elexmil
komentáře u knih
Chybějící světlo
Nino Haratischwili
Co v knize vnímám ? Intenzivní prožívání pocitů a vztahů, lásky osudové a živočišné, stejně tak i nenávisti vedoucí ke krajním řešením, zásadní okamžiky ovlivňující celý život jednotlivce, velmi různorodé charaktery lidí (kdy nikdo není jen černý nebo bílý), hrůzy nesmyslných válek, úzkosti, ....
Všechny tři knihy Nino Haratischwilli, které jsou přeloženy do češtiny, pro mne na špičce toho, co jsem poslední roky četla.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Vyhraněné absurdní situace jedna za druhou, místy jsem se smála nahlas, místy to poněkud drhlo.
Rok kohouta
Tereza Boučková
Vzpomínám, že zo bylo těžké čtení. Měl by si pročíst každý, kdo si chce adoptovat či osvojit dítě. Před všemi lidmi, kdo do toho jdou hluboce smekám.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Už zase odkládám knihu nedočtenou, protože je o válce a na to já v poslední době nemám. Při tom se mi velice líbí styl psaní - krátké až úsečné věty, které úžasně vystihují atmosféru života na počátku války, líbí se mi i prolínání příběhu Marie-Laury a Wernera. Třeba budu mít jindy příhodnější náladu.
Alchymista
Paulo Coelho
Báj o pouti. Myšlenky typu "cesta je cíl" nejsou ničím překvapivé. Pro beznaboha a materialistu je symbolika hledání Duše země vcelku cizí, leč vyvoleným, kteří mají pocit, že se s tou duší spojili, lze závidět. Jako báj mne bavilo, ale asi se Coelhe nestane mým oblíbencem.
Čtyři ženy a jeden pohřeb
Narine Abgarjan
Krásné, citlivé a poetické, smutné a bolavé. Složité lidské osudy. Úžasný popis přírody Malého Kavkazu, doliny, kde je cítit moře, které je ovšem jen imaginární. Do toho kulturní arménské odlišnosti. Moc se líbilo.
Etta a Otto a Russell a James
Emma Hooper
Magický realismus - nevěděla jsem, co si pod tím představit. Jako bych četla moderní báseň, kdy je potřeba přemýšlet, co tím vlastně chtěl autor sdělit, nebo viděla obraz se symboly, jejichž význam není vždy jasný. Moc se mi líbí recenze "Knížka, která mě rozplakala". Mne tedy nerozplakala, nicméně : zajímavé, nevšední, poetické, mimořádné.
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Jednoduchý komentář: skvělé. Díky dovolené jsem měla dost času, přečetla jsem za tři dny.
O Květušce a její zahrádce
František Hrubín
Brouzdám seznamy a narazila jsem na tento titul. To byla absolutně nejmilovanější kniha mého dětství. Ta poetika, no nádhera.
Pačinko
Min Jin Lee
Příjemné čtení. Jako v ostatních komentářích i pro mne přínos stran popisu korejsko-japonských vztahů.
Osmý život (pro Brilku)
Nino Haratischwili
Autorku jsem objevila v návaznosti se svou cestou do Gruzie. Jedna z nejlepších knih, co jsem četla v poslední době. Strhující příběh rodiny v době dějinných zvratů, kdy "kvetly jen černé růže".
Temná dcera
Elena Ferrante
V polovině jsem měla tendence knihu odložit, dočetla jsem - motivovala mne k tomu potřeba pochopit, co tím příběhem chtěla autorka vlastně sdělit, stejně jsem to nepochopila. Dost se nedovedu vcítit do popsaného myšlenkového světa vypravěčky.
??? "Cítila jsem se jako kapka, která klouže po listu, když přestane pršet, stržená průzračně nevyhnutelným pohybem."
Vztahy matek a dcer jsou jistě složité, mnohotvárné, situace, kdy matka opustí děti, je pro mne neomluvitelný egoismus. Vypravěčka mi připadala jako nevyzrálá osobnost - třeba to tak autorka zamýšlela, aby ta vypravěčka čtenáře iritovala.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Zápletka dobrá, to co se honilo v hlavách Rachel, Megan a Anny také dobré, policie pracovala nějak ospale, závěrečná zpověď viníka poněkud školácká. Celkově mne bavilo, v odpočinkovém čtení lepší trojhvězda.
Ohňová země
Francisco Coloane
Útlá kniha, čtenáři zapomenutá – o tom svědčí zatím jen 3 čtenářské komentáře. Já na ni narazila cíleně – hledala jsem něco z literatury Argentiny nebo Chile, protože se chystám na cestu do Patagonie . Kniha nás vrátí tak o 100 let zpět do doby lovců, zlatokopů, námořníků, do doby drsných chlapů, ti všichni žili a pracovali v extrémních podmínkách, v divoké přírodě, jejíž účinky vedou až k „rozkladu osobnosti. Příroda člověka nejdřív rozloží a potom si ho sama složí, ale jako jednu ze svých součástí. V první etapě to vypadá, jako by osobnost přestala existovat, někteří dokonce zahynou, potom však nastane znovuzrození s novou silou. Možná si tahle příroda vybírá, a co jí nevyhovuje, to ničí.“
Uprchlík na ptačím stromě
Ondřej Sekora
Vzpomínám na knihy svého dětství a tato patřila k těm TOP. Tu jsem přímo milovala.
Neználek ve Slunečním městě
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Stejně jako u prvního dílu, jako malá jsem milovala a socialistický podtext jsem nevnímala
Krmíme ptáky - ale správně
Peter Berthold
Dostala jsem jako dárek od své dcery. Velmi přínosná. Krmíme již pár let celý rok a v krmítku je to koncert.
Nejlepší víkend
Patrik Hartl
Můj první přečtený Hartl, příště asi sáhnu po jiném autorovi, styl psaní (až heslovité vyjadřování) mi moc nevyhovoval. Ale na dovolenou bylo dostatečné.
Kočka a Generál
Nino Haratischwili
Brilka mne asi uchvátila více, ale i tak plný počet hvězdiček. Oslovilo mne, jak autorka spřádá životy několika osob až do konečného a pro běžného čtenáře dosti hrozného vyústění.