Enforcer komentáře u knih

Jedna z nejkrásnějších rodových ság. Sleduje osudy šesti generací umělců spjatých se jménem Humberto a také to, jak se v průběhu let měnil svět kolem nich a jejich kumšt. Přinejmenším v rámci naší literatury naprosto svojská a s ničím neporovnatelná kniha skvěle převedená do formy televizního seriálu.

23 17.11.2021

Jedna z must read knih. Stoletý pan Winterberg a jeho český ošetřovatel Kraus cestují vlakem po dávno rozpadlé zemi a starý pán vypráví. Je tak trochu někým mezi Švejkem a Kopfrkinglem - s prvním ho spojuje potřeba vyprávět bez ohledu na zájem posluchače, s druhým posedlost spalovacím procesem. Kniha je většinou smutná, smutná, najdou se však i veselejší místa, třeba to, kde jakýsi bosenský autobusák nadává na Němce a na Čechy, kteří jsou z Němců ti vůbec nejhorší (umíte jenom pít a dělat hloupý vtipy - vím to, v Praze jsem byl). Každopádně jde o velice zajímavou knihu, která četnáře strhne a poutavým způsobem připomene doby dávno minulé.

18 21.01.2023

Nádherná, ale velice smutná kniha. Vypráví o životě Judea, homosexuálního, tělesně postiženého sirotka vyrůstajícího v klášteře. Vše špatné, co čtenáře napadne, že se takovému člověku může stát, se také stane. Navíc je celé vyprávění popsáno velice realisticky. Doporučuji číst v psychické pohodě, jednoho dne mi kniha způsobila pořádnou depresi. Nedivil bych se, kdyby na některé čtenáře měla podobný účinek, jako prý mívalo Utrpení mladého Werthera s tím, že Jude trpí samozřejmě daleko víc, než jen kvůli neopětováné lásce.

15 10.09.2021

V podstatě o něco vylepšená kopie prvního dílu, ale to v tomto případě není na škodu. Stále je to napínavé, čtivé, poutavé, malebné. Vhodné pro děti, ale i pro dospělé.

14 12.08.2021

Druhá kniha autora a opět trefa. Tentokrát se z neobyvatelného Marsu přesuneme na již docela zabydlený Měsíc - nachází se na něm jedno město a turistický park nalézající se na místě prvního přistání. Hlavní hrdinka románu saúdská Arabka Jazz Bašárová je hrdinovi Marťana docela povahově podobná, jen tentokrát nestojí na té úplně správné straně a sympatie k ní bude čtenář hledat poněkud složitěji, i když je nakonec najde. Andy Weir svými prvními dvěma romány zaznamenal vskutku povedený start a zařadil se mezi mé oblíbence. Těším se na jeho další dílo.

14 17.12.2020

Velice smutná kniha, ale měl by si ji přečíst každý. Jde o poměrně těžké čtivo, které mi svou zatěžkaností a prvotní nepřístupností poněkud připomíná díla 19.století.

14 27.10.2020

Mám rád knižní rozhovory. Člověk se z nich o zpovídaném dozví podstatně víc než z dvoustránkového rozhovoru v nějakém časopisu. Rozhovor s panem Schwarzenbergem je velice povedený, přibližuje tuto osobnost z mnoha úhlů a na konci knihy i z pohledu jejích přátel.

13 27.05.2022

Hodně zajímavý pohled do jedné z nejuzavřenějších a nejtotalitnějších zemí na světě.
Zaujalo mě, jak někteří tázaní obdivují taktéž komunistickou Čínu jako bohatou zemi, kde je všechno k dostání - trochu podobná situace se západním Německem pro nás v 80. letech a doslova mi dech vyrazil poslední rozhovor se stařenkou, která sice utekla na jih před hladomorem, ale na KLDR a tamní způsob řízení společnosti do té doby, než propukl hladomor, přesto nedá dopustit.
Určitě doporučuji si tuto knihu přečíst.

12 02.10.2023

Parádní povídky. Líbí se mi ty odkazy na klasické pohádky - Kráska a zvíře, Sněhurka, Popelka...

12 19.11.2018

Jedna z nejlepších knížek pro děti. Vzhledem k tomu, že se vlastně celá odehrává ve třech domech se zahradou, je velice pestrá, dobrodružná a plná fantazie.

12 24.03.2016

(SPOILER) Na čtvrtém díle série mě nejvíce zaujalo s jakým klidem dokáže autorka přepínat mezi stále ještě dost dětskými tématy - hrátky s karamelkami a slizkou, temnou atmosférou za kterou by se nestyděli ani králové hororu typu Clive Barkera - zrození Voldemorta.
Tento zlom je asi tím nejzajímavějším z knihy, jinak ale poprvé při čtení Harryho Pottera cítím poněkud rozpaky
Ohnivý pohár je pořád hodně dobrou knihou, poprvé však u Harryho Pottera přemýšlím, zda autorka trochu nepřepálila stopáž a neučinila tak na úkor spádu knihy, který byl u prvních tří dílů série opravdu dechberoucí. Ohnivý pohár se oproti nim místy poněkud vleče.
Stále je to za pět hvězdiček, ale tentokrát jsem přemítal i nad tím, že bych kvůli té rozvleklosti dal hvězdičky pouze čtyři.

11 06.03.2022

(SPOILER) Za mě jde bohužel o mírné zklamání. Je jasně patrné, že se autor snaží předložit něco podobného jako Marťan a používá stejné ingredience. Jenže všechno - příběh, vykreslení postav i vědecké poznatky - je zde tak o tu hvězdičku horší.
Poměrně záhy autor čtenáři objasní, že hrdina je na sebevražedné misi a tím bohužel přichází o hlavní triumf z Marťana - čtenář se o hrdinu nebojí.
Nebojí se ani o Zemi, protože ta je plná kreténů, kteří sice dlouze hledají lidi schopné přežít ve vesmíru, ale stejně jim dva ze tří zemřou. Tady jsem čekal vysvětlení co se tedy stalo za katastrofu, že Číňan a Ruska nepřežili koma, nicméně jsem se nic nedověděl.
Spasitel se pořád dobře čte, ale oproti Marťanovi je prostě o ten fousek slabší. A xenonit je blbost.

11 20.12.2021

Bylo by to lepší než první díl. Putování plukovníka Michálka po stopách apokalyptické sekty měnitelů je napínavé, strhující a čtenáře jen tak nepustí. Vrcholem je pak dění v Krakově v čele s "čubčím pohárem". Čili jasných pět hvězdiček. Snad jen ten na můj vkus příliš otevřený konec... ale co mrsknu tam plný počet, ať neškudlím.

11 10.07.2021

Nebýt to realita, byl by to dechberoucí thriller.
Právě ta napínavost staví v mých očích tuto knihu výše než Boss Babiš, který je plný suchopárných ekonomických čísel, kterým popravdě moc nerozumím.
Rudý Zeman je čtivější, i když jde více do hloubky a je podstatně obsáhlejší. Důležitá kniha pro každého, kdo chce zjistit, co se tady posledních třicet let dělo.

11 02.09.2020

Jeden z těch lepších novodobých Kingů. Zaujme používáním IT vychytávek a také pro Kinga docela nezvyklým množstvím humoru. Pasáže, v nichž se Hodges a Brady pod modrým deštníkem vzájemně nahánějí jsou hodně zábavné a navíc napínavé.

11 08.07.2020

Také mě ta hra málem dostala. Chtěl jsem dát pět hvězdiček, ale po té epizodě na pustém ostrově jsem si začal říkat "tak to už je moc ustřelené" a začal jsem uvažovat o snížení hodnocení na hvězdy čtyři. Závěr knihy však účel této části nadmíru vysvětlil, a tak nakonec dávám plně zasloužené stoprocentní hodnocení.
Krásná kniha plná lásky k zvířatům a k Alláhu, Kristu, Krišnovi - vyberte, co je libo.

11 22.07.2019

Jeden z nejlepších Kingů. Lepší než Pan mercedes a Outsider, kde se také vyskytuje detektiv Bill Hodges. Velký podíl na tom má skvěle napsaný záporák, kterým je další šílený fanoušek číslo jedna, schopný pro svou literární zálibu i zabíjet.

10 19.04.2023

Ve škole jsem Boženu Němcovou vysloveně nenáviděl. Babička mě sice v knižní podobě minula (dívali jsme se ve třídě na film a paní učitelce to naštěstí stačilo) , ale Divá Bára ne. Čtení této povídky v oněch asi třinácti letech bylo doslova utrpení.
Nyní jsem se k výročí autorčiny smrti ke čtení jejího díla vrátil a pokusím se přidat pár postřehů, které mě při jeho čtení napadly.
1. Božena Němcová bezesporu byla dobrou spisovatelkou. Její popisy venkovské krajiny a zvyků jsou opravdu nádherné. Babička rozhodně není žádný literární odpad.
2. Je otázkou, zda by si kniha nezasloužila moderní převyprávění. O třetinu zkrátit, nahradit z dnešního pohledu sprostá slova, dát tomu trochu švihu. Originální dílo by samozřejmě zůstalo, zmodernizovaná verze by se ale dětem lépe četla. Nebyl by to koneckonců první případ - viz třeba Robinson Crusoe.
3. Knihu beru jako jakousi autorčinu psychoterapii, kdy v těžkých časech nostalgicky (a opravdu hodně přibarveně) vzpomínala na své dětství. Na dnešek je to příliš jednorozměrné a babička působí až jako svatá postava. V tom ale není Božena Němcová sama. Devatenácté století takto schématické prostě bylo. Příliš pozitivní vykreslení kladných postav mi třeba velmi znepříjemnuje čtení některých románů Julese Verna.

10 23.01.2022

Solidní pokračování. Možná zde už tak nepůsobí ten wow efekt - Kotleta píše cyberpunk, ale zápletka je velice dobrá a spousta popkulturních odkazů potěší. Kdyby mistr Sun-c nebyl již tisíce let mrtvý, podezíral bych ho, že si u Kyši zařídil product placement.

10 19.08.2021

Nejen první osoba jednotného čísla, ale také minulý čas. Murakami v této útlé osmikouskové sbírce vzpomíná na zašlé časy. Na lidi (většinou ženy), které potkal, na dobu, kdy se válel u baseballového hřiště a psal básně, na Beatles v roce 1965. Je to pěkné, ale něco tomu chybí - konkrétně důvod proč se autor rozhodl takto nevšedně bilancovat. Místo doslovu pana Bělíčka by se hodilo slovo samotného autora.

9 30.06.2022