DriftBooks komentáře u knih

Asi bych si ji ani nevšiml. Vlastně ani nevím jak dlouho ji doma máme a odkud se vzala. Jednou večer, manželka si z ní zrovna se synkem na střídačku předčítali, jsem zaslechl: “to je přeci Borovka”. Zbystřil jsem a začal se zajímat, kde že tu Borovku mají. No jo. Já si pokaždé přečetl jen to velké červené “Matýskovo putování” a k tomu menšímu zelenému “tajemnou Šumavou” jsem nikdá nedošel. A tak jsem jen netrpělivě přešlapoval až skončí se čtením a nenápadně jsem se vyptával, zda už není pozdě a jestli by neměli jít spát. Ve zbytku večera jsem se po Matýskovo stopách vydal sám.

A o čem že to teda je? Matýsek hledá tátu. Což není až tak podstatné. Podstatné je to, že ho hledá od Březníku po Krumlov a zabrousí i do Bavor. Prochází reálnými místy s reálnými zvyky a s reálnými místopisnými zajímavostmi. O pohádkových bytostech nemluvě. Prostě takový dětský pohádkový průvodce po Šumavě a málo kdo vydrží nesáhnou při čtení po mapě. No abych to zkrátil. Když tu knihu pořídíte svému potomkovi, zaručeně vás v létě nemine dovolená na Šumavě. A vezměte si pořádné boty, dost se totiž našlapete…(J.P. - Šumavská čítárna)

22.03.2013

Ukázku z knihy najdete zde: http://issuu.com/driftbooks/docs/roman_koz_k_-_p__b_hy_schovan__v__ule_-_issuu

1 22.03.2013

Je to už skoro dvacet let, když jsem tu knížku našel vyhozenou ve šmelcu. Poničené a neúplné desky, ušpiněná, ale jinak v pořádku. Nějakou dobu ležela doma a pak ji objevili synové. Sami bez rodičů, spolu s kamarády, s knihou v ruce, podnikali dobrodružné výpravy za jednotlivými božími muky a objevovali jejich příběhy. Dodnes na to vzpomínají. Kluci i jejich kamarádi odrostli.

I boží muka si žila dál svým životem. Některá zmizela, jiná se naopak zázračně objevila. Protože mi bylo líto, že Příběhy schované v žule si již dnes nekoupíte a byl jsem tak trochu zvědav, co se dělo dál, poprosil jsem autora o možnost vydávat je na stránkách časopisu Jan Prachatický. A možná i to bylo tak trochu impulsem, že se v doplněném vydání vrací zpět, alespoň v podobě elektronické knihy...

1 22.03.2013

Co říci... mé mládí je taktéž již "v hajzlu", ale tahle kniha mě vrátila do dob prvních lásek, OLE i průserů... Chytré, čtivé a skutečně vtipné. Určitě se pustím do dalších dílů :-))

4 04.03.2013

Na začátku knihy najdete přehled postav příběhu tak, jak to známe spíše z přepisů divadelních her. Trochu jsem se této skutečnosti divil, ale následně pochopil... samotná islandská jména jsou tak trochu detektivkou (viz třeba samotné jméno autorky :-) Kniha je pro nás - středoevropany - zajímavá také díky možnosti nahlédnout alespoň maličko pod pokličku života v dalekých a studených zemí - Islandu a Grónska. Ano, severských detektivek je jako máku, ale tato je severská "ex".

Příběhu vévodí neustále se měnící počasí, které vytváří stísněnou atmosféru. Všudypřítomný chlad určuje chování všech aktérů. Zachmuření domorodí Inuité jsou nevrlí a nemluvní. Nesourodá partička vědců a zástupců banky, která tu má vyšetřit záhadné zmizení několika členů pracovního týmu, se díky nestálým změnám počasí mění v těkavé "balíčky nervů". Napětí udržuje jak hrozící sněhová bouře, tak domorodá magie... Člověk je zvědavý jak se vlastně vše událo, kam zmizely mrtvoly a kde se berou mrtvoly nové.

Kniha je řemeslně dobře zvládnutá. Strávíte s ní zimomřivé chvilky strachu. Není to žádné akční drama, ale dobře gradovaný pomalejší příběh nenudí. V rámci současné nabídky podobných detektivek slušný průměr...

04.03.2013

Ukázku z knihy najdete zde: http://issuu.com/driftbooks/docs/jaroslav_pulkr_bek_-_sumavsk__pov_d_n__-_issuu

C. D. Payne dokáže být sžíravý a opravdu vtipný. Jeho styl je lehký, nekonfliktní a velmi čtivý. Příběhem proplouváte a v žádném odstavci se zbytečně nenudíte. Ačkoliv je to odpočinková humoristická literatura, rozhodně neurazí ani čtenáře, kteří se považují za takzvaně „náročné“. Prostě si to dají mezi Dostojevského Idiotem a Odysseem Jamese Joyce jako příjemný reset mozku.

Vzhledem k tomu, že autorovo mládí už je skutečně „v hajzlu“ (* 1949), tak dosti drobných nuancí ocení zejména starší čtenáři, protože dokonale pochopí „brutálně upřímný“ kontext.... více viz. má recenze.

2 19.02.2013

Jsou to už dva, tři roky, co jsem tuto knihu četl, přesto v sobě stále uchovávám vzpomínku na to, že byla úžasná. Ledově dojemná a chladivě hřejivá, seversky smutná. Smilla se svým jedinečným citem pro sníh mi uvízla v srdci. Detektivní zápletka je pouhou kulisou pro rozehraný příběh, který se před námi, středoevropany, ukrývá v dalekých sněhových dunách a v eskymáckých iglů...

5 19.02.2013

Viz má recenze: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/recenze-jo-nesb-netopyr-aneb-harry-svaty-na-cestach-397

1 19.02.2013

Knihu Kafka na pobřeží jsem shodou okolností četl na pobřeží... a to ne zrovna v nejlepším rozpoložení. Manželku jsem během pobytu v Kalábrii odvezl do nemocnice, kde bohužel ošklivým způsobem potratila a musela být cca 10 dní hospitalizována. Děti se v rámci situace snažili užít si písku a moře - a já - mezi návštěvami a smutkem četl Murakamiho, který mi pomáhal odpoutat se od reality. Bylo to mé první setkání s tímto autorem a nic lepšího jsem od něj zatím nečetl (snad jen Norské dřevo se tomu malinko blížilo).

Spolu s Kafkou Tamurou jsem se nořil do zvláštních světů a příběhů. Ta kniha mi pomohla a proto k ní mám sentimentální vztah - přesto - nebo právě proto - ji doporučuji. A doporučuji ji jako vstupní bránu do Murakamiho světa. Pokud jste od něj ještě nic nečetli - začněte právě Kafkou...

Myslím, že nemá cenu popisovat co vás čeká a ovlivňovat tak váš zážitek. Nemá cenu ani popisovat vnitřní pocity a vyvolané emoce, protože tato kniha nabízí zážitek značně individuální...

Prostě to zkuste a uvidíte... třeba se někde na pobřeží potkáme :-)

9 10.02.2013

Inu - jako zapálený e-čtenář musím říci jedno - papírová forma této knize sluší. Je opravdu pěkně graficky i typograficky zpracovaná, spojení textu s fotografiemi není sice až tak nic převratně nového (jak jsem se v některých komentářích dočetl), ale jako podpora "údajně" tajuplného příběhu fungují. Jinak je třeba říci, že tato kniha patří spíše do kategorii "pro děti a mládež". Nabízí poměrně jednoduchý otřepaný motiv a to navíc nikterak excelentně napsaný. NIc děsivého, nic dechberoucího, nic temného a silného - jak slibují úryvky z recenzí na obálce. Konec jsem měl problém vůbec dočíst.

Čtivá je kniha do chvíle, než se náš hrdina dostane to časové smyčky - tedy do onoho podivného sirotčince. Do té doby tak nějak očekáváte co příjde, a podivné fotografie jsou příslibem. Pak bohužel přichází zklamání v podobě tuctového cirkusového panoptika a v podobě neoriginální zápletky. Temné a silné tak pro dvanáctileté děti. Děj víceméně předvídáte a tak ke konci přichází nuda.

5 10.02.2013

Nebezpečná kniha. Obálka by měla být opatřena varováním. Zakoupil jsem si ji, přinesl domů a přestože bylo hodně po půlnoci, jen tak, aby se mi lépe usínalo, ležíc již v pelechu, nakoukl do ní. Nejde ani tak o to, že jsem šel spát v půl čtvrté, protože jsem ji nakonec přečetl celou, ale nezřízeně jsem u toho řval smíchy. Přes slzy jsem neviděl na písmenka a třikrát na mě doma vlítli, ať se uklidním, že chtějí spát, nehledě na to, že bydlím vedle hřbitova a co kdybych náhodou probudil i sousedy. To se mi nestalo snad třicet let. Takže doporučuji zavřít se do izolované a zvukotěsné místnosti a opatrně otvírat. Jde o život!

2 01.02.2013

Kniha psaná perem 15-ti či jakéhokoliv náctiletého je víceméně profláklá záležitost a pokud s tím někdo chce prorazit, tak musí být sakra dobrý. A Dan Wells je sakra dobrý.

Portrét patnáctiletého sociopata je plný nejen černého humoru, je prostě chytrý a čte se neuvěřitelně zlehka. Hlavnímu hrdinovi fandíte, i když byste dle "normálních" norem měli takového pošuka přinejmenším nenávidět :-))

Rozhodně doporučuji!

3 01.02.2013

Teprve na sté stránce se konečně srovnávám s pomalým časem příběhu. Ano, ne sté stránce jste stále na začátku a na stránce dvousté se pohnete o krůček dál. V dněšní době rychlých thrillerů, blikajících filmových střihů a tvrdých úderů je tato kniha tak trochu zjevením. Na Olandu tancují víly, trolové postávají u skal a počasí je - jak jinak - pošmourné.

J.T. umí splétat osudy jednotlivých hráčů trpělivě a s překvapivou pointou, to ovšem nestačí je-li sám příběh nevypointován. A to je - dle mého základní vadou této knihy. Vzhledem k tomu, že se řadí do kategorie detektivky, tak očekáváte detektivku. Ale nakonec zjistíte, že motiv ústředního zločinu je značně vágní, rádoby akční závěr do knihy vůbec nezapadá a tak celkové vyznění je nakonec mírné zklamání.

Přesto knize dám tři hvězdičky a to proto, že celý příběh bez detektivní zápletky a malinko jinak postaven by byl velmi dobrý. Autor si umí vyhrát s dějovou a časovou linkou, s propletenými osudy, umí nahlédnout do duší svých postav a řádně se v nich ponípat.

01.02.2013

Příběhy jednotlivých aktérů se pomalu vynořují z mlh Olandu. Zhoršující se počasí zatemňuje stránky příslibem něčeho strašného.Všechny dějové nitky se nanápadně, ale jistě proplétají, aby se potkaly ve finálové sněhové smršti u břehů rozbouřeného Baltského moře. Znalost ostrova a obdiv k jeho studené kráse a k jeho historii posouvá příběh o level výše. Všechno se jakoby táhne, ale zároveň nenudí. Není to prostě kniha pro milovníky akce. Je to kniha zadumaná, ale zároveň jakýsi temný spodní proud vás nutí číst dále. Je to prostě typický severský příběh a jako takový doporučuji číst za dlouhohých zimních večerů. V létě vás to asi nebude bavit...

2 01.02.2013

Kniha dánského autora Petera Høega je plná drobných klenotů. Tu a tam se zatřpytí v textu - jako pohlazení, jako probuzení, jako varování, jako díry v čase. Je to nahlédnutí za konec pavučiny... Věty nejsou poskládané lineárně ani cyklicky - jsou entropické. Nechávají na pochybách, nevysvětlují. Je to ovšem entropie, která dává všemu bolestivý smysl...

Stejně úžasná jako kniha Cit slečny Smilly pro sníh... tu rozhodně doporučuji. Kniha Až přijde čas je přeci jenom díky své formě mírně nepřístupná.

3 01.02.2013

Tom Robbins - to je slovní smršť, vodopád humoru, bezedná studna moudrosti a to všechno zabalené do pruhovaného cirkusového stanu. Tom Robbins - to je záruka neuvěřitelné intelektuální jízdy v pakistánském autobusu. Všechny jeho knihy mají několik pater informací a záleží jen na vás, do kolikátého poschodí se vydrápete. Každé jedno patro je bizarní a plné roztodivných postav. Ale věřte mi, že ti, co se dostanou až na střechu autorových snah, získají za odměnu plnou štoudev čistých lastur... takže milí mloci, šup do žabích županů a vzhůru do divokých vod...

12 01.02.2013