformy volebního práva žen a její dopad na užívání či spíše nadužívání alkoholu je až téměř směšná. Myslíš, že by se London až divil, jak reforma s alkoholismem skutečně "nezamávala".
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
Tak takhle nějak si představuji feel good fantasy, moc se mi to líbilo. Popravdě o krapet víc než Dům v blankytně modrém moři a o hooodně více než latéčka, ta se mi teda nelíbila vůbec.
Sukuby
Edward Lee
Obrovské překvapení, myslím, že žádná kniha, kterou letos přečtu s tak malým očekáváním, tuhle nepřekoná, možná nejen letos. Já se tak bavila, až je to hrůza, možná mohla být hlavní hrdinka víc propracovaná a některé postavy mohly dostat větší prostor, ale jinak v rámci žánru obrovský nářez. Něco takového jsem četla poprvé, a doufám, že ne naposledy.
Balada mrtvého světa
Alžběta Bílková
Když jsem si knihu vyzvedla, první věc, která mě zarazila byl rozsah, čekala jsem, že bude mnohem větší. Kniha obsahuje několik prvků, které se objevují v mnoha dalších fantasy knihách.
Hlavní hrdinka je typickou YA hrdinkou, má jiskru v oku a je nejlepší ze všech, přestože o sobě neustále pochybuje, občas se chová nelogicky až hloupě, vážně si myslela, že ji zadrží, když se přiváže provázkem za ruku, vážně? Má také tendenci řešit důležité věci v nejméně vhodnou chvíli, třeba když okolo ní padá suť a kamení.
Vadilo mi poměrně velké množství překlepů, u překladů to vůbec neřeším, kniha ani autor nemůžou za špatný překlad, tady je to ale nepochopitelné.
Z celého díla dýchá to, že se autorka hodně inspirovala u slavnějších děl a kolegů. Většinou mi to tolik nevadí, když tím autor původnímu dílu vzdává hold, ale mezi tím a sprostým vykrádáním je tenká hranice. Zajímalo by mě, kolik nápadů bylo originálních, ale popis ragnaroku, kdy autorka zaměnila pouze jména, mě trošku nadzvedl ze židle, to je pravda. Dala bych přednost méně působivému, ale vlastnímu nápadu. Chválím za stahování zajíce, všichni známe slavnější scénu s jelenem, ale tahle byla skoro propracovanější. Cítila jsem z toho Princeznu Mononoke (což byl prý záměr, takže chválím, pasáž s divočákem byla jak vystřižená). Ve stínu hvozdu s centrálním stromem. Hranice je také nápadně podobná Vráse, no zkrátka, bylo toho dost, snad až příliš.
Některé pasáže jsem i po kratičkém přemýšlení nerozluštila, jako třeba když našli mrtvého hledače, ví autorka, že mrtvoly nestárnou, že ano? Útěk před jezdci na ještěrech, kdy se Kai podrobně kontroluje, zda není zraněný ve chvíli, kdy má nepřítele v patách pominu, ale jak následně unikli těm ostatním, kdy je najednou odpoledne a celá pasáž je vlastně podivně useklá, to mě vážně zarazilo.
Celá kniha na mě působila jako koláž cool pasáží, které ale už někdo napsal, popravdě jsem čekala víc, mnohem víc.
Devátý spolek
Leigh Bardugo
Absolutně skvělé, zdaleka nejlepší kniha od Leigh Bardugo.
Co mě neskutečně nadchlo je zpracování New Havenu a Yaleovy univerzity, je vidět, že si s tím autorka dala velkou práci, protože všechny zákoutí a uličky korespondují s realitou, vše je ještě zpestřeno poznámkami a zajímavostmi ohledně architektury různých budov a památek, skvělá práce.
Charaktery jsou skvěle zpracovány, nejen hlavní postava Alex, která je uvěřitelná, ale i vedlejší postavy, které jsou zajímavé, snadno zapamatovatelné, skutečné. Sociální témata jsou zpracována s brutální upřímností člověka, který ví, jak probíhá život na americké univerzitě, až krutě odpovídají realitě.
Okultní prvky jsou zpracovány také s velikou péčí, kdy se setkáváme s různými praktikami, tvory, duchy, zaříkávadly v různých jazycích, citáty slavných, apod.
Tahle kniha je nejen pečlivě zpracována, ale také zajímavě, jsem ráda, že jsem s jejím čtením počkala, až do vydání druhého dílu, protože se na něj neskutečně těším.
,,Darlington ve všem usiloval o dokonalost, o velkolepost. Nevěděl, jak vzácný může být obyčejný život, jak snadno se dá odchýlit od průměru. Začneš vyspávat do poledne, vynecháš jednu hodinu, jeden den školy, přijdeš o jednu práci, pak o další, zapomeneš, jak dělají věci normální lidé. Přestaneš rozumět jazyku běžného života. A tak se nevědomky dostaneš do míst, odkud není návratu. Žiješ ve stavu, kdy ti země podkluzuje pod nohama, nemůžeš se dostat zpátky na pevnou půdu.
Spáčka a vřeteno
Neil Gaiman
Krásná kniha, krásné ilustrace, krásný příběh. Jedním slovem nádhera.