Elis1528
komentáře u knih
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
K této knize nemám nic, co bych vytkla. Touto knihou začala má cesta k velké zálibě čtení, knížek tohoto žánru. Do mladé Christiany jsem se vcitila, jako bych v knize vystupovala já. Přečtená jedním dechem, je to má nejoblíbenější kniha a vím, že i kdybych tuto knihu četla po několikáté, nikdy mě neomrzí.
Říkejte mi Miriam
Miriam Kotorová
Autorka má můj velký obdiv, za to jak se dokázala podělit o svoji cestu, při které nikdy nevíme,zda bude trvat pouhých pár dní či dlouhé roky ?
Kniha je velice pěkně napsaná, zajímavá, pro někoho kdo se zabývá medicínou nebo zdravotnictvím, třeba jako zrovna já, je poučná jak lze i jinak tuto zákeřnou nemoc léčit. Přinesla mi nové poznatky a informace k alternativní léčbě.
Autorce držím pěsti, aby nad touto vyčerpávají, stresující nemoci vyhrála a byla pořád tak silná jako psala v knize až doposud.
Junky & smrt
Radek Drnovec
Kniha psaná formou deníku, který píše mladý narkoman Radek. Jeho příběh o experimentování s drogami mrazil v zádech, ale vyskytuje se zde i jeho první lásky. Ukázkou jsou dopisy od jeho přítelkyň, a všelijaké zápisky co prožil. V knize jsou i fotografie, na kterých je sfetovany Radek se svými kamarády. Bohužel příběh končí smutně, předávkoval se. Knihu vydala jeho zdrcena matka, která Radkuv deník našla a podělila se o fetacky příběh jejího syna.
Velmi se mi dobře četla
Bílá moc
Karolína Vaverková
Na této knize mi vůbec nevadilo jakou formou byla psaná, naopak se mi to velmi dobře četlo.
Vystihuje své pubertální období a z toho vyplývá také styl psaní, nespisovné, špatná gramatika. Příběh se mi líbil, tím jak je napsaný, popisuje každý moment, jak každá její zkušenost a nové věci probíhaly. Byla jsem překvapená, že už v takové době měla tato mladá generace přístup k drogám tedy, že v té době už docela hodně zasáhla tuto generaci.
S knihou jsem byla spokojená mám ráda takové příběhy a zajímám se o ně, týkající se právě jak už drogové závislosti, ale nejen i na drogách, na spoustu jiných souvisejících problému.
Autorka se docela velmi mladá stala závislá, líbil se mi popis jejiho startu, jak vůbec k drogám přišla. Tato kniha patří k jedné z mých oblíbenců, jsem s ní spokojená. Není to šálek každého, ale každý máme svůj styl, který se nám líbí.
Zlomená
Shy Keenan
Opět další velmi smutná kniha, po které mám noční můry. Když se podívám na malé dítě jak si hraje a směje, jak je šťastné a vzpomenu si na to, že ty bestie toto neviděly, chce se mi plakat. Pro mě tyto knihy mají velký obdiv stejně tak i autor, už jen pro to, že dokáže ó tom otevřené mluvit i přes to jak těžké to pro něj je.
Doporučuji, silný,smutný příběh
Útěk od ďábla
Sara Davies
U této knihy se mi chtělo plakat, což se mi obvykle nestává. Pro mě snad nepochopitelné jak zlý, krutý jsou lidé, že v nich není ani trochu citu, lásky. To ani trochu nezapochybovali, když stáli nad tím malým tělíčkem, které se nemá jak bránit. Přijde mi opravdu zázrak že Sara ( Karen) toto děsivé utrpení mohla vůbec přežít, každopádně má ode mě velký obdiv za její sílu a odvahu, že vše zvládla. Doufám, že žije spokojený a klidný život a na své dětství pokud možno co nejméně vzpomíná.
Takovýmto rodičům co si neváží cenu života svých dětí, bych přála to samé, co právě zažívaly ty bezbranné děti od nich.
Přečtená jedním dechem.
Mami, kdy už konečně umřeš?
Martina Rosenberg
Jak je tu už někde psáno, ano taky se zabývám v oboru, se setkávám s touto nemoci a spousty dalších. Není to nic příjemného, je to velice smutné dívat se na někoho koho máme rádi, jak se mu pomalu ale jistě začíná víc a víc ztrácet paměť, že ani ke konci nepozná své děti, jejich jména. Sama vím jaké to na vlastní kůži je, chcete tomu člověku pomocí, ale můžete se snažit sebevíc stejně nic nepomůže. Autorka napsala knihu velice pěkne, vím jak těžké to pro ni muselo být. Má můj obdiv a stojí za přečtení
Máme doma feťáka
Bedřich Čermák
Máme doma feťáka udělala na mě dojem takový, nerozvážný, nevím co si mám o ní myslet. Nebyla špatná, ale čekala jsem od ní více. Na druhou stranu byla i poučná pro ty kteří se drogovou tématikou zabývají i pro ty co třeba propadly závislosti na určitou drogu a chtěli by vědět, znát co jim vypěstována závislost může vzít či dát.
Příběhy mohly být více obsáhlé, jinak to docela šlo.
Hejno bílých vran aneb Když opustíte děcák
Pavel Cechl
Příběhy, které se v knize odehrávají se mi velice dobře četly a líbily. Byly na mne tedy trochu stručné, ale chápu, že chtěl autor přece jen trochu zanechat jejich soukromí a nerozebírat až tak do podrobna.
Kniha mohla být více obsáhlá, ale i tak se mi líbila
Panáček
Tomáš Němčík
Další kniha, která je mým oblíbeným žánrem, formou. Styl psaní mi ani tak nevadil. Tomáš Nemcik popsal svůj životní příběh podle mého názoru skvěle, chvílemi jsme si i myslela, ho alkohol už nadobro ovládl, ale tak snad Tomáš dokáže zvítězit nad ním. Muselo ho to stát mnoho úsilí a silné vůle, trpělivost, ale ne jen jeho i jeho rodinu, blízké, kteří ho měli rádi. Velice pěkné zpracovaná. Doporučuji
Ledové stopy zapomnění
Monika Plocová
Další výborná kniha, nevím co bych ke knize dodala, stejně jako k autorce. Prostě všechny knihy od Moniky byly pro mě a budou jedny z těch nejlepších a vím, že když je budu ještě někdy číst, nadchnou mne vždy skvěle tak jako poprvé.
Ventil
Monika Plocová
Jak už jsem psala, mám tři knihy od této autorky a všechny byly naprosto úžasné. Vše se skvěle čte, přehledná, srozumitelná, kniha vás i poučí, naučí novým věcem. Dozvíte te se co vše dokáže závislost způsobit, jak dokáže ublížit, co udělat pro to, aby jste začali s léčbou, co vše na tom můžeme ztratit nebo získat.
Paní Monika Plocove patří k mým oblíbeným autorům, její knihy mají smysl, každá kniha prostě nemá chybu. Doporučuji
Všechno má svůj čas
Monika Plocová
Knihy od Moniky Plocove, byli moje první knihy, u kterých jsem poznala přesně ten typ žánru, který mám nejraději a při kterém se dokážu u každé věty pozastavit a vcítit do dané situace. Mám tři knihy od této autorky, která popisuje svoji závislost, terapii, boj a jak vše probíhalo. Přehledná, čtivá. Dále píše různé příběhy lidí, které měli, mají stejnou či jinou závislost ( drogy, alkohol...), Jako měla sama autorka a popisuje jejich rekonvalescenci v léčebně, sama autorka po úspěšném vyléčení začla pracovat jako terapeutka v léčebně a pomáhá řešit problémy lidí různými sezeními na terapiích, učí je zapadnout do normálního cyklu života.
Kniha se mi velice líbila, jsem spokojená a určitě stojí za to si ji přečíst, pro ty co mají takovou formu psaní rádi stejně jako já.
Bolavá křídla andělů
Bohunka Nováková
Tato kniha mi bohužel nějak nesedla do noty, hůře se mi četla, očekávala jsem od ní něco jiného. Kniha má být zaměřena na závislosti alkoholu což z pravidla je, ale nepochopila jsem jestli autorka popisuje svůj problém nebo problémy ostatních. Pro mě nedávala smysl a očekávala jsem více.
Ztracené děti
Roman Schuster
Všechny příběhy, které jsou v knize napsaný jsou otřesné, bestie, které způsobily bolest všem těm ubohým, bezbranným tělíčkum, by si zasloužily smrt. Autor píše vše do posledního puntíku, popisuje každý příběh zřetelně . Skoro u každé věty mi běhal mráz po zádech, velice silné a dojemné příběhy dětí, které si takový osud nezasloužily. Nemůžu uvěřit tomu, jak až takový mohou být lidé zrůdy. Zdrcující příběhy ztracených dětí, které se nenašly ba v horších případech našly, ale bohužel zesnulé. Knihu bych spíše doporučila čtenářům, kteří mají na takové příběhy velkou odvahu a sílu.
Mít dítě je pro mě, dar, který milujeme a chráníme celý život i pro to jaký je či bude.
Týraná
Dianne Schwartz
Dianne jsem celou knihu soucítila a věřila, že dokáže od toho utrpení utéct a mít spokojený život. Touto situací, jako trpela Dianne, trpí většina žen, nejenom žen u nás, v celé Zemi. Polovině se podaří utéci, některé to ani nepřežijí a nebo zůstanou s tyranem na pořád a nechají sebou manipulovat a urážet. Myslí si o sobě, že právě ony dělají chyby, za které jsou pak trestány, že ony jsou ty špatné. Právě takhle si to myslela i Dianne, ale pak přišla na to, že i ona má svoji hodnotu.
Inspirující příběh pro ženy, které trpí nebo trpěly jako Dianne.
Světelná poselství z Plejád 2: Znovunapojení na původní kosmickou sílu
Pavlína Klemm
Khady je pro mě statečná žena, která podstoupila obřízku v tak mladém věku. Popisování jak vše začala a probíhalo, mi vyrazilo dech. Bohužel taková tradice se tam drží až dodnes..
Nedokáží si představit, jaká bolest a utrpení to musí pro pro mladé, malé dívky být. Celou situaci, jak vše probíhalo, si ponesou až do konce svého života.
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Přečtená jedním dechem, tradice v těchto zemích jsou otřesné, nedokáží si to představit. Betty je velmi statečná žena a usilovala o to, aby svoji dcerku ochránila a dokázala odvézt z toho otřeseného světa, což se jí nakonec, z velkého strachu a úsilí podařilo.
Příběh byl smutný, ale aspoň se šťastným koncem. Autorka má u mě obdiv za velkou snahu a úsilí, za velké utrpení, které si v rukou bezcitné zrůdy musela prožít.
Dítě zvané „To“
Dave Pelzer
Nepopsatelná kniha, která mě velice zasáhla. Rodiče chlapce, vlastně takové označení k těm lidem z daleka ani trochu nepatří, byli to dvě odporné zrůdy, co neměli ani trochu citu či lásky, neuvědomovali si co tomu bezbrannému chlapci prováděli. Takovým lidem bych udělala to stejné,co dělali malému dítěti, aby se cítili, tak jako se cítil ON.
Obdivuji autora, že se podělil o svůj dech beroucí příběh. Kniha mi ukázala, jak nutné je si vážit svých blízkých a kruté měli a mají některé děti v celém světě. Nikdo si to nezaslouží.
Pláč v poušti
Warda Saillo
Velice smutné čtení, při kterém běhá mráz po zádech, ale ráda čtu tuto formu psaní, vždy se do čtení vcítím a hltám každé slovo.