dRobert komentáře u knih
Jako beletrie celkem fajn western s osamělým pistolníkem, jako dokument o našem světě výborné. Nad ránem jsem přeskákal prostředek knihy, ale závěr byl filmový.
Dětská a přesto dospělá, fantazy a přesto scifi. V době mého narození Herbert navrhl jak se zbavit umělé inteligence. Tehdy počítače vyplňovaly místnosti a krmily se dírkatým papírem. Ekologie, rytířský epos. Dobrý čtení. Krystalický zuby písečný obludy a překvapení. "Poslala jsem svůj vzkaz do budoucnosti, kde ho můžeš slyšet jen Ty. Zabila jsem našeho dědečka, tlustého barona, ani moc netrpěl ..."
Pohled zeleného tvora z obrazu na milování i šukání v místnosti, kde visí na stěně. Vzletná slova podšprajcovaná nízkou chtivostí. Zemitost lidí, jejich potěšení a zuřivosti. Slunce a drsná veselost - "století dědci padali už jako mouchy".
Francouzsky to musí být k sežrání.
Obrovská prča s příchutí oceli. Přímá linka do času přijíždějících tanků. Jak jsme si po 17 letech zase zvykli na okupaci. Z tohodle se povinná četba naštěstí udělat nedá.
"pan učitel vešel do třídy a nebyl na něj hezký pohled ..."
Spojení nespojitelných novel je sexy vyjádření smradlavých sedmdesátých let. Aby nakladatelé mohli cenzorovi předložit americkou (naivní ale skvěle napsanou) henleinovku, museli vyškrábnout z minulosti ruské jméno a hrdý titul o Rusech. Stačil ten titul a vlk se nažral. Berte tuhle dvojknihu jako ilustraci snahy ochcat komunistické prosovětské normalizátory. Protože sám Suchdolský byl romantik z doby cara. Copak si asi myslel o sovětech???
Naprosto zásadní kniha magického realizmu české kotliny. "Je to s těma jinýma ... jiný?"
V době reálného socialismu to byla pecka a kvůli místnímu podhodnocení si jí běžím přečíst znova. Ale nepochybuju, že zasáhne i po 36 letech
Takovouhle jízdu jsem zažil jen s Ostrovem Jakuba Horáka. Chutná výborně, užívat po lžičkách.
Oproti jiným autorovým knihám jen lehká duchovní pokroutka
Příběh prošpikovaný ozvěnou indiánek, klukovského snění a vymýšlení. Základní tajemství bedny vrací čtenáře do skutečné historie rodiny a země. Navrch vše sleduje Slepič. Autorem knihy je za normalizace zakázaný humorista a snílek Jiří Robert Pick. Pan Benda se s ním jen podělil o honorář.
Ztratit se v divočině a drbat sametovou vydru. Sen, do kterého jen občas vkoukne drsná realita celníků, revolucí a mrtvého kamaráda. Po třiceti letech jsem si nejvíc užil ty úvodní pomalé pasáže, plné rachotu vln a ječení větru. Vydání s fotkami je fajn - leta jsem si užíval nádherné ilustrace Evy Haškové, ale vidět Midžbila a Edal "ve skutečnosti" ...
S obrovskou silou prožitého strachu a bolesti se Rana Awdish vrací do svého života a práce lékařky. Hledá důvody zraňování pacientů a nedostatečnosti vlastní i cizí léčby. Nachází je uvnitř duše lékařů. Medicína je plná zranění, které pacienti i lékaři sami nechápou. Rana přednáší a léčí nemoce medicíny. Kniha je psána v cyklech a je dobré ji číst dokola. (jsem lékař)
Do chvíle než lidstvo vybije samo sebe, budeme stále připravovat válku. Civilizace a kultura jsou jen tenounké slupky na uvažování dítěte. Vzdor, vztek a ničení. Třeba se HGW mýlí - vždyť dvě světové války proběhly a stále umíme číst knihy. Druhé přečtení mě zasáhlo vzpomínáním na svět 30 let po válce.
Simenon tvoří skutečnost - s bolestí, vůní, krásou, smradem a nadějí. Sedm křížků je bez Maigreta. Řadový šedý policejní úředník Lecoeur (pan Srdce) se stane geniálním vyšetřovatelem pro jednu noc a den. Čistá krása, postupná hrůza a závěrečný filmový sešup.
Báseň. Hvízdající vítr studí a zpocená trika smrdí. Zničíme svět a rozhlížíme se po dalším. Kniha je o lidech, o mě, o nás.
Stejně jako v Katyni se autor ukájí mocí. Jen se přepóloval. Jistě to stihne znovu, je přeci mlád.
Učitelé, kteří ji zařadili do dětské četby, se od Jahuů liší jen oblečením. Sqost.
Láska a další kouzla, udavači a zrůdy reálného socialismu - je tam všechno. Již mlčím, jako tichá halucinace ... ( kocour Kňour)