Eslem komentáře u knih

Řekla bych, že Rowlingová si v této knize dost početla... Slabým místem byl pro mě začátek (stejně tak i u Hvězdného prachu), ale pak kouzlo začalo pomalu působit... :)

1 05.03.2014

Pro mě jednoznačně nejslabší ze čtyř ročníků Žoldnéřů. U Barocca dost skřípalo zpracování, názvem počínaje, a děj místy nudil, i když například provázanost s písní se mi líbila. Svíčka hasnoucího plamene byla z celého sborníku nejzajímavějším experimentem, ale nepřišel mi úplně zvládnutý závěr a té poetičnosti bylo taky nadmíru. Moc pěkně napsaný byl Sluneční kruh, kterému u mě uškodilo tisíckrát omleté téma ztráty blízkého člověka v kombinaci s upíry (tím spíš ale věřím tomu, že slovo upír v názvu sborníku táhne). Další dvě povídky byly ve stylu neurazí, nenadchne, snaživě poetická V. Mayerová mě opět neoslovila vůbec, naopak dost emocí přišlo se psem a vlkem, kdy mě nepříjemně překvapil D. Tučka – snaha rozšířit si autorské obzory se mu tentokrát vážně nepovedla, počínaje čokoládou coby psím pamlskem. Svou přítomností ve sborníku dost udivuje Dnes naposled, které je rozhodně spíš než povídkou jen z kontextu vytrženou kapitolou bez špetky nápaditosti a v závěru nikam nedospívá. Z celé knihy mě opravdově potěšily jen poctivě fantazácké Z popela J. Strnadové a pojednání (byť) o upírech L. Medka.

1 19.09.2013

Od autora jsem četla pár povídek a jeho trpasličí humor se mi líbil, přechod k démonům mu ale podle mého nesvědčí. Kniha mi - možná s výjimkou samotného začátku - nepřišla nijak zajímavě akční, ani zvlášť vtipná, místy spíš nevkusná.

1 20.07.2013

Různorodé a z větší části čtivé, humorně lazené a prodchnuté atmosférou Dračího doupěte. Výjimečný čtenářský zážitek to není, ale oddechovka slušná. 50%

Drakobijčí zklamání. Vítězná povídka ve stylu laciného horroru, druhá v pořadí do soutěže zapadla jen za cenu pár fantasy prvků vecpaných násilím, skvěle řemeslná třetí zas byla bezostyšnou Sapkowského fan-fiction...

1 28.05.2013

Bitevní fantasy pro nenáročné (a spíše mužské) čtenáře.

1 05.05.2013

Oproti trilogii PJ tuto záležitost trochu vytáhlo nahoru zdařilejší vykreslení dívčích idolů, především Sorgana, což je postava čtenářsky velice vděčná. I tak se však jedná jen o přepracování dvojice Maxarel-Veragin. O to slabší jsou hlavní ženské hrdinky, které navíc v mnohých scénách splývají jako přes kopírák (samozřejmě, stejně jako u Paoliniho, nemůžeme přehlédnout, do které postavy se profiluje sama autorka). Je patrná snaha uměle postaršit čtenářskou základnu přidáním na intenzitě krvavých i milostných scén, žádný skutečný autorský posun ale nenastal.

1 26.04.2013

Z knihy hodně dýchá Pán prstenů, s Aragornem vždy ve středu dění. Postavy se svým omezeným repertoárem chování působily prkenně a trochu mě nudily, popisy hájemství wazzarů a líčení útrap cesty však příběhu dodaly kouzlo. Obálka je bohužel propadák, kniha by si rozhodně zasloužila něco lepšího.

1 15.04.2013

Ukázkový plagiát, který se mi ale v dětství líbil víc než originál... 100% :)

Plnohodnotné pokračování prvního dílu, nic se nezmění, jen se jede dál. Zamýšlené osvěžení v podobě pošťuchování Veragina a Snížka se místy daří, místy ne, draky i Veragina máte přečtené, Dargwlci se bezzubě cení, jednorožec pobíhá... a smrt slabomyslného krále je vlastně úlevou. A zase ty popřetahované nápady, vyšší forma snad z Pokémona, modří rarachové, co trýznili i Pottera...

1 25.03.2013

Některé nápady, jako vymezení „pracovních“ hodin různým formám magie a obecně pojetí mágů živelných klanů, opravdu zaujaly, vývoj hlavního hrdiny však příliš připomínal Draka Jordanova a to v ne o mnoho lepším provedení. Snový symbolismus mě bohužel taky neoslovil a nijak zvlášť oslnivé a propracované nebyly ani dialogy.

1 21.03.2013

Sapkowského komentář je docela trefný. Tahleta „pulp fantasy noir“ mi prostě sedla.

1 08.03.2013

Malá holčička se odhodlává k dobrodružné cestě za záchranou sedmera barev duhy, bez níž by nejen obloha po dešti, ale i životy těch, na které shlíží, vybledly a ztratily mnoho ze své krásy. Do Temného království, kde tamní vládce, kníže Morket, drží v zajetí duhové Strážkyně, si přináší tajemný klenot a skleněného kocourka, který v pravou chvíli ožije. Nápaditý a moudrý příběh, z kterého si leccos odnese i dospělý čtenář.
PS: Knihu hodnotím kamarádce, ale s čistým svědomím, protože je napsaná opravdu kvalitně a hezky.

1 13.02.2013

Dějově naprosto generický a přihlouplý erotický román, na kterém stojí za zmínku jen sympatický záměr autorky trochu přiblížit prostředí hasičského sboru (což je jediný důvod, proč nehodnotím odpadem). Sloh je katastrofální a chtít za "knihu" vydanou v tomhle stavu peníze je i v rámci brakové literatury nehoráznost.

17.05.2024

Chápu, že úkolem HT je oslovit širokou a převážně hodně nenáročnou čtenářskou veřejnost, ale opravdu se tahle kniha musela zvrhnout v něco tak neskutečně laciného a hloupého? Začátek je v rámci žánru docela slibný, pak se děj začne táhnout a mám pocit, že finální scény už obě autorky dopisovaly namol, protože nikdo střízlivý by snad nedokázal splácat dohromady takovou hromadu nesmyslů.

08.12.2023

Příjemné počtení, jehož hlavní předností jsou svižné a úsměvné dialogy. Škoda té poslední třetiny, která se autorce začala rozpadat pod rukama, počínaje Deliovou přespříliš patetickou minulostí až po akční scény s monstry. Jako celek mi tento pohádkově-fantastický slepenec přišel nesourodý, překombinovaný a zároveň v mnohém nedotažený, ale styl psaní mi opravdu sedl a doufám, že o autorce neslyším naposledy.

03.04.2021

A je to tu zas. Tentokrát v podobě rádoby drsňáckého a extrémně amatérského textu na provařené téma nájemných vrahů, kterého jsem zvládla přečíst asi dvacet stran. Palec nahoru každému pisálkovi, který odolá pokušení splnit si sen a něco podobného dotlačit k vydání, ať už přes Pointu, Lirego, Kliku a tak dál. Oni ti redaktoři seriózních nakladatelství totiž většinou mají pádný důvod proč takové rukopisy odmítat...

Hodně rozporuplná kniha, která se sice výborně čte a je z ní znát talent začínající autorky, ale celou jí natolik prosvítají motivy, dějové linie a charaktery z HP, až to dost zavání plagiátem. Jestli se po letech opravdu dočkáme pokračování, chtělo by to buď uvědomění a změnu z autorčiny strany, nebo opravdu důsledné betačtenáře, kteří by ji od kopírování Rowlingové nasměrovali někam dál.

12.12.2020

Valard patří k tomu druhu knih, které si buď užijete jako bezhlavou jízdu, nebo vám budou připadat veskrze otravné. Jakkoli mě to u Strak překvapilo, očekávaný příjemný humor se nedostavil a po dvou marných pokusech se začíst jsem výtvor pana kováře odložila někam, kde na něj neuvidím.
Neměla jsem v plánu psát komentář, ale zdejší přátelský marketing mi nepříjemně připomněl praktiky okolo knih J. Trpiše, a proto přidávám nezaujatý pohled z druhé strany barikády. Kniha trpí nevyrovnaností, humor je přinejlepším rozpačitý a zarputilá snaha o vtip a průpovídky často vysloveně škodí. Děj působí spíš bezradným než úmyslně absurdním dojmem a co se týče stylu, plácání o vlcích (str. 56) může posloužit jako příklad toho, jak „bravurně“ autor místy nakládá s jazykem.
Snad se česká akční pohádková škola příště zmůže na něco lepšího.

Závěr sice přinesl rozpačitý příslib, ale celkově je Stín věcí ztracených jen nemastnou, neslanou poklonou Jordanovu Kolu času. Před lety bych určitě hodnotila líp, ale teď už na podobně vleklou a suchopárnou epiku nemám trpělivost ani chuť. Jordanovy náctileté postavy jsou sice veskrze otravné, ale vystupují mnohem živěji, a rovněž zajímavých motivů u něj najdeme podstatně víc (uznávám, že roztahaných po nehorázném počtu stran). Islington jako kdyby si mnohdy ani neuvědomoval, že píše pro čtenáře a ne pro své vlastní postavy, které neplodně truchlí nebo se trápí nejistotou nad tím, co čtenář už dávno ví. Zvraty (nebo jejich náznaky) nepůsobí tím správným intrikánským dojmem, ale spíš překombinovaně nebo naivně.

15.01.2019