Davidin komentáře u knih

To se jednou za čas dostanu k naprosto odlišnému a cizímu žánru, v tomto případě skrz recenzní výtisk, položený u nás v práci. Z počátku mne napadalo, zda domnělá studentka Rita Kent, není alter ego pro pánského šovinistického prasáčka, ale postupná změna v příběhu, kdy šikana, drsnost a obscénnost ustupovaly mírnějším situacím a jinému dramatu, svědčí, že asi ne. Možná ve spolupráci? Skandinávští manželé také píší detektivní série a funguje to.
Zpět ke knize...Četla se rychle, za chvíli byl člověk v polovině. Stylizace textu věta-odražení-nový řádek mi naprosto vyhovovala. Co se samotného šuk... spojení mezi Elsou a Aidenem týče, dalo se vstřebat i v této podobě. Vše se netočilo jen kolem sexu, autorka naštěstí(!) do druhé poloviny přidala i tajemstvím opředenou linku Elsiny minulosti, což podnítí novou vlnu tenze a navnadí na druhý díl.

10 21.02.2023

Další odkládaný díl, ačkoliv od trojky výš, jsem pokračování série četl mnohokrát a číst ještě budu. Bohužel se, narozdíl od prvního dílu, nedostavilo příjemné překvapení v podobě fascinujícího příběhu, který by mne plně pohltil. Důvodů se objevilo více… Za prvé málo Dursleyových. Co si budeme, jejich stereotypní zobrazení a připodobňování vždy bylo zdrojem vtipů a hlášek. No, u tohoto dílu se mi kýžené satisfakce zkrátka nedostává, protože dvanáct stran je málo. Za druhé přítomnost otravných postav. Narušený Dobby, zfanatizovaný Colin Creevey, mistr megatrapnosti Lockhart… Dobby samotný by bohatě stačil, ti druzí dva jsou už nadbyteční. Za třetí… Kam se poděla má fascinace? U doposud každého dílu jsem byl uhranut příběhem, čtivostí a nápady. Tady se nic podobného nekoná. Chápu samozřejmě důležitost Tajemné komnaty ve smyslu provázanosti celé série, jen mi zde určité aspekty nevyhovovaly a plný počet prostě nedám.

16 10.02.2023

Zvolit titulní fotografii na obálku chce odvahu. Paní Němcová, vykukující z domu podoby ruiny, zde působí až bláznivě. Možná takový byl i úmysl, zaujmout čtenáře něčím nevlídným a ponurým, což danou osobu přiměje, si knihu alespoň prohlédnout. Na četbu může nalákat i název knihy, slibující naději, můj případ. Každopádně z textu uvnitř vyznívá, že je Dana Němcová svéhlavá a dost nebojácná žena, ačkoliv, jak sama přiznává, ne za každé situace se tak i cítila...
Její vzpomínky začínají příběh v dětství. Jako malé děvče zažila druhou světovou válku, ale počátek jejího života nijak negativně ovlivněn nebyl, což je pro mne překvapující, jelikož jsem zvyklý číst, právě o vygradovaných hrůzách tamní doby. Padesáté roky přirovnává k podivné a pro mladého člověka nepochopytelné době. Ohromným mezníkem se zdá seznámení s jejím budoucím manželem a doslova „parťákem“ Jiřím Němcem. Potom už začínají odklony od hlavního proudu diktátu společnosti. Autentický život beze strachu a ve vlastní nenarušující svobodě a touze po ní. Bohužel tento nestandardní vzorec k ní, její rodině a mnoha jejich přátelům samozřejmě přivedl pozornost tehdejšího mocenského systému a dovedl autorku přes trnité zkušenosti až k opravdové revoluci.
Jedná se o životopisné dílo, které se čte lehce. Obsažený je nadhled i humor a ačkoliv ne se všemi myšlenkami vnitřně souhlasím, upřímnou stopu ve mne zanechalo.

5 02.02.2023

W. H. Hodgson si žánr hororu během svého života omotal kolem prstu! Na to, kdy byla kniha poprvé vydána mne působivě zaujala. Samotný fantasmagorický námět kombinovaný z tajemných prvků a pseudoreálií bych řekl, že dnešního čtenáře nemůže nijak vyděsit, ale… v určitých částech jsem cítil osten napětí, ke konci i strachu. Autor do příběhu vložil několik různorodých linií. Musím uznat, že střety s prasečími tvory byly komické, zkoumání jeskyně napínavé a paradoxně druhá část knihy, o cestování časem a prostorem, mi sedla nejvíce. Závěr eskaloval asi nejponuřeji a z posledních odstavců doposud mrazí. Příběh jsem si užíval i díky překladu - úprava textu pro dnešního čtenáře byla velmi povedená a to ani nepíší o skvělé obálce. Kouknul někdo z vás na první české vydání? :D :D

5 29.01.2023

Kniha prezentuje zabíjení s lidstvem spjaté obecně a následně referuje o zabíjení řadami vojenských jednotek. Autor tedy poukazuje na, v naší republice, značně tabuizované téma. Musím vyzdvihnout profesionalitu a objektivitu, kterými danou látku přibližuje. Jedná se samozřejmě o logický krok, neboť je publikace určena i odborníkům. Text obsahuje taktéž odkazy a citace z řad jiných výzkumů, či poznatků i nepřeberné množství odborných termínů. Na druhou stranu jsou autorovy myšlenky předávány polopaticky a určité pasáže bych si i dovolil nazvat čtivými (vzhledem k tématu).
Velmi důležitý mi přišel poznatek, že nastavení vojáka určuje od počátku výchova. Dále pak slovní spojení válečné self, u něhož autor přibližuje schizofrenní rozdělení vojákovy osobnosti na dvě. První předválečnou, upozaděnou při válečném konfliktu, a druhou vytvořenou právě během boje a zejména po prvním zabití, která ovšem pomáhá zvládat stresové a bojové situace. Voják díky tomuto fenoménu efektivně a pohotově reaguje při nasazení. Vyústěním je, že čím více jsou tyto dvě osobnosti od sebe vzdálené a rozdílné, tím náročnější bude pro vojáka návrat do běžného života.
Osobně k cenným poznatkům z této knihy přistupují s respektem a snažím se i objektivně, ačkoliv některé uvedené rozhovory s veterány pro mne byly… náročné.

4 29.01.2023

Opájím se poezií s Opiem. Dybbuku se podařilo odprezentovat tajemství sebrané a ukryté. Zikova, ačkoliv jí nebylo umožněno se posouvat a zanechat za sebou více, si zaslouží místo mezi svými už jen tím, že se vůbec dochovala. Název první poloviny sbírky je Z chvil samoty, což se skvěle hodí, jelikož myšlenky v básních popsané, hýří poznáváním a hloubáním osamoceného člověka mladého věku. Její tvorba se v počátcích projevuje značně naturalisticky s občasnými prvky uvědomění si křehkosti života. Postupem dochází k proměně jak autorky, tak i jejího rukopisu. V druhé části, už souhrnně popsané Palte mou duši!, jsou rytmické verše nahrazeny v nerytmické výlevy vlastních bolestí, strádání a vzteku. Finální mají dokonce silnou pachuť dekadence. Zikova klade důraz na údernost a u té taktéž končí. Doslova.

Perfekní a věcná kniha, která poukazuje přímo na jádro problematiky ohledně tohoto symptomu! Četl jsem ji spíše informativně. Tinnitus se u mne projevil už před osmi lety a podařilo se mi jej utlumit do takové míry, že nijak neovlivňuje mé každodenní fungování. To na základě vlastní iniciativy a změny myšlení. Pocházím z rodiny Pomoz si sám. Ne že bych chtěl machrovat, ale ke každému se informace dostávají jinou cestou... Bylo překvapivé a zároveň uklidňující dozvídat se z textu knihy o postupech, které se mi podařilo aplikovat dávno před sepsáním něčeho podobného.
Pokud někoho tinnitus trápí, tato kniha nabízí řešení. Samozřejmě bude nutné zapojit vlastní aktivitu, protože samotný symptom poukazuje na disharmonii v těle, popř. psychice člověka a delegováním problému pouze na odborníka a medikaci se člověku kýžený pocit úlevy dostavit nemusí.

PS: POKUD vám lékař/ka bude tvrdit, že už se se šelestí nedá nic dělat, nevěřte mu/jí. Není to pravda!

10 04.01.2023

Knihu jsem přečetl poprvé před několika lety, nyní se jednalo o opětovné čtení. Tedy alespoň pokus o něj. Narozdíl od četby první, kdy mi kniha dala určité poznatky k zamyšlení, se druhá stala doslova bojem...
Čtenář si záhy uvědomí koncept, který autorka předkládá. Místo obecného předložení informací o intuici, empatii a filtraci, pro všechny bez rozdílu, rámuje názory a myšlenky pouze pro určitou skupinu lidí. Je možno vytáhnout z daných popisů zpodobnění i sám pro sebe, ale ti, kteří neovládají schopnost odprostit se, aby si mohli určitý pocit nebo situaci vsugerovat, budou dozajista zmatení. V textu se nachází zajímavé pasáže, ale i části vyloženě otravné a celkově kniha působí ne příliš kompaktně.

4 04.01.2023

Kniha o dětech, určená pro děti. Tohle je evidentní už z podání zvoleného tématu konce 2. světové války: veselé slovní obraty, pohádkové prvky, určitá střelenost Báby Bedly a mnoha situací (občas jsme si vybavil styl T. Pratchetta). Mezi řádky se, jako perly, ukrývají i decentní moudra k přemýšlení, týkající se zejména chování jeden k druhému, schopnostech poradit si, atd. Doprovodné ilustrace ke knize byly primární věcí, která mne na první pohled ohromila, přišly mi krásné, jemně odrážející přírodu a zároveň snové. Zřetelně si vybavuji, když jsem tuto knihu poprvé vzal do rukou a fascinovaně si pomyslel: Co to je?! :D Jako celek se ukázala být senzační záležitostí a mohu ji jen doporučit.

6 01.12.2022

Pozoruji kolem sebe u některých zaslepenou a především gradující adoraci Socdoby před Listopadem. To byl asi hlavní důvod, proč jsem se rozhodl tento titul vůbec začít číst, informace je zapotřebí někde sesbírat a rozhodně o ně stojím. Těší mne, že i člověk mé generace je ochotný vést a dát dohromady v kompaktní formě knihu rozhovorů o historii KSČ (viz autor Matyáš Viktora). Právě koncept rozhovorů se zdá být ideálním nástrojem, který udrží pozornost a zájem. Příliš podrobná historie by pravděpodobně odradila.

Autor se dotazuje celkem šesti respondentů, kdy někteří nabízí pohled na fungování Komunistické strany z vlastních zkušeností, jiní předkládají historický výklad i se spojitostmi a u každého dotázaného je samozřejmě zprostředkován i osobní názor (ve větší, či menší míře). Ačkoliv autor zpovídá každého pána samostatně, fakta se občas opakují a jeden tak nezávazně potvrdí slova druhého.

7 17.11.2022

O sérii Útok titánů jsem se začal zajímat po shlédnutí videa o H. Isayamovi, kde bylo řečeno, že ho v prvním vydavatelství časopisu o mangách, u kterého chtěl svůj hokus-pokus publikovat, odmítlo. Důvodem prý byla neprecizní kresba a přílišná drsnost příběhu. Celá série se doposud stala jednou z nejprodávanějších v historii mangy, takže výtky to asi nebudou nijak směrodatné... Uznávám, kresba působí ležérně a návaznost oken u prvního dílu mi někdy přišla velmi chaotická. Alespoň bojové scény mají zajímavou dynamiku, při nich dává autorův kresebný styl smysl. Isayama žádnou postavu nešetří, krutost a tvrdost tamního světa je všudypřítomná, venku za zdmi, ale i uvnitř. Autorovou největší devízou je vytváření zajímavých zvratů a příběhových oblouků, téměř jako by měl celek tajemství vymyšlen předem a nám čtenářům ho pouze odkrýval.

První díl má neduhy, ale síla potenciálu celé série v něm nechybí, autor má rozhodně mou pozornost.

PS: Po dalších dílech si získal i mou zvědavost.

2 13.11.2022

Velmi nestandardní fantasy. Ačkoliv jsem byl upozorněn na náročnost četby, překvapilo mne, do jaké míry byl příběh složitě komplexní, navíc obalen z části beznadějnou brutalitou a z části silně filozofickým podtextem. Chmurný válečník rozhodně není hlavní postavou, autor do popředí přivádí výčet různých existencí a zbavuje se jich, aby mohl představit jiné a těch se také zbavit. Pokud je G. R. R. Martin opěvován v literárním mainstreamu za nevyzpytatelnost a brutalitu Písně ledu a ohně, tak v porovnání s tady panem Renniem, píše jen mírně explicitní romány... Sice obvykle texty s takto dopodrobna zobrazeným násilím nevyhledávám (upřímně několikrát se mi udělalo zle), ale uznávám, příběh mne zaujal a jako klasický lineární člověk* jsem se nechal emočně zlomit a fandil křivákovy, popř. křivačce - podle toho kdo zrovna v danou chvíli příběhu žil - i když několik stran předtím krutě vraždil(a).

Jsem velmi nadšen vzhledem samotné knihy a jejím technickým zpracováním, jedná se o perfektní kus poctivé práce (díky za tu korekturu!), rozhodně kroužkuju. A kupuju.

*Jaký to má význam? Si tu knihu kurva** přečtěte...
** Jak velký význam má tahle vulgarita? Si tu knihu přečtěte taky.

7 03.11.2022

Film má Hitchcockovy Ptáky, manga Itóovy Ryby. Celým příběhem se táhne odpudivá atmosféra - stupňující se zápach a rozklad. Autor staví spíše na nechutném podtónu, než na hrůzném. Rozhodně jsem ocenil, že se opět jednalo o ucelené dílo (podobně jako Spirála), v českém vydání navíc obohaceno o dva krátké přídavky. Mimochodem Záhada zlomu v Amigaře (jeden z přídavků) je strašidelnější více, než celé Ryby dohromady a to se jedná jen o několik stran... Na české verzi se mi líbí zakomponování českých citoslovcí do scén. Po česku si to hold užívám více!

3 30.10.2022

Musím uznat, že jsem se vůbec nenudil. Došlo samozřejmě na šílenosti, ale v rámci zvoleného tématu, si autor skvěle pohrál s bojovými situacemi a partě Specnaz, dle mého mínění, dost povedeně vybudoval psychologické profily. Části, kdy se střílelo, byly plné strategie a napětí. Situace, při nichž se mluvilo, měly také své opodstatnění a přidaly na hloubce postav.

Druhá stránka věci (a ten, kdo to autorovi kazí): práce korektora, jestli byl nějaký vůbec povolán... Spojení „v obchodě kempinkovém“ se dá ještě přejít s vtipem, ovšem věta - Pod nimi viděl lodě, které naší razily cestu po East River. - přičemž slovo „naší“ nemá absolutně žádnou souvislost s čímkoliv, již přečteným, je naprosto směšná. No, takových vět jsem v textu objevil mnoho a on je rozdíl, zda je čtenáři kniha podána česky nebo češsky...

Verdikt:
+ Úžasná obálka, super autor, skvělý překlad (ta ostravština! :D :D )
- Na nic korektura (rány do očí, které hooodně bolí)

PS: Ve výsledku nemohu dát nižší hodnocení, protože jsem si knihu opravdu užil a zhltl ji s chutí, ale mohli by se v Planetě9 zamyslet nad určitými skutečnostmi.

5 02.10.2022

Hodnotím maximem, ačkoliv má první myšlenka po otevření mangy byla: Co to je za hrozný font? Bohudík ani kostrbatý překlad a chyby v typografii (např. některé bubliny naprosto ztrácí smysl, když nejsou využity) můj dojem z této série neumenšily, což je ovšem díky práci autorek, ne Našeho nakladatelství...
Tato manga poukazuje na nutnost komunikace a empatie, což autorky zvládly zobrazit na konkrétních situacích, věcně a citlivě zároveň. Celá série se pro mne stala okamžitě jednou z nejoblíbenějších a jsem rád, že se ke mně dostala i v této... dostatečné podobě.

5 27.09.2022

Hlavním motem tohoto dílu by mohlo být: Komunikuj a naslouchej. Podle mne jde o základní prvek pro spokojený rodinný i partnerský život a, ruku na srdce, spousta z nás něčeho takového není schopna, protože mnozí ani netuší, že je to možné. Právě díky tomu, co je odkryto v této části jsem se do série pustil a autorky si vážím, jak jednoduše poukazuje na věci, o kterých se přeci nemluví.

16 22.09.2022

Po nacionalisticky uzavřeném německém městě se děj přesouvá do Polska a uvolněnějšího česko-polsko-slovenského Visegrádu, který se nebrání informacím, jako město předešlé, proto se jich dostává více i ke čtenáři. Hlavní formací, provázející příběhem, je tentokrát průzkumný tým v čele s kapitánem Komorowskym, takže těm kdo četli první díl, musí být jasné, že o chuťovky nebude nouze.

Prolog knihy měl hutnou atmosféru a přitom se jednalo o obyčejný sestup na povrch. Velmi mne navnadil a získal mou pozornost, ovšem následně se opakovaně něco řešilo, řešilo a řešilo, přičemž jsem si uvědomil posun do poloviny knihy, kdy se stále nic vyloženě zásadního nedělo, aby to, pečlivě a trpělivě budované, nechala autorka rozmetat po martinovsku. Tolik k dávkování.

Příběh předešlého dílu knihou čas od času problikával a vyprávění nabídlo i setkání s tím, co zbylo... Ve výsledku mi tento díl přišel pouze jako spojnice před dílem dalším, ale do jaké míry důležité se teprve dozvím. Naštěstí nemusím čekat dlouho.

9 21.09.2022

Můj první box s knihami o Harrym Potterovi jsem dostal v roce 2004 a tehdy ještě jako dítě, vyrůstající na prvních dvou filmech, které u nás mimochodem hrály každý víkend, jsem svou četbu započal až dílem třetím, který mi učaroval. Odkládání četby prvního dílu mi vydrželo do podzimu minulého roku. Pokaždé když se pouštím do opětovného čtení knih v této sérii, mám pochybnosti, jestli mne ještě budou bavit a stejně tak mne pokaždé fascinuje, jak mne četba pohltí... První díl je opravdu skvělý. Tato (oproti pokračováním) útlá kniha nabízí vše, co je na stylu Rowlingové skvělé: neskutečnou čtivost, její vtipně dehonestující humor, náš svět plný kouzel a tajemství, geniálně provázané linie příběhu i krutost. Přečtení jsem odkládal dlouho, ale stálo za to, nedivím se, že jsou knihy z této série mezi dětskými stále nejprodávanější.

Tento literární počin jsem objevil na Facebooku Obce překladatelů. První, co na něm okamžitě zaujalo (krom překladatele), byla obálka: nechutná i fenomenální zároveň! Hlavní hdinka mi svou vnitřní zlobou a nestabilitou ohromně imponovala. Upouštěla ji dost vulgárními výrazy, které mne vždy pobavily. Hlášku o ukňouraných a neuctivých kurvách z hlavy už nedostanu... Občas upustila i z někoho jiného, když onu osobu proměnila v cedník. Doslov autorky osvětlí spoustu ukrytého a jen lehce naznačeného mezi řádky, čímž umocní zážitek z této osobní personifikace. Zajímalo by mne, jak to s Alexandrou dopadlo, zasloužila by si dostat se z té špinavé díry v zemi.

8 18.09.2022

Jedná se o slasher, čekat tedy od knihy tohoto typu zázrak asi nelze. Mně kdyby někdo řekl, že je pro něj filmový Halloween kultovní, převrátím oči v sloup. Co se zápletky a motivace vraždících klaunů týče, nezdály se mi přestřelené. Není zapotřebí chodit daleko do historie, aby se člověku vybavila např. hromadná sebevražda nejmenované sekty. Ta byla skutečná a přestřelená hodně... Co knize rozhodně ubírá na zajímavosti, je autorova neschopnost popisovat situace více surově nebo syrově. Jeho styl vypravování se mi zdál fádní a hororové stopy v knize čtenář rozhodně nenalezne. Abych mu pouze nezazlíval... Překlad sám je dost nepovedený. Bohužel díky němu mladí mluví (i mezi sebou) jako spisovnost sama a absence hovorovosti, popř. slangu, mi ještě více narušovala dojem z četby. Naštěstí se tato záležitost dá přečíst za krátkou dobu. Jako čtení na WC ideální.

5 17.09.2022