EL.ZA komentáře u knih
jedno je jisté, Karin Lednická odvedla perfektní práci a smekám před jejím talentem. Díky tomuto zpracování historie Karvinska si člověk uvědomí, jak je těžké se v některých situacích rozhodnout správně, jak je důležité nepodléhat snadnému a rychlému odsouzení člověka, když neznáme jeho osud a důvody, které ho formovaly. Díky spisovatelce čtenář chápe všechny hlavní postavy a soucítí s nimi. Kdykoli teď pojedu kolem karvinského šikmého kostela, vzpomenu si na tuto knihu, díky paní Karin chápu teď "Šikmý kostel" jako památník.
Knížky paní Betty MacDonald na mě působí jako antidepresivum.
Co napsat? Kniha okomentovaná vyčerpávajícím způsobem. Všem, kterým se líbila, doporučuji přečíst také "Zapomenutou Ostravu" od Josefa Filgase, "Paměti" Alžběty Babrajové a "Zprávu o státu halda" Věnceslava Juřiny.
Krásný jazyk, opravdové, chytré, milé....Někdy jsem se rozesmála nahlas. Taky mám dva psy, naštěstí maličké.
Za mě průměr, vzhledem k oceněním a komentářům jsem asi měla velká očekávání. Dita Saxová to není. Na druhé straně je dobře, že si kniha našla tolik čtenářů, téma holocaustu je třeba stále připomínat.
Opět autor nezklamal. Máte-li chuť na dobrý román, čtěte. Zajímavý námět, výborně vykreslené charaktery hlavních postav, atmosféry historického hotelu v Moskvě a jeho proměn v čase. Trocha gastronomie, něco nových informací z ruských dějin a ruské literatury. A okouzlující hrabě Rostov! Na to, že je autor Američen, vykreslil ruské postavy skvěle. Knihu si nechám a určitě se k ní někdy s chutí vrátím.
Mám teď ruské období, snažím se pochopit, co se to v Rusku děje. Tahle knížka je další střípek k poznání ruské nátury a je to děsivé, protože uvěřitelné. Vypadá to, že na jednoho Borise Němcova tam žije milion mužiků.
Oceňuji skvělý překlad.
Ovlivněna kritikou jsem dlouho otálela s přečtením této knihy. Teď jsem v polovině a vůbec nechápu humbuk kolem tohoto díla. Jan Novák odvedl poctivou, neskutečnou práci. Zajímaly mě popisy sjezdu spisovatelů, kapitoly o osudech osobností té doby. Nikde jsem se nesetkala s nějakou záští Jana Nováka vůči Milanu Kunderovi. Vše je podáno věcně a uvěřitelně. Kniha je velice čtivá, nesoudí, nemoralizuje, předkládá fakta a vyjádření Kunderových současníků. Byla to těžká doba, zamýšlím se nad osudy Zahradníčka, Kohouta, Fučíka, Kundery. Co já vím, čemu bych v té době věřila a jak bych se zachovala.
Dočteno a je pravda, že druhá půlka knihy, to je jiné kafe. Zveřejňování velmi osobních informací. Tady váhám, zda je to OK. Na druhé straně bez popisu práce StB by nebylo možné si uvědomit hrůznost té doby. Kolik lidí doplatilo na známost s Milanem Kunderou. Věděl, že je odposloucháván a přesto si zval do bytu v Praze přítelkyně. Vypadá to, že si s tím hlavu nelámal. Život paní Vadlejchové a doktora Pondělíčka, to je na román.
Na knížku jsem se moc těšila a teď dočteno. Jedním slovem skvělé! Zajímavé, místy dojemné, inspirující a nutící k přemýšlení. Fotografie dokonale podtrhují text. Po přečtení mám chuť začít číst znovu od začátku a zjistit, co mohu použít ve svém životě.
Jedním slovem skvělé! Zajímavé, dojemné, upřímné, nutící k zamyšlení, úžasné fotografie a celé grafické provedení. Za mě kniha roku! Obdivuji autora, podařilo se mu získat důvěru těchto lidí a jejich vyznání vyznívá neuvěřitelně pravdivě. Těším se na další knihu pana Palána.
Neskutečné! Jak to, že se o této pandemii neučí ve školách a vůbec více neinformuje? Měli by si přečíst všichni odpírači opatření proti koronaviru. První vlna španělké chřipky se projevovala jako nachlazení... Popsáno vyčerpávajícím způsobem, spousta dat, informací a popisů lidských osudů. Hluboký obdiv lékařům a sestrám té doby! Čtivě napsáno, drobné chyby v překladu nejsou podstatné.
Jedním slovem krása! Kniha plná barev, vůní, emocí. A přitom se zpočátku nicmoc neděje. Přečetla jsem za dva dny.
Drsné, nevěděla jsem, že odsun Němců z Brna byl až takový. Ve válce se tyto věci bohužel dějí. Vidět ale po válce fotografie z koncentračních táborů, tak se za svůj národ, být Němkou, hluboce stydím (slabé slovo) a mluvím o 2. světové válce šeptem.
Kniha má jeden vážný nedostatek, nemá pokračování!
Četla jsem po letech a teď nad životem paní Bovaryové stále přemýšlím. Je jednoduché ji odsoudit, ale mně je jí spíš líto. Vždyť nepotkala ani jedinou kladnou mužskou postavu, bez matky, bez přítelkyně, v mužském světě, v době, kdy žena nemohla být samostatná. Skvěle napsáno. Líbil se mi i film, ale jen ten starší, z roku 92.
Dočteno. Stupnice pěti hvězd je málo. Můžete plakat, dojímat se i smát, přemýšlet nebo jen tak vnímat krásnou hru se slovy. Pokud se dojmete příliš, vzpomeňte si na výrok Janičky při cukrování hrdličky a Josefa. Paráda....
Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla. Vše už bylo napsáno v komentářích.
Krásná kniha, perfektně napsaná. Život v katolickém Irsku popsán očima dítěte. Kniha šokuje neuvěřitelnou bídou, ale je zároveň dojemná i vtipná. Čtu asi potřetí. Druhý díl už se mi tak nelíbil, ale je taky zajímavý.
Jsou knihy literárně dokonalé a pak jsou knížky, které psal sám život. Toto je jedna z nich. Je to poutavé čtení. Takovou knihu napíše autor většinou jen jednu. Obdivuji Janet White, její odvahu splnit si svůj sen. Vůbec nechápu, jak mladá dívka mohla zvládnout sama farmaření na ostrově. Dobré čtení, poutavé popisy přírody na Novém Zélandu i v Anglii.
Láska k přírodě, k rodině a všem živým bytostem, těžké i krásné chvíle.
Skvělý román, co víc napsat? Kniha ke které se dá podle nálady vracet a nezklame. Byl by to i krásný film nebo seriál.