Gedzita komentáře u knih

Uznávám, je to trochu přitažené za vlasy. Autor to samozřejmě mohl pojmout zcela realisticky jako srdceryvný vědecko-fantastický thriller plný depresí a vážných existenciálních úvah. Díky bohu se ale rozhodl napsat skvělý příběh o věčně fótkujícím týpkovi, co pěstuje brambory, zbastlí nezbastlitelné, nesnáší disco a hm, jo, trčí zaseklý na Marsu. Je to spíš taková scifi dobrodružná literatura a i přes nepřežvejkatelné pasáže o vrtání děr, odborné ničení majetku NASA a výrobě vody z vesmírného paliva jsem se královsky bavila. Plusové body za zábavné momenty mimo povrch Marsu, třeba to, že Číňani dali Majkovi do večeře (pravděpodobně) oko, páč je debil... Ps: Film jsem neviděla.

13 23.07.2019

Miluju knihy, ve kterých do sebe dějové linky na konci zakliknou jako puzzle. Zde navíc máme tři hrdinky ze tří tak odlišných prostředí, že si člověk na začátku říká, zda je vůbec lze prvázat... Osobně pro mě bylo nejsilnější zamyšlení nad kontrastem způsobu života kariéristky Sarah a údělem Samity. Nedokážu říct, který na mě působil tíživěji, jestli ten dobrovolný, nebo nedobrovolný.

8 12.12.2019

Nádherné, tiché, až meditativní, hluboké, plné lásky k přírodě a silných myšlenek. Tahle knížka od čtenáře vyžaduje klid, zastavení se. Úžasné dílko „o ničem“.

8 27.06.2019

Budu hodnotit celou trilogii najednou a asi to bude dlouhý. Podobně jako mnozí přede mnou budu mít po Vzpomínce problém vzít do ruky cokoli “normálního”. Jsem uchvácená, ale zároveň i hluboce vnitřně otřesená a unavená. Jde o opravdu složité čtení, hlavně většina prvního i druhého dílu je našlapaná technikou, fyzikou a politikou a tady moje soustředění pokulhávalo a říkala jsem si, že to vážně nedám. Pak ale přišly momenty, které mě přibily do židle: že dvě naprosto odlišné civilizace jsou přesto v jádru tak podobně smýšlející, vědomé vyrovnání se se stovky let plánovanou mimozemskou invazí a princip Temného lesa, to už z mého pohledu nejsou běžné texty beletrie, ale takřka vědecké teze na pomezí filosofie, astrofiziky a reálného vhledu na možnou podobu vesmíru. Ve třetím díle už se autor nechává beze zbytku strhnout svou fantazií a chrlí neuvěřitelné množství nápadů, jak lidstvo zachránit a zdecimovat zároveň. Projekt Schodiště a Stvrzenka jsou jedny z nejděsivějších věcí, se kterými jsem se asi v literatuře doteď setkala. Musím ale přiznat, že posledních 50 stránek už bylo pro mě natolik nepochopitelných a nevstřebatelných a šílených, že jsem knihu vlastně nedočetla a nějak nevím, jestli to nějak celé reálně skončilo... Lituji jediné drobnosti, že jsme se vůbec nedozvěděli, jak to vlastně bylo s Tchien- mingem.
Tuhle trilogii by si měl povinně přečíst každý, kdo je toho schopen, protože kdo ví, jestli nás něco podobného v budoucnu opravdu nečeká.

8 23.02.2019

Joo, dobře, bylo to trochu lepší, v tomhle díle se alespoň něco dělo. Ale jako upřímně, jsem vážně fascinovaná autorčiným stylem psaní. Chápu, že to je psané pro teenagery, ale kombinace nekonečných popisů hrdinčiných šatů, způsobu jakým se stovky let starý vílák dvoří své nastávající (a její odpovědi ve formě nadávek a fakáčů), vůbec celá parta sovky let starých víláků chovajících se jak puberťáci... A vyvrcholení, ve kterém se z deprimované hrdinky najednou stane nejhustší badass knihy (nee, nikdo to nečekal)? Opět mě nejvíc bavily dialogy typu On: „ Jsi skvělá a úžasná a když budeš chtít, dokážeš všechno. Dám ti vše co budeš chtít.“ Ona: „ Zmetku,“ udělá fakáče, „Prasáku!“ Uf.

7 13.09.2018

Že je Viewegh přeceňovaný autor jsem věděla, ale že píše TAKHLE blbě jsem fakt netušila.

6 17.10.2018

Obrovské překvapení. Knížky jsem zdědila a přistupoval jsem k nim docela skepticky - no tak to zkusím a kdyžtak je hodím do bazaru, no... Vůbec jsem netušila, do čeho jdu a už začátek mě úplně přibyl k židli. Směs sci-fi a fantasy ze surového světa plného originální magie, s prvky trochu jak z Holdstocka, ale ukrutně nápadité, čtivé a originální. Zapomeňte na fantasy kánon čaroděj, trpaslík a elf jdou na výpravu, tohle je něco úplně nového. A vrchol všeho, fantasy, kde hlavní hrdina chorvatsky nadává? Do pičky materi, hukot!

6 17.09.2018

Po Trůnu, ze kterého jsem moc nadšená nebyla, jsem se zase nechala do něčeho ukecat. Že je to lepší a úžasný a nejvíc... No, za mě není. Na knížce mi totiž vadila zásadní věc - je to jak přes kopírák předělaná jednička Skleněného trůnu. Hlavní náctiletá hrdinka, drsňačka s pohnutým osudem (co se chová jak totální slepice), je nucena pobývat v honosném sídle, kde se koupe, chodí po zahradě, odhaluje světoborná tajemství, občas se jí do cesty postaví nějaká úděsná příšera a hlavně, má dva spolubydlící, kámoše a Toho Pravého. A nakonec to po nějakém tom sexu, vraždění a spasitelství vypadá, že Ten Pravý asi vůbec nebude Ten Pravý, páč o čem by byly další díly...
Literárně je to dost špatný. Absence logiky, vykrádačka všeho možného, bože, ty dialogy!!! Kdybych patřila do náctileté cílovky, byla bych asi nadšená, ale až moc mi vadilo, že se autorka nenamáhala začátek postavit jinak, jen změnila kulisy a navíc neumí moc psát Ale dobře, bylo by z toho skvělý anime :D
Ale jdu číst dvojku, neumím prostě nechávat série rozečtené. Doufám, že se alespoň děj konečně pořádně rozjede.

6 05.09.2018

Nádherné a velmi emotivní loučení se světem Zeměplochy. Pastýřská koruna je opravdu zvláštní knížka o smíření se smrtí a uvědomění si sebe samého. Ano, je nedotažená, ale přesto neskutečně silná.

6 24.06.2018

Nebylo to špatné, ale vztahu hlavní dvojice jsem prostě neuvěřila.

5 08.08.2019

Hana měla tu smůlu, že jsem ji četla po knížce reálných vzpomínek na dobu druhé světové a totality. V tomto přímém srovnání na mě osudy postav působily nereálně, vykonstruovaně, jakoby tam bylo od vší hrůzy a křivd trochu. Je to dobrá kniha, ale asi ji momentálně nedovedu dostatečně ocenit.

5 08.08.2019

Příjemné překvapení. Mám ráda sbíhající se příběhové linky, hodně mě bavily pasáže ze Šibuji a školní esej o Vodě mě úplně uhranula. Knížka má překrásnou úpravu a ilustrace, o to víc mrzí do očí bijící odfláknutá korektura, za tohle by nakladatelství měla platit pokuty. Dávám zasloužené čtyři hvězdičky, jen pořád nevím, jestli mi ten konec vadil nebo ne...

5 08.08.2019

Pohádka o Starmanovi. Nádherné, brečela jsem jak želva.

5 30.01.2019

Nádhera! U spousty knih mám problém se nejen začíst, ale hlavně si představit svět, ve kterém se odehrává. Cirkus mi v hlavě spustil doslova výbuch černobílých obrazů, autorka píše neuvěřitelně „výtvarně“. Prostředek trochu drhne, ale jinak je Cirkus úžasná pohádková jízda. Konečně love storry, kterou jsem si užila.

5 17.09.2018

Tenhle text provázel celé mé studium na střední. Všichni jsme Bacha hltali, byli z něj hrozně drsně zadumaní a chtěli lítat. Věnovali jsme mu dokonce výstavu a divadelní představení, někde mám ke knížce shované vlastní ilustrace... a od maminky mám ilustrované vydání s věnováním. Miluju tu knihu.

Rozhodně už nejsem teen, ale stejně mě to chytlo za srdce. Něžné, kruté, surové, tiché, strašlivě smutné i plné štěstí. Takhle se píše o velkých každodenních emocech a dospívání.

5 17.09.2018

Krásně napsané, ale smutné osudy tří generací, ze kterých dýchá prázdnota, smutek, bezvýchodnost a osamělost. Rozhodně nejde o odpočinkové čtení, ale knížku hodnou zamyšlení.

4 12.12.2019

Z knížky mám dost rozporuplné pocity. Rozhodně je čtivá a s velmi silným poselstvím, že i maminčina slečinka s vážnými zdravotními problémy dokáže vystoupit ze své komfortní zóny a dokázat nemožné. Autorka má rozhodně můj obdiv, nejen, že šla naprosto otevřeně s kůží na trh, ale že se na PCT vydala s dala to. Styl psaní mi ale moc nesedí, přijde mi dost nevyzrálý a uspěchaný, takový holčičí deníček. Trošku škoda. Ale i tak - úžasné zážitky a klobouk dolů!

4 22.06.2019

Kdybych měla vybrat jen jednu knihu, která mi v životě dala nejvíc, bude to Lavondyss. Četla jsem ji několikrát a nikdy mě nepřestane fascinovat, hlavně první půlka je úžasná. Opět jde o hodně těžké čtení, ale pokud se do světa Tallis necháte vtáhnout, máte sami chuť lítat po polích, zahrabávat dřevěné sošky a vyřezávat masky. Já se dokonce chvíli bála chodit do lesa.

4 17.09.2018

Překrásné, nádherně napsané. Ke Gejše se můžu vracet znova a znova přesto nikdy neztratí na půvabu.

4 17.09.2018