EvaHonsová komentáře u knih
(SPOILER) Jak se nám bude žít za 22 let? Není to žádné scifi. Příběh na smrt nemocné Báry (babičky), která je vyléčena a zjiš´tuje, že se z nemocnice nemá kam vrátit. "Přítelkyně" Lucka jí rozbije skvělé manželství díky videomontáži. Jeden člověk a kolik zla může napáchat, je až k nevíře. Zajímavě rozkreslené charaktery syna Michala a dcery Magdy.
Čtivě napsaný romantický příběh z Francie na konci 19. století. Kniha se čte jedním dechem, čtenář je vtažen do děje. Druhý příběh Uprchlíci je kratičký, ale také velmi dobře napsaný.
Líbila se mi novela Ráchel - zamyšlení nad emigrací rodičů se 4-letou holčičkou, která se nemůže bránit. Její život v cizině je založen jen na kariéře, ale chybí jí osobní život.
Novela Milost je obzvlášť vydařená s naprosto nečekaným koncem. Jméno - příběh o historikovi, který vydal knihu pod jménem své kolegyně. Určitě stojí všechny za přečtení.
16 skutečných kriminálních případů, které se odehrály v Čechách. Doporučuji.
Autorka má dar napsat srozumitelný, akční příběh z období 50. let 20. století a současně zasvětit čtenáře nenásilnou formou do historických událostí. Příběh mě moc bavil a těším se na další knihu.
Tohle byla nejvíc nezajímavá kniha, kterou jsem kdy v životě četla. Velké zklamání po skvěle napsané knize Muž jménem Ove.
Kniha mě nezaujala. Nebyla ani vtipná. Nebyla ani romantická. Nebyla ani napínavá. Dočetla jsem ji rychle, neboť byla kratičká.
Tak 2. díl mě bavil ještě víc. Přeji Dominice Hájkové, aby se jí dařilo a opět nás čtenáře potěšila báječně napínavou knihou. Doporučuji. Přečteno za 1 den se zatajeným dechem. Myslím, že psychopati v naší společnosti žijí a někdo má na ně smůlu.
Kniha se čte velmi dobře, člověk se zanoří do děje a už je konec. Už se moc těším na 2. díl Nezastavuj. Doporučuji k přečtení.
Bohumil je opět výborně napsaná kniha, která vás pobaví a současně vede k zamyšlení nad některými absurdnostmi, které se v naší společnosti dějí a nikdo kompetentní je neřeší. Závěr překvapivý, úžasný a nečekaný. Za mě velmi skvělá kniha stejně jako Božidara.
Kniha Co by můj syn měl vědět o světě mě velmi zklamala. Nebyla ani vtipná, ani přínosná jak jsem očekávala od tohoto autora, neboť Muž jménem Ove mě moc bavil. No, stává se, že i dobrému autorovi se občas kniha nepovede.
Černobylské dívky je citlivě napsaný román o přátelství a vyzdvihuje téma, že vždy se najdou dobří lidé, jen člověk nesmí neházet flintu do žita.
Knize vytýkám velmi vyhrocené a nepravděpodobné jednání učitelky v roce 1986 k žákyním a také extrémně černobílé popisování postav. Černě jsou vybarveny rodiče Oksany a bíle, spíš až do růžova, rodina Valentiny. Také mi vadil překlep, že město Leningrad a Stalingrad je prezentován jako dvě odlišná města nikoliv jako jedno jediné. Celkový dojem z knihy je ale velmi dobrý a určitě bych ji doporučovala k přečtení.
Kniha má několik částí, jedna je věnovaná Tomovi, druhá Magdaléně, třetí Ines, čtvrtá stařičké Beatriz a také poslední osůbce mladičké Beatriz. Za mě je příběh Magdalény příliš plochý, nezáživný, nejraději bych ho zcela vypustila, tím by se obsah zredukované knihy výrazně zvedl. Nelíbilo se mi velmi časté opakování toho samého, ať už šlo o legendu o princezně Gildě nebo o sáhodlouhé výčty kaváren, klubů, názvů ulic, uliček a kostelů v portugalských městech. Zaujaly mě příběhy obou Beatriz a Ines. Jinak jako plážové čtení je kniha dobrá.
Kniha mě vtáhla do děje až v 2. části. Závěr knihy je nečekaný, ale typicky americký.
Romantický příběh s dobrým koncem je vhodnou četbou pro relaxaci a zklidnění. V knize mi chybí napětí, zvraty a nečitelné konce.
Vysloveně nenáročné prázdninové čtení, které nezatěžuje mysl a neobohatí o žádné poznatky. Čte se dobře a lehce. Neurazí.
Knihu jsem četla do strany 100. Vůbec se mi nelíbilo neustálé tlachání o ničem. Příběh nemá žádnou napínavou zápletku, je postaven na filozofických rozvahách církevních hodnostářů. Egypťana Sinuheta jsem přečetla a doufala jsem, že Temný anděl bude zajímavý, to fakt nebyl. Někteří z rodiny knihu dočetli do konce a potvrdili mi, že touto knihou raději neztrácet čas. Je tam spousta historických událostí a tak alespoň za ně dávám jednu hvězdu.
Neskutečný příběh odvážné ženy, který se skutečně stal. Líbí se mi, že příběh má širší záběr, čtenář se dozvídá navíc i zajímavosti z přírody v amazonském pralese.
Doporučuji k přečtení.
Kniha je psaná poetickým jazykem, do poloviny byla velmi opatrná k ději a příběhům. V druhé části nabrala neskutečný zvrat. Neočekávaný závěr.
Zajímavý příběh psaný na základě vlastní překladatelské činnosti, jak se člověk dozví nakonec z doslovu, který byl na celé knize nejzajímavější.