Forest66 komentáře u knih
U Browna platí víc než u jiných autorů, které jsem četl, že pokud jste četli jednu knihu, četli jste všechny. Stále dokola píše podle stejné předlohy s obměněnými jmény ten samý příběh a marně se snaží navázat na Šifru. Výsledkem je pouze stále slabší příběh, jako čaj vařený dokola ze stejného sáčku. Počátek už neobsahuje ani žádný dějový zvrat a překvapivé vyvrcholení, pouze lineárně se vlekoucí příběh s předvídatelným koncem rozplývajícím se do ztracena
Už dlouho jsem nečetl tak vynikající detektivku. Laťka nastavena hodně vysoko :)
Vynikající příběh napsaný velmi dobrým vypravěčským způsobem. Anglická tvorba opět prokazuje své nesporné kvality tohoto žánru.
(SPOILER) Tahle knížka se mi zdaleka nelíbila tolik, co knížky s Erikou. Sice to byla zajímavá zápletka jako vždycky, ale tím, že vraha chytli hned na začátku tam vzniklo na dlouhou dobu vzduchoprázdno, kdy se nic neděje. Navíc tam nebyla žádná postava, kterou bych si mohl oblíbit. Škoda, že kanibala nechal přežít. Takhle se tam bude nejspíš táhnout celou sérií, jak smrad
Ze začátku jsem měl trochu problém se začíst, bylo tam spoustu hrozně nevýrazných postav a děj byl zpočátku takový nijaký. V jednu chvíli se to ovšem rozjelo a knížka byla skvělá. Bohužel ten konec to vyloženě pos***. Autor chtěl za každou cenu překvapivý konec a nepoložil si otázky "Pokud to uzavřu takhle, mohou předložené důkazy vůbec existovat? Je možné, aby postavy jednali tak, jak jednali?". Protože odpověď by byla ne! v žádném případě
Po Vraždách s monogramem, které nesplnili ani nízká očekávání, jsem tomu chtěl dát ještě šanci. Neuměl jsem si představit, že by to mohlo být ještě horší, ale v tomto ohledu mě autorka překvapit dokázala. Motivu, který si na konci vycucala z prstu snad nemohla uvěřit ani ona sama
Občas Poirota docela vystihla, občas ne. Příběh a psychologie postav bohužel stojí za starou bačkoru. Překombinovaný děj, nepravděpodobný vývoj událostí a jednání osob, to všechno je tam bohužel na denním pořádku. I tak se tam ale našlo pár zajímavých momentů.
Docela dobré pokračování. Nebylo to tak originální, jako první díl - konec konců, je to pokračování téhož příběhu - ale pořád napínavé a zábavné. Bohužel konec to strašně zabil :( A to tak, že nemám ani moc chuť, číst závěrečný díl (ale samozřejmě, že si ho přečtu)
A určitě Chapel Croft neleží v Midsomeru? :) Knížka se mi moc líbila, i přes dlouhý a pomalý rozjezd. Když porovnám Kříďáka, Jámu (tu radši nečtěte) a Upálené, vůbec bych nepoznal, že to píše všechno stejná autorka, jak jsou ty knížky každá úplně jiná.
Výborná knížka, jedna z nejlepších, co jsem poslední dobou četl. Knížka byla velmi rafinovaná, ale přitom byla dobře promyšlená. Velký respekt k autorovi, že tohle dokázal sepsat a přitom se do toho sám nezamotat
Zajímavá zápletka a příběh, zasazený do zajímavého prostředí. Příběh byl trochu vleklý, ale jinak dobře vymyšlený a poutavý. Bohužel musím ubrat na hodnocení za konec a to z mnoha důvodů
Z toho konce jsem poněkud rozpačitý, ale jinak to bylo vynikající čtení a autorka si u mě drží čistých 5 z 5
Tenhle typ knížek většinou nečtu, ale jsem rád, že se mi do ruky dostala tahle. Překvapilo mě, jak čtivý a zajímavý kousek to je. Babiše rád nemám a nic dobrého si o něm nemyslím, ale jak jsem zjistil, pořád ještě to byla jen špička ledovce :P
Je jen škoda, že si tuhle knihu nejspíš nikdy nepřečte ta část voličů, která by určitě měla
Příběh s docela dobrým potenciálem, bohužel utopený ve spoustě balastu. Autorka se kdo ví proč pokusila vytvořit kombinaci detektivky, mysteriozního románu a červené knihovny, což je dost bizarní kombinace. Moc tomu nepomáhá ani velké množství abstraktních jmen, které z počátku trochu komplikují vyznat se v osobách.
Kdyby se autorka oprostila od zbytečných myšlenkových pochodů odvádějících čtenáře od děje do ztracena a soustředila se na zápletku, byla by to daleko lepší kniha, než je teď.
Knížku jsem si přečetl hlavně proto, že byla po ruce. Už po předchozí zkušenosti jsem věděl, že historického tam bude pramálo, že je autor mizerný vypravěč a ani obsah nesliboval zajímavou zápletku. Takže jsem tentokrát nebyl zklamán, ale ani mile překvapen. Některé části jsou zajímavé, ale tak 2/3 knížky tvoří bezduché dialogy a myšlenky o ničem nebo popis čehokoli. Kdyby to zkrátil, byla by to docela dobrá povídka.
Skála je detektivka asi jako Staré pověsti české. Daleko víc to připomíná telenovelu. Co se ale nedá upřít, je styl psaní. Způsob, jakým May předkládá svůj příběh, je velmi poutavý. Škoda, že ten obsah nebyl trochu lepší. Taky můžu pochválit pestrost a věrohodnost osob. Každý v sobě má aspoň kousek dobráka i kousek hajzla, je směsicí namixovaných povahových rysů a ne jen černobílá figurka, jak tomu v mnoha knihách bývá
Travič mě bavil asi o něco víc, než Rakvář. Myslím, že je to prostě tím, že jsem tentokrát věděl, že mám očekávat něco trochu jiného, než obvykle. Bývalo by bylo lepší, kdybych si obě knihy přečetl najednou, protože děj je velmi úzce propojený. V knížce zůstává docela dost neuzavřených otázek, ale právě proto, že Rakvář a Travič jsou prostě trochu jiné, než ostatní knížky, mi to ani nijak nevadí a tak nějak to tam i patří
Oproti prvnímu dílu už to nebylo ono, ale i přes celkem nezáživný začátek jsem se nakonec začetl. Nebylo to vtipné, spíš bych řekl jednoduché a milé.
Označení historický román je tu spíš klamavou reklamou. Historického tam bylo asi tolik, že v Anglii svého času vládla královna Alžběta.
Příběh sám byl docela dobře vymyšlený. Bohužel se ale vleče jak smrad. Autor ho sice dokázal vymyslet, ale prodat ho nedokázal.
Knížka nebyla úplně špatná, ale byla přeplácaná, nesmyslná a zbytečně dlouhá. A řekl bych až schizofrenní. Nedokázala se rozhodnout mezi minulostí a budoucností, mezi utopií a dystopie a dohromady to prostě nedávalo smysl. Autor se při psaní nezamýšlel ani trochu, jestli vývoj událostí dává smysl, je aspoň trochu reálný a navíc neustále odbočoval od děje, že člověk už ani nevěděl, jak se dostal od rekreace ROH k husitskému hnutí