Staré odrůdy
Ewald Arenz
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476585/bmid_stare-odrudy-hyU-476585.png
4
448
131
Román o tom, jak snadno lze ztratit kontrolu nad životem a jak je obtížné získat ji zpět Sally a Liss — dvě ženy, které by nemohly být rozdílnější. Sally má před maturitou, ale jediné, co si přeje, je mít pokoj. Na všechny se zlobí a všechno nesnáší: návrhy, nabídky, pravidla, předpisy, dospělé… Nejvíc ze všeho ale nesnáší otázky, hlavně ty, které se týkají jejího vzhledu. A tak se rozhodne utéct. Mlčenlivá Liss žije sama na statku mezi poli a vinicemi a vypadá to, že všechny práce kolem hospodářství bez problémů zvládá. Hned při prvním setkání Sally zjišťuje, že Liss je jiná než ostatní dospělí — pokradmu si ji neprohlíží, nesoudí ji, neklade jí podezíravé otázky. Liss nabídne Sally nocleh a jedna noc na statku se změní v pobyt na dobu neurčitou. Sally pomáhá Liss s hospodářstvím a mezi starými hrušněmi a včelími úly objevuje kouzlo obyčejnosti. Liss však není zdaleka tak silná, jak se zdá, a možná to nakonec nebude Sally, kdo potřebuje zachránit.... celý text
Přidat komentář
Drsný, přitom křehký příběh dvou nešťastných žen. Zajímavé téma, které určitě stojí za přečtení.
Knížku mi nabídla slečna na knižním festivalu, že se jí moc líbila. Nechala jsem se přesvědčit a byla to dobrá volba. Sonda do dvou nepochopených duší, které touží po svobodě, nádherné popisy venkovské krajiny i života na farmě -rozhodně to za přečtení stálo!
Mladičká Sally a zralá žena Liss - jsou hrdinky tohoto příběhu, který vykresluje trošku jiný svět. Svět lidí s bolavou duší.
Vzájemně se poznávají, moc spolu nekomunikují, pozorují jedna druhou, občas společně pracují a prožívají svá trápení. Smutek, staré bolesti, nenávist, také vztek a vše se mísí s náhlými pocity spokojenosti.
Obě tak různé a zároveň podobné. Vybuduji nový domov? Najdou v sobě oporu a zalíbeni? Pomůže jedna druhé? Odhalí jedna druhé svá tajemství a pocity? Společná práce se se stává pojítkem obou žen a zároveň terapií.
Zazitek, ktery se tezce popisuje. Budete si to uzivat, budete se smat, mozna i brecet a to i vzteky.
To byla taková krása! Kniha, která tak opravdově, syrově, přitom tak neskutečně empaticky, citlivě a něžně k člověku promlouvá! Nádherný čtenářský zážitek! Je tak vzácné opět objevit takový poklad v literatuře! Opět děkuji DK jinak bych tento skvost nenalezla a to bych byla o tolik chudší! Vřele doporučuji vnímavým, citlivým čtenářům! Krása, která nelze popsat slovy.
Podle anotace jsem si říkala, jak to bude super knížka určitě a strašně se těšila, ale v životě jsem z ničeho nebyla snad tak zklamaná. Kniha má 227 stran a přesto jsem jí četla týden s usínala u ní. Jak tu již někdo psal, děj se rozjede až kolem strany 180, jinak je to úmorné a nezajímavé. Dávám dvě hvězdičky, ale kniha by zasloužila za krásné a velmi jednoduché grafické zpracování tak 5*
Příběh sobecké psychicky narušené nezletilé holky, které při útěku z ústavu poskytne útočiště podivná asociální žena Liz na svém statku. Co se vyklube z Liz se dozvíte na konci knížky. Knížka je krátká, postavy nesympatické a děj utahaný. Za mě nic moc...
Skvělá knížka. Dívka a žena ve zralém věku se náhodou potkají a navzájem se vyléčí. V pozadí nádherně popsaný život a práce na farmě, včely, hruškový sad, vinobraní. Ještě teď cítím tu vůni naložených hrušek :) Bylo mi líto, když jsem dočetla do konce, chtělo se mi pokračovat........
Kniha o tom, jak snadné je pro mnohé člověka odsoudit, aniž by vědět pravdu... příběh je silný, propojení starší ženy a mladé dívky přitáhne čtenáře a po přečtení si každý z nás doufám něco uvědomí.. :)
Hrozně sem se na Staré odrůdy těšila, jelikož sem jako první knihu autora četla Velké léto a to mě bavilo moc. Tohle mě ale vůbec nebavilo, absolutně sem nejevila zájem co se s hrdinkama stane. Nějaký zájem přišel až kolem 180.strany, jenže z 230 stran celkem je to bohužel moc pozdě. Bohužel
Silný čtenářský zážitek, jak už psali někteří další hodnotitelé. Při čtení cítíte vůni chleba, chuť hrušek na jazyku, slunce na tváři i chladný vítr na kůži, hlínu pod rukama...Připadla jsem si, že stojím vedle Sally, když sleduje Liss při práci, nebo jen tak. Bylo to skvělé, určitě si budu chtít přečíst i Velké léto.
Myslím, že mohu říct, že kniha je moc pěkná. Spojuje dohromady dva odlišné, ale vlastně v něčem podobné hlavní postavy. Osobně se mi nejvíc líbila první část knihy, kde se hlavní hrdinky oťukávaly a vzájemně se seznamovaly a kde Sally poznávala práci na statku. A děsně (což je ale dobře) mě rozčilovala Sally, když měla výbuchy vzteku, které člověku mohou připadat nesmyslné, na druhou stranu ale u dospívající dívky celkem běžné. Navíc s tím, jaké měla zkušenosti. Místy ten život na statku působil až idylicky, byť by to bylo spíš nikdy nekončící dřina. Ale možná právě díky tomu idylickému popisu máte při čtení pocit, že jste se tam také přenesli a stojíte někde vedle hlavní hrdinek. Bylo to milé čtení, určitě si ráda přečtu další knihu autora.
Staré odrůdy jsou naprosto nádherným, melancholickým příběhem o dvou ženách, respektive ženě a dívce, Liss a Sally. Kniha začíná, když Sally utíká před všemy pravidly a nařízeními a ocitá se na statku u Liss, která jí nabídce nocleh. Je až neskutečné, jak do příběhu autor dokázal rozmanitě a přesto ne tak náročně popsat pocity obou našich postav a že se to tam střídalo jak na horské dráze. Sally mi byla zpočátku hodně nesympatická, měla takové výbuchy vzteku a Liss byla naopak hodně uzavřená, tichá. Líbilo se mi, jak jí Liss nikdy nenakázala, že má pomoci, ale naopak to tak nějak vyplynulo, či poprosila, že by byla ráda o pomoc a Sally se to vlastně postupně začalo líbit.
Máme tu takový idylický venkov, seznamujeme se s prací na statku a pomocí provoněných stránek čerstvým chlebem a hruškami, se pročítáme příběhem.
Velmi mile jsem byla překvapená a rozhodně můžu knihu doporučit dále. Má to přesah, hezky se to čte, pěkné okolí a dobré postavy se zajímavou minulostí.
Kniha není úplně můj žánr, ale i tak mě zaujala a četla se mi dost dobře. Jsem ráda, že se ke mě dostala a že jsem měla možnost si ji přečíst.
Ewald Arenz píše přesně tak, jak mi to lahodí, z jeho knih sálá vše, jeho příběhy voní a chutnají, zapojí všechny smysly, nejen oči. Minule mě provedl létem, teď zas podzimem. Podzimním životem na statku, kde můžeme cítit vůni právě vykopaných brambor (a pak je i ochutnat), chuť hrušek, závany postupně se chystající zimy, ale i léta, co pomalu odplouvá. Čtení můžeme pocítit snad i v kostech, které hrdinky při práci cítí.
Myslím, že zasadit Staré odrůdy do podzimu byl skvělý nápad, podzim je přelomové období, které může právě obsahovat oboje z ročních dob, jež ho obklopují, láme se v něm vše a mění se do něčeho zcela odlišného. A to se děje i hlavním hrdinkám příběhu, které se hledají a třeba se v sobě navzájem i najdou. Které si pomáhají, ač jim zprvu nebylo jasné, že by se to mohlo stát. Obě se lámou tím, co bylo, ale zároveň se trochu proměňují tím, co teprve bude. Vlastně i skvělé, že vše není řečeno, že nás autor nechá přemýšlet a možná i trochu vymýšlet. A to, jak píše pro všechny smysly, tím si mě prostě na celé čáře získal.
Dvě rozervané duše, které se hledaly, aby se mohly společně postavit nesvobodě. Trošku je mi líto, že ta jejich cesta nepokračuje na více stránkách, ale rozumím tomu. Ztratila by se tím ta tajemnost, neurčitost, duch knihy.
Jedním slovem krása! Kniha plná barev, vůní, emocí. A přitom se zpočátku nicmoc neděje. Přečetla jsem za dva dny.
Štítky knihy
útěk německá literatura dospívání psychologické romány mezilidské vztahy osudy žen
Staré odrůdy
Kniha Staré odrůdy je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 567x |
| Čtenářské výzvě | 105x |
| Doporučených | 49x |
| Knihotéce | 176x |
| Chystám se číst | 458x |
| Chci si koupit | 96x |
| dalších seznamech | 7x |
První kniha od autora, ale dostala se mi pod kůži. Nádherný příběh. Návrat ke kořenům, k tomu co je důležité, o naslouchání a souznění.